Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSS3 způsoby, jak si poradit s riziky americké dědické daně
natočil Josef Podlipný 
Přijít o 40 % majetku není nic příjemného.
V této epizodě se Vladimír a Josef zabývají problematikou americké dědické daně a jejím dopadem na české rentiéry.
Dozvíte se, jak funguje americká dědická daň a jaké jsou její důsledky pro české občany, kteří mají majetek či investice v USA.
Dále objevíte možnosti pro ochranu vašeho dědictví před zátěží americké dědické daně, která může pozůstalým poměrně zkomplikovat život.
Zjistíte, proč vás příliš velké zaměření na náklady investičního řešení může stát v konečném důsledku velký balík peněz.
Poslechněte si tento podcast a získejte cenné rady, jak se vyhnout této dani nebo alespoň minimalizovat rizika s ní spojená.
Textový přepis
Josef Podlipný
Dobrý den, dámy a pánové, vítejte Mezi Rentiéry. Moje jméno je Josef Podlipný.
Vladimír Fichtner
Dobrý den, tady je Vladimír Fichtner a i já vás vítám dnes Mezi Rentiéry.
Josef Podlipný
Dnešním tématem bude americká dědická daň.
Proč je americká dědická daň tak důležité téma pro rentiéry, kteří jsou českými daňovými rezidenty, Vladimíre?
Vladimír Fichtner
Právě proto, že žijeme v tom, že se na nás vztahují jenom zákony této země. Ale jakmile člověk začne investovat nebo se pohybovat trošku ve světě, najednou může zjistit, že se na něj nebo jeho rodinu, případně na jeho dědice, mohou vztahovat i zákony a daňové zákony zemí jiných. A to je věc, která je nesmírně důležitá, abychom si uvědomovali dopředu, protože v případě rentiérů můžeme mluvit o opravdu velkých penězích. Pokud se daň z majetku počítá třeba jako 40 procent z hodnoty toho majetku. Nebo 50 procent z hodnoty. Ne ze zisku, ale z hodnoty majetku. Takže je potřeba být velmi pozorný, jakmile se začneme pohybovat mimo území ČR, buď fyzicky anebo investičně. A dávat si na to velký pozor.
Josef Podlipný
Rozumím. Naše posluchače a většinu rentiérů bude určitě zajímat nějaký konkrétní příběh. Napadá tě nějaký příběh, na kterém by to, cos teď popisoval, bylo možné ukázat ve větším detailu?
Vladimír Fichtner
My jsme zažili už několik takových příběhů, které se týkají americké dědické daně. Když zemřel jeden z našich klientů při autonehodě ve čtyřiceti šesti letech, vlastně jsme se poprvé potkali s exekutivou spojenou s touto záležitostí. Obchodní platforma, přes kterou on obchodoval s cennými papíry, přišla s tím – dodejte doklady prokazující, že máte splněny všechny závazky vůči americké americkému daňovému úřadu Internal Revenue Service (IRS).
Josef Podlipný
Odkud to přišlo?
Vladimír Fichtner
Z té obchodní platformy, ta vlastně zablokovala v případě úmrtí účet do té doby, než byly vypořádány všechny náležitosti dědictví. Ale součástí těch náležitostí bylo: „Ukažte nám, že vůči IRS, americké daňové správě, buď nemáte žádné závazky, anebo že jste je splnili.“ A to je věc, kterou je potřeba opravdu nepodceňovat.
Josef Podlipný
Jak na takovou výzvu reagoval ten pozůstalý nebo ten, s kým jsi jednal?
Vladimír Fichtner
Ten měl samozřejmě v hlavě úplně jiné starosti. V okamžiku, kdy někdo zemře nečekaně, pochopitelně rodina řešila emoce a vůbec nebyla připravená řešit jakékoliv další věci tohoto typu. A i proto je dobré jít tomu trošku naproti, počítat s věcmi, které se prostě mohou stávat. Nikdo z nás si nemyslí, že bude druhý den v černé kronice, ale občas to tak prostě je. A obecně je taková situace samozřejmě nesmírně stresující emočně, natož pak, aby ještě rodina řešila něco jiného. Takže reagovala: „Co s tím ještě?Ještě tohle navíc je potřeba?“ , abych odpověděl na tvoji otázku.
Josef Podlipný
Další starost.
Vladimír Fichtner
Další starost, obrovská.
Josef Podlipný
Jak moc traumatizující to byla starost, to už jsi řekl. Ale fakticky, co to vlastně nutně spustilo za další kroky v té rodině?
Vladimír Fichtner
V té rodině už tolik ne, protože bylo potřeba, aby někdo odpracoval tu dokumentaci vůči obchodní platformě. Případně vůči té americké daňové správě. Aby se udělal seznam amerických cenných papírů, což jsou (a málokdo to ví), ale za americký majetek, ze kterého se platí americká dědická daň, je považován jakýkoliv cenný papír, který začíná písmenky v identifikátoru cenného papíru, v takzvaném ISINu, písmenky US. Jakmile máte akcie Applu, máte americký cenný papír. A pokud jich máte hodně, spolu s nějakými dalšími americkými akciemi, tak se na vaše potomky, respektive dědice, vztahuje americká dědická daň. Ať chtějí nebo nechtějí.
Takže bylo potřeba vlastně vypořádat nebo říct jaký je objem portfolia, z toho je potřeba spočítat daň a případně ji zaplatit. A teprve potom mohl být uvolněn ten majetek.
Josef Podlipný
Vladimíre, hezký příběh, i když smutný zároveň. Jak to celé dopadlo?
Vladimír Fichtner
Dopadlo to dobře, protože my jsme s těmi věcmi počítali dopředu. Ne s tím, že by někdo zemřel, ale s tím, že americká dědická daň může být relevantní. A v těch opravdu amerických cenných papírech jsme drželi takové minimum, že jsme byli schopni napsat: Na to se daň nevztahuje. Tady máte důkaz, evidenci, která to potvrzuje. Takže z tohoto pohledu to bylo hrozně jednoduché. Ale připomnělo nám to, že je dobře, že na to myslíme, a víme, že když má někdo USA ISIN, identifikátor s písmenky US na začátku, tak skutečně na něj se může vztahovat daň. Která je, myslím, že od milionu dolarů výše, pokud jsou to celkové pozice, už 40 % hodnoty majetku. A majetek dědicové nedostanou dřív, než zaplatí tu částku. Což je samozřejmě obrovské riziko pro toho, kdo si to neuvědomuje.
Josef Podlipný
Ty jsi, Vladimíre, řekl velmi důležitou informaci, že jste se k tomu vyjádřili, že se na to daň nevztahuje a zároveň, že se dělala opatření dříve, než tato nepříjemná událost nastala. Jaká to byla opatření? To určitě všechny rentiéry a posluchače bude zajímat, protože možná někdo z vás, kdo nás poslouchá, se teď právě dívá na svůj majetek a identifikoval tam toto riziko.
Vladimír Fichtner
Prvním opatřením je nemít v portfoliu americký majetek.
Josef Podlipný
Okej, mám to tam.
Vladimír Fichtner
Respektive cenné papíry, které začínají ISINem s US.
Josef Podlipný
A teď to tam vidím. Co mám udělat, Vladimíre? Mám tam třeba ten Apple, jak jsi zmínil. Nebo mám tam americké nemovitosti.
Vladimír Fichtner
Buďme specifičtí na americké cenné papíry. První věc, kterou my doporučujeme a kterou děláme je, že se snažíme nahradit ten daný cenný papír, který začíná písmenky US, nějakou alternativu. Která je registrovaná v Evropě, v Lucembursku nebo v Irsku.
Josef Podlipný
A můžeme dát nějaký příklad?
Vladimír Fichtner
Pokud si chcete koupit index S&P500 přes nějaký nástroj, kterému se říká ETF, tedy nízkonákladový investiční produkt, který vám pomáhá hezky rozkládat riziko. To je třeba jedna z věcí, kterou doporučujeme velmi silně. Můžete si ho koupit v Americe, na americké burze, s americkým ISINem. Ale můžete si koupit vlastně obdobu toho samého od stejného správce, ale cenný papír je zaregistrovaný v Irsku nebo v Lucembursku. A v tu chvíli americká dědická daň je mimo vaše starosti. Takže do amerických cenných papírů, do pěti set největších amerických firem, můžu investovat přes něco, co je ETF s ISINem US. Anebo do toho samého můžu investovat s ISINem, který začíná LU, jako Lucembursko. Nebo IR, jako Irsko. A najednou jsem mimo tento problém.
Josef Podlipný
Napadá mě otázka. Jaký je mezi tím tedy rozdíl, krom té americké dědické daně? Pokud by nebyl žádný, pak samozřejmě se to nabízí jako ideální řešení.
Vladimír Fichtner
Skvělá otázka, Pepo. Rozdíl je v tom, že produkty registrované v Evropě bývají často nákladově o něco dražší. Takže třeba místo 0,1 % p. a., ročního manažerského poplatku správci, se platí 0,2 %. Ale to v porovnání se 40 procenty hodnoty celého majetku je vlastně legrační rozdíl. Ale ten, kdo jde po těch nákladech a přemýšlí o nákladech jenom dneska a nepřemýšlí o důsledcích, tomu je to jedno, pokud zemře. Ale jeho rodina a dědicové najednou můžou zjistit „Sakra, sice táta ušetřil 0,1 p.a., takže jedno procento za 10 let, dvě procenta za 20 let. Ale 40 % hodnoty majetku kvůli tomu musíme zaplatit.“ Takže to je jedna věc. Jako první řešení je podívat se, zda neexistuje alternativa, která není americká, pro nástroj, který mám.
Josef Podlipný
Mám to chápat tak, že většinou existuje nebo vždy existuje alternativa, kterou jsi zmínil?
Vladimír Fichtner
Ne vždy existuje.
Josef Podlipný
A co když neexistuje? Je další takovýto příklad?
Vladimír Fichtner
Další příklad, který existuje a řešili jsme ho s jedním známým, byl, že on si nakupoval akcie Vodafonu. Ale nakupoval si je přes tzv. americké depozitní certifikáty, ADR je zkratka v tom našem slangu. Takže on si vlastně kupoval Vodafone, který je britskou firmou a obchoduje se i v Londýně na britské burze, přes nástroj, do kterého jsou zabaleny pro americké investory. Právě třeba z pohledu daňového a legislativního. Prostě pro některé firmy je jednodušší jít do Ameriky se nechat obchodovat přes tento nástroj. A řešení bylo jednoduché. ADR existuje, ale tam je nebezpečí americké dědické daně. Tak jsme doporučili výměnu a nákup Vodafone v Londýně. Prostě zase jsme hledali alternativu, to je jiný příklad alternativy.
Josef Podlipný
Děkuji moc. Jaká další opatření lze ještě udělat dopředu, ideálně? Aby investor anebo jeho pozůstalí americkou dědickou daň nemuseli vůbec řešit?
Vladimír Fichtner
Ta alternativa má některé zajímavosti. Třeba to ADR neboli americké depozitní certifikáty, o kterých jsem mluvil. Řeknu ještě jeden příklad, kdy alternativa nemusí být vhodná. A kdy možná může být rozumnější podstoupit americkou dědickou daň. A je na zvážení, zda ano nebo ne. Pokud byste se rozhodli obchodovat, třeba byste chtěli brazilské akcie. Tak si je buď můžete nakoupit v Sao Paulu na burze brazilské, anebo hodně z brazilských firem se obchoduje v New Yorku. Na New York Stock Exchange třeba, ve formě ADR, ve formě těch depozitních certifikátů. A to rozhodnutí, jestli jít do ADR a podstupovat nebezpečí dědické daně nebo jít do lokálního trhu, může být trošku složitější. Protože lokální brazilský trh může být spojený s menší transparentností, s menší likviditou, s většími potenciálními legálními problémy. Možná v Brazílii nás to tolik nenapadá, ale kdybychom před dvěma lety o tom mluvili v Rusku, tak možná bychom si to dokázali představit víc, že tam mohou být nějaká rizika. A dneska si dokážeme představit to samé.
Takže ruské firmy se obchodovaly v Moskvě, ale také se obchodují ve formě ADR v zahraničí. Nevím, jestli ještě teď, ale v minulosti určitě tak bylo. No a najednou tak budu podstupovat riziko americké dědické daně nebo riziko moskevského trhu nebo brazilského trhu A s těmi vznikajícími trhy je vždycky spojeno trošku větší nebezpečí a právní nejistota. Tak už to rozhodnutí o alternativě je potřeba zvažovat do většího detailu. To je možná ještě malinké doplnění k alternativám, o kterých jsme se bavili. Ne vždycky je to tak jasné jako Vodafone, Británie, Amerika. Tam si vyberu Británii a víc neřeším. Tohle může být samozřejmě spojené s jihokorejskými akciemi. To může být spojeno s čínskými akciemi, a s dalšími. Nebo jsou některé, které jsou obchodované na amerických trzích anebo lokálně. A tam to rozhodnutí už není vůbec jednoduché. A nás, kteří chrání nebo kteří přemýšlí hodně o ochraně bohatství – jak v rámci rentiérského majetku, vždycky víc přitahuje ta legislativně silnější investice. Kde máme větší šanci, že budou ochráněna naše práva akcionářů. A to Čína není určitě. A spousta Emerging Markets je složitější. A to není jednoduché. Ale když chceme chránit majetek, je dobré se možná některým destinacím obecně vyhnout a pak tyto certifikáty nemusíme řešit.
Josef Podlipný
Vladimíre, co když alternativa neexistuje? Hledám, nenacházím.
Vladimír Fichtner
To je správná otázka, protože když si chcete koupit třeba již zmíněné akcie Applu, tak akcie Applu se kupuje jenom s ISINem US. Tam alternativa neexistuje. Takže když chcete mít investiční portfolio v jednotlivých, třeba amerických akciích, vlastně neexistuje alternativa toho jiného cenného papíru.
Josef Podlipný
Pokud budu chtít jiným způsobem vyřešit problém americké dědické daně, jaké způsoby se nabízejí?
Vladimír Fichtner
A to je právě případ třeba akcií Applu nebo jednotlivých amerických akcií. Je potřeba hledat alternativu jiného typu. Jedna z věcí, která se používá běžně v zahraničí, je společný účet. Třeba společný účet manželů nebo společný účet ve Švýcarsku. A můžete mít společný účet nejenom jako manželé, ale třeba i se svými dětmi.
Josef Podlipný
Promiň, tady tě zastavím. Spousta lidí si jako společný účet představí účet vedený v nějaké bance, kde je účet vedený logicky na jednoho z partnerů. Druhý má k tomu zmocnění, včetně třeba dětí. Je to toto?
Vladimír Fichtner
Není to toto. Přestože v Čechách máme společné jmění, a je to častý případ, jak jmění držíme, tak české banky z devadesáti devíti procent neví, co je společný účet. Vždycky ten účet je jednoho z nás a druhý k němu může mít přístup. Ale legálně to je účet jenom toho jednoho člověka. Což je tristní, samozřejmě. Je to velký průšvih, protože v okamžiku, kdy dojde k úmrtí, tak se ten účet zablokuje a řeší se dědictví z tohoto účtu. Ale do té doby, než je vyřešeno, tak může být vůbec problém se k tomu účtu dostat. A v zahraničních destinacích, v západních zemích, běžně existuje respektování toho společného účtu. Teď, když jsme si zakládali účet ve Španělsku, protože jsme tam kupovali nemovitost, ta španělská banka účet založí na dvě osoby. Takže já i Radka jsme legálními vlastníky tohoto účtu napůl. Což mimo jiné znamená, že se na tom účtu pojišťuje dvakrát větší částka, protože na každé rodné číslo je to 100 tisíc, automaticky je to pojištěno na 200 tisíc eur. Což samozřejmě někdy nemusí stačit, ale není to špatně.
Je to velmi příjemná záležitost. A stejně tak umí tento společný účet založit švýcarské privátní banky nebo některé obchodní platformy. A v okamžiku, kdy dojde k úmrtí jednoho z těch lidí, řeší se americká dědická daň jenom s tou jednou částí, s polovinou účtu. Znám člověka, který má ve Švýcarsku nejenom účet pro sebe a svoji ženu ve společném módu, ale má tam i dceru. Švýcarská banka to umožňuje. Společný účet je prostě kdo tam bude, ten tam bude, jim to nevadí. A v případě úmrtí jednoho člověka se řeší dědicky jenom jedna třetina toho majetku. Což je samozřejmě třetinová dědická daň. Nebo poloviční. Nebo tím, že dědická daň naskakuje třeba až od milionů dolarů v té plné výši, tak to může být ještě zajímavé, když je to číslo o něco menší. Takže společný účet je super věc, která může hodně pomoci a určitě je třeba ho zvažovat.
Josef Podlipný
Je tedy pravidlem, že když existuje společný účet, ať už běžný bankovní, tak ten investiční. A přes společný investiční účet je potom spravováno portfolio, to znamená nakupovány jednotlivé instrumenty. Tak přesně ten podílový klíč, který jsi teď popisoval, platí i pro ty instrumenty. Je to tak?
Vladimír Fichtner
Ano, přesně tak. Alespoň u těch platforem nebo švýcarských privátních bank a některých online platforem, kde my to známe. Neznáme všechno na světě. Ale tohle ano.
Josef Podlipný
To je dobré řešení.
Vladimír Fichtner
To je velmi příjemné řešení.
Josef Podlipný
Když jsme si řekli alternativy, společný účet. Napadá tě ještě něco, co může pomoci právě s tím problémem americké dědické daně?
Vladimír Fichtner
Je tam jedna věc, a to je majetková struktura. Pokud je majetek zavřený v korporaci, v nadaci, ve svěřenském fondu, tak žádná americká dědická daň vztahující se na fyzickou osobu se samozřejmě neaplikuje. Takže majetková struktura může být součástí vyřešení toho problému. A z našeho pohledu, z mého osobního, kombinace těch přístupů, přemýšlení o tom, jak ty daně minimalizovat, je často to nejrozumnější řešení. Neříct všechno dám do nadace. Všechno má své výhody i nevýhody, v kombinaci těch různých alternativ a možností, které jsme tady dneska popsali, si myslím, že to je asi nejrozumnější přístup.
Josef Podlipný
Přátelé, vážení posluchači, určitě vás bude zajímat, co jsou ta klíčová opatření, která je potřeba aplikovat a hlavně včas. Dřív, ne až poté, co ten problém nastane. Vladimíre, kdybys teď měl krátce shrnout a provést tímto tématem naše posluchače. Co jsou ta klíčová opatření?
Vladimír Fichtner
První věc je uvědomit si, že existuje americká dědická daň, která se může vztahovat i na nás, přestože žijeme v ČR. To je bod číslo jedna. Jakmile si to uvědomíme, tak hledat za prvé alternativy k americkému ISINu. A vyhodnotit, jestli mi stojí za to tu alternativu použít nebo ne. Můžou existovat různé typy alternativ. Zvážit obchodování přes platformu, která umí tzv. joint account, společný účet. A to je další řešení. A případně mít část amerického finančního majetku, z hlediska definice americké daňové správy, třeba v nějaké majetkové struktuře, ať je to investiční holding, svěřenský fond, nadace, firma. To je v principu jedno, ale nedochází tam k tomu okamžiku dědění. Když vlastní můj nadační fond americké akcie, tak sice někdo bude dědit nějaké peníze, ale do té americké daňové správy už ta informace nedoteče. Protože ty cenné papíry vlastní ta nadace nebo svěřenský fond nebo náš investiční holding. Takže to asi jsou ty nejzákladnější způsoby, jak se s americkou dědickou daní vypořádat.
Josef Podlipný
Vladimíre, moc děkuji. Vážení posluchači, pokud nechcete být na řešení tohoto problému americké dědické daně sami, budeme rádi, když nás oslovíte. A pro dnešek se s vámi loučím. Na shledanou.
Vladimír Fichtner
Na shledanou.