Tomáš Tyl

Buffett a hotovost. Evropa Americe nestačí. Americké vládní dluhopisy stále v hlubokém mínusu.

Tento týden na trzích nebyl tak bouřlivý, akcie se vracely zpět blízko maximům. Proto jsem vybral zprávy, které mají spíše dlouhodobý význam.

Titulky hlásají, že Buffett hromadí hotovost a má jí rekordní množství.(SeznamZpravy)

Jako pokaždé, když Berkshire Hathaway reportuje výsledky. Tentokrát byl samotný článek střízlivější než jindy a správně upozornil, že rekordního množství dosahují i aktiva celkově.

Buffett nijak zvlášť hotovost nehromadí, ale jak roste jeho společnost, roste v absolutních číslech i objem hotovosti. Ostatně když se podívám na náš report aktiv v mandátu, také v něm je rekordní objem hotovosti, ale také rekordní objem akcií a dluhopisů a poměr mezi nimi je přibližně podobný.

Buffettův konglomerát potřebuje hotovost mimo jiné kvůli svým pojišťovnám. Hotovost nyní přináší zajímavý výnos. A u Buffetta hraje roli ještě to, že opravdu zajímavé příležitosti, které ho zajímají, a byly by dostatečně velké, nejsou na trhu tak časté.

V jeho krocích vidíme především rebalancování portfolia, podobně jako v případě prodeje Applu, jehož podíl v portfoliu rostl. To průběžně s ohledem na cíle děláme i s portfolii našich klientů.

Evropa Americe nestačí,“ říká v zajímavém rozhovoru Roman Staněk, zakladatel GoodData. (HN)

Americká ekonomika je pořád tahounem, zatímco Evropa se potýká s řadou problémů. Z České republiky jsou zprávy smíšené, ale špatné zprávy z Německa se projevují i u nás. (Echo24, E15)

My dlouhodobě preferujeme akcie USA oproti evropským. Důvodem není jen horší situace v Evropě, ale také diverzifikace. Vývoj u nás a v Evropě má velký vliv na naše životy i business, a proto chceme investovat jinde.

Dluhopisy jsou někdy vnímány jako bezpečnější investice než akcie. Když se podíváme na americké vládní dluhopisy, vidíme, že to tak nemusí být.

Minulý rok kvůli dluhopisům skončilo několik bank. Americký dluhopisový trh zažívá dlouhý a bolestivý propad. (A wealth of common sense) Ten trvá více než 2,5 roku. Dluhopisy se splatností 7-10 let jsou 19 % v mínusu. Dvacetileté dokonce -43 %.

My jsme postupně začali zařazovat do portfolií našich klientů americké korporátní dluhopisy investičního stupně. S vládními s ohledem na inflaci a sazby ještě vyčkáváme.

Na českém trhu je řada nebezpečných dluhopisových emisí.

Včera jsem se o tom diskutoval na večeři lektorů Investee, neziskového projektu zaměřeného na vzdělávání, s Jan Topinka, partnerem v Havel & Partners, který je mimo jiné expertem v oblasti korporátních dluhopisů a na jejich rizika často upozorňuje. (LinkedIn)

Některým emitentům se daří kupovat si čas tím, že splatí staré emise novými dluhopisy. Řada investorů neřeší zdraví firmy, dokud jim chodí úroky, a některé zprostředkovatele zajímá jen výše provize.

O tom, jak umí být některé dluhopisy rizikové se dle mého budeme moci ještě přesvědčit. Nabídek dluhopisů se objevuje poměrně hodně a vyznat se v nich nemusí být jednoduché, proto našim klientům s takovým vyhodnocením pomáháme.

Iluze někdy panuje i o bezpečnosti nemovitostí. O tom, že ani cihla nemusí být jistota se přesvědčili ve Fort Worth v Texasu. Banka zde v aukci koupila nejvyšší budovu města za 12 milionů dolarů. Přitom v roce 2021 se ta samá budova prodávala za 140 milionů. (BizJournals)

Pokles ceny nemovitosti o 90 % je na jednu stranu extrémní příklad, ale na druhou stranu jsme takových poklesů USA zaregistrovali za poslední dobu hned několik. (WSJ)

Každopádně nám takové příklady ilustrují, jak je důležitá lokalita a jak rychle se realitní trh může měnit. Na žádnou investici, ani na tu do cihel, bychom se tedy neměli dívat příliš nekriticky.

Zde najdete odkazy na zmíněné i další články.

Obavy z americké inflace, pokles trhů ani koruna pod tlakem nás neděsí. Nejhorší představou je válka o rodinné bohatství

Obavy z inflace v USA a útok Iránu na Izrael stály za nervozitou na akciových trzích, která se projevila jejich poklesem. To první má z ekonomického hlediska větší dopad.

Irán provedl neúspěšný útok na Izrael a podle aktuálních informací došlo k odvetě. Situace na Blízkém východě se zase o něco vyostřila a zůstává složitá. Trhy zareagovaly mírným poklesem.

Z našeho hlediska je důležité stavět portfolio tak, aby nás podobné události neohrožovaly. To například znamená investovat do světových společností, které nejsou závislé jen na konkrétní lokalitě.

Dobrý komentář k tomu měli ve Wall Street Journal: „reakce trhů potvrzuje, že se nenacházíme v bublině“. Pokud by na trzích bublina byla, trh by zprávu buď ignoroval a rostl, anebo naopak přehnaně klesl. Umírněná reakce je známka racionality na trzích, a proto na nich chceme být.

Důležitější zprávou jsou obavy z americké inflace. Kvůli opětovnému růstu cen se odkládá očekávané snižování sazeb ze strany FEDu. Kdo nás sleduje ví, že na toto riziko upozorňujeme dlouhodobě.

Na to, zda to odstartuje medvědí trh, jsem dostal také dotaz z E15. Jak už to bývá, z mojí delší odpovědi si redaktor vybral jednu větu (kurzívou). Sem se, myslím, hodí celá odpověď:

„O situaci na trhu rozhodně nepanuje jednotný názor. Část investorů je k akciovému trhu skeptická dlouhodobě a růst akciového trhu považují za bublinu nafouknutou optimisty. Část investorů možná očekávala rychlejší pokles sazeb a skutečně má výrazně pozitivní pohled na věc. Pro nás je důležité, jak se daří ekonomice a vidíme, že růst akcií byl podložen růsty zisků. Také, že dopad růstu sazeb na velké společnosti není tak dramatický, jak se očekávalo. Proto se domnívám, že obecně jsou americké firmy pro delší prostředí vysokých sazeb rozumně oceněné. U jednotlivých akcií to samozřejmě nemusí platit. Zklamání části příliš optimistických investorů může přinést menší korekci, která je ale na trhu častým jevem. Poklesy kolem 5 -10 % přichází několikrát do roka. Pokud k tomu skutečně dojde, může to znamenat příležitost k levnějším nákupům. Nevidím zde hrozbu větších a delších propadů (jako například medvědí trh v roce 2022), pokud by se neobjevily nějaké nové – nyní neznámé skutečnosti, které by k ní daly příčinu.“

Na webu Patria na mě vyskočil více než rok starý článek s názvem „Prodávejte, jakmile S&P 500 překročí 4 200 bodů,“ o tom, že nad touto hranicí dle stratégů Bank Of Amerika a Morgan Stanley přijde apokalypsa. Článek však nezestárl vůbec dobře – nyní je totiž S&P 500 nad 5 000 body. Proto se nesnažíme predikovat krátkodobé tržní pohyby. Ani špičkoví stratégové velkých bank to neumí. Investujeme dlouhodobě a nespekulujeme na to, co by se mohlo dít. Investujeme dle plánu a jak radí i na webu Motley Fool: „nejhorší co můžeme udělat, je neustále čekat s investováním až přijdou poklesy“. 

Možný návrat americké inflace se týká i nás. Jsme malá otevřená ekonomika a dopadnout na nás může buď přímo růstem cen, anebo nepřímo měnovým kurzem (jeho oslabením). V důsledku nižších sazeb u nás a v Evropě bude větší poptávka po dolaru než korunách a eurech. To může vést k poklesu koruny. O tom je článek z E15, který předvídá koruně horší časy.

Ale pozor, věci nejsou tak jednoduché, protože tento předpoklad už v sobě může mít koruna započítaný. Anebo to může být podobné, jako když koruně Nomura předpovídala pád a vývoj kurzu se pak otočil. Na měnách tedy varování před spekulacemi platí ještě více. 

Výhled sazeb nás ovlivňuje v mnoha ohledech. Na jedné straně bude mít vliv na hypotéky, kdy to vypadá, že další snižování příliš nelze očekávat. Na druhé straně povede k růstu výnosů státních dluhopisů. Kromě státních dluhopisů je ale pořád rostoucí nabídka korporátních dluhopisů bez ratingu. Jen za první čtvrtletí je 18 miliard nových emisí. My se však těmto dluhopisům vyhýbáme. Řadě investorů přinesou velké zklamání. 

Poslední zpráva, kterou bych chtěl zmínit, se týká předávání majetku dalším generacím. V Hospodářských novinách se objevil článek o rodinných sporech dědiců strojíren Karsit „Předání velkého majetku a podnikatelského impéria dalším generacím není jednoduchý krok.“

Nikdo by nechtěl, aby se často v potu a krvi budovaný majetek ztratil v rodinných sporech a nepřátelství. Aby se spolu následníci soudili nebo na sebe podávali trestní oznámení.

Přechod majetku na další generace je daleko důležitější téma než krátkodobé výnosy. Proto o něm s našimi klienty hovoříme stále častěji. 

Zde najdete odkazy na zmíněné i další články.

Centrální banky měnily sazby, hrozba inflace zůstává, o ETF kolují nepravdy a ženy více investují

V tomto týdnu byly podstatným tématem úrokové sazby, protože proběhlo několik důležitých zasedání centrálních bank. Zároveň pokračuje růst na akciových trzích. Americký trh se dostal na nová maxima, a to jak v korunách, tak v dolarech.

ČNB snížila úrokovou sazbu o půl procentního bodu a Švýcarská centrální banka (SNB) snížila sazbu o 0,25 p.b. SNB svým rozhodnutím trhy překvapila. Pokles sazeb ze strany ČNB není překvapivý, neboť již dříve avizovala, že se je bude snažit snižovat.

Z rétoriky guvernéra Aleše Michla je však patrné, že ČNB začíná být opět opatrná kvůli obavám z návratu inflace. Mezi hlavní rizika patří slabý kurz koruny, rostoucí ceny služeb a potenciální nebezpečí roztočení mzdové inflační spirály i stále vysoké ceny nemovitostí. Pokračování ve snižování sazeb bude záviset na tom, zda se tyto hrozby rozptýlí. Ale spoléhat na rychlý návrat nedoporučujeme.

Právě hrozba návratu inflace je důvodem, proč v našich klientů portfoliích ponecháváme proti-inflační dluhopisy, které dokáží chránit před rychle rostoucí inflací lépe než běžné nástroje peněžního trhu (spořicí účty, repofondy apod.). Pracujeme s více scénáři a návrat inflace je jedním z nich, protože v historii k tomu docházelo často. Proti-inflační dluhopisy, které naši klienti včas nakoupili, nám tuto ochranu poskytují.

Pokles úrokových sazeb v ČR může mít pozitivní dopad na poptávku v nemovitostním trhu.

I když poptávka po hypotékách ve srovnání s minulým rokem výrazně vzrostla, stále je daleko pod historickými maximy. Z našich informací vyplývá, že na trh se vrací retailoví investoři a ti, kteří chtějí řešit své bydlení. Velcí investoři na trhu příliš aktivní nejsou, nebo se snaží tlačit ceny dramaticky dolů. Z našeho pohledu tak nemovitostní trh jako celek nemá úplně vyhráno. Zároveň se kvůli tomu také prohlubují rozdíly mezi lokalitami.

Americký FED ponechal sazby beze změny, což bylo v souladu s očekáváním, protože v USA se diskutuje o možném návratu inflace již delší dobu a ekonomika se na vyšší sazby již přizpůsobila. Americké firmy i v tomto prostředí dokáží generovat růst zisků. Ekonomické oslabení a recese, o kterých se hovořilo, jsou v nedohlednu.

Japonská centrální banka naopak sazby zvýšila poprvé po 17 letech, což znamená, že se dostaly do kladných čísel.  Změna je sice malá, ale symbolicky významná: z -0,1 % na 0,1 %. Tím japonská centrální banka signalizovala, že již nepotřebuje stimulovat ekonomiku, které se v poslední době daří, což bylo vidět i na akciovém trhu dosahujícím nových maxim.

Růst akciového trhu je tématem, o kterém se v posledních týdnech hodně mluví. Peníze v pasivně spravovaných fondech a ETF v USA překonaly v minulém měsíci ty v aktivně řízených instrumentech.

Občas se tak setkáváme s nepravdivým tvrzením, že pasivní investoři vlastní polovinu trhu a díky tomu se trh koncentruje do těch největších společností. To ale není pravda. Na trhu mají velký podíl individuální investoři (v USA 40 %), penzijní fondy a další instituce. 

Ve skutečnosti je pouze asi čtvrtina trhu v USA vlastněná přes pasivní strategie (pasivní fondy a ETF drží asi 15 % trhu a dalších 10 % jsou pasivní strategie dalších institucí). Většinu trhu tvoří aktivní investoři. Tvrzení, že pasivní investoři vytváří větší koncentraci velkých akcií je pak v přímém rozporu s chováním na trhu, kde například NVIDIA od začátku roku prudce rostla, zatímco Tesla ztrácela. Pasivní investování by vedlo k rovnoměrnému podobnému růstu všech (malých i velkých akcií), protože pasivní investoři nakupují v poměrech odpovídajících současné velikosti. A to se na trhu neděje.

My v našich strategiích využíváme ETF, protože mají nízké náklady, a i díky tomu se aktivním manažerům nedaří je dlouhodobě překonávat. Blíže jsem se k našich portfoliím věnoval v březnovém čísle měsíčníku Rentiér.

Silné téma, které v posledních letech sledujeme, je deglobalizace.

Některé současné informace naznačují, že toto téma je stále aktuální. Jako příklad lze uvést sousední Německo. Studie společnosti KPMG mezi finančními řediteli ukazuje na pokles důvěry investorů v Německo jako investiční destinaci, přičemž země ztrácí v investičních kategoriích a míří stále níže v žebříčku EU. To souvisí i s aktuální stagnací, kterou v Německu pozorujeme.

Na druhou stranu, dle některých informací, německé firmy přestávají odebírat od českých dodavatelů, aby upřednostnily domácí společnosti. Tento trend může pro české exportéry představovat další komplikace.

Ženy se pouštějí do investování stále více, a to je dobrá zpráva! 

Jejich podíl roste především mezi mladší generací. Podle některých statistik jsou dokonce lepšími investory, což by mělo být hlavně tím, že se tak často nepouštějí do agresivních spekulací a jsou jim bližší principy, na kterých stavíme strategii Wealth protection. Samozřejmě každá generalizace má svá úskalí a mezi individuálním investory i investorkami jsou velké rozdíly.

Větší zapojení žen je i naším cílem. I když je mezi našimi klienty mnoho žen, častěji primárně spolupracujeme s muži. Z důvodu celostního pohledu na bohatství a jeho předávání dalším generacím však preferujeme, aby naší práci rozuměly i jejich partnerky (a partneři) a postupně i jejich děti.

Zapojování všech členů rodiny do diskusí a úvah nad majetkem pomáhá k jeho dlouhodobému udržení a hladkému předávání na další generace. 

Zde najdete odkazy na zmíněné i další články

Akcie Magnificent 7 neovládají index S&P 500

 

29,04 % indexu S&P 500 je koncentrováno do akcií 7 technologických firem zvaných Magnificent 7 (7 statečných) – Microsoft, Apple, Amazon, Nvidia, Alphabet (Google), Meta (Facebook) a Tesla.

Není to potenciální problém?
Nenafukuje se v Magnificent 7 bublina po růstu 80 % v roce 2023?
A co ostatních 493 akcií amerického akciového indexu?
Jedná se o historický precedens?

Podle nás se jedná spíše o bouři ve sklenici vody.

  • Minulost nám ukazuje, že podíl top 10 největších firem v indexu S&P 500 byl i vyšší.
  • Jednotlivé akcie mají sice v indexu větší podíl, nicméně velké firmy nejsou fundamentálně dražší, než v minulosti.
  • Velké technologické firmy stále rostou, protože se mají díky úspory z rozsahu a také hotovost, na vývoj či akvizici zajímavých firem.
  • Naši klienti nemají v portfoliu pouze S&P 500, což je důležitý aspekt diverzifikace majetku, aby přilišná expozice majetku na jednu firmu nepřinesla do portfolia zbytečné riziko.
  • Cena akcií Nvidia roste, naopak cena akcií Tesla klesá. Cenotvorba na trhu evidentně funguje a ETF neovlivňují trh tak, jak manažeři aktivně řízených fondů rádi tvrdí.
  • Koncentrace majetku do velkých firem je na jiných světových trzích (včetně ČR) ještě vyšší než na tom americkém.
  • Investoři přichází o peníze vlivem nesprávných očekávání. Například se ohlížejí zpět a říkají si, co kdyby se minulost opakovala.

Akcie na vrcholech drahé nejsou. Ve světě rychlý pokles sazeb nečekáme. Být jen v našem regionu není bezpečné.

Akciové trhy překonávají maxima a to může vyvolávat myšlenky, zda již není čas z nich vystoupit. Proto se tomu budu v tomto komentáři více věnovat. Zjednodušeně se dá říci, že když se to v médiích tolik probírá, ještě čas prodávat není!

Zjednodušeně se dá říci, že když se to v médiích tolik probírá, ještě čas prodávat není!

To, že na trhu zaznívají skeptické hlasy ohledně akciového trhu znamená, že trh není iracionálně utržený ze řetězu. Děsivé by bylo, pokud by všichni věřili v trvalý růst akcií. To se rozhodně neděje. Současný býčí trh trvá přibližně 16 měsíců (dno bylo v říjnu 2022) a většinu času vyrovnával předchozí pokles.  Akcie dosáhly nových maxim, ale to neznamená strop růstu. Naopak, protože trh dlouhodobě roste, jsou nová a nová maxima stále překonávána. To platí tam, kde se podnikání vyplácí a kde je zdravé podnikatelské prostředí. Což je jeden z důvodů, proč jsme převážení v USA.

My s našimi klienty investujeme dlouhodobě. Nesnažíme se odhadovat krátkodobý vývoj a nevíme, jestli v následujících měsících trh dále poroste nebo bude klesat. To neví nikdo. Na trhu můžeme najít řadu předpovědí. Ale zatímco může být prospěšné si přečíst důvody, které analytiky k těmto názorům vedou, samotné předpovědi nemají žádnou váhu. Důležité je si také uvědomit, že korekce na akciových trzích je něco normálního, s čím musíme počítat. Poklesy o 5–10 % se dějí každý rok. Jen nevíme, kdy přijde, jak bude velká a o kolik ještě trh vyroste, než zažijeme nějakou další korekci.

Naše investiční doporučení nastavujeme tak, aby pro nás korekce nebyla problém. Skutečně důležitý je pro nás dlouhodobý výnos. Proto se pravidelně díváme na ocenění trhů. Akcie nyní nepovažujeme za předražené, a stále je mírně převažujeme. Detaily našim klientům pravidelně přinášíme v měsíčníku Rentiér.

Mezi dnešními články, na které odkazujeme na konci tohoto zpravodaje, můžete najít například názor od valuačního guru, profesora Aswatha Damodarana. Hodnotil „Magnificent 7“, které táhly trh v roce 2023 (Apple, Amazon, Alpgaber, Meta Microsoft, Nvidia a Tesla) a kromě Nvidia mu nepřišly zvlášť předražené. Nebo komentář Jiřího Soustružníka z Patrie, který při pohledu na cash flow dochází k závěru, že trh drahý není. Pro oba je typické, že se dívají pod povrch a do hloubky, což je i nám blízké.

Některé obavy v médiích se týkají velké koncentrace některých titulů na americkém trhu. Top 10 firem zaujímá přes 30 %. To je často kritizováno.

Zajímavé je, že americký trh není zdaleka tak koncentrovaný jako jiné trhy (německý, britský nebo třeba český), jak ukazuje článek z dílny webu A wealth of common sense. Vyšší koncentrace není neobvyklá ani z historického hlediska. Vede k ní několik věcí. Důležité je, že je za tím velký růst zisků velkých společností a také jejich investice do výzkumu, které jim pomáhají dále růst. Méně zdravé je, že v technologickém sektoru platí, že vítěz bere vše a tyto firmy v minulosti konkurenci buď koupily, nebo vytlačily levnějšími produkty. Vliv na růst cen má také to, že jsou tyto akcie všem dobře známé, a proto je investoři nakupují. V březnovém Rentiérovi proto najdete můj článek na téma akciových portfolií, který se věnuje i koncentraci akcií v nich. To důležité je, že v portfoliích nic neměníme.

Svá maxima v posledních týdnech překonal i bitcoin a zlato. Pro nás to neznamená nic důležitého, protože z našeho pohledu tato aktiva do Wealth Protection portfolia nepatří.

Důvodem je jejich spekulativní povaha. Obě tato aktiva negenerují příjmy (na rozdíl od zisků z businessů, nájmu z nemovitostí apod.). Bitcoin, a z určitě části i zlato, nakupují investoři pro to, že doufají v růst jeho ceny. Ne proto, že by ho chtěli skutečně používat (u zlata je ještě velká část nákupů šperků). Když je hodně investorů přesvědčených o jejich růstu, cena roste. V určitý moment ale optimisté dojdou a není nikdo, kdo by dál cenu hnal nahoru. Pak přijde propad. Proto se na zlatu (v tomto století) a na bitcoinu tvoří spekulativní bubliny. Většina lidí, kteří těmto aktivům nerozumí, do nich nastupují blízko jejich vrcholů. Kdo neví, co dělá, by se měl těmto aktivům vyhnout, i když přijde smršť článků o jejich růstu.

Některé hlasy mluví o tom, že FED letos sazby snižovat nebude. Inflační tlaky nemizí, růst zisků a ekonomiky je také důvodem proč nespěchat. Sazby nyní na svém zasedaní ponechala ECB.

Uvidíme, jak bude reagovat ČNB. V její poslední zprávě o měnové stabilitě se o inflačních tlacích opatrně píše také. Guvernér Michl v úvodníku píše:Nadále ale na výhledu pro příští roky spatřujeme proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že by inflace oproti předchozím letům sice výrazně klesla, ale nesestoupila by až do blízkosti 2% cíle.. Pro nás to všechno znamená, že scénář vyšší inflace v dalších letech je stále ve hře. Tento pohled vidíme i na hypotečním trhu, kde podle některých hlasů nelze tento rok očekávat pokles sazeb hypoték pod 4,5 %.

Americký trh je nám blízký nejen kvůli jeho ekonomické síle. Především ho vnímáme jako způsob, jak rozkládat rizika. Nemít majetek jen v našem regionu.

Doufáme, že žádné z významných rizik se tu nenaplní. Když se ale podíváme na politický vývoj v našem regionu (Slovensko, Maďarsko) a také náladu a nadcházející volby u nás, optimismem nás to nenaplňuje. Ani vleklá vyčerpávající válka na Ukrajině se nevyvíjí nejlépe. V tomto směru doporučujeme podcast Bruselský Diktát, ve kterém europoslankyně Dita Charanzová hovoří o tom, co se diskutovalo na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Zde i zástupci korporací řeší otázky, jak je reálné a co bude znamenat, pokud Rusko vtrhne i do regionu střední Evropy. Doufáme, že tato varianta nenastane. Na druhou stranu na to nechceme spoléhat a právě proto investujeme tak, jak investujeme.

Články a zdroje naleznete v PDF na tomto odkazu

Česká inflace klesla, ale neradujme se. Horší výhled na ekonomiku EU. Americké akcie nejsou předražené a mají kam růst

Zdánlivě se může zdát, jako by éra vysoké inflace byla pryč. Včera přišla zpráva, že meziroční inflace skokově klesla z prosincových 6,9 % na lednových 2,3 %. Je tedy na cíli ČNB. Je to ale tak jednoduché? Pojďme se na inflaci a další zprávy z minulého týdne podívat blíže.

O tom, že dojde k prudkému poklesu inflace, jsme psali i v našem posledním Rentiérovi. Není to překvapení, protože inflace za rok 2023 byla tvořena hlavně skokem cen v lednu. Jinak po zbytek roku ceny takřka nerostly. Pro nás však není tak důležitá minulost, jako spíše to, co se bude dít dále. Snížení sazeb, poptávka po úvěrech a nyní oslabující koruna jsou totiž rizikem pro návrat inflace. 

V USA trhy vyděsilo, že jádrová inflace příliš klesat nechce. Inflační tlaky, které mohou inflaci opět vzedmout, stále neodezněly a snižování sazeb FEDem může být odloženo. My proto inflaci stále vnímáme jako velké riziko následujících let. Nedoporučujeme spekulovat jen na scénář snižování sazeb, o kterém se všude mluví. Více o našem pohledu na věc si můžete přečíst v článku „Delší vládní dluhopisy zatím nechceme“ v aktuálním Rentiérovi.

Německé zadrhnutí je pořád více vidět a v Německu krachuje stále více firem. Zajímavá čísla přináší rozhovor s Martinem Procházkou, ředitelem úpisu rizika pro společnosti Coface, která poskytuje pojištění pohledávek a má tak dobrý přehled o situaci. Upozorňuje na znatelný nárůst insolvencí německých firem (nárůst o 24 % od ledna do října 2023). Ten bude podle jejich odhadu pokračovat i v roce 2024 a nárůst se postupně bude týkat i České republiky. 

S tím souvisí také to, že Evropská komise zhoršila výhled růstu HDP v Evropě i v České republice. V případě Evropy snižuje odhad růstu HDP z 1,3 % na 0,9 % (u ČR snížen z 1,4 % na 1,1 %). Konkrétní projevy jsou kromě zpráv o firmách v potížích, které zaznamenáváme každý týden, také v zaměstnanosti. Autoři podcastu Bruselský diktát hovoří o tom, že Škoda Auto plánuje propustit nejméně 1 000 lidí, ale může to být až 4 000 (ze 38 000 zaměstnanců). Jak píší Hospodářské noviny, dochází také k menšímu náboru lidí. Tento rok tak může být situace na domácím trhu velmi složitá. Pro ty z vás, kteří podnikají, to může znamenat zvýšené investice do vlastního byznysu. Může to ale také znamenat zajímavé příležitosti pro ty, kdo mají cash. 

Akcie jsou na svých vrcholech a od začátku roku stoupají výše a výše. To volá do zbraně řadu akciových skeptiků, kteří se ptají, zda má smysl na vrcholu trhu investovat a zda není především americký trh příliš drahý. Z analytického hlediska si tuto otázku klademe neustále. Podrobněji jsem se tomuto tématu věnoval v prosincovém Rentiérovi o srovnání ocenění amerického a evropského trhu. Líbil se mi ale také komplexní článek ve Wall Street Journal, který se na ocenění trhu dívá z pohledu mnoha různých metrik. A podle řady z nich není ani na hodnotách jako v roce 2021. Zkrátka a dobře, trh není určitě levný, ale také na něm není bublina. Růst amerických akcií je důsledkem silného růstu zisků amerických společností. 

Velkým tématem je také koncentrace akciového trhu a podíl velkých technologických společností. Tomu, že velké technologické firmy mají kam růst, se věnovaly Hospodářské noviny. Tyto akcie určitě ještě neřekly své poslední slovo a jejich velikost a investice do výzkumu jim stále dávají prostor pro další růst. To samozřejmě nemusí platit o všech akciích a některé předražené být mohou. Proto stále platí naše doporučení, převažovat v portfoliích akcie. Zejména ty americké a kupovat při tom široce diverzifikované indexové produkty.

Jak investovat na prahu velkých změn

Společnost, ekonomika, technologie, geopolitika, ale i náš způsob práce a života prochází sérií neustálých proměn. Množství změn současně probíhajících, jejich velikost a potenciální dopady nelze nazvat jinak než jako bezprecedentní.“ (Konference SHIFTS)

Stojíme na prahu velkých změn, jako už mnohokrát

Z událostí kolem sebe můžeme vnímat, že svět se mění. Pokračující konflikt na Ukrajině a v Izraeli nám dává vzpomenout, že svět není bezpečné místo. Nástup umělé inteligence ukazuje hrozby technologických změn. Růst cen energií a vysoká inflace zvyšují naše životní náklady. Vysoké úrokové sazby mění prostředí levných peněz, na které jsme si zvykli.

To všechno můžeme vnímat velmi intenzivně. Ať už proto, že o tom denně čteme v médiích, nebo proto, že se nás to přímo dotýká. Vypadá to, že jsme ještě nestáli před takovými výzvami.

Úvodní slova jsem si vypůjčil z konference SHIFTS, organizované deníkem E15 a J&T Bank, která proběhla 17. říjná ve Fóru Karlín. Hlavním tématem byly velké změny, které nyní probíhají a jsou velkou výzvou. Cílem bylo ukázat, jak těžit z nejistoty a chaosu a zůstat na vrcholu v době velkých změn. Konference se věnovala prostředí vysokých sazeb, energetice, geopolitickým změnám a konfliktům i nástupu umělé inteligence (AI).

Na této konferenci jsem si uvědomil jednu věc. O tom, že se svět mění jsem totiž slyšel již mnohokrát. O důvodech k obavám s ohledem na technologie, ekonomické podmínky anebo konflikty se píše stále. Vždy se najde dostatek důvodů, proč se bát budoucnosti. Neustále jsou před námi velké změny a svět se mění. Změna nás provází celým životem.

Události, kterým čelíme nyní se zdají významnější a označujeme je za bezprecedentní, protože je právě prožíváme. A proto, že neznáme budoucnost. Strachy a obavy, které jsme měli dříve se již nezdají tak velké. Důvodem je, že už víme, jak to dopadlo. Lidé jsou přizpůsobiví a minulé události nějak zvládli. Něčemu jsme se přizpůsobili, něco se vyřešilo, něco vyhnilo a o něčem slýcháme tak často, že už nás to přestalo strašit. Tak funguje lidská psychika.

Wealth Protection je odpovědí na měnící se svět

Dobře to bylo vidět v době Covidu a s ním spojenými lockdowny. Celosvětová pandemie byla rozhodně významná bezprecedentní událost. Když docházelo k první vlně a začalo postupné uzavírání, všichni ochotně lockdowny dodržovali. Každý den jsme četli o počtu mrtvých a nakažených. Když přišly další vlny, které byly mnohem více smrtící než ty první, se ale přístup k celé situaci postupně měnil. Panika, strach a ochota dodržovat všechna opatření se měnily také. Na zprávy o mrtvých jsme si začali zvykat, i když tragédie narostla do mnohem větších rozměrů. Nyní se život vrátil do běžných kolejí, ačkoli se zprvu zdálo, že život už nebude jako dřív. A to i přes to, že na současnou situaci zvýšené inflace mělo období lockdownů a následných pomocí velký vliv.

Stejně tak válku na Ukrajině již nevnímáme tak intenzivně jako v prvních měsících konfliktu. I když si stále uvědomujeme, jaké utrpení tato válka lidem na Ukrajině přináší.

Podobné to bude i se současnými výzvami. Neznamená to, že bychom neměli změny sledovat. Rozhodně je důležité si uvědomovat co se děje, jaký to může mít vliv na naše životy a jak se měnícím podmínkám přizpůsobovat.

Je však důležité si uvědomit, že změny k životu patří. Během našich životů zažijeme mnoho velkých změn dotýkajících se různých oblastí. Mít strach z neznámé budoucnosti je normální. Řekl bych, že je to bezpečnější, než ho nemít a usnout na vavřínech. Pokud bychom si mysleli, že vše zůstane neměnné, můžeme být překvapeni.

My se díváme na změny, které dopadají na majetek. Naším dlouhodobým cílem je jeho ochrana, a proto striktně uplatňujeme principy Wealth Protection. Pojďme se podívat na to, jak nám tyto principy pomáhají v dnešní době.

Strach může být dobrý rádce, je to ale zlý pán

Strach v investování může být užitečná emoce. Dává nám signály, že máme být na pozoru. Lépe prověřovat a hledat bezpečnější cesty, jak dosáhnout našich finančních cílů. Neměl by nás ale paralyzovat v našich rozhodnutích.

Ve vypjatých dobách se občas setkávám s názorem, že je lepší s investováním počkat. Právě v době prvních lockdownů v Covidu, když akciový trh spadl během krátké chvíle o desítky procent a my jsme doporučovali využít pokles k nákupům, jsme se setkali s pohledem potenciálního klienta, kterému se zdálo nebezpečné investovat, když se svět řítí do záhuby. Co nejdříve počkat, jak se věci vyřeší a investovat až potom?

Akciové trhy mají ale tendenci dívat se dopředu. Jsou levné, když se zdá situace beznadějná a když se věci obracejí k lepšímu, trh je už mnohem výše. Z mojí zkušenosti investoři, kteří se nechají strachem ovládnout, nakonec neinvestují vůbec. Stále čekají na ještě větší pokles. V jednu chvíli se ale trh odrazí ode dna a když se to stane, zdá se jim příliš drahý. Tito investoři pak stále jen čekají na vhodnou dobu. Ta ale v měnícím se světě nenastane. Zatímco váhají, uteče jim dlouhodobý růst. Od chvíle, kdy jsme podruhé investovali v poklesu (v březnu roku 2020) vyrostlo námi nakoupené ETF o 55 % v české koruně.

Hezkou statistiku k tomuto tématu vypracovala společnost Pioneer (nyní v rámci Amundi). Jmenuje se 95 důvodů proč neinvestovat. Jejich nejstarší akciový fond má historii od roku 1928 do konce roku 2022, tedy 95 let. V každém roce se našel nějaký důvod, proč není investovaní bezpečné. Proč raději nevyčkat, až se to vše vyřeší? Za celou dobu ale tento fond zaměřený na americké akcie vyrostl o 3 615 070 %, to je 11,7 % p.a. A to přes to, že fond startoval kousek od vrcholu akciové bubliny, jen pár let před velkou hospodářskou krizí.

Konflikt v Izraeli vedl k propadu izraelské i palestinské burzy

Dne 7. 10. 2023 podniklo hnutí Hamás teroristické útoky na území Izraele v okolí Pásma Gazy. Izrael na tyto útoky reagoval. Jedná se o strašlivou lidskou tragédii, je mnoho mrtvých nevinných obětí jak mezi izraelským, tak palestinským obyvatelstvem. Nám nepřísluší snažit se rozplétat dlouhodobě komplikovanou situaci v regionu. Izrael je obklopený zeměmi s muslimským obyvatelstvem a svou historií je místem, kde tyto události bohužel nejsou posledními. Izrael disponuje dostatečnou vojenskou převahou, aby byl jednoznačným vítězem v tomto konfliktu. Bohužel však jakýkoliv konflikt podobného typu s sebou přinese řadu nevinných obětí. Naším úkolem na těchto stránkách je však dívat se na to, podobně jako na válku na Ukrajině, pohledem finančních trhů.

Izraelský trh je z hlediska světového trhu velmi malý. Proto i dopady na světové finanční trhy jsou neznatelné. Zajímavé je, že řada izraelských firem je také obchodována na trzích v USA. Z hlediska velikosti zahraničních firem na americkém trhu zaujímají izraelské společnosti dokonce třetí místo. Na amerických trzích je obchodováno 91 izraelských firem a jejich tržní kapitalizace je kolem 116 mld. USD. To vypadá jako úctyhodné číslo. Ve skutečnosti je to jen kolem 0,25 % celé tržní kapitalizace amerického trhu. To je velmi málo a vývoj těchto společností nemá na celý trh skoro žádný vliv. Navíc byznys v Izraeli stále funguje.

Zajímavé je, že svou burzu má i Palestina, i když je opravdu maličká (kolem 1,7 mld. USD). Sídlí ve městě Nabulus na sever od Jeruzaléma na západním břehu Jordánu.

Když se podíváme, jaký má současný konflikt vliv na akcie na izraelské a palestinské burze, vidíme, že je zde významný pokles. Kolem 15 % v Izraeli v průběhu října. Izraelským akciím se ale nedaří již od roku 2022. To však souvisí s tím, že velkou část burzy zaujímají malé technologické společnosti. Na ty dopadá celkově tvrdě prostředí vysokých úrokových sazeb.

Obranou portfolia proti konfliktům jsou velké globální společnosti

Ve srovnání s poklesem na zmíněných burzách vidíme, že světový trh v říjnu propadl jen mírně. Tento propad je mnohem více následkem obavy, že sazby zůstanou vysoké delší dobu, i výhledem světových firem na zpomalení růstu. Ekonomický dopad konfliktu na naše portfolia je naprosto minimální.

Ukazuje se zde však důležitost přístupu Wealth Protection:

  • Investujeme raději na velkých a stabilních trzích.
  • Velikost je klíčová cesta k ochraně.
  • Velké firmy se světovými tržbami ovlivňuje situace jen málo.
  • Na malých trzích ale vliv podobných událostí může být velký, proto se jim vyhýbáme.

V našich portfoliích převažujeme akcie USA. USA jsou světovou supervelmocí, a to se neprojevuje jen v síle jejich ekonomiky. Vzhledem k vojenské síle USA je velmi málo pravděpodobné, že by se podobný konflikt odehrál na jejich území. I v případě eskalace konfliktu v Izraeli a zapojení dalších zemí v regionu by vliv na světové akcie nebyl významný. Největší obavy jsou v tomto směru o ceny ropy. USA je však také silným exportérem a z růstu cen ropy by benefitovaly tamní těžařské společnosti.

V roce 2022 začala válka na Ukrajině, tento rok v Izraeli. Tyto konflikty jsou nám svým způsobem blíže, a proto je vnímáme intenzivně. Zdá se, že se teď válek odehrává více. Ve skutečnosti se však ozbrojené konflikty odehrávají neustále. V tomto tisíciletí jsme mohli zaznamenat válku v Afganistánu (2001– 2021), válku v Iráku (2003–2011), válku v Sýrii (od roku 2011) nebo vzestup a pád Islámského státu (Irák, Sýrie 2013–2017). Konflikt na Ukrajině začal v podstatě již v roce 2014. To jsou jen ty více mediálně pokrývané války, konfliktů se ve světě odehrává mnohem více. Světové trhy však více ovlivňují jiné události.

USA byly ve válečných konfliktech 228 let z 245 let své historie. Pouze 17 let se žádné války neúčastnily (podle některých zdrojů to bylo 44 let, kdy neměly žádné vojenské ztráty).

Výnosy amerických akcií v USD v době válečných konfliktů

Podívali jsme se také na vývoj trhů během některých z významnějších válek, kterých se USA účastnily. Americké akcie v nich průměrně rostly tempem 12,2 % p.a. nominálně. Průměrná inflace se blížila k 5 % a reálný růst amerických akcií byl 7 % p.a. To je o něco více než dlouhodobý průměr 10 %, s tím, že i inflace byla o něco vyšší. Lze tedy říci, že z hlediska bezpečí našich portfolií nejsou lokální konflikty (ani při zapojení USA) nebezpečím. To je to, co od našich portfolií očekáváme.

Na AI vydělají ti, kdo ji zvládnou implementovat

Obavy se pojí i s nástupem technologií a umělé inteligence. Na začátku tohoto roku se o AI začalo daleko více hovořit kvůli popularitě chatGPT. Tím, že si s námi umělá inteligence začala povídat, mohli jsme si všimnout, co všechno dokáže. I toho, kde jsou zatím její limity. Strach, který tato technologie vyvolává má více podob. Započaly debaty o tom, zda by neměla být AI regulována a zda nemůže mít na naše životy příliš velký vliv. Zda v určitém momentu nezačne místo užitečného nástroje řídit naše životy, když překoná naše schopnosti. Objevily se také obavy, zda nepovede k vyšší nezaměstnaností, když nás výkonnější a levnější AI začne nahrazovat. Diskuze o relevanci hrozeb AI přenecháme expertům na tuto oblast. Někteří v ní vidí velké nebezpečí a někteří naopak dramatickou změnu života, jak ho známe. My se na toto téma opět díváme spíše z ekonomického hlediska.

V historii jsme již mnohokrát mohli vidět nástup nových technologií a to, jak se proměnily naše životy. Příkladem je internet, který se stal v posledních 20 letech nedílnou součástí všeho co děláme. V roce 2000 se na trhu nafoukla ohromná bublina, kterou hnaly nově vznikající internetové společnosti. Růst cen byl zapříčiněn dobrou myšlenkou právě o tom, jak internet dokáže naše životy zjednodušit a zefektivnit. Nyní vidíme, že tehdejší vize se naplnily. Bublina ale splaskla a mnoho internetových společností zmizelo. Na jejich pádu vyrostly některé nové. Některé se dokázaly vrátit na výsluní. Celkově však získaly ty společnosti, které dokázaly internet využít ve svém podnikání k větší efektivitě a růstu. Ne nutně ty, které poskytovaly internetové připojení.

Nyní si velkým růstem a pádem prošly také společnosti z oblasti AI. Vyrostly o desítky procent, aby zase spadly.

Ohledně umělé inteligence teď panuje spíše rozčarování. AI zatím nepřinesla takové výsledky, jak se očekávalo. Podle informací od některých z vás už ani v privátním sektoru projekty zaměřené na AI nepřitahují takové peníze, jako před několika měsíci. Nepochybně jde o technologii, která bude naše životy měnit. Ale možná ne přesně tak, jak si teď představujeme. Profitovat budou opět především společnosti, které dokáží AI zdařile implementovat. Proto je důležité ve vašich byznysech tyto trendy sledovat a využívat. Jednoduchá akciová nebo byznysová sázka na cokoliv, co se AI dotýká však není správnou cestou.

Proto se nesnažíme v rámci ochrany portfolia spekulovat na podobné trendy. Raději investujeme do velkých společností, které mají prostředky a sílu nové technologie využívat ke svému prospěchu. Technologické změny tu s námi také budou vždy. Vytváří výzvy pro ty, kdo je dokáží využít. Z hlediska historie ale nejde o nic fundamentálně nového.

Vysoké úroky s námi mohou být dlouho

Současné prostředí vysokých úrokových sazeb je pro nás nové. V Čechách se s polevující inflací hovoří o tom, že úrokové sazby se mohou snižovat. ČNB očekává návrat inflace k 2% cíli a možná se do konce roku ještě dočkáme poklesu sazeb na našem trhu.

Celkově se ukazuje, že očekávání ohledně inflace (a to i očekávání ČNB) se mohou dost radikálně mýlit. Prognózy ČNB totiž neustále očekávají, že inflace půjde k inflačnímu cíli. Někdy se to stane, ale často nikoliv. Podle prognóz na rok 2022 měla inflace místo růstu na 18 % mířit v nejhorším případě k 6 %. Podle všech starších prognóz jsme už dávno měli mít inflaci 2 %. Jednou to vyjde a inflace se skutečně k cíli vrátí. Je možné, že se to děje také nyní.

Ve skutečnosti je ale důležitá otázka, jak se bude chovat inflace v druhé části roku 2024 a v roce 2025. V minulosti se totiž často dělo, že po první vlně inflace a po jejím opadnutí následovalo její ještě větší vzedmutí v dalších letech. V dobách, kdy je inflace vysoká není stejná celou dobu, ale střídavě roste a klesá. Podle toho, jak se ji daří krotit.

Ono druhé vzedmutí často způsobovalo nedostatečné zvýšení sazeb, nebo jejich brzké snížení. Ve světě se o tom diskutuje a je to důvod, proč FED zatím ke snížení sazeb nepřistoupil a naopak naznačuje, že sazby mohou být vyšší déle. Zatímco u nás se těšíme na nižší sazby, ve světě panují obavy, že změna v sazbách má dlouhodobější charakter.

Vyšší sazby a možný návrat inflace jsou skutečné současné výzvy. V období drahých peněz se zejména menší a růstově orientované byznysy mohou dostávat do potíží. Sazby mají na trh a jeho vyhlídky velký vliv.

My se při našich pohledech díváme dlouho do historie, a proto pro nás není růst sazeb překvapením. V minulosti byla období, kdy sazby i inflace byly vysoké a o těchto obdobích často hovoříme. Na možnost, že inflace vzroste jsme upozorňovali v dobách, kdy byla ještě nízká. Proto je i na tuto výzvu naše portfolio připraveno. Blíže jsem to rozebíral například v článku o třech scénářích vysoké inflace v zářijovém Rentiérovi. V portfoliu máme dividendové akciové společnosti, které dokáží dobu vyšších úroků lépe ustát. Velkou část portfolií tvoří proti-inflační dluhopisy a také jsme začali zařazovat dlouhodobější americké korporátní dluhopisy.

S portfoliem Wealth Protection se nemusíme velkých změn bát

Právě proto se snažíme při našich doporučeních klást důraz na principy Wealth Protection. Jejich cílem je přistupovat k majetku tak, aby byl dlouhodobě ochráněn před různými negativními vlivy. Pracujeme s konceptem nekonečné renty a bavíme se s klienty o tom, jak majetek předávat dalším generacím. Nepřemýšlíme nad portfoliem jen z hlediska současnosti, ale z pohledu desítek nebo stovek let, i když už u toho nebudeme. A víme, že na tak dlouhých horizontech nás potká mnoho změn.

Někdy bude inflace vysoká, někdy nízká. Stejně tak sazby. Budou roky, kdy se bude ekonomice i podnikání dařit a budou období, kdy to bude obtížnější. Budou období růstu bublin a jejich splaskávání, i velkých krachů. Možná větších, než jaké jsme zažili. Budou přicházet události, které si nyní neumíme představit. Podobně jako bylo obtížné si představit, že se celý svět uzamkne v době pandemie. Války a konflikty dále či blíže od nás budou probíhat neustále. Stejně tak technologický pokrok bude přinášet neustálé změny.

My ve Fichtner Wealth Managers se s majetkem klientů snažíme pracovat tak, aby i v neočekávaných událostech přežil a zajistil jim i jejich potomkům potřebnou svobodu. To jsou principy Ochrany bohatství.

Česká národní banka nakupuje americké akcie

 

ČNB má k říjnu 2023 devizové rezervy 3 166 miliard.
Část z těchto rezerv (17,7 %) je zainvestovaná v akciích.
Mezi těmito akciemi najdeme firmy typu Apple, Tesla, Microsoft a další.
Některé z těchto akcií jsou ve ztrátě.

Je to dobře nebo špatně?
V čem se můžeme od ČNB inspirovat a na co si naopak dát pozor?

Senior analytik Tomáš Tyl komentuje důvody, proč „konzervativní” ČNB investuje do „rizikových” akcií.

02:18 Mediální reakce na investice ČNB do Applu, Tesly a Microsoftu
05:10 Zlato v portfoliu centrálních bank
07:43 Senzacechtivé a dezinformační využívání kroků ČNB
08:57 Struktura rezerv ČNB na konci října 2023
11:10 Podíl dluhopisů a akcií na rezervách ČNB
14:46 Pro dlouhodobého investora je podíl akcií, který má ČNB, příliš nízký
16:59 ČNB kupuje jednotlivé akcie, ale v podstatě kopíruje index S&P 500
19:50 Porovnání nákupu akcií konkrétních firem a nákupu ETF na index S&P 500
22:15 Čím začít, pokud uvažuji o nákupu akcií i jakýchkoliv jiných aktiv
24:18 Důležitost diverzifikace při investování

Izraelsko-palestinský konflikt a investice

 

7. října 2023 Hamas zaútočil na civilisty v Izraeli a ten tvrdě reagoval.
Má konflikt v Izraeli a Gaze vliv na finanční trhy a naše investice?

Útok Hamasu jednoznačně odsuzujeme, nicméně nám nepřísluší diskutovat o politice.

Tomáš Tyl sdílí, jaký má izraelsko-palestinský konflikt dopad na investice krátkodobě a jaký vliv může mít dlouhodobě. A také, jak se připravit na případnou eskalaci.

01:27 – Lidské hledisko
03:19 – Jak konflikt (ne)ovlivňuje portfolia našich klientů
04:05 – Pohled na izraelskou a palestinskou burzu a index firem celého světa
06:45 – Vliv konfliktů na finanční trhy v USA v historii
08:22 – Izraelské firmy na amerických burzách
13:10 – Proč se s klienty vyhýbáme investicím na Ukrajině, v Izraeli i v České republice a dalších zemích
13:48 – Vzájemná souvislost ekonomik světa
15:02 – Případná eskalace konfliktu a jak s tím pracovat v investicích
16:45 – Osobní pohled na situaci v regionu
18:43 – Neposlouchejte pesimisty a zkázonosce
20:19 – Změny ve světě, Evropě i České republice
22:22 – Vnímejte změny z nadhledu a ne jen krátkodobě
25:30 – Ochrana bohatství pozitivně ovlivňuje životy našich klientů
27:00 – Přístup Wealth Protection upřednostňuje klid před výnosem

Budou s námi vysoké úrokové sazby roky?

 

Zářijové zasedání americké centrální banky FED vyvolalo na trzích neklid, překvapení i poklesy.

FED úrokové sazby nezvýšil, ale upozornil na to, že se v nejbližší době nechystá sazby snižovat. Podobné komentáře slyšíme nyní i z České národní banky.

Senior analytik Fichtner Wealth Manager Ing. Tomáš Tyl komentuje stávající situaci a upozorňuje na náročný ekonomický scénář, který může nastat a ovlivnit firmy, majetek i naše životy.

00:00 Zasedání americké centrální banky FED
01:50 Překvapivá reakce trhu
04:32 Jak dlouho potrvá, než se vysoké úrokové sazby plně projeví
07:23 Jak reagují kapitálové trhy, nemovitosti a private equity
10:34 Co říká historie
11:26 Jak připravit portfolia na scénář vysokých úrokových sazeb
13:24 Na co myslet v podnikání
16:56 Filozofie Wealth Protection pomáhá v náročných scénářích

Kvazifondy = past na investory?

 

V České republice stoupá počet „neviditelných“ fondů: E15 reportovala v červenci 411 kvazifondů.

Jedná se o fondy, které jsou založeny na základě paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, a neplatí pro ně regulace ČNB.

Pokud někdo investice do kvazifondu nabízí, jedná se téměř vždy o podvod, který může připravit důvěřivého investora o peníze.

Podobně jako v případě Ondřeje Janaty, který s pomocí prodejců vylákal z lidí 1,5 miliardy právě do svého kvazifondu Growing Way.

My ve Fichtner Wealth Managers si myslíme, že základním předpokladem úspěšného investora je řídit riziko. Když se vyhnete potížím, kterým se vyhnout lze, snížíte šanci, že přijdete o peníze.

Kvůli netransparentnosti a neregulaci představují kvazifondy riziko opravdu veliké a doporučujeme se jim obloukem vyhnout.

Je férové a kapitalistické zachraňovat banky? A kdo to zaplatí?

V posledních dnech jsme byli svědky krachů bank a nervozity na finančním trhu.

Vlády a centrální banky zasahují, aby zabránily šíření krize a ochránily ekonomiku i vkladatele.

Nicméně záchrana bank může vyvolávat kontroverzi.

Je to ve prospěch bohatých a mocných zájmových skupin?

Co běžní občané a daňoví poplatníci?

Kdo na tom vydělá a kdo prodělá?

V tomto článku se podíváme na 2 hlavní události posledních dnů a na různé argumenty a faktory, které ovlivňují rozhodnutí zachránit či nezachránit.

V březnu 2023 v USA zkrachovaly dvě banky

Silicon Valley Bank investující do start-upů se do problémů dostala kvůli svému velkému podílu dlouhodobých vládních dluhopisů. Následný run na banku vedl k jejímu pádu.

Signature Bank uzavřely úřady. Hlavními důvody byly obavy o důvěryhodnost banky kvůli kryptoměnám. Od začátku roku 2023 z této banky odteklo 60 % vkladů.

Obě banky patří k menším a nejde o systémově významné banky. Vkladatelé budou uspokojení z pojištění vkladů. A to v plné výši nad rámec standardního limitu.

Od roku 2001 do roku 2023 v USA zkrachovalo 563 bank

V USA menší banky krachují. V roce 2019 a 2020 zkrachovalo dohromady 8 bank.

Zdroj https://www.fdic.gov/bank/historical/bank/index.html

Problémy švýcarské Credit Suisse

Potíže na finančním trhu se přelily i do švýcarské banky Credit Suisse, druhé největší švýcarské banky. Jde o systémově významnou banku, takže se za ni postavila Švýcarská národní banka a poskytla jí likviditu v hodnotě nejprve 50 mld a následně 100 mld franků.

Do koupě svého rivala byla natlačena švýcarská banka UBS, která akcie banky Credit Suisse odkoupí za cenu 0,76 CHF/ks. Celkově zaplatí 3 mld. CHF. Akcionáři Credit Suisse oproti pátku 17. 3. 2023 přijdou o 60 % svých  investic. Držitelé konvertibilních dluhopisů CoCo (contingent convertible) v hodnotě 17 mld. USD nedostanou nic.

Pád cen akcií společnosti Credits Suisse ale začal už mnohem dříve.

Od roku 2010 ztratily akcie Credit Suisse 97 % hodnoty

Zdroj: Morningstar

167 let stará banka má dlouhý seznam průšvihů

  • 2022 – Praní peněz z obchodu s kokainem, špehování vrcholových manažerů…
  • 2021 – Ztráta 5,5 miliardy USD ve fondu Archegos Capital a Greensil Capital
  • 2020 – Pokuta 475 mil. USD za úplatky a zpronevěru při financování lovu tuňáků v Mosambiku
  • 2014 – Pokuta od USA ve výši 2,4 mld. USD za pomoc se skrýváním majetku kvůli daním
  • 2013 – Pokuta za manipulace s měnovými kurzy v Evropě
  • 2009 – Pokuta od USA ve výši 556 mil. USD za porušení sankcí vůči zemím jako Irák, Libye a další v letech 1995 – 2007
  • 2004 – Praní milionů dolarů pro Japonskou Yakuzu

Zdroje: Firstpost.com Seznamzpravy.cz

Je férové, že se banky nenechají padnout?

Asi nemá moc smysl hodnotit, zda je záchrana bank fér nebo ne. Sám život není fér. To je důležitá věc, kterou je potřeba si uvědomit. Důležité spíše je, jaké důsledky by mělo nechat banky padnout bez záchrany, nebo jaké formy záchrany využít a jaký to bude mít celkový dopad. A v případě amerických i evropských bank jde spíše o záchranu jejich věřitelů. Samotné banky totiž padly a byly prodány.

Hlídejte své investice

Akcionáři a držitelé konvertibilních dluhopisů na pád bank v USA a problémy Credit Suisse doplatili. Držitelé běžných dluhopisů o peníze nepřišli. Stejně tak se to nedotkne vkladů. Můžeme říci, že někdo zachráněn byl a někdo ne.

Akcionáři jsou si většinou rizika krachu vědomi. Někteří držitelé rizikových CoCo dluhopisů  byli nejspíš překvapeni. A to především ti, kteří do těchto dluhopisů investovali na radu bankéřů a investičních poradců, kteří jim rizika dostatečně nevysvětlili. V podmínkách dluhopisů přitom bylo výslovně uvedeno, že pokud se banka dostane do problémů tohoto typu, nemusí být splaceny. A to se také stalo.

To samozřejmě trhem značně otřásá. Investoři, kteří před tím dluhopisy nakupovali, si teď říkají: „Sakra, nad tímto rizikem jsme nepřemýšleli. Možná na nich měl být vyšší výnos.

Ztráta v řádu miliard akcionářům i držitelům dluhopisů říká: „Dávejte si bacha, kam peníze dáváte. Hlídejte si to.

Akcionáři si políček zasloužili

Hlavní akcionáři by měli mít zodpovědnost za kroky managementu, protože akcionáři management volí a hlídají. Samozřejmě drobný akcionář, který má pár akcií, nic moc neovlivní. Koupil akcie. Třeba proto, že se mu ta banka líbila, nebo protože má index evropských akcií, a tam je kousek této banky.

Kdyby byli akcionáři ochráněni, bylo by to hodně špatně, protože by to naznačovalo: „Dělejte s penězi, co chcete. Nepřijdete o ně.

Největší problém vidím v morálním hazardu

Morální hazard spočívá v tom, že management má pocit, že si může dělat, co chce.

Když má člověk pocit, že při problémech nedostane přes prsty, může se samozřejmě chovat velmi rizikově a nebezpečně, aby sobecky zvýšil své odměny. Jde po svých zájmech, a pak může v podstatě jakoukoliv firmu, v tomto případě banku, přivést ke krachu. Vezme si odměnu a poté přejde zase do jiné instituce. Právě proto je role akcionářů důležitá. Neměli by společnost jen vlastnit, ale též řídit.

Bankovní trh není čistý kapitalismus

V kapitalismu jsme zvyklí, že slabší kusy odpadnou. Drtivá většina firem zkrachuje do 5, 10 let.

S bankami je to složité, protože banky jsou hodně silně regulované odvětví. Něco můžou, něco nemůžou. Takže to není ani zdaleka volný trh.

Některé regulace mají trh ochránit, ale potom se ukáže, že to třeba vede k ne úplně dobrým výsledkům. Například když se hromadí příliš mnoho státních dluhopisů, a pak propadne jejich cena. Regulace někdy vlastně napomáhají tomu ne úplně dobrému chování, i když by měly.

Ze začátku se regulace často zdá výhodná. Ale po pár letech, když ji všichni obcházejí, se kvůli tomu objeví problémy jinde.

Diskuse o regulacích a volném trhu je určitě složitá.

Dle mého názoru je důležité, aby důsledky dopadly na akcionáře, kteří mají zodpovědnost za firmu. Druhá strana mince je to, zda krach firmy nebo banky ohrozí nebo neohrozí systém jako takový.

Kdo záchrany bank zaplatí?

Nyní se v bankovním trhu hází stovkami miliard. V případě Credit Suisse Švýcarská národní banka poskytne likviditu ve výši 100 miliard švýcarských franků. Člověk může mít pocit, že se banky zachraňují tím, že se vlastně lijí peníze do kanálu.

Ale banky fungují tak, že mají vklady od svých investorů, střadatelů a tyto peníze na druhou stranu půjčují. Ve chvíli, kdy chce příliš mnoho lidí peníze vybrat, banka je fyzicky nemá a může se dostat do potíží s likviditou. Tomu se říká run na banku a žádná banka proti tomu není zcela imunní.

To ale neznamená, že banka je úplně špatná. Že v ní nezůstává nic zdravého. V takovém případě může dávat smysl jí za určitých podmínek pomoci. Když se to udělá šikovně, nemusí to na daňové poplatníky výrazně dopadnout. Likvidita pomůže přežít špatné období a banka se může ozdravit. To je možné udělat různě efektivně a někdy to stojí peníze (to není příliš fér), ale také nemusí. Výjádření v současných bankovních problémech jsou taková, že v USA ani ve Švýcarsku na daňové poplatníky nedopadanou. Jak to bude opravdu bude možné vyhodnotit až zpětně.

Spíše to dopadne na akcionáře banky, protože její akcie v případě zestátnění budou mít nulovou hodnotu. Nebo v případě odkoupení nastane dramatický pád.

Lavina může být dražší než včasný zákrok

Od finanční krize se regulátoři snaží, aby nedošlo k pádu finančních institucí. Aby střadatelé a ti, kdo mají v bankách vklady, nebyli příliš ohroženi.

Ve chvíli, kdy začnou hromadně padat banky, o peníze přicházejí i fungující firmy, protože v bankách mají peníze nebo úvěry a najednou s nimi nemohou nakládat. A lavina se šíří.

V roce 1929 se banky nezachraňovaly. Právě naopak FED zvýšil sazby a tím zhoršil jejich financování. To vedlo k velké hospodářské krizi, propadu HDP o dvacet procent, obrovské nezaměstnanosti, frontám na jídlo. V podstatě to vedlo v důsledku i k druhé světové válce. V dnešní době je snaha se těmto následkům vyhnout.

Mohli jsme to vidět ve finanční krizi v roce 2008, kdy došlo k záchraně řady bank. Některé záchrany stály státy peníze, některé naopak státu peníze vydělaly. Některé finanční instituce státy zestátnily, daly je  dohromady a později prodaly, když akcie vyrostly, a tak se část nákladů vrátilo.

Ve finanční krizi se ukázalo, že nechat padnout banku typu Lehman Brothers, vede k tomu, že zastavení laviny stojí mnohem větší peníze, než kolik by stálo banku zachránit. I když by to určitě nebylo moc spravedlivé a vytvářelo by to morální hazard. Finanční krize nebyla tak drsná, jako velká hospodářská krize, ale stejně její následky byly významné.

Záchrana bank je snahou, aby vzniklé problémy nestály tolik peněz. Všechny.

Soustřeďte se na to, co ovlivníte

Ohledně bank bylo napsáno spousta článků, svůj názor má spousta lidí. Jeden z nich jste si mohli právě přečíst.

Jak to ve finále dopadne, samozřejmě v tuto chvíli neumíme říct.

Proklamace politiků a šéfu centrálních bank jsou takové, že by záchrana daňové poplatníky nemusela stát vůbec nic .

Jak to dopadne a jaká bude realita, moc neovlivníme.

To, co ovlivnit můžeme, je náš vlastní přístup k penězům.

Jak se o své peníze a majetek starat, aby ho nebylo potřeba zachraňovat. Abychom nepřišli o to, co jsme vybudovali. Protože individuálním investorům na pomoc nikdo nepřijde.