Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSAkademie nástupců – jak připravit děti na správu bohatství – Erika Matwij
natočil Josef Podlipný 
Úspěšné rodiny v sobě až příliš často zažívají mezigenerační střet.
Před mladou generací stojí výzva převzít jednoho dne otěže správy rodinného majetku nebo vedení rodinné firmy. Jenže tvůrci bohatství vidí svět jinak než jejich děti.
V této epizodě přivítali Vladimír Fichtner a Josef Podlipný Eriku Matwij, zakladatelku slovenského Institutu rodinného byznysu a zakladatelku Akademie nástupců na Slovensku.
Erika sdílí svou zkušenost s přípravou mladých členů rodin, kteří mají jednou převzít správu rodinných firem nebo majetku.
Dozvíte se, proč nástupcům nestačí „být chytrý a motivovaný“, ale proč je nutné systematicky trénovat komunikaci, práci s emocemi i sebereflexi.
Akademie nástupců přináší reálné příběhy, praktické nástroje a především bezpečné prostředí, kde si mladí budoucí lídři mohou zkoušet, selhávat, růst – a sdílet své výzvy s vrstevníky.
Textový přepis
Josef Podlipný
Eriko, jsme rádi, že jsi opět s námi, pro někoho můžeš být zatím neznámou osobou. Rád bych tě představil, ale ty to umíš nejlépe – řekni nám pár slov o sobě.
Erika Matwij
Jsem majitelka a zakladatelka Institutu rodinného byznysu. Patříme mezi evropské instituty rodinného byznysu, protože se věnujeme procesům nástupnictví v rodinných firmách. Věnujeme se rodinám, které odevzdávají majetek dalším generacím a tomu, co tam vzniká. Pomáháme rodinám, aby se nerozpadly kvůli majetku. Úplně jednoduše řečeno
Vladimír Fichtner
Erika je například koučem naší rodiny. To je pro nás velmi důležité a velmi to pomáhá v tom, aby se rodina nerozpadla kvůli majetku. Souhlasím. Věcí, na kterých je potřeba pracovat v rodinách, je hodně, a je to moc důležitá spolupráce. Děkujeme.
Josef Podlipný
Erika má zkušenost také s koučinkem a s vlastním byznysem, a letitou zkušenost s pomocí mnoha úspěšným rodinám nejen na Slovensku. Eriko, ty jsi nastínila i dnešní téma, kterým je nástupnictví. Tato epizoda se totiž týká primárně nástupců a pomůže představit Akademii nástupců. Kdy tě napadlo, že by mohla být Akademie nástupců tak důležitá?
Erika Matwij
Před 14 lety jsem se začala věnovat rodinným firmám, když jsem objevila tuto díru na trhu. Začala jsem se informovat v Evropě, kde bych se mohla dostat ke studiu, abych nemusela objevovat už objevené. Protože okolní země už mají generační výměny, čtyř-pěti generační, za sebou. Můj první mentor byl Ital a byla to velmi náročná spolupráce a komunikace. Potom jsem se seznámila s polskou expertkou, která v Polsku už měla institut rodinného byznysu. Oni jsou před námi asi 10 let napřed. Takto jsem se dostala do sítě institutů rodinného byznysu. A jak jsem pyšná na to, že máme institut a objevila jsem tuto díru na trhu na Slovensku, tak Akademie už byla známá. To jsem přinesla jako koncept z Německa a z Polska, který mě okouzlil, takže jsem ho přenesla vlastně k nám.
Josef Podlipný
Vláďo, ty můžeš trošičku nasdílet zkušenosti i z vlastní rodiny, protože syn se Akademie v současné době účastní. Tuším, že se blíží k jejímu závěru. Můžeš říct, co vás jako rodinu vedlo k tomu využít Akademii nástupců právě pro vás?
Vladimír Fichtner
To je dobrá otázka. Znali jsme už nějakou dobu Eriku a cokoliv Erika dělá, tak máme vyzkoušené, že dává smysl. Když jsme se dozvěděli, že má ještě prostor v Akademii nástupců na poslední chvíli, tak jsme si řekli, ačkoli je to na Slovensku, že to nějak vymyslíme. Kuba začal jezdit v říjnu.
Chvilku přemýšlel, jestli pojede nebo nepojede, jestli to dá. Protože to jsou dva dny v měsíci a je potřeba se tomu opravdu věnovat. Věnovat především čas, který je pro každého velmi vzácným zbožím. Ale ten program vypadal zajímavě. Že to dávalo smysl potvrdil Kuba, když přijel po prvních dvou dnech a říkal: „Tak to stálo za to! Kdyby to byly jenom tyhle dva dny, tak to stálo za to“. Teď už bude končit, ale vždycky přijíždí nadšený. A my z toho máme radost.
Josef Podlipný
Eriko, Vláďa říkal, že je to o investici času, který je nám všem nejdražší. Proč Akademie nástupců? Čím je tak důležité posouvat nástupce, aby bylo rodinné bohatství zachované a kultivované i v budoucnu?
Erika Matwij
Pro mě je Akademie nástupců jedinečný koncept poskládaný z takových třech částí. Jsou to vždy dvoudenní moduly. Koncept je rozdělený. První půlden jdeme do rodinné firmy, která nás hostí a provází vlastní podnikatelskou historií a příběhem. Vítá nás majitel s nástupcem, provázejí nás po svojí firmě, ukazují nám věci, které klienti a ostatní oči nevidí. To je opravdu jedinečný zážitek. Ne všude můžeme nahrávat a fotit, takže se dostáváme až do takových procedur a vidíme to, co jiní nemohou vidět. Potom probíhá rozhovor s majitelem i nástupcem o tom, jaká byla jejich cesta, jaké chyby udělali, co jim pomohlo a co vzkazují majitelům, rodičům a co nástupcům, když jsou v tom procesu. Odpoledne si skupinu přebírá daný expert, lektor až do následujícího dne a až do konce pracuje s daným téma v té skupině.
Přidaná hodnota je, že jsou tam experti, kteří častokrát buď provázejí ty rodiny, anebo ten celý program, anebo ten proces znají a jsou k dispozici nástupcům. To je o konceptu.
Je to 9 modulů poskládaných na soft skills i na hard skills. Je to o strategii, inovacích, finanční gramotnosti. Také o řešení konfliktů, o partnerské komunikaci s rodiči, jak lépe porozumět generacím atd.
A proč právě nástupci? Já jako majitelka a zakladatelka rodinné firmy mám velkou radost, že jsem majitelka. Myslím si, že být nástupcem není vůbec jednoduché. Převzít po rodičích rozbudovaný úspěšný byznys není podle mě vůbec jednoduché. Generační rozdíly jsou dost velké v komunikaci, v postojích, v pracovní disciplíně, v inovativním smýšlení, v kritickém myšlení, ale i v postupném dozrávání. Pokud si majitelé firem uvědomí, že budovali firmu a měli možnost dělat chyby, které neměly velký dopad, protože nejprve měli malé týmy, byli oni víc ti odborníci. Postupně se stávali manažery a řediteli a měli během x let možnost se učit na malých drobných chybách a vybudovat svůj byznys.
To ale ti nástupci nemají. Nástupci přicházejí do firmy s různými ambivalentními a rozporuplnými pocity. Velmi uznávají a ctí si to, co rodiče vybudovali. Na druhé straně mají vnitřní hněv. Je to jejich (Vláďo, můžu použít to jedno slovíčko?) „samonasírací“ proces, že jsou ve dvojroli dítěte, ale i chtějí být i manažeři. Chtějí být jako jejich rodiče, ale nechtějí být jako rodiče. Slyšeli, že díky té firmě se mají lépe než jiné rodiny v jejich okolí. Ale druhá věc je, že kvůli té firmě nebyli rodiče úplnými rodiči. Že v mnohých situacích upřednostnili rodiče firmu a řešení konfliktů ve firmě před nimi. Takže opravdu je tam hodně různorodých emocí.
Nástupci přicházejí s takovým opravdu kritickým nastavením, jak to všechno předělají a nastaví jinak. Protože tu firmu uznávají. Možná se jim líbí i to, jak jsou některé věci nastavené. Ale mnozí chtějí po vysoké škole vše měnit. Já si sama pamatuji, jak jsem šla nabuzená z vysoké školy, že změním svět a všechno už vím. A takto přicházejí i ti nástupci. Akorát tam není úplná zralost zkušenosti a emoční zralost v rozhodování. A ty dva světy se nepotkávají.
Akademie nástupců učí i praktické věci, které budou potřebovat v rozhodování, když přeberou rodinnou firmu anebo když řídí nějaké oddělení. Učíme je zralosti v partnerské komunikaci. Jak mají nejprve začít u sebe, místo toho, aby obviňovali a kritizovali rodiče. Protože to je velmi jednoduchá cesta. Učíme je, jak přinést změnu, protože jsou v procesu změny. Změnu nejprve u sebe a až potom to můžou vyžadovat od okolí a od rodičů. Nevím, jestli jim stačí těch 9 měsíců, ale ukazujeme jim nástroje a možnosti. Nástupci se potkávají v komunitě, kde prožívají velmi podobné emoce směrem k rodičům a k firmě a mají se s kým podělit o ten svůj svět.
Hodně se nám objevuje to, že jsou nástupci v pozicích obětí a jsou naštvaní, jaká je to nespravedlnost, co se jim děje. My se u nich snažíme změnit pozici oběti, aby se stali partnery v komunikaci, v chování s rodiči a aby postupně rozpouštěli ego, které je u nich a které možná pojmenovávají u svých rodičů. Je to dlouhodobý proces, ne u každého se nám to daří, ale toto je záměr Akademie.
Vladimír Fichtner
Můžu potvrdit tu komunitu, protože na Kongresu rodinných firem, kterého se každý rok účastníme s někým z našich dětí a letos možná i jako celá rodina, je krásně vidět, že třetina sálu jsou ti mladí, kteří sedí všichni spolu. Vlastně nechtějí sedět s rodiči, ale spolu, komunikují spolu. A to je moc zajímavé vidět. Evidentně se daří tu komunitu vytvářet a myslím si, že Kubovi se to také moc líbí.
Josef Podlipný
Eriko, trošičku se vrátím na začátek dnešní diskuze, kdy jsi říkala, že jsi před 14 lety začala přemýšlet o Akademii. Kolik úspěšných ročníků máš za sebou a kolik z nich vzešlo úspěšných absolventů? A co nejčastěji rodiny nástupců a ti nástupci samotní řeší?
Erika Matwij
Končíme čtvrtý ročník, každý ročník trvá 9 měsíců. To je jako takové symbolické těhotenské období, i když to tak nebylo myšlené, ale mně to tak připomíná. Na každém ročníku bylo od 10 do 15 nástupců, takže to je celkem okolo padesátky. Z toho mám strašnou radost.
Josef Podlipný
A jaké výzvy nejčastěji ty rodiny řeší? A nástupci? Ty jsi totiž zmínila mnoho různých výzev, které před nástupci nepochybně stojí.
Erika Matwij
90 % akademiků přišlo do akademie proto, že měli vztahové a komunikační problémy s rodiči. A ten koncept jim dával smysl, jak to uchopit a natrénovat si různé způsoby a komunikační nástroje, které my tam učíme. Začínáme strategií – jak sladit dvě strategie, jak vytvářet strategii v rodinných firmách anebo ve firmách celkově. Sladit strategii odevzdávající a nastupující generace je někdy velmi náročné. Proto to častokrát neotevírají a ty firmy běží takovým svévolným způsobem. A to je velký problém. Nikdo neví kudy se jde, co mají udělat, ale jsou z toho potom konflikty. Sladit nové vidění strategie, jak budoucí firmu vidí nástupce, a zkušenost a tradici majitele, není tak náročné, jak se to firmám může zdát. My to otevíráme. Potom jdeme na leadership v rodinných firmách, protože řídit jednoho člena rodiny, byť v hierarchickém modelu, že jeden je nadřízený a druhý podřízený, bývá emočně náročný „záhul“.
Tady vznikají nejčastější problémy a konflikty, jak to řídit. To je druhý modul. Tam už učíme nástupce, jak mají partnersky komunikovat, jak dávat zpětnou vazbu, jak se chovat. Potom máme modul komunikace, partnerské komunikace, asertivity a řešení problémů. Já jsem stále přítomna na těch Akademiích, protože jakékoliv jiné téma přichází od expertů a lektorů (finanční gramotnost, inovace, marketingová komunikace), já do toho přidávám ty nástroje komunikační a vztahové, co se učili na prvních modulech. Aby to teď aplikovali, protože to, co se učíme, se dá vždy propojovat. A já chci, aby si to přepsali na buněčné paměti. Že tak, jak se chovali a komunikovali předtím, to nefunguje. Že to je ten zdroj konfliktů, a učíme se velmi jednoduché nástroje, jak můžou každé to téma použít.
Lidem klesá paměť, paměťové stopy a paměť nám skutečně funguje na některé věci velmi slabě. Takže pokud si zapamatují patnáct procent z modulů, já je nutím, aby si všechno zapisovali a využívali všechny nástroje učení: vidím, slyším, píšu a zažívám. Tehdy si to můžou začít ohmatávat. Propojíme jednotlivá témata během celých modulů, aby co nejvíc věděli, jak to mají aplikovat a implementovat do svého života. Někdy mám pocit, že těch devět modulů nestačí, protože akorát nástupce „rozpracujeme“ a už to pomalu končí. Ale vracíme je stále k tomu, co jsme se učili na začátku.
Ještě stále někdy tam jsou ty emocionální výbuchy, takové „dětské“: „Ale vždyť já jsem to zkoušela, to nepomáhá. Už to není normální.“ To všechno by se měli učit, to všechno tam zaznívá. Nebo takový rebelismus nástupců „Vždyť já jsem to věděl nejlépe.“ Ego s emocemi se proplétá. A samozřejmě nestačí 9 měsíců, když se potkáváme na dva dny.
Ale je to o tom, že je vracím k sobě a k tomu, co se naučili. Že toto nepomáhá, nikdy to nebude pomáhat a že mají všechny nástroje na to, aby je začali používat. Během těch 9 modulů někdy stačí, když vytáhnu takové nápovědy, který nástroj mají na kterou situaci použít, a oni už v šestém, sedmém modulu vědí, co mají dělat. Už to začínají používat a docvakne jim, že když dělají inovace a komunikují inovační projekt se starší generací, která nemá takovou důvěru v inovace, protože se na to dívá i přes čas, peníze a důvěru, jaký komunikační partnerský nástroj mohou použít, aby byli partnerem pro starší generaci, aby lépe otevřeli obzory.
A ano, zaznívá tam, že toto by měli znát i nestoři / majitelé, to by se měli učit i majitelé. Právě proto, že hodně posloucháme naše klienty – a to jsou buď majitelé anebo nástupci, od října měníme koncept Akademie nástupců. Bude to stále Akademie, ale nejen pro nástupce. Uděláme velký boom do Evropy. Mám naději, že přijedou na zvědy i kolegové z Německa, jak jsme to vymysleli. Akademie nástupců pokračuje, ale bude to v komplexnějším stylu. Mohou tam přijít i majitelé, aby byli součástí vzdělávání svých dětí a aby i oni něco změnili.
Josef Podlipný
Wow! Systematická příprava nástupců je nepochybně důležitá, stejně tak jako cvičení paměti.
Vladimír Fichtner
To ano, já jsem si vzpomněl, když Erika říkala, jak ti mladí mají chuť změnit svět a jsou rebelové, že když jsem se stal poprvé generálním ředitelem, bylo mi asi 29 let. Bylo to díky porevolučnímu času, samozřejmě, že mohl člověk tak rychle stoupat. Kolegové mi k narozeninám, když mi bylo třicet, dali tričko „ředitel zeměkoule“ a já jsem byl hrozně nadšený, že to fakt vystihli dobře. Až dneska vím, že to asi nemysleli tak, jak jsem si to myslel já. Tohle tričko a zkušenost mi připomněla, že jsem asi také byl v takovém rozpoložení kdysi dávno.
Erika Matwij
Já bych tuto energii a dynamiku mladých neměnila, protože nám dává naději, že budou mít drive, sílu a nadšení pokračovat, budovat. My to potřebujeme. Akorát potřebujeme kotvit zranění a nízkou sebeúctu, kterou potom ti nástupci kompenzačními způsoby realizují. Nadšení, drive je výborná energie, a to je skvělé. Akorát potřebují nástroje, že nemusí být cyničtí, nemusí být arogantní, nemusí být obětí na to, aby uměli něco dokázat. Oni nevědí, jak to mají udělat. Mají vzory a vidí úspěch rodičů a chtějí tam být hned. Ta netrpělivost je teď o mnoho silnější, než byla, když mně bylo třicet. Ta netrpělivost nástupců je enormně zrychlená, a proto ji potřebujeme ukotvit. Tou netrpělivostí dosáhnou jen to, že přinášejí nepříjemnou dráždivou atmosféru do rodiny, do firmy, mezi kolegy. Tak, jak moc touží po respektu, tak se od něj vzdalují svým chováním. A tohle především ukotvujeme v Akademii nástupců.
Josef Podlipný
Pojď nasdílet ta nejdůležitější „proč“ je Akademie nástupců tak důležitá.
Erika Matwij
Komunikuji to od začátku, kdy přišlo nadšení z Akademií nástupců a říkám to na všech mých vystoupeních, že moje touha je, aby každá rodinná firma anebo firma, která má nástupce či ve správě rodinné bohatství, si nejprve prošla Akademií nástupců. Proč? Protože si myslím, že se vytváří úžasná komunita lidí, kteří si mohou být 20 30 let velmi blízcí. Mohou být obchodní partneři, mohou být přátelé a důvěrníci, kteří si můžou navzájem pomáhat, mohou se potkávat a čerpat z jiných zdrojů. Třeba když ve vlastních rodinách řeší nějaký problém. Protože nástupci získávají za krátký čas velmi rychlý přehled a nástroje, co jim může pomoct a podporovat je v tom být dobrými nástupci, dobrými lídry a dobrými řediteli, CEO anebo správci. Mohou se za krátký čas seznámit s nesmírně úspěšnými rodinnými firmami, majiteli, kteří se stávají mentory a mohou jim kdykoliv zavolat nebo napsat. Protože se mohou potkávat a získávat dobré informace od lektorů a tím pádem za krátký čas, třeba za jeden rok, mohou opravdu rychle dozrát na pozici, kde to rodina i oni chtějí a potřebují. Je to nejen odborná, ale i networkingová a skutečně velmi partnerská komunita.
Vladimír Fichtner
Proto je Kuba nadšený tak, že naše další děti už se chystají na další Akademii. Uvidíme, kdo bude ten další v pořadí, ale počítáme, že jí budou také procházet.
Josef Podlipný
Eriko, moc děkujeme za všechny tyto informace. Přejeme, aby se ten wow efekt dostavil i při návštěvě německých kolegů a aby Akademie nástupců a nestorů se spojila v jedno. V úspěch, který rodinná bohatství bude chránit mezigeneračně.