Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSLombardní úvěr ve švýcarském bankovnictví – dobrý sluha, ale zlý pán 1/2
natočil Josef Podlipný 
Jak získat okamžitou likviditu bez prodeje portfolia.
A proč se s tím dá zároveň vydělat – i spálit.
V této epizodě se Josef Podlipný, Vladimír Fichtner a Tomáš Tyl dívají na jeden z nejmocnějších, ale zároveň i nejzrádnějších nástrojů privátního bankovnictví – lombardní úvěr. Ten umožňuje investorům čerpat peníze proti hodnotě jejich investičního portfolia, bez nutnosti prodávat aktiva.
Zní to jako kouzlo: druhý den můžete mít na účtu miliony eur, s úrokem kolem 1–2 % nad základní sazbu. Ale jak říkají hosté – „je to výborný sluha, ale zlý pán“.
Dozvíte se, jak lombardní úvěr skutečně funguje, kdy dává smysl a kdy se z něj může stát past. Jak pracovat s měnami i ukazatelem Loan-to-Value.
Zjistíte rozdíly mezi švýcarskými privátními bankami a on-line brokery. Proč u jedněch při poklesu trhu dostanete telefonát, zatímco u druhých jen zjistíte, že vám systém vyprodal celé portfolio.
A také to, proč i bohaté rodiny omezují využití lombardního úvěru – často na pouhých 6 % z celkového majetku – aby jejich majetek zůstal v bezpečné zóně, i když přijde „černá labuť“.
Bez pravidel, limitů a kontroly se z lombardu stává hazard. V této epizodě pochopíte, jak využít lombardní úvěr správně – bez zbytečného rizika a s chladnou hlavou.
Textový přepis
Josef Podlipný
Tomáši, Vláďo, dnešním tématem je lombardní úvěr od švýcarských bank. Volná hotovost nebo jinak řečeno flexibilní kapitál pro dlouhodobé investory.
Vladimír Fichtner
O švýcarských privátních bankách jsme si už povídali, ale jednou z věcí, kterou považujeme za výhodu, je možnost využívat lombardní úvěr. Proto se o něm dneska budeme bavit.
Josef Podlipný
Pojďme na úvod říct, co to vlastně lombardní úvěr je.
Tomáš Tyl
Lombardní úvěry, o kterých budeme hovořit, poskytují privátní banky klientům proti aktivům, která u této banky klient má. Když mám své portfolio v privátní bance, můžu si část peněz proti portfoliu půjčit za výrazně výhodnějších podmínek, než kdybych bral běžný úvěr bez tohoto typu zajištění.
Vladimír Fichtner
Když jsme začínali s privátním poradenstvím, potkávali jsme klienty, kteří říkali, že mají 10, 20 nebo 50 milionů stranou na to, kdyby přišla nějaká příležitost. Mají to v hotovosti, aby náhodou neměli problém s likviditou, a mohli tu příležitost využít. A my jsme se zeptali, jestli slyšeli o lombardním úvěru. Že když mají zainvestované portfolio, můžou si proti tomu portfoliu půjčit. Už před 15 nebo 17 lety jsme dělali třeba 6 milionů euro a v principu druhý den to bylo na účtu bez jakéhokoliv papírování. Prostě to je jednoduchý produkt, který je rychlý. Druhý den můžete mít peníze připsané na účet, alespoň u těch bank, se kterými ve Švýcarsku děláme. A jenom bych doplnil krátkou poznámku, Tomáši, to nutně nejsou jenom privátní banky, ale třeba i některé investiční platformy typu Interactive Brokers. Ti také umí poskytnout úvěr proti portfoliu.
Neříkám, že je dobré ho využívat v Interactive Brokers, ale jenom jsem to doplnil.
Josef Podlipný
Doplním také ještě jednu informaci. My máme už více než desetiletou zkušenost s čerpáním lombardního úvěru. Typicky ve dvou bankách, které nejsou švýcarskými bankami, je to Bank of America a Morgan Stanley. Nicméně mohu dodat, že lombardní úvěr je nejenom typickým zástupcem flexibilního kapitálu, ale je také velmi dobrou složkou, která ukazuje, jak kvalitní je portfolio sloužící jako zajištění. Poskytovatel, a to je typický příklad, je schopen poskytnout mezi šedesáti až osmdesáti, devadesáti procent hodnoty zajištění. A vás jako správce, dlouhodobé správce majetku, to učí, jak s takovouto možností pracovat. Za naši rodinu mohu říct, že my máme definici, která říká, že lombardní úvěr může být s podílem na celkové majetku maximálně do šesti procent.
Vladimír Fichtner
Šest procent z celkového majetku?
Josef Podlipný
Proč vlastně něco takhle regulovat, to je možná otázka zpátky na tebe, Tomáši. Ty víš, jaké výhody, ale také rizika lombardní úvěry přinášejí. Proč tedy regulovat podíl lombardního úvěru těchto flexibilních peněz třeba na celkovém majetku, nebo na finančním majetku, nebo na tom majetku, který slouží jako zajištění?
Tomáš Tyl
Jak bylo řečeno, lombardní úvěry mají výhody v tom, že jsou rychle dostupné. Jsou to peníze, které je možné si půjčit proti portfoliu velmi rychle. Je tam velmi příznivá sazba, pohybuje se z našich zkušeností standardně někde kolem jeden a půl procenta nad základní úrokovou sazbu, což je velmi nesrovnatelné s běžnými úvěry. To jsou výhody. Je možné ho buď použít na nějaké projekty, které můžou mít daleko vyšší výnosnost, nebo – a to není úplně Wealth Protection – je možné ho použít jako finanční páku. To znamená varianta buď je, že čerpám lombardní úvěr a ten nechávám u té privátní banky a zainvestovávám ho. Anebo ho odčerpám ven a zainvestuji ho do nějakého projektu, nebo potřebuji krátkodobě peníze. Typicky to může být, že potřebuji peníze, než mi přijdou zpátky z firmy. To je ideální, než abych vyprodával portfolio, čerpal ty peníze, tak můžu načerpat lombardní úvěr a zase ho vrátit zpátky.
Vladimír Fichtner
Doplním jednu věc, Tomáši, pro lidi, kteří nemají tu praktickou zkušenost. Lombardní úvěr je neúčelový úvěr z pohledu banky. Bance je úplně jedno, na co si člověk ty peníze vezme. Ta to vůbec neřeší. Ona řeší jenom to, co je zástavní hodnota. Tu si hlídá, ale člověk si s těmi penězi může dělat úplně co chce, což dává obrovskou flexibilitu a svobodu. Chci převzít nějakou jinou firmu, chci koupit nějakou novou nemovitost, protože zrovna teď je na trhu super nabídka. Někdo potřebuje likviditu a je ochoten slevit z ceny toho aktiva, po kterém dlouho kouká. Perfektní věc, a lombardní úvěr je výborný.
Ale pojďme zpátky k tomu, jak se to říká… „dobrý sluha, ale zlý pán“. Je potřeba znát obě strany mince a je potřeba si uvědomovat dobře ta rizika, která s takovou investicí, respektive s využíváním tohoto instrumentu, mohou také souviset.
Tomáš Tyl
Jedna z věcí se týká sazby a fixace sazby. Například u hypotečních úvěrů je možné zvolit opravdu dlouhou fixaci, což v dobách nízkých sazeb je rozhodně výhodné udělat. U lombardních úvěrů jsou ty fixace výrazně kratší. Nejde zafixovat sazbu na 10 let, nebo aspoň jsme se nesetkali s touto možností. Samozřejmě by to šlo konstruovat podle nějakých derivátů, ale standardně to tak nefunguje. Což může být nevýhoda, pokud by na trhu došlo k prudkému růstu sazeb. Když budu mít sazbu třeba s ročním fixem, může dojít k tomu, že na začátku jsem si půjčoval za výhodných podmínek, ale ty se najednou zhoršují a lombardní úvěr se prodražuje. Takže je dobré mít na paměti, že v době, kdy rostou sazby, může růst i sazba lombardního úvěru. A druhá věc souvisí s tím zajištěním, které právě poskytuje portfolio.
Úvěr je proti portfoliu a banka ví, že má nějaké portfolio – akcie, akciové ETF, dluhopisové ETF, hotovost a podobně -, které může případně prodat a uspokojit svůj úvěr. Proto může úvěr poskytovat tak levně, protože má k dispozici prostředky na jeho případné vypořádání.
Josef Podlipný
Tomáši, řešili jsme délku fixace úrokové sazby. Praxe nám říká, že je také dobré si klást otázky, na jak dlouho si investoři lombardní úvěr půjčují.
Tomáš Tyl
Lombardní úvěr funguje tak, že se po době fixace splatí. A je možné ho buď splatit penězi, anebo tím, že načerpám nový lombardní úvěr. Takže já ho mohu udržovat do nekonečna a potom záleží na tom, na co konkrétně to bylo zamýšleno a jaký to mělo účel. Pokud jde o to, že potřebuji nakupovat při poklesech, ale hotovost mám uloženou u jiné instituce a než by peníze doputovaly, potřebuji krátký úvěr. Úvěr může být na měsíc. Může to být na nějakou situaci klienta, má přijít prodej firmy za půl roku, za rok, anebo třeba velká dividenda, ale teď už potřebuje něco financovat. Tak nastaví půl roku, rok. Anebo tím financuje dlouhodobý projekt a ten projekt se ještě neprodal, tudíž trvá i lombardní úvěr a může to být klidně deset let. Pokud ten projekt vydělává více než lombardní úvěr, je stále výhodné ho mít, takže ta délka může být výrazně delší.
Vždy záleží na konkrétní situaci, pro jaký účel se využívá. Pokud by to byla cesta finanční páky, může mít smysl třeba jí nabrat při poklesu a využít při poklesu. Když se trh vrací, tak ji zase zredukovat a být více v bezpečí. Délka vždycky záleží na tom, k čemu se to využije.
Josef Podlipný
Tomáši, když se podívám na lombardní úvěr třeba v dolarech. Když portfolio finančního majetku vydělává čistého ročního výnosu kolem 15 %, tak nás netrápí necelých 5 % zátěž lombardním úvěrem. Navíc, pokud investice do dalšího rozšíření spravovaných aktiv je v dolarech, tak nás netrápí to, že lombardní úvěr je poskytnut v dolarech. Protože i výnos z těch dolarových aktiv je ve stejné měně, takže neriskujeme žádnou kurzovou ztrátu. Možná bych ještě upozornil méně zkušené investory, kteří teprve o lombardním úvěru uvažují, že určitým lákadlem může být to, že nějaká měna je zatížená výrazně sexy úrokovou sazbou. A můžete si logicky říct, že byste byli sami proti sobě, kdybyste si nenechali poskytnout cizí prostředky za takhle atraktivně nízkou úrokovou sazbu. Je i v téhle rovině riziko, Tomáši?
Tomáš Tyl
Určitě, vždy je dobré dívat se na ty měny nejenom z pohledu využití peněz, ale i pohledem celého portfolia. Úvěr mi vlastně mění tu měnovou skladbu portfolia. Měna, ve které si úvěr beru, je snížením dané měnové pozice. Když si vezmu měnu, kterou v portfoliu nemám, konvertuji třeba japonský yen a konvertuju ho do dolaru a investuji do dolaru, tak mám expozici na japonský yen najednou zápornou. Když si ty peníze vezmu v dolaru a investuji v dolaru, měnová expozice se nezmění. Ale tohle má samozřejmě svá rizika. V historii jsme mohli vidět situaci, kdy si v Maďarsku brali běžní lidé hypotéky v eurech v době nízkých sazeb na euru a vysokých sazeb na maďarském forintu. A pak vlastně došlo k tomu, že euro posilovalo a oni se ocitli v situaci, kdy díky tomu posilování dlužili výrazně více než v maďarských forintech, než kolik si napůjčovali. Sice měli nízkou úrokovou sazbu, ale v maďarských forintech, ve kterých měli příjmy a výdaje a žili v nich, jim ta splátka vzrostla. A pro některé domácnosti nastal problém.
Proto je vždycky důležité podívat se na celkový obraz. Samozřejmě, když to bude maličká část portfolia, tak to nemusí být problém, i když dojde k prudkému posílení měny, kterou si půjčím. A musím tedy vlastně vracet více – třeba dolarů nebo korun.
Vladimír Fichtner
Já bych řekl, že zjednodušené pravidlo je: v čem to potřebuji, v tom si to půjčím. Potřebuji koupit něco v korunách, tak si to radši půjčím v korunách, aby projekt versus jeho financování bylo ve stejné měně. Abych se zbytečně nevystavoval tomu měnovému pohybu. Je to zjednodušení. Jak říkáš ty, dívat se na to z pohledu celkového portfolia, je samozřejmě správnější a pečlivější přístup. Ale pokud to nechcete moc řešit, chcete si koupit americké akcie, půjčte si americké dolary. Chcete si koupit evropské akce, půjčte si radši euro. Abyste tam neměli tu měnovou složku, protože ta s portfoliem a s jeho zástavní hodnotou umí hodně, hodně, hodně mávat. Když je jiná, než je to aktivum A to může být nepříjemné.
Josef Podlipný
Za naší rodinnou kancelář dodávám informaci, že je dobré mít pokrytou tu měnu, kterou si půjčujete skrze lombardní úvěr s cashflow, které generuje vaše portfolio. Pak vlastně tolik neriskujete. Můžete riskovat jen to, že musíte strpět to břímě po nějakou dobu, než se s tím cashflow vašeho portfolia vyrovná.
Tomáš Tyl
Důležitý pojem, který se s tím pojí, je landing value = zástavní hodnota daných aktiv, která je bankou nastavená podle toho, jak aktivum kolísá. Třeba typicky jsme se setkali s tím, že u akciových ETF a akcií se pohybuje zástavní hodnota od nějakých 70 do 80 %. A banka ji může měnit. Třeba v roce 2025 byla zástavní hodnota (landing value) u akciových investic o něco snížena a teď už se zase vrátila k 85-80 %.
Vladimír Fichtner
Teď mluvíš, jenom pro upozornění, o investicích a portfoliích, které děláme my pro klienty. Protože zástavní hodnota různých typů akcií nebo různých typů ETF může být různá. Vždycky je potřeba specificky se ptát té banky, jaká je zástavní hodnota mého portfolia. Tady se na něj podívejte.
Tomáš Tyl
Přesně tak. Jsou produkty nebo nástroje, kde ta zástavní hodnota může být nižší nebo nulová. Typicky jsme se setkali třeba s produkty navázanými na krypto nebo kryptoměny, že tam žádná zástavní hodnota nebyla.
Vladimír Fichtner
Některé banky už dnes začínají mít třeba 20-25 % zástavy u krypto nebo u bitcoinových investic. Vyvíjí se to, ale je vždycky potřeba ptát se specificky, jaká je zástavní hodnota mého portfolia. Uvědomovat si, že se také může měnit.
Tomáš Tyl
To je velmi důležité, protože se to může měnit oběma směry. A ještě bych řekl, že jsou také aktiva, u kterých je ta zástavní hodnota vyšší. Například dluhopisová ETF nebo hotovost na účtech, tam je třeba 95 %. Nebo také záleží na tom, jak to má která banka nadefinované. Některá banka to má víc na celé portfolio. Ale důležité je, že se to může měnit oběma směry. A především u aktiv, kde je třeba problematická likvidita, jsme zaznamenali, že byla nějaká landing value a když nastaly problémy s likviditou, tak banka dala landing value na nulu. Takže pozor na to. Samotná ta landing value se může lišit. Máme nějakou hodnotu portfolia a pak máme aktuální zástavní hodnotu toho portfolia. A pak máme úvěr. Procento lombardního úvěru v určité zástavní hodnotě je ukazatel loan to value. To je ukazatel, který nám říká, kolik zástavní hodnoty máme napůjčováno.
Funguje to tak, že dokud je úvěr nižší než zástavní hodnota, tak je to bez problému. Můžu čerpat další úvěr. Ve chvíli, kdy by se hodnota úvěru dostala na hodnotu zajištění, dochází k takzvanému margin callu. V praxi v privátních bankách, se kterými spolupracujeme, bankéř zavolá, že k tomu dochází a ta situace se řeší. Výhodou privátních bank je, že tu situaci v takovém případě řeší s klientem. Na druhou stranu tady byli zmíněni třeba brokeři, Interactive Brokers a podobně, u kterých je možné také čerpat úvěr na investování. Rozdíl je, že tam ve chvíli, kdy se hodnota dostane na to zajištění, tak oni začnou investice prodávat. Nediskutuje se, prodává se automaticky. V kombinaci s tím, že se může měnit hodnota zajištění, se zároveň mění hodnota portfolia. To znamená, když akcie klesají, tak se také mění hodnota zajištění. Z toho vyplývá, že je velmi důležité být opatrný na to, aby loan to value = kolik si půjčíme v určité zástavní hodnotě, tam byl dostatečný prostor právě pro pokles na trzích anebo změnu zástavní hodnoty.
To největší riziko je, že toto podceníme a úvěr bude příliš velký v určité zástavě, a pak přijde pokles na trzích. Nebo změna podmínek a snížení zástavy a my se dostaneme do margin callu a budeme to muset nějak řešit. Proto my, když s těmi úvěry pracujeme, tak chceme, aby loan to value byla výrazně nižší. Ne, aby se půjčovalo, kam až se může, ale aby tam byl opravdu velký prostor i pro nějaké černé scénáře, poklesy akcií a podobně.
Vladimír Fichtner
Takže v praxi: mám portfolio 100 milionů v akciových strategiích. Zjednodušme to, budeme říkat jenom v akciových strategiích. To má zástavní hodnotu 70 %, to má 70 milionů, takže si můžu vzít 70 milionů proti portfoliu s jeho dnešní hodnotou. Zítra ale trhy spadnou, příští dva roky spadnou o 50 % a portfolio už nemá zástavní hodnotu 70 milionů, ani hodnotu akcií 100 milionů, ale je to polovina. Takže pokleslo portfolio ze 100 milionů na 50, a zástavní hodnota na 35. Černý scénář je, že bych si měl půjčit tak 35, aby to ustálo 50% poklesy. Souhlasíš, Tomáši?
Tomáš Tyl
My jsme rozlišovali dva případy. Dělali jsme historické simulace na těch černých scénářích, dívali jsme se na stagflaci v 70. letech. To byla situace, kdy jednak akcie padaly dolů, takže samozřejmě došlo k poklesu portfolia, ale zároveň tam byl růst sazeb.
Vladimír Fichtner
Výše úrokových sazeb.
Tomáš Tyl
Přesně tak, byl tam růst sazeb, takže se ten úvěr začal prodražovat. Další černý scénář byl splasknutí technologické bubliny. A brali jsme ji vždycky 10 let, takže tam bylo nejenom splasknutí technologické bubliny, ale potom ještě finanční krize. Když už se akcie skoro dostaly zpátky, přišla ještě finanční krize. A dívali jsme se na dvě varianty využití lombardních úvěrů ve srovnání s jejich nevyužitím, řekněme.
Jedna varianta byla investování s pákou. To znamená: mám 100 milionů v akciích, půjčím si třeba 10 milionů, ale nevyndávám je ven z portfolia, zainvestuji je v rámci toho portfolia. Takže mám 110 milionů v akciích. Zároveň, protože se mi navýšila hodnota portfolia, tak se mi navýšila o něco zástavní hodnota. Když ty peníze nevytáhnu, tak mi to navyšuje zástavní hodnotu portfolia. A ukázalo se, že historicky portfolio v černých scénářích přežilo, když byl úvěr do 50 % hodnoty portfolia
Vladimír Fichtner
Když peníze zůstaly v portfoliu.
Tomáš Tyl
Ano, přesně tak, když tam zůstaly.
Vladimír Fichtner
Když nebyly vytažené na to, že si koupím další nemovitost nebo jinou firmu nebo tak.
Tomáš Tyl
Když zůstaly v portfoliu, tak to bylo do 50 %. Samozřejmě ve srovnání s běžnou investicí do akcií, když nastal černý scénář, bylo lepší páku nemít, logicky. Finanční páka pomáhá směrem nahoru, ale také škodí… směrem dolů. Samozřejmě v těch černých scénářích by bylo výhodné ji nevyužít, ale nikdo nevíme, kdy nastává černý scénář. V tom okamžiku obratu si většinou lidé spíš myslí, že už je před nimi jenom dobře. Takže to nikdo dopředu neví. Ale to je důležité.
Ve scénářích růstu trhů finanční páka pomáhala výnosu. Zhruba by se dalo říct, historicky na datech vycházelo, že zhruba 0,7procentního bodu za každých 10 % úvěru se zvyšoval dlouhodobý výnos. V pozitivních scénářích to tedy přinášelo výrazně vyšší výnosy.
To je případ akcie vs finanční páka, který nám říká: kdybych chtěl využívat finanční páku – a ta nepatří do Wealth Protection přístupu – pro někoho, kdo má růstový přístup, tak 50 % je hranice, která je opravdu bezpečná.
Druhá varianta je, že bych potřeboval peníze na nějaké projekty a peníze bych na něco odčerpal. To znamená, mám 100 milionů v akciích, 30 milionů si půjčím. Ale těch 30 milionů si vytáhnu ven a zbývá mi pořád původních 100 milionů. A tady vychází ta hodnotu k majetku samozřejmě nižší, protože jsem ty peníze vydal, už nejsou součástí té zástavní hodnoty. Tam nám vycházela hranice někde kolem 35 %.
To byl scénář právě po splasknutí technologické bubliny a finanční krize. Když bych měl úvěr větší než 35 % portfolia, tak bych se po finanční krizi dostal do margin callu.
To jsou hranice. Samozřejmě, když je scénář příznivý, tak se nám postupně snižuje hodnota úvěru vůči portfoliu. Když hodnota portfolia roste, tak se loan to value anebo také podíl úvěru k majetku portfolia snižuje, protože hodnota portfolia je vyšší a vyšší. Tudíž ta výše úvěru vůči majetku není konstantní. Pořád se mění podle toho, co dělá portfolio. Naše historická zkušenost ukazuje, že 35 % je taková bezpečná hranice pro různé scénáře
Vladimír Fichtner
Já bych jenom upozornil na to, že to je hranice proti finančnímu portfoliu. Pepa tady mluvil o tom, že jejich rodina má limit 6 %, ale to je proti celkovému majetku. Což samozřejmě finanční portfolio je součástí majetku – máme firmy, máme nemovitosti, takže to je důležité. Za druhé, Ty jsi několikrát použil slovo margin call. To je situace, kdy vám zavolá bankéř a řekne: zástavní hodnota portfolia je nedostatečná, je potřeba ji zvýšit. A pokud má člověk portfolio ještě v nějaké jiné privátní bance, kde ten lombard třeba nepoužívá, tak třeba může peníze přesunout. Nebo zrovna prodal firmu a dostane další peníze, může je dát na ten účet. Ale pokud není ten finanční majetek diverzifikovaný, tak víme, že prodej firmy není jednoduchý. Prodej nemovitostí není jednoduchý, a to se v žádném případě nemusí stihnout třeba do měsíce, který švýcarské banky, se kterými děláme, na to řešení dávají.
Na to je potřeba dávat pozor, když člověk využívá tu hranici, o které Tomáš mluvil – 35 % nebo 50 % proti finančnímu portfoliu v různých scénářích. Já bych vždycky radši měl někde ještě finanční aktiva, která nejsou zatížena a která bych tam mohl přesunout, kdyby přišel ještě nějaký jiný scénář, třeba drsnější.
A Pepo, vy máte 6 % proti celkovému majetku. Můžeš k tomu ještě něco říct?
Josef Podlipný
K těm 6 % se dostanu přes doplnění vás obou. Tomáši, ty jsi správně řekl, že tržní volatilita může vést k poklesu hodnoty kolaterálu, to znamená toho zajištění, a tudíž spuštění margin callu. Já k tomu pro posluchače dodám ještě jednu důležitou informaci. Švýcarský trh reguluje několik orgánů, mezi nimi je FINMA. Mezinárodní standardy spuštění margin callu jsou dány Basel III, což je mezinárodní standard, který určuje, jaká hodnota konkrétního aktiva z hlediska toho kolaterálu / zajištění, je maximální. To znamená, že se může stát, vyloučit to nelze, a historie je toho důkazem, že regulátor řekne bance, která poskytuje lombardní úvěry, že míra zajištění, kterou počítají proti portfoliím dlouhodobých investorů, už nemůže být třeba 80 %, ale z titulu dlouhodobé stagflace nebo nějakých ekonomických otřesů na trzích, to může být maximálně 60 %.
V ten okamžik se tohle rozhodnutí regulátora dramaticky propíše do podmínek existujících úvěrů. Proto my se díváme na lombardní úvěry jako na něco, co přináší sice výhody, to nepochybně, ale i tato rizika. Která nejsou jenom o smluvním vztahu mezi námi jako dlouhodobými investory, zástupci rodinné kanceláře a bankou. Může do toho promluvit trh a regulátor.
K těm 6 % se dostanu ještě podílem na finanční majetku. Tam je poměrně důležité si uvědomit další fakta, která jsi už zmínil i ty, Tomáši. Fixace úrokové sazby u lombardního úvěru, v našem případě třeba na dolarech, nám dává na rok k dispozici 4,6 %. Jak jsem došel ke 4,6 %? To je zrovna teď nedávno otočená úvěrová linka. Vychází to z toho, že je referenční sazba, která vycházela 3,85. Referenční sazba, která je pro měnu dolaru. K tomu se připočte marže banky, v našem případě je to 0,7 % a pak ještě fee, které to navýší o další 0,4 %. Dohromady je to zmíněných 4,6 %. To se ale může časem změnit. Takže je potřeba počítat s tím, že je rozhodující nejenom měna poskytnutého lombardu, ale i úroková zátěž.
A my máme nastaveno, že to, co je půjčeno, musí ve stejné měně být kryto nějakým procentem ve vztahu ke cashflow plynoucího z majetku. To znamená, že si vytváříme nějaký záchranný pas, který nám říká, že když se změní dramaticky úrokové podmínky (a bohužel toho můžeme být i v budoucnu svědky z titulu vysoké inflace nebo nějakých ekonomických otřesů), v ten okamžik my máme z plynoucího cashflow schopnost se řízeně, v našem případě do tří let maximálně, z cashflow té úvěrové linky zbavit. To znamená, že bychom museli strpět dva špatné roky jako nejhorší možný scénář.
A je to závislé na cashflow. Další podmínka je, že máme 20 % jako optimum podílu lombardního úvěru na finančních aktivech. A to je optimum, které když udržíme, tak je rodinná kancelář z hlediska správy rodinného bohatství safe. Maximum je dáno 40 %, to je dvojnásobek. Tam si logicky můžete říct, no jo, ale to se musí do něčeho propsat. A přesně na tohle jsme mysleli, když jsme tvořili family governance a pravidla i pro lombardní úvěry. Říkali jsme, že v ten okamžik se určitým poměrovým klíčem krátí procento možné výplaty z čistého zisku vlastníkům. To znamená, že když vlastníci jdou do většího rizika a zatíží majetek nějakým větším procentem těchto flexibilních, ale cizích, zdrojů, tak si ale nemohou odebírat tolik, na co byli v minulosti zvyklí. V našem případě si mohou odebrat maximálně za rok 40 % z čistého zisku. A přátelé, pokud by se dostali k té hranici lombardního úvěru, na finančním kapitálu, na hranici 40 %, tak si nemůžou vzít 40 % zisku čistého, ale můžou si vzít jenom 10 %.
Tomáš Tyl
My s klienty využíváme lombardní úvěry standardně například když potřebujeme nakoupit při poklesech a než dojde jiná likvidita. Lombardní úvěr může být rychlá cesta. Využíváme to právě s klienty, kteří potřebují peníze na projekty mimo portfolio. Vhodné je to pro vyvážené nebo růstové klienty. U konzervativních klientů doporučujeme lombardní úvěry nevyužívat. A co je důležité, doporučujeme využívat lombardní úvěry pouze v privátních bankách, kde jsou proto dobré podmínky. Rozhodně nedoporučujeme využívat je u brokerů. Právě proto, že jednak jsou tam standardně podmínky výrazně dražší, ale také právě při tom komunikování a vypořádávání, kdyby došlo na černý scénář margin callů. Viděli jsme jeden příklad, nebyla to naše zkušenost, ale jeden náš klient měl prostředky se skupinou obchodníků, kteří mu peníze investovali a často využívali poměrně agresivní derivátové strategie, a zároveň využívali právě úvěr v rámci Interactive Brokers.
V jeden moment došlo k tomu, že na těch derivátech došlo k poklesu, výrazně se zvýšila volatilita a Interactive Brokers výrazně přecenil směrem dolů zajišťovací hodnotu těchto instrumentů a došlo k tomu, že celé portfolio bylo vyprodáno prakticky okamžitě.
Vladimír Fichtner
V poklesu.
Tomáš Tyl
V poklesu, v ten nejhorší možný moment. Klient přišel o všechny prostředky, které tam měl. A to je ten nejhorší scénář… Samozřejmě ta zástavní hodnota se mění směrem dolů ve chvíli, kdy dochází k poklesům a kdy je nejméně vhodný okamžik. A tím, že okamžitě vyprodávají to portfolio, tak vlastně i kdyby se to portfolio potom dokázalo zase vrátit a růst, tím že ho vyprodám, tak už žádný růst nedostane a nastane trvalá ztráta. To je největší riziko. Proto to v podobných institucích nevyužíváme, využíváme lombardní úvěry v privátních bankách, kde přístup okamžitého vyprodávání není, ale je tam možnost to řešit.
Vladimír Fichtner
Důležité je uvědomovat si, že lombardní úvěr je dobrý sluha, ale zlý pán. Je potřeba vědět opravdu dobře, co může přinášet. Může přinášet extra zhodnocení navíc, ale může vás také potrestat, kdybyste si ho vzali příliš proti finančnímu majetku. Pokud ty peníze, které si vezmete na lombard a vytáhnete je mimo tu banku, jak říkal Tomáš, z našeho pohledu je maximum 35 %. Není to pro každého. Je to pro toho, kdo chce více růstovější strategii. Není to už Ochrana bohatství. Pepa říká 20 až 40 % proti finančnímu majetku, ještě s nějakými dalšími podmínkami – je dobré si ty věci promyslet, prodiskutovat, pobavit se o nich s někým, kdo má praxi v této oblasti. A pak po důkladném zvážení si říct, půjdeme do toho. Nebo vytvoříme pravidla, jako má třeba Pepa, nebo jako používá Tomáš ve Fichtner a.s. pro klienty, kteří projdou nějakým filtrem a můžou si tyhle věci dovolit z pohledu nastavení svého portfolia.
Josef Podlipný
Vážení posluchači, před podpisem smlouvy o lombardním úvěru nebo jeho čerpáním, určitě doporučuji, abyste trvali jako dlouhodobí investoři na nezávislém investičním právním a daňovém auditu. Abyste byli přesvědčeni, že vás nezaskočí poplatky nebo nějaká změna na trhu. A právě to vás nezasáhne tak, jak zmínil Tomáš, že přijdete o část majetku nebo dokonce schopnost ten majetek do budoucna dál chránit.