4 oblasti správy rodinného bohatství

natočil Josef Podlipný

Založit firmu, vydělat peníze, vybudovat majetek, to je bez pochyby úspěch.
Jenže tím to nekončí.
O vybudované rodinné bohatství je potřeba se postarat, aby se nezačalo rozpadat.

V této epizodě se Vladimír a Josef zaměří na čtyři klíčové oblasti, které by měl každý správce rodinného bohatství zvládat. Dozvíte se užitečné tipy a rady, které vám pomohou dosáhnout finanční stability a rodinného klidu.

 

 

Textový přepis

Josef Podlipný

Dobrý den, dámy a pánové, mé jméno je Josef Podlipný a opět Vás vítám Mezi Rentiéry.

Vladimír Fichtner

Dobrý den, moje jméno je Vladimír Fichtner a vítejte Mezi Rentiéry i ode mě.

Josef Podlipný

Dnešním tématem budou 4 oblasti správcovství. Proč? Protože to je nejčastější otázka, kterou nám pokládají rentiéři. Miliardáři, kteří mají za sebou úspěšné budování rodinného bohatství. A o tyto oblasti se především zajímají.

Vladimíre, jednou z těch oblastí je celostní správa rodinného bohatství. Proč si myslíš, že právě celostní správa rodinného bohatství je pro rentiéry tak důležitá?

Vladimír Fichtner

My jsme to poznali v praxi. Ze začátku jsme dělali investiční poradenství – relativně důležitou část starání se o majetek. Investování do veřejně obchodovaných finančních aktiv, zjednodušeně řečeno. Ale poprvé jsem to vlastně zažil, když jsme klientům začali nosit výpis majetku, který od nich máme v mandátu. A oni si ten výpis vzali od nás a ta data si přeťukali do svého Excelu nebo přepsali do svého sešitu. Aby měli ten celý obrázek. Takže tam jsem se já poprvé setkal s tím, že to není jenom o tom, co děláme my. Ale možná i o tom, co dělají nějací další investiční specialisté nebo ti klienti. A postupem času nás to vedlo k tomu, že do výpisů majetku v mandátu, který děláme pro klienty, jsme zařadili další stránku, a to byl výpis majetku mimo mandát. A když už jsme zařadili tenhle výpis, tak jsme zjistili, že ještě tam chybí jedna stránka, a to je výpis celkového majetku. A to nakonec nahradilo ten Excel nebo sešit nebo papírky v trezoru – podle toho, jak si to kdo eviduje. Vždy, když se člověk dívá na ten celkový majetek, tak znalost souvislostí vlastně zlepšuje kvalitu toho doporučení, a my jsme to začali vidět i na svém poradenství. Mám pocit, že všichni, kteří majetek řeší, vědí, že dívat se jenom na určitou část může být nebezpečně zkreslující, a je vždy potřeba mít celkový obrázek.

Josef Podlipný

Vladimíre, ty říkáš, že přínos je cítit na obou stranách. Jak na straně zakladatele, budovatele rodinného bohatství, toho ochránce, tak i na straně jeho partnera, který mu s ochranou pomáhá. Když bys teď měl vyzdvihnout jeden dva přínosy, jak za stranu klienta (protože i ty chráníš už nějaké rodinné bohatství), tak za stranu poradce. Které to budou?

Vladimír Fichtner

Tak já si možná teď vezmu klobouk poradce, aby bylo jasné, z jakého úhlu pohledu mluvím. A řeknu konkrétní příklad, se kterým jsme se potkali.

Máme v mandátu od jednoho našeho klienta finanční aktiva. A on používal také švýcarské privátní poradce. Došlo k tomu, že my i oni jsme nakupovali stejné cenné papíry. A jenom tím, že jsme tu evidenci měli celkovou, že jsme ji dokázali dát i dohromady, jsme zjistili, že někde ta klientova expozice třeba na měnu, region, sektor nebo na nějakou konkrétní firmu je vyšší, než by bylo zdrávo. Což by nemuselo platit, když bychom se dívali jen na tu svojí svoji část portfolia.

Takže především z pohledu diverzifikace, která je pro ochranu bohatství tak zásadní, například překryvy různých mandátů a to, že se něco dělá stejně, může vlastně být i nebezpečné a může vést ke zbytečnému riziku, které není potřeba podstupovat. A u tohoto konkrétního klienta, tím jak jsme viděli celý pohled a začínali jsme lépe chápat souvislosti, v porovnání s tím, co viděli švýcarští poradci, kteří neprojevovali vůbec zájem o to, že existuje nějaký další majetek – přestože to bylo evidentní, postupně došlo k tomu, že se začínal s námi bavit víc a víc. Nejenom o věcech, co dělá s námi, nejenom o tom, co dělá se Švýcary, ale i o ostatních věcech. Protože ty souvislosti potřeboval s někým dalším sdílet. A vlastně říkal: já bych potřeboval někoho, s kým si povídat. Někoho dalšího nejen v rodině, ale někoho dalšího zvenku. A nechci, aby to byli tři lidi, ale aby to byl jeden člověk, jedna firma, se kterou budu procházet věci hodně do detailu.

Josef Podlipný

Rozumím. A když si teď přendáš ten klobouk na ten klientský. Tak z pohledu klienta,  jeden hlavní přínos, který i ty vnímáš sám za sebe.

Vladimír Fichtner

Když si nandám ten klobouk rentiéra, tak řeknu jednu věc, která je asi evidentní, ale je dobré ji možná i říct nahlas. Vždy přemýšlím o celkovém majetku. Vždy s Radkou přemýšlíme o celku. Nikdy nepřemýšlíme o tom, že máme nemovitost, máme podíl ve firmě, ale vždy to má nějaké souvislosti. A samozřejmě, někdy se bavíme víc o nemovitostech, někdy se bavíme víc o finančních aktivech, nebo kolik si koupíme proti-inflační dluhopisů. Ale v konečném důsledku vždy řešíme celek. No a to může být i z pohledu struktury majetku. Někdy bude zavřený v nějaké nadaci, část majetku budeme mít na sobě jako na soukromých osobách. Něco už řeší rodina nebo rodinní příslušníci z pohledu majetku. Ale vždy se snažíme vidět ten komplex. Protože když máte nájemní dům, také neřešíte a nevidíte jen jednotlivé byty. Je potřeba mít i ten dům v pořádku, ten celek vnímat. A to je ta výhoda, když vidíte celek. Ať už jako poradce nebo jako rentiér. Pak vidíte věci, které jinak vidět nejsou.

A z pohledu rizik toho chceme vidět vždycky co nejvíce, co nejvíce souvislostí, protože pak se těm rizikům můžeme dobře vyhnout nebo lépe vyhnout.

Josef Podlipný

Vladimíre, další důležitou oblastí, kterou rentiéři, a to především jako první, nebo když mají štěstí druzí v řadě budovatelů rodinného bohatství, mají na mysli, je předání nástupnictví. Jak klíčová je tato oblast z pohledu ochrany rodinného bohatství z tvého pohledu?

Vladimír Fichtner

Řekl bych, že to záleží na tom, jak máme staré děti. Když je dětem 5 let, tak to asi člověk tolik neřeší, ale když je jim osmnáct, dvacet, pětadvacet nebo třicet, tak to už řešíme. Už vnímáme, že to je věc, kterou je potřeba řešit.

Já bych řekl, že o nástupnictví je dobré přemýšlet hodně brzy, s těmi dětmi. To neznamená, že musíme všechno s dětmi řešit hned. Ale je to určitě něco, co jako rentiéři objevujeme a vlastně to k majetku začíná také patřit. Protože když nástupnictví nezvládneme, respektive když děti třeba nebudou vzdělané apod., dopadnou jednoho dne jako my na začátku. Když jsme vložili někam peníze a to zkrachovalo. Koupili jsme si něco, a to byl průšvih. Ale my jsme měli pár tisíc korun, nebo možná deset tisíc korun. V EkoAgro bance, asi dodneška mám někde certifikát EkoAgro banky za 10 tisíc korun, akorát že zkrachovala.  Ale to bylo 10 tisíc korun, nebylo to 10 milionů nebo sto milionů nebo miliarda. Chyby se dají dělat v každém věku a v každém objemu, pokud nástupnictví nezačneme řešit dobře.

Josef Podlipný

Možná teď stojí za to zkusit i detailněji popsat, co vlastně pod tím nástupnictví můžeme všechno vidět. Protože vy, posluchači, si asi můžete jako nástupnictví představit nástupnictví ve firmě, převzetí nějakého rozjetého byznysu. Stejně tak si můžete představit i jinou formu nástupnictví. Jak to nástupnictví vlastně je složitá oblast a co všechno zahrnuje?

Vladimír Fichtner

Jsem rád, že jsi zmínil nástupnictví ve firmě, protože mně přijde, že v mediálním prostoru je to vlastně to nejčastěji zmiňované. Na druhou stranu si nemyslím, že by to bylo to nejčastější, obvyklé. My raději v naší rodině, a vím, že Ty to máš podobně i s klienty, mluvíme o nástupnictví majetkovém. Ne firemním. Ano, máme podíl ve firmě, ale máme také nemovitosti, máme finanční aktiva a další aktivity, máme filantropické aktivity a vlastně chceme, aby to všechno pokračovalo rozumně, když už jsme měli to štěstí a někam jsme se dostali. Když to řešit nebudeme, může to dopadnout jako s jedním z našich klientů, kterému je už sedmdesát a vlastně se s dětmi o majetku  doteď nebavil. A přestože jsme si o tom povídali a říkali jsme, že by bylo potřeba to řešit, tak zatím všechno řešil sám. A došel k tomu, že tak před rokem říkal: Takhle, už by to asi chtělo začít řešit a já už jsem na to připraven. No ale bohužel se stalo, že jeho žena vážně onemocněla. A když se připomínám s tímto tématem, tak mi říká, že na to nemá teď vůbec náladu. A já už vidím, že to může být potenciální průšvih pro tu rodinu, protože ti nástupci přijdou k něčemu, čemu vůbec nerozumí. Vůbec nevědí, jak to vzniklo. Správcovství tam není předané a já doufám, že se všechno zlepší a bude to v pohodě, ale nemusí. A to může pro nástupce vytvořit situaci, kterou může být velmi obtížné vůbec zvládnout.

Josef Podlipný

Rozumím. Tématu nástupnictví se věnujeme v dalším z dílů podcastu. Nicméně pojďme se ještě podělit s našimi posluchači o nějaký konkrétní příběh nástupnictví, kde už se to povedlo a můžeme se tímto příběhem inspirovat.

Vladimír Fichtner

Já jsem mluvil o tom kde se to vlastně pořád oddaluje. A že to nemusí být úplně dobře. Řeknu dva příběhy, které vidím mezi našimi klienty.

Jeden je člověk, který má děti dneska osmi a desetileté. Přivedl je na Finanční svobodu, hru, kterou hrajeme s dětmi, aby poznaly akcie, dluhopisy atd. A také si budeme povídat o edukaci nástupců v nějakém dalším díle. Měsíc po tom hraní mi volal a říkal: Vladimíre, ti moji kluci byli nadšení, ten mladší ještě víc než ten starší. A dneska, když já třeba něco probírám po telefonu a padne tam slovo akcie nebo dividenda nebo dluhopisy, tak oni se už zajímají o to, co to vlastně je. Takže díky, že jste u těch nejmladších dokázali vzbudit zájem o témata, které předtím vůbec nevěděli, že existují. A pro mě bylo nesmírně složité je otevřít. Oni to poznali v průběhu nějaké hry a najednou, když něco jde kolem, tak hned už to můžu komentovat, zeptat se jich, zatáhnout je trošku do té diskuse. A to je první krok.

A druhý příběh je taky pro mě velmi inspirující. Člověk, který prodal svoji firmu a postupně svým dětem, když jim bylo třicet a třiatřicet, vlastně začal předávat majetek a začal je brát na naše společné schůzky. Takže dneska to je tak, že on má se ženou dvě třetiny majetku, ale děti už mají každý po dvaceti procentech. A schůzky o tom, co se s majetkem děje, jsou vlastně ve třech. Sedí tam dcera, syn a otec. Maminka se tomu tolik nevěnuje. A z našeho pohledu my máme vlastně tři individuální klienty. Protože každý má dostatečně zajímavé portfolio, abychom se o ně starali individuálně. Ale zároveň ta rodina při společné diskusi vlastně si tak trošku mluví mezi sebou, vyjasní si spolu názory. A my jsme takovým moderátorem, který to dává dohromady a tu diskusi  moderuje. A to si myslím, že je docela zajímavý vzor, ke kterému bych chtěl, abychom došli v naší rodině jednoho dne. Protože předávat  tu znalost a zkušenost pomáhá. Budují to společně. Už to není o tom, že patriarcha rodu má zkušenost, a pak dlouho nikdo. Ale tady vlastně tu společnou zkušenost budujeme už sedmým, možná osmým rokem. S klientem jsme deset let, ale on relativně brzy vzal děti do hry a myslím, že to má obrovsky pozitivní vliv na to, co bude dál s jejich majetkem. Jak se o majetek ta rodina bude starat. A je to i velká pomoc, případně pro ženu toho klienta, která se vůbec o tyto věci nezajímá,  ale ví, že její dcera a syn jsou v obraze. A kdyby něco se stalo s tátou, tak tam ta správcovská kontinuita je, řekl bych, téměř stoprocentní. Možná ne úplně dokonalá, ale je velmi, velmi silná. A i my jako Wealth manažeři, kteří pomáhají lidem přemýšlet o majetku,  najednou máme jednodušší úlohu v tom, že vidíme s další generací společné věci. Máme společný úhel pohledu na věc. A ladíme si, jaký má být pro tu danou rodinu. A ladíme to společně. A to je fantastická záležitost.

Josef Podlipný

Děkuji za oba příběhy, Vladimíre. Věřím, že jsou inspirací i pro naše posluchače.

Třetí, stále se opakující oblast, kterou rentiéři zmiňuji, je investiční poradenství. A to především z toho důvodu, že díky svému umu, zkušenosti, někdy i štěstěně, vybudovali rozsáhlý majetek. A nechtějí vyměnit takzvaně starost za starost. To znamená, když začínají posilovat tu složku finančního majetku, tak chtějí mít partnera. Partnera, který jim s tím pomůže, který jim může být i oponentem z hlediska jejich názorů. Jak důležitou tuto oblast investičního poradenství vnímáš z pohledu rentiéra?

Vladimír Fichtner

Je to důležitá oblast, protože bohaté rodiny, které mají třeba své peníze ve Švýcarsku, mají velkou část ve finančních aktivech. Třeba i UBS Family Office publikoval průzkum, který říká, že 65 procent majetku mají bohaté rodiny ve finančních aktivech. Takže investiční poradenství má váhu. Ve Švýcarsku 65 procent má na tom majetku, což není úplně málo. Je to vlastně největší část koláče. A já, když jsem začal jezdit do Států, tak jsem si na konferencích začal všímat jedné věci, která mě překvapovala. Tam nikdo nemluvil o tom, kterou akcii si teď koupil a co prodal. Ale tam lidé mluvili o tom, jakou mají filozofii, jaký mají přístup k přemýšlení, jak přemýšlí o investicích. A já jsem ze začátku vůbec nechápal proč. Až postupem času, jak jsem se seznamoval s touto oblastí až jsme se rozhodli se ženou, že do ní taky vstoupíme sami, tak jsem pochopil, že pro dlouhodobého investora je potřeba hlavně se sladit v tom filozofickém pohledu na věc. Že to není o tom, co koupím teď. Co koupím zítra, co koupím pozítří.

Ale, jak se na svět vůbec dívám. Takže investiční poradenství je hodně důležité. Abych odpověděl na tvoji otázku. Ale druhá věc je, druhého posuzovat, nikoli podle toho, co zrovna teď řeší a říká v médiích. Ale jak přemýšlí, jak uvažuje. A jestli to je v souladu s tím, jak bych přemýšlel já. Já vždycky klientům říkám, že když my budeme přemýšlet podobně jako vy, tak vy budete v pohodě. Vy nebudete mít pocit, že musíte tu práci dělat místo nás. Když ale přemýšlíme jinak, když vás nezajímá ochrana bohatství, zajímá vás výnos za každou cenu a nevadí vám, že o všechno přijdete… Tak pro vás nejsme.

Josef Podlipný

Rozumím, Vladimíre, investiční poradenství postavené na dobré strategii, na nějakém plánu může být pro mnoho z rentiérů samozřejmostí. Co ale samozřejmostí třeba není? Někdo si to spravuje sám, někdo k tomu využívá poradenství přátel, někdo hltá média a nebo jednotlivé ikony. Co si myslíš, že je právě v této oblasti klíčové?

Vladimír Fichtner

Já bych byl velmi rád, Pepo, kdyby to, co říkáš, bylo samozřejmostí: Filozofie stojící za poradenstvím, plán, nějaká strategie. Z mých praktických zkušeností tomu tak často není. Když lidé věci řeší sami, často sklouznou k tomu, že řeší produkty. A podobně to ale je, když mají mnozí portfolia od svých privátních poradců nebo privátních bankéřů. Málokdy je tam ta filozofie vidět. Málokdy to má hlavu a patu. Mně přijde, že někdy to je jako když pejsek s kočičkou vařili dort; co šlo kolem a zrovna se to hodilo, tak to ten klient dostal nebo si koupil, protože se to o tom psalo v médiích.

Josef Podlipný

Okamžitě mě napadá jedna otázka. Co je toho příčinou? Je to proto, že rentiér v ten okamžik to nevidí jako důležitou oblast a tím pádem využívá nabídky, která mu tak jako cvakne do nosu? Nebo je to z nějakého jiného důvodu, proč se to děje? Vždyť přece když rentiér buduje svůj majetek, tak obvykle má velmi dobrý plán.

Vladimír Fichtner

Já myslím, že to je naší nezkušeností právě s tím správcovstvím. Že to je ta základní příčina. Protože když 20, 30 let něco děláte, najednou si řeknete, že asi by to mělo mít nějakou hlavu a patu a strategii. Stejně jako když budujete firmu, tady by to asi mělo být podobně. Riziko toho amatérského přístupu, řekněme, spočívá v tom, že najednou už máte moc peněz na to, zkazit to. A proto člověk občas radši nic nedělá. Ale při 15% inflaci a 100 milionech korunách v hotovosti, to není dobrá strategie, to nicnedělání. A druhou příčinou je, a to většinou funguje v těch komerčních vztazích než když to člověk řeší sám (v angličtině se říká „you get what you pay for“), že dostanete, co si zaplatíte. A jestliže vaše protistrana má motivaci vám něco prodat, tak prostě vám něco prodala. Někdy se tomu říká akcie, někdy forex, někdy krypto, někdy něco úplně jiného. Ale prostě prodejce vám prodal něco, dostal svoji odměnu a je mu jedno, jak to bude dál.

Podle mě to jsou dvě základní příčiny. Naše nezkušenost a špatná motivace někoho, kdo nám má pomoct. Když má špatnou motivaci, která není v souladu s našimi dlouhodobými cíli, může to být nebezpečné.

Josef Podlipný

Takže v podstatě si koupíme něco, co může být škodlivé.

Vladimír Fichtner

Samozřejmě. To vidíme na krachujících dluhopisech. A na tom, že lidi nemají nakoupené proti-inflační dluhopisy, protože privátní bankéři nerespektovali, že to je zajímavý produkt a tak dále a tak dále.

Josef Podlipný

Shodneme se na tom, že strategie je pro ochranu bohatství klíčová. Co je ještě klíčové krom té strategie? Párkrát jsme tady mluvili o edukaci. Určitě se k tomuto tématu vrátíme i v následujícím podcastu. Nicméně, když se budeme teď jenom krátce bavit o edukaci dětí, jak moc je to klíčová oblast?

Vladimír Fichtner

Já bych řekl, že edukace je klíčová nejenom pro děti, ale i pro každého z nás, jako rentiéra. Potřebujeme být v obraze. Je potřeba vědět, co se děje, a to bez toho, aniž bychom se zajímali o věci, nejde úplně. Takže řekl bych, že to má významnou váhu na to, aby věci šly tak, jak bychom si představovali. Abychom se vyhnuli především různým průšvihům, do kterých se vlastně nechceme namočit, ale občas se nám to povede. A čím víc víme, tím lépe se nám může rozhodovat o tom, do čeho budeme investovat, do čeho nebudeme investovat, čemu se naopak vyhneme raději.

Josef Podlipný

Mockrát děkuji. Dneska jsme si řekli čtyři oblasti správcovství. Celostní správu rodinného bohatství. Řešili jsme jenom lehce okrajově edukaci dětí, ke které se vrátíme. Proces nástupnictví a investiční poradenství. S vámi, posluchači, se budeme znovu těšit někdy příště. Za mě, Josefa Podlipného, na shledanou.

Vladimír Fichtner

Na shledanou.

O autorovi Josef Podlipný

Ve finančním světě začínal v roce 1991. Zkušenosti nabral mimo jiné v A.T. Kearney, IPB, ČSOB a České spořitelně. Vedle majetku v ČR vybudoval i rozsáhlé nemovitostní portfolio v USA.
Ačkoliv by pracovat nemusel, pomáhá Josef ve Fichtner Wealth Managers jako partner a vedoucí obchodu úspěšným lidem chránit a zhodnocovat rodinné bohatství.
Josef Podlipný je čtvrtá generace správců rodinného bohatství, rozvíjí tradici péče o komunitu i odpovědné řízení majetku, který byl rodinnými předky budován.