Tomáš Tyl

„Společnost, ekonomika, technologie, geopolitika, ale i náš způsob práce a života prochází sérií neustálých proměn. Množství změn současně probíhajících, jejich velikost a potenciální dopady nelze nazvat jinak než jako bezprecedentní.“ (Konference SHIFTS)

Stojíme na prahu velkých změn, jako už mnohokrát

Z událostí kolem sebe můžeme vnímat, že svět se mění. Pokračující konflikt na Ukrajině a v Izraeli nám dává vzpomenout, že svět není bezpečné místo. Nástup umělé inteligence ukazuje hrozby technologických změn. Růst cen energií a vysoká inflace zvyšují naše životní náklady. Vysoké úrokové sazby mění prostředí levných peněz, na které jsme si zvykli.

To všechno můžeme vnímat velmi intenzivně. Ať už proto, že o tom denně čteme v médiích, nebo proto, že se nás to přímo dotýká. Vypadá to, že jsme ještě nestáli před takovými výzvami.

Úvodní slova jsem si vypůjčil z konference SHIFTS, organizované deníkem E15 a J&T Bank, která proběhla 17. říjná ve Fóru Karlín. Hlavním tématem byly velké změny, které nyní probíhají a jsou velkou výzvou. Cílem bylo ukázat, jak těžit z nejistoty a chaosu a zůstat na vrcholu v době velkých změn. Konference se věnovala prostředí vysokých sazeb, energetice, geopolitickým změnám a konfliktům i nástupu umělé inteligence (AI).

Na této konferenci jsem si uvědomil jednu věc. O tom, že se svět mění jsem totiž slyšel již mnohokrát. O důvodech k obavám s ohledem na technologie, ekonomické podmínky anebo konflikty se píše stále. Vždy se najde dostatek důvodů, proč se bát budoucnosti. Neustále jsou před námi velké změny a svět se mění. Změna nás provází celým životem.

Události, kterým čelíme nyní se zdají významnější a označujeme je za bezprecedentní, protože je právě prožíváme. A proto, že neznáme budoucnost. Strachy a obavy, které jsme měli dříve se již nezdají tak velké. Důvodem je, že už víme, jak to dopadlo. Lidé jsou přizpůsobiví a minulé události nějak zvládli. Něčemu jsme se přizpůsobili, něco se vyřešilo, něco vyhnilo a o něčem slýcháme tak často, že už nás to přestalo strašit. Tak funguje lidská psychika.

Wealth Protection je odpovědí na měnící se svět

Dobře to bylo vidět v době Covidu a s ním spojenými lockdowny. Celosvětová pandemie byla rozhodně významná bezprecedentní událost. Když docházelo k první vlně a začalo postupné uzavírání, všichni ochotně lockdowny dodržovali. Každý den jsme četli o počtu mrtvých a nakažených. Když přišly další vlny, které byly mnohem více smrtící než ty první, se ale přístup k celé situaci postupně měnil. Panika, strach a ochota dodržovat všechna opatření se měnily také. Na zprávy o mrtvých jsme si začali zvykat, i když tragédie narostla do mnohem větších rozměrů. Nyní se život vrátil do běžných kolejí, ačkoli se zprvu zdálo, že život už nebude jako dřív. A to i přes to, že na současnou situaci zvýšené inflace mělo období lockdownů a následných pomocí velký vliv.

Stejně tak válku na Ukrajině již nevnímáme tak intenzivně jako v prvních měsících konfliktu. I když si stále uvědomujeme, jaké utrpení tato válka lidem na Ukrajině přináší.

Podobné to bude i se současnými výzvami. Neznamená to, že bychom neměli změny sledovat. Rozhodně je důležité si uvědomovat co se děje, jaký to může mít vliv na naše životy a jak se měnícím podmínkám přizpůsobovat.

Je však důležité si uvědomit, že změny k životu patří. Během našich životů zažijeme mnoho velkých změn dotýkajících se různých oblastí. Mít strach z neznámé budoucnosti je normální. Řekl bych, že je to bezpečnější, než ho nemít a usnout na vavřínech. Pokud bychom si mysleli, že vše zůstane neměnné, můžeme být překvapeni.

My se díváme na změny, které dopadají na majetek. Naším dlouhodobým cílem je jeho ochrana, a proto striktně uplatňujeme principy Wealth Protection. Pojďme se podívat na to, jak nám tyto principy pomáhají v dnešní době.

Strach může být dobrý rádce, je to ale zlý pán

Strach v investování může být užitečná emoce. Dává nám signály, že máme být na pozoru. Lépe prověřovat a hledat bezpečnější cesty, jak dosáhnout našich finančních cílů. Neměl by nás ale paralyzovat v našich rozhodnutích.

Ve vypjatých dobách se občas setkávám s názorem, že je lepší s investováním počkat. Právě v době prvních lockdownů v Covidu, když akciový trh spadl během krátké chvíle o desítky procent a my jsme doporučovali využít pokles k nákupům, jsme se setkali s pohledem potenciálního klienta, kterému se zdálo nebezpečné investovat, když se svět řítí do záhuby. Co nejdříve počkat, jak se věci vyřeší a investovat až potom?

Akciové trhy mají ale tendenci dívat se dopředu. Jsou levné, když se zdá situace beznadějná a když se věci obracejí k lepšímu, trh je už mnohem výše. Z mojí zkušenosti investoři, kteří se nechají strachem ovládnout, nakonec neinvestují vůbec. Stále čekají na ještě větší pokles. V jednu chvíli se ale trh odrazí ode dna a když se to stane, zdá se jim příliš drahý. Tito investoři pak stále jen čekají na vhodnou dobu. Ta ale v měnícím se světě nenastane. Zatímco váhají, uteče jim dlouhodobý růst. Od chvíle, kdy jsme podruhé investovali v poklesu (v březnu roku 2020) vyrostlo námi nakoupené ETF o 55 % v české koruně.

Hezkou statistiku k tomuto tématu vypracovala společnost Pioneer (nyní v rámci Amundi). Jmenuje se 95 důvodů proč neinvestovat. Jejich nejstarší akciový fond má historii od roku 1928 do konce roku 2022, tedy 95 let. V každém roce se našel nějaký důvod, proč není investovaní bezpečné. Proč raději nevyčkat, až se to vše vyřeší? Za celou dobu ale tento fond zaměřený na americké akcie vyrostl o 3 615 070 %, to je 11,7 % p.a. A to přes to, že fond startoval kousek od vrcholu akciové bubliny, jen pár let před velkou hospodářskou krizí.

Konflikt v Izraeli vedl k propadu izraelské i palestinské burzy

Dne 7. 10. 2023 podniklo hnutí Hamás teroristické útoky na území Izraele v okolí Pásma Gazy. Izrael na tyto útoky reagoval. Jedná se o strašlivou lidskou tragédii, je mnoho mrtvých nevinných obětí jak mezi izraelským, tak palestinským obyvatelstvem. Nám nepřísluší snažit se rozplétat dlouhodobě komplikovanou situaci v regionu. Izrael je obklopený zeměmi s muslimským obyvatelstvem a svou historií je místem, kde tyto události bohužel nejsou posledními. Izrael disponuje dostatečnou vojenskou převahou, aby byl jednoznačným vítězem v tomto konfliktu. Bohužel však jakýkoliv konflikt podobného typu s sebou přinese řadu nevinných obětí. Naším úkolem na těchto stránkách je však dívat se na to, podobně jako na válku na Ukrajině, pohledem finančních trhů.

Izraelský trh je z hlediska světového trhu velmi malý. Proto i dopady na světové finanční trhy jsou neznatelné. Zajímavé je, že řada izraelských firem je také obchodována na trzích v USA. Z hlediska velikosti zahraničních firem na americkém trhu zaujímají izraelské společnosti dokonce třetí místo. Na amerických trzích je obchodováno 91 izraelských firem a jejich tržní kapitalizace je kolem 116 mld. USD. To vypadá jako úctyhodné číslo. Ve skutečnosti je to jen kolem 0,25 % celé tržní kapitalizace amerického trhu. To je velmi málo a vývoj těchto společností nemá na celý trh skoro žádný vliv. Navíc byznys v Izraeli stále funguje.

Zajímavé je, že svou burzu má i Palestina, i když je opravdu maličká (kolem 1,7 mld. USD). Sídlí ve městě Nabulus na sever od Jeruzaléma na západním břehu Jordánu.

Když se podíváme, jaký má současný konflikt vliv na akcie na izraelské a palestinské burze, vidíme, že je zde významný pokles. Kolem 15 % v Izraeli v průběhu října. Izraelským akciím se ale nedaří již od roku 2022. To však souvisí s tím, že velkou část burzy zaujímají malé technologické společnosti. Na ty dopadá celkově tvrdě prostředí vysokých úrokových sazeb.

Obranou portfolia proti konfliktům jsou velké globální společnosti

Ve srovnání s poklesem na zmíněných burzách vidíme, že světový trh v říjnu propadl jen mírně. Tento propad je mnohem více následkem obavy, že sazby zůstanou vysoké delší dobu, i výhledem světových firem na zpomalení růstu. Ekonomický dopad konfliktu na naše portfolia je naprosto minimální.

Ukazuje se zde však důležitost přístupu Wealth Protection:

• Investujeme raději na velkých a stabilních trzích.
• Velikost je klíčová cesta k ochraně.
• Velké firmy se světovými tržbami ovlivňuje situace jen málo.
• Na malých trzích ale vliv podobných událostí může být velký, proto se jim vyhýbáme.

V našich portfoliích převažujeme akcie USA. USA jsou světovou supervelmocí, a to se neprojevuje jen v síle jejich ekonomiky. Vzhledem k vojenské síle USA je velmi málo pravděpodobné, že by se podobný konflikt odehrál na jejich území. I v případě eskalace konfliktu v Izraeli a zapojení dalších zemí v regionu by vliv na světové akcie nebyl významný. Největší obavy jsou v tomto směru o ceny ropy. USA je však také silným exportérem a z růstu cen ropy by benefitovaly tamní těžařské společnosti.

V roce 2022 začala válka na Ukrajině, tento rok v Izraeli. Tyto konflikty jsou nám svým způsobem blíže, a proto je vnímáme intenzivně. Zdá se, že se teď válek odehrává více. Ve skutečnosti se však ozbrojené konflikty odehrávají neustále. V tomto tisíciletí jsme mohli zaznamenat válku v Afganistánu (2001– 2021), válku v Iráku (2003–2011), válku v Sýrii (od roku 2011) nebo vzestup a pád Islámského státu (Irák, Sýrie 2013–2017). Konflikt na Ukrajině začal v podstatě již v roce 2014. To jsou jen ty více mediálně pokrývané války, konfliktů se ve světě odehrává mnohem více. Světové trhy však více ovlivňují jiné události.

USA byly ve válečných konfliktech 228 let z 245 let své historie. Pouze 17 let se žádné války neúčastnily (podle některých zdrojů to bylo 44 let, kdy neměly žádné vojenské ztráty).

Podívali jsme se také na vývoj trhů během některých z významnějších válek, kterých se USA účastnily. Americké akcie v nich průměrně rostly tempem 12,2 % p.a. nominálně. Průměrná inflace se blížila k 5 % a reálný růst amerických akcií byl 7 % p.a. To je o něco více než dlouhodobý průměr 10 %, s tím, že i inflace byla o něco vyšší. Lze tedy říci, že z hlediska bezpečí našich portfolií nejsou lokální konflikty (ani při zapojení USA) nebezpečím. To je to, co od našich portfolií očekáváme.

Na AI vydělají ti, kdo ji zvládnou implementovat

Obavy se pojí i s nástupem technologií a umělé inteligence. Na začátku tohoto roku se o AI začalo daleko více hovořit kvůli popularitě chatGPT. Tím, že si s námi umělá inteligence začala povídat, mohli jsme si všimnout, co všechno dokáže. I toho, kde jsou zatím její limity. Strach, který tato technologie vyvolává má více podob. Započaly debaty o tom, zda by neměla být AI regulována a zda nemůže mít na naše životy příliš velký vliv. Zda v určitém momentu nezačne místo užitečného nástroje řídit naše životy, když překoná naše schopnosti. Objevily se také obavy, zda nepovede k vyšší nezaměstnaností, když nás výkonnější a levnější AI začne nahrazovat. Diskuze o relevanci hrozeb AI přenecháme expertům na tuto oblast. Někteří v ní vidí velké nebezpečí a někteří naopak dramatickou změnu života, jak ho známe. My se na toto téma opět díváme spíše z ekonomického hlediska.

V historii jsme již mnohokrát mohli vidět nástup nových technologií a to, jak se proměnily naše životy. Příkladem je internet, který se stal v posledních 20 letech nedílnou součástí všeho co děláme. V roce 2000 se na trhu nafoukla ohromná bublina, kterou hnaly nově vznikající internetové společnosti. Růst cen byl zapříčiněn dobrou myšlenkou právě o tom, jak internet dokáže naše životy zjednodušit a zefektivnit. Nyní vidíme, že tehdejší vize se naplnily. Bublina ale splaskla a mnoho internetových společností zmizelo. Na jejich pádu vyrostly některé nové. Některé se dokázaly vrátit na výsluní. Celkově však získaly ty společnosti, které dokázaly internet využít ve svém podnikání k větší efektivitě a růstu. Ne nutně ty, které poskytovaly internetové připojení.

Nyní si velkým růstem a pádem prošly také společnosti z oblasti AI. Vyrostly o desítky procent, aby zase spadly.

Ohledně umělé inteligence teď panuje spíše rozčarování. AI zatím nepřinesla takové výsledky, jak se očekávalo. Podle informací od některých z vás už ani v privátním sektoru projekty zaměřené na AI nepřitahují takové peníze, jako před několika měsíci. Nepochybně jde o technologii, která bude naše životy měnit. Ale možná ne přesně tak, jak si teď představujeme. Profitovat budou opět především společnosti, které dokáží AI zdařile implementovat. Proto je důležité ve vašich byznysech tyto trendy sledovat a využívat. Jednoduchá akciová nebo byznysová sázka na cokoliv, co se AI dotýká však není správnou cestou.

Proto se nesnažíme v rámci ochrany portfolia spekulovat na podobné trendy. Raději investujeme do velkých společností, které mají prostředky a sílu nové technologie využívat ke svému prospěchu. Technologické změny tu s námi také budou vždy. Vytváří výzvy pro ty, kdo je dokáží využít. Z hlediska historie ale nejde o nic fundamentálně nového.

Vysoké úroky s námi mohou být dlouho

Současné prostředí vysokých úrokových sazeb je pro nás nové. V Čechách se s polevující inflací hovoří o tom, že úrokové sazby se mohou snižovat. ČNB očekává návrat inflace k 2% cíli a možná se do konce roku ještě dočkáme poklesu sazeb na našem trhu.

Celkově se ukazuje, že očekávání ohledně inflace (a to i očekávání ČNB) se mohou dost radikálně mýlit. Prognózy ČNB totiž neustále očekávají, že inflace půjde k inflačnímu cíli. Někdy se to stane, ale často nikoliv. Podle prognóz na rok 2022 měla inflace místo růstu na 18 % mířit v nejhorším případě k 6 %. Podle všech starších prognóz jsme už dávno měli mít inflaci 2 %. Jednou to vyjde a inflace se skutečně k cíli vrátí. Je možné, že se to děje také nyní.

Ve skutečnosti je ale důležitá otázka, jak se bude chovat inflace v druhé části roku 2024 a v roce 2025. V minulosti se totiž často dělo, že po první vlně inflace a po jejím opadnutí následovalo její ještě větší vzedmutí v dalších letech. V dobách, kdy je inflace vysoká není stejná celou dobu, ale střídavě roste a klesá. Podle toho, jak se ji daří krotit.

Ono druhé vzedmutí často způsobovalo nedostatečné zvýšení sazeb, nebo jejich brzké snížení. Ve světě se o tom diskutuje a je to důvod, proč FED zatím ke snížení sazeb nepřistoupil a naopak naznačuje, že sazby mohou být vyšší déle. Zatímco u nás se těšíme na nižší sazby, ve světě panují obavy, že změna v sazbách má dlouhodobější charakter.

Vyšší sazby a možný návrat inflace jsou skutečné současné výzvy. V období drahých peněz se zejména menší a růstově orientované byznysy mohou dostávat do potíží. Sazby mají na trh a jeho vyhlídky velký vliv.

My se při našich pohledech díváme dlouho do historie, a proto pro nás není růst sazeb překvapením. V minulosti byla období, kdy sazby i inflace byly vysoké a o těchto obdobích často hovoříme. Na možnost, že inflace vzroste jsme upozorňovali v dobách, kdy byla ještě nízká. Proto je i na tuto výzvu naše portfolio připraveno. Blíže jsem to rozebíral například v článku o třech scénářích vysoké inflace v zářijovém Rentiérovi. V portfoliu máme dividendové akciové společnosti, které dokáží dobu vyšších úroků lépe ustát. Velkou část portfolií tvoří proti-inflační dluhopisy a také jsme začali zařazovat dlouhodobější americké korporátní dluhopisy.

S portfoliem Wealth Protection se nemusíme velkých změn bát

Právě proto se snažíme při našich doporučeních klást důraz na principy Wealth Protection. Jejich cílem je přistupovat k majetku tak, aby byl dlouhodobě ochráněn před různými negativními vlivy. Pracujeme s konceptem nekonečné renty a bavíme se s klienty o tom, jak majetek předávat dalším generacím. Nepřemýšlíme nad portfoliem jen z hlediska současnosti, ale z pohledu desítek nebo stovek let, i když už u toho nebudeme. A víme, že na tak dlouhých horizontech nás potká mnoho změn.

Někdy bude inflace vysoká, někdy nízká. Stejně tak sazby. Budou roky, kdy se bude ekonomice i podnikání dařit a budou období, kdy to bude obtížnější. Budou období růstu bublin a jejich splaskávání, i velkých krachů. Možná větších, než jaké jsme zažili. Budou přicházet události, které si nyní neumíme představit. Podobně jako bylo obtížné si představit, že se celý svět uzamkne v době pandemie. Války a konflikty dále či blíže od nás budou probíhat neustále. Stejně tak technologický pokrok bude přinášet neustálé změny.

My ve Fichtner Wealth Managers se s majetkem klientů snažíme pracovat tak, aby i v neočekávaných událostech přežil a zajistil jim i jejich potomkům potřebnou svobodu. To jsou principy Ochrany bohatství.

V posledních dnech jsme byli svědky krachů bank a nervozity na finančním trhu.

Vlády a centrální banky zasahují, aby zabránily šíření krize a ochránily ekonomiku i vkladatele.

Nicméně záchrana bank může vyvolávat kontroverzi.

Je to ve prospěch bohatých a mocných zájmových skupin?

Co běžní občané a daňoví poplatníci?

Kdo na tom vydělá a kdo prodělá?

V tomto článku se podíváme na 2 hlavní události posledních dnů a na různé argumenty a faktory, které ovlivňují rozhodnutí zachránit či nezachránit.

V březnu 2023 v USA zkrachovaly dvě banky

Silicon Valley Bank investující do start-upů se do problémů dostala kvůli svému velkému podílu dlouhodobých vládních dluhopisů. Následný run na banku vedl k jejímu pádu.

Signature Bank uzavřely úřady. Hlavními důvody byly obavy o důvěryhodnost banky kvůli kryptoměnám. Od začátku roku 2023 z této banky odteklo 60 % vkladů.

Obě banky patří k menším a nejde o systémově významné banky. Vkladatelé budou uspokojení z pojištění vkladů. A to v plné výši nad rámec standardního limitu.

Od roku 2001 do roku 2023 v USA zkrachovalo 563 bank

V USA menší banky krachují. V roce 2019 a 2020 zkrachovalo dohromady 8 bank.

Problémy švýcarské Credit Suisse

Potíže na finančním trhu se přelily i do švýcarské banky Credit Suisse, druhé největší švýcarské banky. Jde o systémově významnou banku, takže se za ni postavila Švýcarská národní banka a poskytla jí likviditu v hodnotě nejprve 50 mld a následně 100 mld franků.

Do koupě svého rivala byla natlačena švýcarská banka UBS, která akcie banky Credit Suisse odkoupí za cenu 0,76 CHF/ks. Celkově zaplatí 3 mld. CHF. Akcionáři Credit Suisse oproti pátku 17. 3. 2023 přijdou o 60 % svých  investic. Držitelé konvertibilních dluhopisů CoCo (contingent convertible) v hodnotě 17 mld. USD nedostanou nic.

Pád cen akcií společnosti Credits Suisse ale začal už mnohem dříve.

Od roku 2010 ztratily akcie Credit Suisse 97 % hodnoty

167 let stará banka má dlouhý seznam průšvihů

• 2022 – Praní peněz z obchodu s kokainem, špehování vrcholových manažerů…
• 2021 – Ztráta 5,5 miliardy USD ve fondu Archegos Capital a Greensil Capital
• 2020 – Pokuta 475 mil. USD za úplatky a zpronevěru při financování lovu tuňáků v Mosambiku
• 2014 – Pokuta od USA ve výši 2,4 mld. USD za pomoc se skrýváním majetku kvůli daním
• 2013 – Pokuta za manipulace s měnovými kurzy v Evropě
• 2009 – Pokuta od USA ve výši 556 mil. USD za porušení sankcí vůči zemím jako Irák, Libye a další v letech 1995 – 2007
• 2004 – Praní milionů dolarů pro Japonskou Yakuzu

Zdroje: Firstpost.com Seznamzpravy.cz

Je férové, že se banky nenechají padnout?

Asi nemá moc smysl hodnotit, zda je záchrana bank fér nebo ne. Sám život není fér. To je důležitá věc, kterou je potřeba si uvědomit. Důležité spíše je, jaké důsledky by mělo nechat banky padnout bez záchrany, nebo jaké formy záchrany využít a jaký to bude mít celkový dopad. A v případě amerických i evropských bank jde spíše o záchranu jejich věřitelů. Samotné banky totiž padly a byly prodány.

Hlídejte své investice

Akcionáři a držitelé konvertibilních dluhopisů na pád bank v USA a problémy Credit Suisse doplatili. Držitelé běžných dluhopisů o peníze nepřišli. Stejně tak se to nedotkne vkladů. Můžeme říci, že někdo zachráněn byl a někdo ne.

Akcionáři jsou si většinou rizika krachu vědomi. Někteří držitelé rizikových CoCo dluhopisů  byli nejspíš překvapeni. A to především ti, kteří do těchto dluhopisů investovali na radu bankéřů a investičních poradců, kteří jim rizika dostatečně nevysvětlili. V podmínkách dluhopisů přitom bylo výslovně uvedeno, že pokud se banka dostane do problémů tohoto typu, nemusí být splaceny. A to se také stalo.

To samozřejmě trhem značně otřásá. Investoři, kteří před tím dluhopisy nakupovali, si teď říkají: „Sakra, nad tímto rizikem jsme nepřemýšleli. Možná na nich měl být vyšší výnos.”

Ztráta v řádu miliard akcionářům i držitelům dluhopisů říká: „Dávejte si bacha, kam peníze dáváte. Hlídejte si to.”

Akcionáři si políček zasloužili

Hlavní akcionáři by měli mít zodpovědnost za kroky managementu, protože akcionáři management volí a hlídají. Samozřejmě drobný akcionář, který má pár akcií, nic moc neovlivní. Koupil akcie. Třeba proto, že se mu ta banka líbila, nebo protože má index evropských akcií, a tam je kousek této banky.

Kdyby byli akcionáři ochráněni, bylo by to hodně špatně, protože by to naznačovalo: „Dělejte s penězi, co chcete. Nepřijdete o ně.”

Největší problém vidím v morálním hazardu

Morální hazard spočívá v tom, že management má pocit, že si může dělat, co chce.

Když má člověk pocit, že při problémech nedostane přes prsty, může se samozřejmě chovat velmi rizikově a nebezpečně, aby sobecky zvýšil své odměny. Jde po svých zájmech, a pak může v podstatě jakoukoliv firmu, v tomto případě banku, přivést ke krachu. Vezme si odměnu a poté přejde zase do jiné instituce. Právě proto je role akcionářů důležitá. Neměli by společnost jen vlastnit, ale též řídit.

Bankovní trh není čistý kapitalismus

V kapitalismu jsme zvyklí, že slabší kusy odpadnou. Drtivá většina firem zkrachuje do 5, 10 let.

S bankami je to složité, protože banky jsou hodně silně regulované odvětví. Něco můžou, něco nemůžou. Takže to není ani zdaleka volný trh.

Některé regulace mají trh ochránit, ale potom se ukáže, že to třeba vede k ne úplně dobrým výsledkům. Například když se hromadí příliš mnoho státních dluhopisů, a pak propadne jejich cena. Regulace někdy vlastně napomáhají tomu ne úplně dobrému chování, i když by měly.

Ze začátku se regulace často zdá výhodná. Ale po pár letech, když ji všichni obcházejí, se kvůli tomu objeví problémy jinde.

Diskuse o regulacích a volném trhu je určitě složitá.

Dle mého názoru je důležité, aby důsledky dopadly na akcionáře, kteří mají zodpovědnost za firmu. Druhá strana mince je to, zda krach firmy nebo banky ohrozí nebo neohrozí systém jako takový.

Kdo záchrany bank zaplatí?

Nyní se v bankovním trhu hází stovkami miliard. V případě Credit Suisse Švýcarská národní banka poskytne likviditu ve výši 100 miliard švýcarských franků. Člověk může mít pocit, že se banky zachraňují tím, že se vlastně lijí peníze do kanálu.

Ale banky fungují tak, že mají vklady od svých investorů, střadatelů a tyto peníze na druhou stranu půjčují. Ve chvíli, kdy chce příliš mnoho lidí peníze vybrat, banka je fyzicky nemá a může se dostat do potíží s likviditou. Tomu se říká run na banku a žádná banka proti tomu není zcela imunní.

To ale neznamená, že banka je úplně špatná. Že v ní nezůstává nic zdravého. V takovém případě může dávat smysl jí za určitých podmínek pomoci. Když se to udělá šikovně, nemusí to na daňové poplatníky výrazně dopadnout. Likvidita pomůže přežít špatné období a banka se může ozdravit. To je možné udělat různě efektivně a někdy to stojí peníze (to není příliš fér), ale také nemusí. Výjádření v současných bankovních problémech jsou taková, že v USA ani ve Švýcarsku na daňové poplatníky nedopadanou. Jak to bude opravdu bude možné vyhodnotit až zpětně.

Spíše to dopadne na akcionáře banky, protože její akcie v případě zestátnění budou mít nulovou hodnotu. Nebo v případě odkoupení nastane dramatický pád.

Lavina může být dražší než včasný zákrok

Od finanční krize se regulátoři snaží, aby nedošlo k pádu finančních institucí. Aby střadatelé a ti, kdo mají v bankách vklady, nebyli příliš ohroženi.

Ve chvíli, kdy začnou hromadně padat banky, o peníze přicházejí i fungující firmy, protože v bankách mají peníze nebo úvěry a najednou s nimi nemohou nakládat. A lavina se šíří.

V roce 1929 se banky nezachraňovaly. Právě naopak FED zvýšil sazby a tím zhoršil jejich financování. To vedlo k velké hospodářské krizi, propadu HDP o dvacet procent, obrovské nezaměstnanosti, frontám na jídlo. V podstatě to vedlo v důsledku i k druhé světové válce. V dnešní době je snaha se těmto následkům vyhnout.

Mohli jsme to vidět ve finanční krizi v roce 2008, kdy došlo k záchraně řady bank. Některé záchrany stály státy peníze, některé naopak státu peníze vydělaly. Některé finanční instituce státy zestátnily, daly je  dohromady a později prodaly, když akcie vyrostly, a tak se část nákladů vrátilo.

Ve finanční krizi se ukázalo, že nechat padnout banku typu Lehman Brothers, vede k tomu, že zastavení laviny stojí mnohem větší peníze, než kolik by stálo banku zachránit. I když by to určitě nebylo moc spravedlivé a vytvářelo by to morální hazard. Finanční krize nebyla tak drsná, jako velká hospodářská krize, ale stejně její následky byly významné.

Záchrana bank je snahou, aby vzniklé problémy nestály tolik peněz. Všechny.

Soustřeďte se na to, co ovlivníte

Ohledně bank bylo napsáno spousta článků, svůj názor má spousta lidí. Jeden z nich jste si mohli právě přečíst.

Jak to ve finále dopadne, samozřejmě v tuto chvíli neumíme říct.

Proklamace politiků a šéfu centrálních bank jsou takové, že by záchrana daňové poplatníky nemusela stát vůbec nic .

Jak to dopadne a jaká bude realita, moc neovlivníme.

To, co ovlivnit můžeme, je náš vlastní přístup k penězům.

Jak se o své peníze a majetek starat, aby ho nebylo potřeba zachraňovat. Abychom nepřišli o to, co jsme vybudovali. Protože individuálním investorům na pomoc nikdo nepřijde.