Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSStartupy, pre-seed investice a mindset investora: Jak nepřijít o iluze ani o peníze – Jan Staněk
natočil Josef Podlipný 
Pokud máte investovatelný majetek přes 100 milionů korun, stojíte před otázkou: jak velkou část portfolia alokovat do private equity, konkrétně do venture kapitálu. Data z UBS a velkých family offices ukazují rozmezí 2–12 % volného kapitálu.
Jan Staněk, Managing General Partner Purple Ventures s lucemburským fondem o objemu 40 milionů eur, vysvětluje v této epizodě podcastu Mezi Rentiéry, proč právě seed investice mohou při správném přístupu přinášet zajímavé výnosy – a zároveň proč většina investorů už po dvou až třech pokusech selhává a přichází o peníze.
Seed investice představují nelikvidní aktiva s horizontem 5–10 let, což vyžaduje zcela odlišný přístup než u tradičních investičních nástrojů.
Mimo jiné se dozvíte, jak odlišit nápad na ubrousku od firmy s reálným potenciálem, proč je důležitější investice do lidí než do nápadu, a proč andělský investor musí být připravený selhávat – systematicky, ne emocionálně.
Spousta investorů sní o tom, že jejich investice do startupu bude další jednorožec – miliardová firma. Ale drtivá většina startupů selže.
V této epizodě se dozvíte, jak se stát chytrým investorem – a ne „bláznem“ z fráze friends, family & fools.
Textový přepis
Josef Podlipný
Honzo, vítej. Honza Staněk je Managing General Partner Purple Ventures. Honzo, než se podíváme na naše téma, řekni pár slov o sobě. Protože spousta z našich posluchačů si tě může třeba spojit s Elektro Dad a říkat si, jestli je to on nebo to není on?
Jan Staněk
Táta tří dětí, který také pochází z takové sedlácké rodiny, původně z Rosic u Brna. A ano, mám vášeň, že se posledních sedm let se věnuji vzdělávání nebo se snažím inspirovat milion lidí k přechodu na elektromobil a čistou energii pomocí videí. Profesionálně jsem investorem, který investuje do technologických startupů.
Josef Podlipný
No a přátelé to je deviza, proč je tady Honza s námi. Dnes se totiž budeme věnovat jednomu z možná nejzajímavějších, ale také určitě nejriskantnějších, typů investic. Nápadům ve fázi pre-seed, anebo seed. Honzo, ty jsi v roli Managing General Partners Purple Ventures, Venture Capital. Jak ses vůbec k této oblasti dostal?
Jan Staněk
Já pocházím z podnikatelské rodiny. Ale tatínek podnikal tak, že jsem si říkal, že to dělají jak za krále klacka, a s tím podnikat nechci. Takže nejdřív jsem se měl potřebu učit z chyb jiných. Nejdřív po vysoké škole jsem byl v Deloittech, v bankovnictví a ve finančních technologiích. V Číně jsem mimo jiné byl dva a půl roku s jednou moravskou firmou, která byla vlastně takovým startupem, který se pak stal pátým největším exitem České republiky. Moravia IT, která byla exitována za 320 milionů dolarů subjektu na britské burze. Já jsem potom se vrátil z Číny, byl jsem ještě v Moravia IT ředitel pro strategii a zhruba rok nato jsem říkal, tak už přišel ten čas
V roce 2013 jsem spoluzaložil s Janem Davídkem a Františkem Peterkou firmu, která se jmenovala Pro děti.CZ. Jan Davídek je dneska mým partnerem v Purple Ventures. On je serial entrepreneur, on celý život jenom rozjížděl firmy, tehdy se tomu ještě neříkal startupy, většinu z nich v oblasti e-commerce. Tehdy jsme postavili firmu, která se postupně stala dvojkou na trhu s dětským zbožím, což byla dětská móda, hračky. Byli jsme tři tátové, měli jsme malé děti, ženy na mateřských nebo tak různě, a chtěli jsme zlepšovat život pro maminky. A pak jsme firmu zhruba po dvou třech let exitovali do e-commerce holdingu. My jsme měli špičkový pořádek, byť to byla v tu dobu, kdy jsme to exitovali, ještě ztrátová firma, ale rostoucí. Ale my jsme tam měli perfektní pořádek, to mi říkal ten subjekt, který nás kupoval, tak pojď k nám dělat CFO.
Takže jsem byl CFO v E-commerce holding, jak se to jmenovalo, ze kterého se postupně stal v rámci Rockaway skupiny Mall group. Ten nakupoval třeba Vivantis nebo se nakupoval CZC, tam jsem byl na té nákupní straně. Pak jsem ještě byl spoluzakladatel start-upu, který se věnuje úplně jiné oblasti, a to takovému sociomapování, kde jsou vlastně lidé, kteří mají největší vliv v rámci organizací, a to se ne vždycky překrývá s organizačním pavoukem. No a potom jsem už v roce 2016 potkal zakladatele Purple skupiny, ve které jsem se v roce 2017 stal jednapadesátým. To byl takový start-up, který už měl produkt market fit, už věděl, kde se dají vydělávat peníze, takže jsem se věnoval expanzi toho byznysu mezinárodně. Potom slovo dalo slovo, to byl Fintech, že jsme od roku 2020 začali profesionálně stavět nohu něčeho, co se dá nahlížet jako Multifamily Office těch tří zakladatelů. Vlastně vracíme zpátky část peněz do ekonomiky skrze podporu start-upového ekosystému, kdy sami investujeme.
Nejdříve to bylo 15 milionů euro vlastního kapitálu a dneska je to lucemburský fond se 40 miliony euro.
Josef Podlipný
Já jsem rád, že tady jsi s námi, protože ty umíš o této oblasti mluvit nejenom srozumitelně, ale také bez přikrášlení, uvěřitelně a upřímně. Jaké je to tedy?
Jan Staněk
Děkuji za pozvání. Začnu definicí, co to je vlastně start-up.
Asi rozumíme tomu, že to je začínající firma. Z pohledu profesionálního investora je to firma, která přináší inovaci v mezinárodním kontextu. Takže vždycky má mezinárodní ambice, které jsou nedílnou součástí a měla by mít potenciál exponenciálně růst. Co znamená to slovo obecně? V obecné populaci je slovo start-up nadužívané. To, že začínám podnikat, neznamená, že mám start-up z pohledu profesionálního investora.
Jakou to přináší v mezinárodním kontextu inovaci a má to opravdu potenciál exponenciálně růst? Ideálně tak, že to má takzvaný pákový efekt, že se nám růst tržeb odpoutá od růstu nákladů a je to vysoce maržový byznys, který zároveň rychle roste. Takže vlastně 9 z 10, možná 95 ze 100 nově založených firem třeba v této zemi nejsou start-upy z pohledu investora. A pak se asi na to budeme dívat z pohledu, jak bych k tomu přistupoval, jako investor versus rentiér.
Josef Podlipný
Honzo, zároveň mluvíme o fázi pre-seed a seed. Připodobním-li to k vinařům, většina vinařů doufá, že právě tento ročník bude ten nejzajímavější a viniční trať dá vznikout nějakému skvostu. Ono se to ne vždy ale povede. To je tedy vlastně ta fáze pre-seed, seed, když se podíváme na vznikající nápady, drtivá většina z nich vzniká někde na ubrousku. Prostě teď mě něco napadlo, tak si udělám pár poznámek a jdu s tím do světa. Je to tohle?
Jan Staněk
Krásný příměr! Aniž bych byl vinař, tak to alespoň trochu na tom zkusím přiblížit. My, když investujeme do těch fází pre-seed a seed, tak už investujeme na trať, kde už někdo sází. Ještě neplodí, ale buď už ty rostliny zasazeny byly a vinohrad stojí třeba dva roky. To znamená, že ještě nelze počítat s tím, že by měl nějaký výnos, ještě se to víno nezpracovává, protože potřebuje dostat dostatečnou sílu, energii, slunce, vodu, živiny. Aby rostliny měly sílu na to, že v příštích letech výnos mohou dávat. To je ta fáze pre-seedová. To znamená, že vinohrad už rozhodně má pozemek, rozhodně už jsme začali, možná nemáme vysázeny všechny ty rostliny, ale některé už určitě stojí. A určitě už máme tým. My primárně totiž investujeme do kvality lidí, kteří už jednoznačně přišli s jasně definovanou vizí. Mají nějaký byznys plán, většinou strukturovaný ve formě pitch decku, kterému bychom měli jako investoři rozumět. Pokud je tam spousta cizích slov a my jsme se na to podívali po třetí, po čtvrté a už jsme si dvakrát s nimi povídali a pořád tomu nerozumíme, tak je něco velmi špatně. Takže, měli bychom tomu rozumět. A není to one man show. Už se tomu věnují na plné pecky. To znamená, že ráno vstávají s tím, co udělají, že je to jediná ekonomická aktivita, která se věnují. Není to hobby, nedělají to po večerech. Takže to je fáze, kdy do toho vstupují. To je ta preseedová a seedová. Vinohrad už stojí, už má výnosy, už má první zákazníky a zdá se, že už chytli takovou odrůdu a našli si takové trhy, že je to cesta k vyšší maržovosti a už to nabírá tu správnou trakci.
Josef Podlipný
Má doplňující otázka: jaké metriky je třeba mít na paměti na začátku, když investuju primárně do lidí anebo do něčeho, kde teprve začínáme měřit tu zákaznickou ochotu, ne-li zkušenost, a míru využití.
Jan Staněk
Určitě když investujeme do začínajících firem, tak to, co se mnohem lépe dá předpovídat, je tempo, jakým se vyvíjí náklady. Většinou, pokud je běžné, že ta firma nevydělává dost peněz na svůj provoz, pálí nějaké peníze za každý měsíc. To je číslo, na které bychom se měli dívat, protože jestliže mají na účtu půl milionu euro a pálí 25 000 euro měsíčně, tak vydrží 20 měsíců, než jim peníze dojdou.
Typicky to další kolo financování bez problémů bude trvat 9 měsíců, než si seženou další peníze. My víme, že bychom měli třeba po 8 měsících, když mají ještě tu runway, jak se tomu říká, 12 měsíců. Už by měli aktivně hledat další financování. Takže burn rate, to, jak pálí peníze, je určitě důležité.
A pak jde tady o to, když se my bavíme, že to má mít potenciál exponenciálně růst, tak možná nám ještě dostatečně rychle neroste metrika tržeb, která je rozhodně důležitá. Na tu bych taky slyšel. Ale pak tam může být nějaká tržby předvídající metrika typu – jaký počet udělali. Pokud je to B2B, tak kolik obchodníci, což typicky na začátku bývají zakladatele nebo zakladatel, kolik udělali týdně schůzek, kolik udělali měsíčně schůzek, jak dlouho trvá prodejní cyklus, jaké jsou náklady na akvizici zákazníka. U každého tohoto startupu je to trochu jiné, ale rozhodně jsou metriky, které bychom měli sledovat.
A důležité je říct, že buď se budeme na to dívat z pohledu investora, ale pak předpokládáme aktivní participaci. Měl by to být jeden z důvodů, proč tohle vlastně chceme. Investovat do startupů, že chceme do toho vnést svoje kontakty, že chceme svůj intelekt ve formě nějakého mentoringu. Možná taky za svůj život máme spoustu zkušeností, v byznysu jsme se pohybovali a víme jak dělat marketing, možná víme, jak dělat sales, možná víme jak nainženýrovat špičkový produkt, a možná taky rozumíme některým trhům. Možná rozumíme Německu, možná rozumíme Francii, možná rozumíme Británii, možná rozumíme Spojeným státům, kde máme relevantní kontakty a jsme schopni aspoň trochu být. Provést tím ty foundry, a dostat se na tyhle trhy. Mělo by to být o přidané hodnotě, takže investorská role, pokud bychom sami chtěli investovat do startupů, je o tom, že máme na měsíční bázi aktivní přidanou hodnotu.
Josef Podlipný
Honzo, ty máš za sebou spoustu investorů, i těch velmi majetných. Podnikatelsky minimálně i velmi zkušených, nicméně také za sebou máš i spoustu poučení, ať už vlastními chybami, nebo těmi sdílenými, naštěstí, i v této oblasti. Co jsou takové nejčastější chyby, které dělají tito investoři, když se vlastně rozhodnou zainvestovat do startupů poměrně v rizikové lize, to znamená především v té fázi pre-seed a seed?
Jan Staněk
V první řadě bych řekl, že je to často nezbytné, že se najdou angel investoři.
To znamená, že na začátku většinou do toho dávají nějaké peníze a spoustu času a nákladů z ušlých příležitostí ti zakladatelé. Pak přichází fáze, která se říká family, friends and fools.
Takže rodina a přátelé, kdy to jsou v podstatě emoční rozhodnutí. Prostě půjčíme jim nebo dáme jim do toho podnikání za nějaký malý podíl, řekněme desítky tisíc euro, stovky tisíc korun. Pak přichází už první profesionální, a tak je potřeba na to nahlížet, aktivita, což je andělský investor.
A to by mohl být ten náš posluchač, který je investorem, nikoli pasivním rentiérem, respektive má svou nějakou složku, kde je možná pasivním rentiérem, ale tady chce být aktivním investorem a je to velice důležité, protože to je fáze, po které pak přicházíme my jako profesionální investoři s fondem. Kteří už mohou vést ta investiční kola a přichází se standardizovanou dokumentací a umí otvírat dveře zahraničním investorům.
Máme 200 ko-investorů na těch zhruba 45 investicích, takže je to vlastně důležitá fáze a nejčastější chyby, jaké mohou dělat investoři, kteří si řeknou, že to zkusí a budou tím andělským investorem a chtějí investovat napřímo, protože je to baví a tak. Za A: nemít přehnané očekávání, jak velký podíl v té firmě mám, protože ji tím můžu zabít. Startupová scéna je o tom, že tak dlouho jak to jen jde. My máme nějaká andělská kola, pak máme pre-seed, to jsou ta semínka, kde zaléváme zárodky těch firem.
Seed: pak máme nějaká kola series A, series B, a vy vlastně chcete, aby ještě v series B, pokud možno ti zakladatelé měli majoritu v té firmě. To znamená, když jako angel investor přijdete s tím, že chcete 30 %, tak ji tím zabijte. Když přijdeme potom jako profesionální investor, tak řekneme: „30 % tady má jeden andělský investor? No tak ať už si tu firmu financuje sám“. Pokud rychle pochopí ten andělský investor, že ta firma dál není financovatelná.
Josef Podlipný
Honzo, nemělo by spíše platit to, že by investor svou vlastní investici měl právě chránit tím, že bude mít maximálně 10-20 %?
Jan Staněk
Já myslím, že dobrá praxe startupového světa je taková, že i my tam máme podíly do 10 %. Ale jak ta primární motivace je, že zakladatelé makají na svém, ráno vstávají, večer, jdou spát s tím, aby vybudovali firmu a mohlo to být pro ně life changing a možná taky pro další generace. Takže jedna chyba, nemít přehnané očekávání, pokud mám podíl. Určitě tam nebudete mít kontrolní podíl. V podstatě to je rizikový kapitál, pokud budete chtít, aby vám investor podepsal směnku a ručil vám vlastním barákem, tak to prosím nedělejte. Vy jste to nepochopili, takhle se ta hra nehraje. Prostě takhle startupový svět nefunguje. Tam vám ručí jenom tím, že měli mít schopnosti vyhodnotit kvalitu toho business plánu.
Měli byste mít schopnosti vyhodnotit kvalitu těch lidí, udělat si na nějaké background checky, volat si s lidmi, které máte společné známé. A tak, že to jsou důvěryhodní lidé, kteří fakt makají a dělají všechno pro to. A zároveň jsou kompetentní pro to, aby mohli ten mezinárodní business inovativně budovat. A potom si myslím, že je velkou chybou, když chci napřímo být tím andělským investorem, že nemám pořádně dostatek kvalitních příležitostí tohoto typu, aby se ke mně dostaly. Nemám to deal flow. Vezměte si, že my jako fond máme tři tisíce investičních příležitostí ročně. A vybereme dvanáct. My jsme měli úplně stejné problémy na začátku. My jsme měli peníze, ale neměli jsme pořádně do čeho investovat. A pak je obrovské riziko, že se k vám dostane pár blbostí a vy se do těch dvou nejlepších z nich zamilujete a zainvestujete, ale to ještě neznamená, že to je ta kvalita těch inovací v mezinárodním kontextu, která bude exponenciálně růst.
Josef Podlipný
Takže jinými slovy, nehledat zlatý důl podle příjmení těžaře, ale mít profesionály, kteří mají deal flow takové velikosti, a své vlastní schopnosti a důvěryhodnost v takové kondici, že mi to zajistí možnost vybírat z potenciálně zajímavých to nejkvalitnější.
Jan Staněk
Pepo, já budu rád. Může být cesta, že se lidé přidají, nejdříve víc s mindsetem rentiéra, k nějakému fondu. Třeba Purple Ventures, kde je deal flow. Mít deal flow nás stálo nižší jednotky milionů euro, z celé Evropy, kde je tři tisíce příležitostí. To se nestalo samo a odpracovalo se to v průběhu spousty let. Ale zároveň je role andělských investorů nesmírně důležitá. Jakmile chci touhle cestou jít a je to fair, pojďme se v tom vzdělávat. Musím se k tomu chovat jako řádný hospodář. Jsou skvělé platformy, kde se můžeme vzdělávat na různých inovačních centrech, akcelerátorech, inkubátorech. Můžeme se chodit dívat, bavit se s ostatními angel investory. Jsou i platformy, kde se potkávají andělští investoři. To je důležitá role.
Ale může to být i tak, že si řeknu, že se přidám i k tomu profi fondu. Zároveň si chci něco dělat bokem. Profi fond vidím na kvartální bázi, kde mi vysvětlují, jak nad tím přemýšlí, do čeho investují. Jak se k těm příležitostem dostávají. Jak vyhodnocují zdraví jednotlivých portfolií firem. Jak je možné, že se k takové plejádě firem dostali a co pro to všechno dělají?
Oni navštíví sto eventů za rok po Evropě. Jak tomu můžu konkurovat? To ani nejde. Protože tohle je šestičlenný tým a já jsem jeden. Musím si říct, protože jsem třeba Slovák nebo jsem Čech, anebo jsem z Pardubic – tak chci možná podpořit pardubický ekosystém. Ale pak se nedivte … My jsme Brňáci původem, ale z 45 investicí jsou třeba tři brněnské. Pro nás není podstatné, odkud jsou. My musíme jít po kvalitě.
Josef Podlipný
Honzo, teď nás poslouchá možná řada posluchačů, kteří o této oblasti moc neví, ale i přesto je láká. Ty jsi zmínil mnohé důležité informace. Mezi nimi, že existuje nějaký relevantní zdroj pro ty investory, kteří se chtějí nějakou dobu prostě vzdělávat, zorientovat, diskutovat. Můžeš nasdílet pár typů, aby to bylo vyvážené, abychom nezmiňovali jenom Purple Ventures. Přátelé, není to garance nebo jednoznačné doporučení, ale spíš vlastní zkušenost.
Ty jsi také zmínil, že často především angel investor prahne po nějaké míře zajištění. Tu směnka, tu zajištění nemovitostí. A já docela chápu, jak k tomu požadavku přišel. Protože si někde přečetl nebo slyšel, kolik vyšších desítek procent z těchto typů investic dopadne špatně. Pokud se budeme bavit o běžném standardu, tak je to 60 až 80 %. Přátelé, 60 až 80 % z investovaného majetku: nic. Nula. To je prostě realita. Pak chápu, že takový člověk si říká, to ale chci mít nějak zajištěné. Jak se vypořádat s takovou výzvou, že on ví, že se to děje? Kdybys zkusil odpovědět i na tuto otázku, kde se nachytřit.
Jan Staněk
Je Česká asociace andělských investorů, kterou založil Karel Obluk, jeden významný český investor. Andělský investor, který původně vydělal většinu svého bohatství, když se dostali s firmou AVG na americkou burzu. Takže je zde parta lidí, Česká asociace andělských investorů, která dělá aktivity v průběhu roku. Skvělou práci odvádí, myslím si, také depo ventures. Takové jako vlakové depo, které potom umí andělské investory sdružovat a oni investují společně, jako v poolu. A pak někdo z těch andělských investorů se třeba více věnuje potom tomu portfoliu a firmě. A pak jsou různá andělská sdružení, řekněme lokální. Třeba v Brně je Garage Angels, což je parta brněnských investorů a rentiérů, kteří také chtějí vytvořit … Věnovat část, ale malou, typicky se bavíme o tom, že to je třeba 5 % investičního majetku. Když jste mladší a hodně riskujete, tak to může být třeba 10 %.
Protože vy pořád potřebujete mít část toho bohatství. Pokud se bavíme, že primárně je zde ochrana bohatství, tak to musíte mít pořešeno někde jinde. Tohle není ta část, která by byla ochranou. Když se dělá dobře, a zase se dělá s péčí řádného hospodáře a chytře, tak by měla mít potenciál vám vynášet více než 20 % ročně, ale na dlouhodobém horizontu. Potíž investování do technologických startupů je, že tam není pořádně průběžná likvidita. Že oni vám nemají z čeho platit dividendy, když nejsou ziskoví.
Takže to není na mléko, ale na maso. Výnos je z toho, že jednou po pěti, sedmi nebo taky deseti a více letech prodáváte podíl s nějakým zajímavým výnosem. A může se stát, že firma během sedmi let je zajímavě zisková, a exit není až tak pod tlakem a pak můžete mít výnos z těch dividend. Může se vám vrátit ta investice, ještě předtím, než jde k exitu. Ale typicky je to „na maso“ = až se to jednou prodá.
Procento firem, které vám v portfoliu uhyne, je úměrně tomu, kolik jich na začátku vidíte. Jestliže jich uvidíte desítky, tak počítejte s tím, že vysoké desítky procent vám uhynou v tom portfoliu. A ještě důležité je uvědomit si, zda chci mít vůbec portfolio třeba deseti startupů, a mám prostor se každému z nich měsíčně aspoň třeba dvě hodiny věnovat. To už je dvacet hodin za měsíc. To je jako poloprofesionální činnost. A pokud tenhle prostor nemám a nechci ho mít, a nebudu si vytvářet to portfolio, tak je otázkou, jestli je to vlastně pro mě. K tomu vás budou vést ti, kteří vás budou vzdělávat v andělském investování. A zabezpečení. Opravdu to je tak, že vy nesete riziko. Zároveň by to ale také mělo být vyváženo tím, že zapomeňte na podepisování směnky, nebo vám něčím ručí …
Mohl by vám možná ručit nějakým intelektuálním vlastnictvím, které se buduje, někde podíl na nějakém patentu a tak. Když tohle vidíme, že angel investor má klauzuli, že se nebude ředit. To je další lesson learned. Je normální, že se v dalších kolech, když přichází další investoři, s každým investičním kolem může se v tom kole rozpustit dalších 10 až 20 % podílu, vy se prostě ředíte. Když si dáte klauzuli, že vy nikdy ředit nebudete …my takové klauzule nedáváme, my s tím počítáme. A buď se chceme v těch dalších kolech podílet, my máme právo se podílet na těch dalších investičních kolech, tím pádem se nemusíme ředit, ale musíme dolévat další peníze, které ředíme. To je součást hry.
My také přicházíme jako investor, když jsme lead investorem, v některých kolech jsme lead investor, to znamená, že připravíme vše, veškerou dokumentaci, uděláme due diligence. Jednak máme nějakou profesionalitu, protože už jsme to dělali mnohokrát, jak se dělá takové due diligence, že se podíváme na právní dokumenty. Tohle jsou mladé firmy, tam není moc věcí, ale může tam být pár kostlivců ve skříni typu, že doménu vlastní fyzická osoba, ten zakladatel a nikoli firma. Jestli mají dobře napsané smlouvy s vývojáři, aby je potom vývojáři do budoucna nevydírali tím, že je to jejich intelektuální vlastnictví a budou chtít z toho tantiémy. Ne, vy jste dostali zaplaceno, ale smlouva je napsána za to, že je to vaše, vy jste vytvořili to intelektuální vlastnictví, ale zároveň za to, že jste za to dostali zaplaceno, tak firma má časově neomezenou a kvantitativně neomezené právo to intelektuální vlastnictví použít. Takže tam je většinou pár věcí, na které si musíte dávat pozor. Investiční smlouva je připravená, v angličtině vychází ze standardů, které přišly z Ameriky a jsou tam slova nebo termíny, které jste možná vy a váš rodinný právník ani neslyšeli. Takže bacha, když se dělá transakce, tak je dobré používat právníky, kteří rozumí tomuhle typu investičního kapitálu, protože jsou tam termíny Drage Along a Tag Along a právo prvního rozhodnutí se, jestli participujeme nebo neparticipujeme a tak dál.
Když to vidíte poprvé, tak z toho máte hlavu jak pátrací balón. Když to vidíte po páté, tak to jsou standardní věci. My vlastně i vzděláváme zakladatele. Třeba reverse vesting. Když jsou tři spoluzakladatelé a my do nich investujeme druhý rok, ta firma existuje druhý rok, tak my říkáme: „přátelé, příští tři roky budete mít mezi sebou vy zakladatelé reverse vesting“. Co to znamená? Když někdo z vás odejde kvůli zdravotním důvodům anebo odejde, protože prostě chce jít meditovat do Nepálu a už nechce podnikat a odejde po prvním roce z těch tří, a měl 30% podíl, tak odejde, bude si moct ponechat 10% podíl a těch 20 %, které si ještě neodpracoval v tom reverse vestingu, se rozdělí mezi stávající zakladatele. Protože někdo tu káru musí dál táhnout.
S tím jsou všichni v míru. Ne mezi investory, ale mezi zakladateli, aby byl někdo zase silně motivovaný, táhnout tu káru. Aby to nebylo takzvané mrtvé dřevo, které je někde v Nepálu, má 30 % a nepřidává žádnou hodnotu té firmě.
Josef Podlipný
Ty jsi v podstatě říkal, že investor by měl o tomto typu investice přemýšlet tak, že to nemůže být jedna, dvě, tři investice. Ale ročně za sebe to vidím třeba i 10 až 30 investic tohoto typu. Kolik takových investic ročně dělá Purple Ventures?
Jan Staněk
My děláme zhruba tucet, zhruba jednu transakci měsíčně. Samozřejmě jsou kvartály, kdy jich uděláme pět a kvartály, kdy uděláme dvě. Není to predikovatelné, je potřeba si počkat na tu kvalitu a neblbnout. Já si myslím, že 10 až 30 ročně jsou fakt profesionální investoři. To je obrovská kvantita. Já si myslím, že když udělá andělský investor dvě za rok, pět let si bude hrát a udělá si portfolio deseti, to by mělo být přiměřené tempo.
Josef Podlipný
Dále jsi hovořil o nižších jednotkách procent, padla číslice 10 % podílu tohoto typu investice na celkovém majetku. Chápu to správně? Nebo investovatelném majetku?
Jan Staněk
Ano, já na to nahlížím tak, že máme nějaký investable assets, kam nepatří naše bydlení, když to zjednoduším, a tam bych se pohyboval… Když se bavíme s investory, kteří by s námi chtěli mít peníze, tak v podstatě se bavím o tom, že by to měli být lidé, kteří mají přes 100 milionů korun investičního majetku, nebo také výrazně více.
Josef Podlipný
Tohle je určitě velmi velmi důležitá část informace, takže poprosím ještě jednou zopakovat, jak ses dostal ke 100 milionům a více.
Jan Staněk
No, když by jenom do jednoho našeho fondu, který udělá zhruba 50 investic. Statisticky, pokud budete mít zainvestováno zhruba ve 100 startupech, tak už není možné na tom, a pokud to jsou poctiví lidé, kteří prostě dělají všechno nejlepší pro vás i sebe, aby to dobře dopadlo, tak na tom není možné prodělat peníze. To znamená, že my z toho rizikovost vyjmeme tím portfoliovým přístupem. Stejně tak, jako kdybychom chtěli na vlastní triko kupovat akcie, tak stejně tak asi je moudré mít portfolio, rozumné portfolio. Stejně tak portfolio budujeme oborově, aby bylo napříč obory inovací, aby bylo měnově budované. Takže třeba náš fond je celý v eurech. A aby bylo také geograficky diverzifikované, abychom ideálně měli, když se bavíme o tom, že bychom si chtěli dělat portfolio, ať máme těch startupů 100 a více, no tak pak by tam měly být ty tituly evropské.
Protože to je hodnototvorné. Proto, pokud tady máme mít demokracii a svobodnou sebevědomou společnost, potřebujeme investovat privátní kapitál do technologických inovací. To je takové, apeloval bych na to, že je to velká přidaná hodnota pro společnost, protože tohle děláme v Evropě blbě. Protože my nemáme pořádně ty endowment fondy, my v Evropě pořádně neznáme tuhle třídu aktiv jako startupy. Proto se o ní teď bavíme, že se v ní vzděláváme postupně, pomalu. A pak by bylo dobré mít i ty americké fondy nebo startupy. Protože Amerika je taková mekka venture kapitálu.
Josef Podlipný
Nepustím tě z té otázky, proč tedy 100 milionů a více?
Jan Staněk
Pardon. Jednoduše, když bychom měli mít v téhle třídě aktiv, pokud chceme mít dobře rozloženou ochranu bohatství, tak tam musí být likvidní aktiva, že jo. A tohle je nelikvidní aktivum, toho asi chceme mít méně. Je to ve škatulce private equity, venture capital je podmnožinou private equity, takže držíme privátně podíly ve firmách, ale těch malých začínajících. No a pak dojdeme k tomu, že když se díváme, jak fungují endowment fondy a tak dále, typicky mají do 10 % v téhle třídě aktiv. Nebo i velké family offices, když se budeme dívat na data od UBS třeba. Když my jsme fond, kde náš minimální tiket je 250 tisíc euro, 6-7 milionů korun, tak už jsme v tom pásmu. Prostě já potřebuji mít investora, který je přes 100 milionů korun investičního majetku.
Josef Podlipný
Super, děkuju. Já k tomu jen dodám názor za family offices. My se díváme na tento typ investice, protože jen připomenu, je to sice lákavá oblast, nesmírně zajímavá z pohledu kontaktů, rozšíření znalostní báze.
Jan Staněk
I intelektuálního uspokojení, když to člověk chce sledovat.
Josef Podlipný
Bez pochyby je to hodně zajímavá oblast. Je zajímavá i pro mezigenerační diskuzi uvnitř rodiny. To je další velká výhoda, protože je potřeba si uvědomit, že to, co se líbí nám hlavním zakladatelům nebo nestorům v rodině, zdaleka už nemusí naplňovat potřeby našich nástupců. Protože svět se prostě mění, mění se velmi dynamicky. Nicméně zpátky k těm procentům. My nahlížíme na to, že pro konzervativního investora, jste-li konzervativním investorem, tak vás možná trošku pošťouchlo to, jak Honza zmínil, že to při nějakém počtu investic nemůže zkrachovat. Nahlížíme-li na to konzervativně, tak víme, že může zkrachovat všechno, Honzo. To ale jistě nebylo takto míněno. Pro konzervativní investory doporučuji přemýšlet o podílu dvě až pět procent. Ne víc. Pro ty agresivnější můžeme mluvit třeba o pěti až dvanácti procentech z volného kapitálu. Přátelé, volný kapitál i zmíněná UBS a řada dalších, říkají, že ten kapitál krom toho, co vysloveně slouží rodině, typu nějaké rodinné sídlo, rekreační objekty atd., je to i krom vašeho byznysu. To znamená, pokud máte firmu, holding, tak tohle se do toho nepočítá. Pokud to není správa nemovitostí. Nemovitostní portfolio se do toho počítá, je-li investičního charakteru. Takže jinými slovy, volný kapitál a z něj do dvanácti procent. To je standardně doporučený strop, který by nám potvrdila i většina už zkušených family offices. Ale konzervativní dvě až pět. A proč je tam tak velký rozdíl: dvě a dvanáct? To je rozdíl o deset procent. Tak to je možná opřeno právě o ty zkušenosti, které investoři nabývají až teprve, když jsou toho součástí. Tady jsi vlastně zmínil jen částečně to, že tam jsou nějaká investiční kola. A já bych teď chtěl trošičku navést diskuzi na to, o čem by vlastně měl investor na začátku ale už přemýšlet, když se účastní třeba v Purple Ventures investice. Má na to zmíněných dvě stě padesát tisíc eur. Tak co to je? Super, vyčlenil dvěstěpadesát tisíc eur a je hotovo?
Jan Staněk
Pokud jsem investor, který si investuje napřímo do těch startupů…
Josef Podlipný
Zkusme se teď držet na chviličku toho fondu.
Jan Staněk
Fondy fungují tak, že vy dáte takovou částku nebo vyšší, podle toho, jaký kdo má apetit, jako takzvaný commitment, závazek, že budete investovat. A fondy mývají… My máme třeba čtyřleté investiční období u Purple Ventures, typicky to bývá pět let.
V průběhu toho investičního období, čtyři – pět let, se ty prostředky volají.
To znamená: vy jste dali závazek, že budete tuto částku investovat, ale ten fond ji nepotřebuje na účtu, aby tam ty peníze ležely a nepracovaly. Protože během čtyř až pětiletého období ty peníze bude alokovat do startupů a postupně se tzv. volají. Abychom si ten život trochu zjednodušili, na začátku čtyřletého fondu jsme řekli, že budou čtyři rovnoměrné capital cally, to je volání toho kapitálu. Takže kapitál se na čtyřikrát přesouvá, vždycky jednou za rok, k tomu fondu, který jej investuje. A my jsme potom řekli, že budeme mít zhruba 60 % kapitálu na první investice, když vstupujeme kapitálově do fondu. Uděláme jich zhruba 50, takže to bude poměrně velká diverzifikace napříč obory a zeměmi. To je napříč Evropou, zejména střední a východní Evropa. Zhruba půlka je v Česku, ale pak tam máme Ukrajinu, Polsko, Slovensko, dvakrát Chorvatsko, Uzbekistán, Singapur – český zakladatel, Amerika – český zakladatel, tři britské investice. Geograficky je to rozděleno. Pak si 40 % toho investovatelného kapitálu odkládáme na další investiční kola. Koncentrace úsilí ve venture capital, to je důležitá věc, která dneska musí zaznít, je opravdu o tom, že vám pár procent zainvestovaných firem vytvoří těch 20 % per annum jako celek. Je to extrémně vychýlené Parettovo pravidlo. To není, že 20 % zainvestovaných firem mi udělá 80 % výnosu. Tady to může být klidně 5 % udělá 95 % výnosu. Je to takhle extrémně vychýleno, takže od toho potom plyne to, že my sice uděláme první tikety do až 50 firem v tomto fondu. Ale jenom pro top kvartil máme odloženo 40 % investičního kapitálu a vlastně tam směřují i naše peníze, energie a čas a emoce.
To jsou také lessons learned, co jsme se naučili na těch prvních 40 investicích: drbat se se startupem, který třetí rok je trápení, abyste ho dostali z návratnosti 0,6 na 1,2. Abychom vůbec dostali 0,6 % toho, co jsme do toho dali, abychom z toho dostali aspoň 20% výnos a stovky hodin tomu věnovat, versus se věnovat něčemu, kde místo abych udělal 60krát na tom výnos, udělal 120krát. Tam chcete věnovat svoji energie a čas. A vlastně zapomenout. To je neintuitivní, nepřirozené, že tady mi to umírá, tak se tomu musím přece věnovat. Ne, to je jako u sebe: taky je moudré rozvíjet silné stránky a doinvestovat do toho, v čem jsem fakt dobrý a v tom být world class. V tom patřit mezi nejlepší na světě. A netrápit se tím, že jsem tak trošku autista, možná nemám ty nejlepší schopnosti vytvářet vztahy. Nebo naopak, mám to obráceně, možná nejsem ten nejlepší na palici na matematiku, ale jsem geniální na vytváření vztahů.Takže do tohoto kvartilu se věnuje pozornost.
Pardon, zopakuj prosím otázku, abych ji celou odpověděl.
Josef Podlipný
Bavíme se o tom, jak to ve fondu Purple Ventures vlastně vypadá. Rozhodl jsem se, mám 250 tisíc eur. Je to konečná, nepotřebuji další rezervy?
Jan Staněk
U fondu nepotřebuji, protože ty rezervy vytváří fond.
Josef Podlipný
Ale ty jsi začínal tím, že jsi taky individuální…
Jan Staněk
Angel investor. To by mě nemělo překvapit, že v těch dalších kolech mě chtějí ředit. Ale já už jsem na stropu těch 2 % nebo 5 %, nebo 12 %, který je můj strop.
Já už prostě nechci.
Josef Podlipný
Anebo nemůžu třeba dokonce.
Jan Staněk
Nebo taky objektivně nemůžu. Ale spíš bychom měli být hodně disciplinovaní v tom, že máme strategii, dlouhodobou strategii. Že si i na té své rodinné radě řekneme: tak jo, bude se tomu věnovat syn a otec, protože je to baví, každý k tomu může dát něco jiného. Syn má Harvard a táta zase je ostřílený pardál, prostě umí mít ten dobrý selský rozum a nadhled a nějaký životní moudro. Oba dva se tomu za rodinu budou věnovat. Ale prostě jsme si řekli, že to bude 5 % a přesto nejede vlak. Budeme disciplinovaní, a pak to může narazit na stropy, ale ta firma potřebuje další kapitál. A co když je to ten top kvartil? Co když je to ta firma, která si to vlastně opravdu zaslouží? A byla by to kravina se ředit, vy tam dostáváte prostor v těch dalších kolech participovat.
Josef Podlipný
Okej, teď jsi uhodil hřebíček na hlavičku. Ty jsi říkal, co když je to ten top kvartil. Byla by chyba se toho neúčastnit investorsky, protože je to potvrzeno nějakým dosavadním vývojem. Co tedy je to číslo, jakou by měl standardně investor držet rezervu? Pokud je to index. Kdy by individuální angel investor, tak ze zkušenosti ty jsi mluvil o fondu, že to je 40 %? Platí to i pro individuálního investora?
Jan Staněk
Já bych si tak řekl, že třeba double. Důležité je říct, možná, Pepo, aby to zaznělo. V andělských fázích se typicky bavíme, že na jeden startup vkládáme třeba 10 až 100 tisíc euro. Řeknu si třeba 50 tisíc euro, milion korun, ať si to zjednodušíme. Když bych jich chtěl udělat třeba 8, tak už jsme na 400 tisících euro. Ale v zásadě bych možná měl alokovat 800 tisíc euro, abych tam měl ten polštář. Abych do top kvartilu z osmi, třeba do dvou, dal do každé 200 tisíc euro.
Protože to budou ty, nebo se tak zdají v daný moment. Ono to je up and down. To je jak na horské dráze. Jeden rok se zdá že to jsou zlatá vejce, ale tak to vůbec nemusí být. A obráceně. Ty, se kterými jsme se roky strašně trápili, se pak odlepí ode dna a začne to dělat tu tzv. hokejku. Začne tam být ta exponenciála.
Josef Podlipný
A tady také doplnění, protože my jako rodina se této oblasti hodně hodně věnujeme, zkoumáme ji, zjišťujeme, jak moc je i pro nás použitelná. Mě osobně velmi překvapilo, jaká čísla se k nám dostala z různých, věřím, věrohodných zdrojů ohledně toho initial checku, toho startovního kapitálu. Tam jsme velmi blízko číslu, které jsi zmínil. 10 až 100 tisíc na startup v pre-seed fázi.
Jan Staněk
Řekl bych, že to je ještě andělská fáze. V pre-seedu se investuje třeba půl milionu euro do toho startupu. V seedové fázi to už může být dneska milion, milion a půl.
Josef Podlipný
A to mě překvapilo To investiční kolo.
Já jsem si říkal: pre-seed 25 až 150 tisíc. 150 tisíc je OK, s tím bych asi počítal, že to je normální. Ale v té seed fázi 150 tisíc až milion i víc, třeba i nižší jednotky milionů eur nebo dolarů. My si to všechno přepočítáváme na dolar.
Tak jsem si říkal, kdyby to pak mělo být třeba o dvou, třech milionech dolarů krát deset až třicet investic. I kdyby to mělo být jenom deset, tak to říká, že zmíněných dvě až dvanáct procent podílu na tom investovatelném kapitálu, dejme tomu milion, chci to počítat jednoduše, a vzal bych třicet startupů, tak to je třicet milionů dolarů, je dvanáct procent volně investovaného kapitálu.
Tak to je jenom pro vás, přátelé, taková jednoduchá matematika, jak třeba přemýšlet o tom, jestli to je pro nás investory nebo pro vás rentiéry.
Teď mě napadá, že i ty sám, když jsme se spolu nedávno bavili, jsi se ptal, kdo je z našeho pohledu vlastně rentiér? Já jenom připomenu, že rentiér je pro mnohé z nás investorů, něco, co říkáme, že to my nejsme. Protože o rentiérství mnohdy přemýšlíme tak, že to je už člověk, který je nepracující. Někdo používá až hanlivě, že leží na pláži a jenom se těší pasivním příjmům z majetku, který získal po svých předcích, anebo sám z nuly společně se svou rodinou vybudoval. Ale ono to tak není.
Já mám spoustu přátel, kteří opravdu začínali vysloveně z nuly. Vybudovali něco neskutečného, nejenom obsahově, ale i rodinou a komunitou, která se kolem toho pohybuje. Má to obrovskou přidanou hodnotu i pro celý svět. Tak oni vlastně o rentiérství přemýšleli tak, že něco vytvořím a pak díky tomu budu stavět lepší podmínky pro nastupující generace své vlastní rodiny a budu dělat to, co dává smysl.
Jan Staněk
Možná budu mít nějakou nadaci.
Josef Podlipný
Přesně tak. Přemýšlí o tom rentiérském modu, že tohle potřebují chránit. Když už jsem tomu obětoval mnohdy i více než svou vlastní energii, opravdu to je vydupané ze země, tak potřebuji vytvořit podmínky, abych o ten fundament už nikdy nepřišel. A dívá se na investory jako na někoho, kdo pořád riskuje. Vedle toho ale existuje úplně ta samá skupina lidí, která říká ne, já se cítím jako investor, protože já nechci, aby to jen pasivně leželo. Chci se o to pořád starat. Chci k tomu zvát další členy rodiny, přátelé. Chci získávat další názory. Chci k tomu přizvat odborníky. Nechci na to být sám, to znamená v rámci family office. Chci i nějakou kvalitní skladbu exekutivců, kteří mi uvolní ruce pro to, co budu dělat, co mě bude přinášet radost. Proto teďka promlouváme k vám rentiérům nebo investorům, podle toho, jak se cítíte.
Je velmi důležité si uvědomit, že pokud chcete to, co jste vytvořili, chránit, tak proto máme strategii Ochrany bohatství. My víme, co udělat pro to, abyste o ten fundament nepřišli. Ideálně nikdy. S devadesáti devítiprocentní jistotou víme, jak je potřeba alokovat Pokud se chcete rozvíjet, pokud chcete do rodiny přinést novou krev. Teď mě napadá, protože jsem se nedávno bavil s Franceskem Kinským, s panem hrabětem, který říká, že potřebuje obnovit DNA, potenciál Kinských potřebujeme novou krev. Tak pokud chcete tu novou investorskou krev, tak pro vás může být hodně zajímavé investovat právě do prostředí začínajících podnikatelských a ve skrze přínosných nápadů. Když se vracím oklikou k tomu, o čem jsme diskutovali, ty jsi také zmínil, že jenom pár jednotek dopadne dobře.
Jan Staněk
Dopadne excelentně tak, že vytvoří tu alfu, nadvýnos, který by měl rizikový kapitál přinášet, aby to vyvážilo to riziko.
Josef Podlipný
Dává tedy smysl i nějak modelovat takovou situaci? Že si řeknu, že z těch třiceti třeba dvě až pět se fakt excelentně povede? Jak se mám chovat, jak o tom přemýšlet? Tohle děláte taky?
Jan Staněk
My ten model máme. My ho ukazujeme i na takovém koláčovém grafu. Akorát je to stejně metoda, že koukáte z okna, a tak se kvalifikovaně relativně domníváte, jak by to zhruba mohlo dopadnout.
A život je zvlášť v téhle oblasti vždycky košatější. A to stejné, kdybyste si řekli, že budete si napřímo investovat. Vyhodnocujte si business plán těch firem, v první řadě se koukejte na náklady. Že to je něco, co by oni měli mít relativně dobře pod kontrolou. A o tom veďte diskuze. Potom se podívejte, jestli tam nemají nějaké hloupé matematické chyby ve vzorcích a tak dál. Jestli jsou pečliví. A pak s nimi diskutujte o předpokladech, na kterých staví výnosy. Ne o těch číslech, ale o těch předpokladech.
Jak moc mají odmakáno, promyšleno to, jak to budou dělat. A tam, když je nachytáte na hruškách, že to mají na vodě, tak to je obrovský červený prapor.
Vlastně jděte po tom, že ta firma, ti zakladatelé, jsou v první řadě učící se mašina. Že se umí podívat každý měsíc tomu ďáblovi do očí a říct, kde je tlačí bota. Zároveň, kde se jim to fakt daří a jak to replikovat. Anebo naopak si udělat tu hloubkovou analýzu. Většina startupů na začátku má nějakou hypotézu, nějakou myšlenku. Ta ale většinou nebývá nosná. Je to o kvalitě a schopnosti se rychle učit, doba se neustále zrychluje.
Také mít nástroje co nejrychleji se učit. V čem se hodně mění startupová scéna je, že když to dřív bylo tak, že bylo to pre-seedové kolo na půl milionu dolarů, pak bylo seedové kolo milion, milion a půl dolarů a pak automaticky nabírali lidi. Už to má 30–50 lidí, našli ten takzvaný product market fit, už to má zákazníky, trhy a budou chtít jít na další trhy, je to třeba ziskové. I provozně je to na nule nebo nad nulou. Tak jdeme to škálovat dál. Jdeme to dál rolovat do dalších zemí a budou se najímat nejdřív desítky pak stovky lidí. A proto jsou potřeba ty série A, série B, série C.
Dneska to může být tak, že bude startup, který má mezi 5 až 12 lidmi, udělá se tam pre-seedové kolo, a poslední kolo bude seedové. A pak už žádné další financování nebude. Už nebudou potřebovat. Protože oni se dostanou po třech letech už do zisku. A pak už prostě není potřeba se s nikým ani dělit o tu ekvitu. Rostou, jedou jak namydlený blesk, protože tam je ten pákový efekt.
Josef Podlipný
Určitě souhlasím. Většina takzvaných jednorožců je k miliardě dolarů a více.
Jan Staněk
Hodnota firmy – valuace.
Josef Podlipný
Vznikly na tom ubrousku, jsme stále na ubrousek stage. Ale zpátky k naší diskuzi. Modeluju, že v portfoliu budu mít dva až pět homerunů, v golfové terminologii. Zároveň testuju, jestli jsem buď sám schopen, anebo skrze fond co 12, 18 měsíců si udělat retrospektivu, vyhodnocení té investice. Když se vrátíme k individuálnímu investorovi, ten nevyužívá nějaký vehikl, nějaký fond, tak potřebuji mít tu rezervu. Tam bych dokonce řekl, že já bych se držel klidně i 150 % prvotní fáze investování. Když se vrátíme k tomu, jak velký ticket má smysl, ta počáteční investice, tak ze zkušenosti to vnímáš tak, že tohle číslo je konzistentní anebo se to také vyvíjí? Třeba před pěti lety stačilo tolik a
Jan Staněk
Když číslo roste, tak to je danou inflací.
Zároveň proti tomu jde teďka umělá inteligence, kdy naopak ten tlak na objem kapitálu klesá. A navíc je to samozřejmě odlišné v tom, jestli se bavíte o německém startupu, nebo se bavíte o českém startupu. My jsme na tomhle konci světa, my jsme zvyklí být mnohem kapitálově efektivnější. Teď zaplať pánbůh už se blíží do sněmovny, protože už je v paragrafovém znění navržen zákon, že by měla současná vláda podpořit startupy. Také před rokem tady vznikla Česká startupová asociace, která udělala obrovský kus práce, že konečně budeme mít ty zaměstnanecké opce pro startupy, ale budeme mít taky režim definující, co to ten startup je. Měl by tam být vlastně umožněn jakousi formou švarcsystém, protože je úplně normální, že startupy prostě švarcsystém využijí, prostě vývojáři jedou na fakturu. Spíš přibližme ty zákony realitě, protože to takhle prostě funguje.
Josef Podlipný
Honzo, tohle je tak rozsáhlé téma, že bychom o něm mohli diskutovat ne desítky minut, ale hodiny.
Pokud vás tohle téma, vážení posluchači, nadchlo a zajímá, budeme samozřejmě rádi, když nás oslovíte a skrze komentáře s námi navážete kontakt.
Nicméně já jsem říkal, že i naše rodina o této oblasti intenzivně přemýšlí a diskutuje a setkáváme se s mnohými investory, kteří nemluví o této investici nebo o této zkušenosti vůbec dobře. Mnoho z nich udělalo spíše, budu mluvit v minulém čase, dvě až tři investice a pak po nějaké době nevydrželi těch pět až deset let, odešli z toho trhu zklamaní a říkají už nikdy, prostě to byla velká chyba. Co tedy odlišuje ty zklamané, ty chybující investory od těch, kteří tyto chyby nedělají a jsou úspěšní a dávají možnost nejenom růstu kapitálu, ale poměrně důležité je připomenout i možnost získávání dalších zkušeností, možnost zlepšování podmínek, ve kterých žijeme a naše nastupující generace budou dále žít ať už v Evropě nebo kdekoliv ve světě.
Jan Staněk
Já myslím, že ti úspěšní k tomu přistupují s pokorou, že to je jenom další řemeslo, které je potřeba se vlastně učit a investují do toho ten čas. Aby se vzdělávali, jak tenhle sektor funguje.
Pak jsou pokorní v tom, že měli dobře nastavená očekávání sami před sebou. Pokud se na to dívají tak, že se jdou v tomhle vzdělat. Protože třeba jsou to mladé peníze, které vznikly za posledních 20 let a možná je někdo na začátku. Takhle vznikla skupina Purple. Někdo nám dal angel peníze, 400 tisíc dolarů na začátku. A pak už nebylo potřeba žádné další financování už nikdy, protože už se to dostalo do zisku a silně to mezinárodně rostlo. My ty prostředky vracíme zpátky do společnosti, protože nás někdo takhle podpořil. Potom myslím, že alfa omega je to, abyste měli dost těch investičních příležitostí.
Je potřeba se spojit se s těmi, kteří možná k nim mají přístup, a buďte realističtí v tom, že si prostě třeba ty peníze rozinvestujete. Třeba během pěti let a máte pět let času se v tom vzdělat. Pět let, neudělejte to za první rok, protože tam se ještě jakoby chováte zbrkle. To je s vysokou pravděpodobností, že trefíte tři kraviny a potom ještě na ně nemáte čas. To není jenom o penězích, pro vás může být mnohem nákladnější, že vám ušly příležitosti. Pro vás může být mnohem těžší a dražší váš čas.
Josef Podlipný
Mně ještě teď napadá jedna věc, nepochybně souhlasím se vším, co jsi říkal. Došli jsme k tomu závěru i v rodině na rodinné radě, nás velmi inspiroval přístup jednoho z investorů, kterého jsme měli virtuálně přizvaného na rodinnou radu, který říkal, že je dobré se poučit z chyb vlastních i cizích. Vracel se opakovaně k tomu vlastních. Ty jsi říkal, věnujme ten čas a energii těm top a na ty ostatní v uvozovkách zapomeňme.
Jan Staněk
Ze začátku je dobré si rozebrat do detailů, kde se stala ta chyba, proč to nezafungovalo, v čem jsme byli naivní, v čem jsme se zklamali.
Zklamání jsou podle mě trojí: timing byl na prd. Oni byli šikovní, dělali všechno, co uměli, ale prostě byli buď brzy nebo moc pozdě na tom trhu, nebo jsou to raubíři, protože se chovali neeticky. Nebo byli povrchní. Ne, že by se nechovali neeticky, ale prostě neměli správnou výdrž a tu správnou houževnatost, aby mohli uspět. Anebo to bylo vlastně naivní, možná sektorově, se to vezlo na nějaké bublině a tak. My teďka v tom druhém fondu máme první investici, kterou odepisujeme, protože jsme koukali na data z roku 2022. To byla firma, která se vezla na covidové vlně. Ten výběr a model, protože to bylo online konference v Británii.
A pak v roce 2023, na konci roku, jsme se rozhodli, že uděláme investici, zainvestovali jsme v 2024. No a vlastně se najednou začalo ukazovat, že ten business model není funkční a nepřetlačí to. Ten timing se zdál, že je skvělý, ale přitom byl blbej potom později. Já to říkám, že se věnujeme tomu kvartilu, poté co si sakra děláme každých 14 dní v týmu ty lekce. Jakoby přemýšlíme nad lekcemi, které dostáváme z toho portfolia. Jednou za měsíc do větší hloubky a jednou za kvartál tomu věnujeme dva dny, kdy jsme mimo tu kancelář, na off-site a jdeme do hloubky. My jsme sice investiční fond, ale jsme to stejné, jako nejlepší foundři, my jsme primárně učící se mašina.
Josef Podlipný
Takže potvrzuješ jinými slovy, že analýza selhání je kritickou částí toho samoučícího se procesu. Jak to popisuješ, tak to jednoznačně dává i odpověď na to, že cestou k úspěchu je mít systém. Protože jsi popisoval systém.
Tím pádem to jenom shrnuji a už nemám, co bych dodal. Diverzifikace portfolia, chránit to, co vám zajišťuje právě tu míru svobody, vážení investoři a rentiéři, to je cesta k tomu, jak mít možnost přemýšlet o tomto typu investice. A jenom podotýkám, že je opravdu tou nerizikovější ligou. Samoučící se proces obohacuje i tu investiční politiku rodiny a komunity. Protože když něco vzniká na ubrousku, tak to až na úplné výjimky obvykle nemá ten startovní kapitál k dispozici, nebo ho nemá v dostatečné míře. Takže tito investoři, my investoři, kteří máme možnosti a schopnosti tomu pomoct, jsou nejvíc žádoucí.
Co bys, Honzo, chtěl říct za závěrečné poselství v této oblasti, za sebe jako za Honzu, jako za občana této země, jako za člověka, který ale také cestuje tu do Japonska, tu do Číny. Prostě dívá se, jak se mění svět. Jako výzvu a vizi zároveň. Co z tvého pohledu je potřeba?
Jan Staněk
My lidé, kteří stojí za tím fondem, jsme v takovém životním flow, protože se domníváme, že žijeme na jednom z nejkrásnějších a mírumilovném místě na planetě. Máme dneska špičkově fungující demokracii a Evropa je kolébka spousty věcí téhle planety. Domníváme se, že jednak tady máme na světové úrovni inženýrskou tradici a inženýrské mozky ve střední a východní Evropě. Vlastně potřebujeme investovat do těch technologických inovací jako cesty pro to, abychom mohli udržet ten blahobyt. To je vlastně taková celospolečenská forma nebo celokontinentální forma ochrany bohatství, když potřebujeme investovat privátní kapitál do technologických inovací. Abychom mohli mít i v příštích dekádách a generacích tu sebevědomou demokratickou zodpovědnou společnost. Takže pro nás je to forma, protože je to něco, co nás přežije. To, že investujeme, že já pocházím ze sedlácké rodiny a zvelebovali jsme tu zem skrze mozolnaté ruce a orbu a to, co jsme vypěstovali nebo vychovali.
Tohle je zase forma, kdy zvelebujeme zem skrze technologické inovace.
Josef Podlipný
Honzo, díky. Věřím že i za vás posluchače mohu poděkovat za otevřený pohled na oblast pre-seed a seed investic do startupů. Věřím, že se neslyšíme k tomuto tématu naposledy. Pro dnešek se s vámi loučím a přeji krásný den.