Tomáš Tyl

Strategický pohled na ekonomickou situaci Q4/2022

Na Ukrajině se bojuje již více než 8 měsíců a spíše to vypadá, že válka eskaluje, než aby utichala.

Inflace ve světě je stále vysoká.
Prudce posiluje dolar.

Americká centrální banka FED říká, že bude zvedat úrokové sazby bez ohledu na recesi.

Jak současnou situaci vnímat.
Jak si vysvětlit kroky centrálních bank.
A hlavně, jak se v současné situaci chovat ke svým penězům a investicím.

To s vámi nasdílím v následujících řádcích.

Cílem centrálních bank je zastavit inflaci za každou cenu

Jsme v situaci, která je ekonomicky problematická. Tím hlavním problémem je hrozba dalšího růstu inflace. To je ten důvod, proč dochází ke zvyšování sazeb. Centrální banky se snaží inflaci zkrotit, tím brzdí ekonomiku a otázka může být: Stojí to za to?

Inflace v České republice je 20 %, v Americe 8 %. To jsou vysoká čísla, ale rozhodně ne nejvyšší. Například v Turecku je inflace za letošní září 83 %.

Představte si, že se ceny meziročně skoro zdvojnásobily. Ten samý byt v Praze už nestojí 10 milionů, ale 18,3 milionu. Ta samá luxusní verze Škodovky nestojí 1 milion, ale 1 milion 830 tisíc korun. Ten samý oběd nestojí 200Kč, ale 366 Kč.

Nemusíme si to ani moc představovat, protože ceny energií a plynu jsou i několikanásobné. To může být pro některé lidi likvidační. Pro jiné, řekněme bohatší, lidi to znamená jen to, že jim zbyde menší rezerva.

Ale i pro firmy je růst nákladů velký problém. Již nyní můžeme vidět krachy a insolvence některých společností. Ve zprávách vídáme, že větší firmy zvažují, zda nepřesunou své provozy, továrny a výrobu z Evropy pryč.

Kdyby centrální banky nezasáhly, nebojovaly proti inflaci a nechaly nízké úrokové sazby, dál by to vedlo ke zvyšování inflace.

Dostupnost úvěrů tlačí ceny vzhůru

Jedna z věcí, která má na inflaci vliv, je peněžní nabídka. Zjednodušeně kolik na trhu koluje peněz a také rychlost, jakou kolují.

Je to dobře vidět třeba na nemovitostech. Kdyby si nikdo nemohl vzít hypotéku, budou si lidé kupovat nemovitosti jen za peníze, které mají. A těch peněz nemají zase tolik. Takže by ceny nemovitostí příliš nerostly, protože by na nemovitostním trhu byli jen lidé, kteří mohou nakoupit za hotové.

V době nízkých úrokových sazeb si naopak hodně lidí může vzít hypotéku a najednou je na trhu spousta peněz, ale pořád stejné množství nemovitostí. Lidé tedy mohou za nemovitosti zaplatit více.

Peněžní nabídku zvyšují úvěry. Růst úvěrů vede postupně k růstu cen.

A to je přesně způsob, jakým nízké úrokové sazby vedou k růstu cen – v našem případě nemovitostí. Při nižších sazbách jsou úvěry dostupnější a lidé i firmy je více využívají. Kombinace nízkých sazeb a vysoké inflace by pak byla pro dlužníky ideální. Když je inflace 20 % a úrokové sazby 2 %, znamená to, že se za rok 18 % dluhu odmazalo, protože reálná hodnota dluhu klesne o 20 % a vy zaplatíte jen 2 %. Zjednodušeně řečeno, dlužníci na vysoké inflaci vydělávají. Pokud úměrně k tomu rostou ostatní příjmy, dluhy se vlastně snižují. Sice stále dlužíte stejnou částku, ale po započtení inflace je podstatně nižší.

Nebezpečná spirála inflace

Vysoká inflace a nízké úrokové sazby by tedy trh motivovaly k neustálému půjčování, ale to by do systému vrhalo nové a nové peníze, které by dál zvedaly ceny.

To je velmi nebezpečná spirála vedoucí k hyperinflaci, destrukci měny a likvidaci obchodu vůbec. Nemůžete totiž pořádně nakupovat a prodávat, nebo podepsat smlouvu na jakoukoliv částku, když za pár měsíců bude o desítky nebo stovky procent jiná. To je extrémní černý scénář, o kterém mluví například prodejci zlata.

Většina lidí takový scénář nechce. Rozhodně ho nechtějí centrální banky, a proto proti němu bojují zvyšováním úrokových sazeb. Jejich cíl je naopak dostat inflaci blízko ke svému cíli na úrovni kolem 2 %. Zvyšující se sazby tlumí růst peněžní nabídky, protože zdražují financování firmám i jednotlivcům. Tím ale také tlumí ekonomickou aktivitu.

V tuto chvíli ani my nepředpokládáme, že by se ve vyspělých zemích a ČR scénář hyperinflace realizoval. I když, jak jsme psali v článku o Turecku v únoru tohoto roku, díky principům Wealth Protection by portfolia takovou situaci ustála. Naopak je dobré počítat, jako s jedním z reálných scénářů, s obdobím stagflace – ekonomické stagnace a vyšší inflace, podobně jako byla v 70. letech v USA. Proto máme tento scénář zařazený mezi ty scénáře, na které se
zaměřujeme dlouhodobě.

Válka na Ukrajině hýbe s cenami energií

Z lidského hlediska je válka vždy strašlivá tragédie. Ekonomický pohled ale vypadá jinak. Lokální války většinou nejsou z ekonomického hlediska problematické. Za poslední desítky let proběhlo několik válek (válčí se prakticky neustále), ale lidé ve vyspělém světě je vnímají spíše zprostředkovaně z médií, než aby měly reálný dopad na jejich životy.

V případě války na Ukrajině to z pohledu Ameriky platí stále. Běžný Američan by mohl mít problém ukázat Ukrajinu na mapě. Ale z pohledu Evropy má současná válka velký vliv na ceny energií, což má další vliv na současnou inflaci.

Firmám v Evropě se kvůli válce zdražují energie a zároveň se jim kvůli zvyšujícím se úrokovým sazbám zdražuje financování. Celá situace dopadá i na spotřebitele a ovlivňuje domácí poptávku a spotřebu. Zažíváme také příliv válečných uprchlíků, kteří zde nacházejí bezpečí. Všechny tyto faktory zhoršují současnou ekonomickou situaci.

I válka má své scénáře

Konec války a nastolení míru se zatím zdá být ve hvězdách, a proto je dobré zamyslet se nad možným dalším průběhem.

Nedávno jsem četl úvahu, že válku rozhoduje buď v krátkém čase vojenská převaha, anebo v delším čase ekonomická situace válčících zemí. Na vojenskou převahu sázeli při útoku Rusové. A patrně i vyspělé země očekávaly tento scénář.

Ale Ukrajina je vyvedla z omylu a Rusové Ukrajinu nepřeválcovali. Naopak se ukázalo, že Ukrajinci bránící vlastní území mají spoustu zkušených a odhodlaných vojáků, protože válka (dosud podporovaná Rusy neoficiálně) zde trvá již od roku 2014. Když se ukázalo, že o rychlou válku nejde a na stranu Ukrajiny se i výrazně přiklonilo veřejné mínění vyspělých zemí, dostali techniku a podporu, aby se mohli efektivněji bránit.

Přichází tedy druhý scénář – válečný konflikt může trvat docela dlouho a záleží kdo to déle vydrží finančně. Život v Rusku sice nemusí být nic moc, ale Rusové jsou schopní poměrně dlouhou dobu válku táhnout a financovat, byť to povede k větší izolaci i chudobě. Na druhou stranu Ukrajinu bude finančně pravděpodobně podporovat západ. Válka tak může trvat dlouhou dobu (ostatně již trvá přes 8 let, aniž by to do konce minulého roku západní země trápilo). Ale vnímat jí budeme, jak to s negativními zprávami bývá, méně a méně.

Postupem času bude vliv války nižší i na ceny energií s tím, jak budou evropské země hledat jiná řešení, než je energetická závislost na ruském plynu a ropě. Ekonomické dopady se budou snižovat.

Vzhledem k současnému vývoji se nezdá pravděpodobné, že by se Rusko rozhodlo (nebo bylo schopno) zaútočit i na jiné země. Důvodem je prostý fakt, že když se mu nedaří na Ukrajině, nedává smysl do toho zatahovat ještě celé NATO. A proto je zbytek Evropy relativně v bezpečí.

Černou labutí by se mohlo stát, pokud by Rusko na Ukrajině použilo jaderné zbraně. Patrně ne kvůli přímým ekonomickým dopadům, ale kvůli panice, kterou by to vyvolalo. Jednalo by se o natolik bezprecedentní situaci, že nelze odhadnout jaký by byl další postup světových mocností. Doufejme, že
odpověď se nedozvíme a tato strašlivá situace nenastane.

Osobně se domnívám, že by západ kvůli Ukrajině neriskoval jaderný holokaust, a tak by byla reakce nakonec relativně slabá. Ale není cílem tohoto textu o tomto tématu polemizovat.

Dolar ukazuje svou sílu

My dlouhodobě říkáme, že Amerika je ekonomicky silná a je na tom dobře. V minulosti jsme slýchali opoziční názory k Americe. Mimo jiné kvůli vyšším valuacím. Mluvilo se o Číně, o rozvojových zemích. Někteří lidé preferovali levnou Evropu a jiní dokonce investovali v Rusku.

V dobách krize se ale potvrzuje, že dolar je stále vnímán jako bezpečný přístav. Svět si nyní uvědomuje, že Amerika je silná, a proto tam směřují peníze.

Dolar v období strachu posiluje. A my jsme teď v období velkého strachu. Posilování dolaru má velký negativní vliv i na českou korunu, euro, ale hlavně maďarský forint, polský zlotý. Kupní síla Američanů tak stoupá. Oslabující měny dále zhoršují inflaci. Na druhou stranu pomáhají exportu.

Kde jsou tedy peníze v bezpečí?

Dlouhou dobu jsme nezažili takové poklesy dluhopisů jako nyní. Akcie od počátku roku 2022 v dolaru výrazně poklesly. Nemovitosti stagnují.

My vidíme bezpečí v dlouhodobém investování. Pak může být propad akcií spíš příležitost než obava. Dlouho jsme nekupovali klasické státní dlouhodobé dluhopisy. Další poklesy mohou vést k tomu, že se i pro nás stanou atraktivnější.

Jako prevenci proti podobnému scénáři jsme dlouho doporučovali proti-inflační dluhopisy. To se nakonec ukázalo jako velmi dobrá volba pro dnešní dobu. Vzhledem k tomu jak vyrostly sazby, nabízí nyní i fondy peněžního trhu a spořicí účty výnos 5-6 % v korunách. I když tento výnos zatím nedosahuje
na inflaci, jde o bezpečný způsob, jak odložit krátkodobé rezervy.

Pro dlouhodobé investice je bezpečným přístavem strategie Wealth Protection. Domníváme se, že i pro aktuální situaci jsou zajímavější akcie americké než evropské. Americká ekonomika je stále silná. Například v porovnání s Evropou nemá nedoléčené problémy z předchozích krizí.

Dividendové tituly si s inflací poradí lépe

Co je dlouhodobě bezpečnější ve scénáři vyšší inflace a stagnace? Jsou to dividendové firmy, konkrétně firmy, které vyplácejí udržitelnou dividendu. Nehoníme se za co největší dividendou, ale za dividendou, kterou jsou firmy schopny vyplácet dlouhodobě a ideálně ji i zvyšovat.

Pro dividendové firmy nemluví jen historická data, ale také selský rozum. Bavíme se o firmách typu Coca-Cola, Procter & Gamble ad. Jsou to velké, stabilní a z běžného pohledu velmi nudné firmy. Nicméně jsou schopné se v době inflace přizpůsobit podmínkám trhu, protože dokážou inflaci v nákladech promítnout do cen svých produktů a tím pádem do tržeb.

A navíc nejsou příliš závislé na financování, takže se jich zvyšování úrokových sazeb tolik netýká. Naopak největší poklesy, a tudíž problémy, vidíme u firem, které nebyly příliš ziskové a jsou příliš závislé na financování.

Některé mladé a nové technologické i jiné firmy se v posledních měsících proměnily na investiční katastrofy. Jejich ceny byly vyhnané přehnanými očekáváními v době růstu a nízkých úrokových sazeb.

Všichni chtěli kupovat akcie inovativních společností, o kterých se mluvilo a psalo, a jejich ceny letěly vzhůru. Je samozřejmě otázka, která z takových firem dokáže zvládnout nepříjemnou situaci a naplnit očekávání, která s ní byla spojena.

My jsme díky strategii Wealth Protection takové firmy v portfoliích neměli, tak nás ani jejich situace netrápí. Domníváme se, že dividendová strategie přináší větší bezpečí, a je to vidět i na vývoji cen dividendových firem ve vyjádření v koruně od začátku roku 2022. Proto jsou naše portfolia od začátku roku jen -6,9 % v CZK, i když celý světový i americký trh je v CZK -14 %.

Důležité je, že jsme do nich nenaskočili nyní, ale máme je v portfoliích dlouhodobě, a tak trochu preventivně. Podobně jako jsme preventivně nakupovali proti-inflační dluhopisy.

Není to tak, že bychom věštili scénář vyšší inflace, ale je to jeden ze scénářů, se kterými počítáme a mluvili jsme o něm již v létě 2020 na stránkách Rentiéra.

Bezpečí tedy spočívá v tom být připraven na různé scénáře budoucnosti a vědět, že konkrétně ve scénáři vysoké inflace, resp. stagflace, přinášejí bezpečí dividendové firmy.

Žádné dobré zprávy. A to je dobře!

V médiích se to v dnešní době jen hemží negativními zprávami. Vysoká inflace. Ceny energií. Rostoucí sazby. Začíná se pochybovat o bankách. Firmy, které přežily COVID z posledních zásob, teď dostávají druhou ránu v podobě zvyšujících se sazeb. A dostávají se do problémů, které již nejdou vyřešit.
Očekává se recese vyspělých ekonomik anebo přinejlepším jejich stagnace.

Negativních zpráv je nyní tolik, že pokud nenastane nějaká jiná nová pohroma, už vlastně o moc hůř být nemůže.

Samozřejmě vždy mohou přijít nové výrazně negativní zprávy typu Lehman Brothers. To jsou situace označované jako černé labutě vedoucí k finanční katastrofě. Pak se z recese stává krize – pokles HDP ne o jednotky procent, ale o desítky procent. Vlny řetězových krachů důležitých firem. Ty běžné,
i když hodně negativní, zprávy v sobě samotný trh postupně zapracovává.

Celkově nyní na trhu panuje hodně špatná nálada. Další negativní zprávy jsou ale pořád o tom samém. Víme, že sazby porostou, že budou utlumovat ekonomiku, že pravděpodobně nastane recese atd.

Jakmile mizí pozitivní zprávy, trh bývá nejlevnější. A později, když se objeví světlo na konci tunelu, vede to k odrazu zpátky. Dno akciového trhu nikdy z počátku nevypadá jako dno. Vypadá to, že zákonitě musí být ještě hůře. Proto ti, kdo čekají na dno obvykle promeškají příležitost.

Nechci tím říci, že dno nastává nyní. Dno je možné hodnotit až zpětně a sázka na něj se může šíleně vymstít. My nespekulujeme. Vždy může přijít nějaká nová informace, která ukáže, že všechno je jinak, než jsme si mysleli.

Pro dlouhodobé investování a pro setrvání na trzích je lepší zdravá skepse. V době, kdy na trhu panuje nadšení a je vše dobré, všichni jsou nadšení a firmy se prodávají za neuvěřitelné valuace, jsou akcie blíže vrcholů. V době negativních zpráv jsou blíže dnu.

Nejdůležitější je však držet se finančního plánu a také strategie. Díky tomu nemusíme spekulovat, zda jsme na dně nebo na vrcholu. Raději proto pracujeme s více scénáři a připravujeme naše portfolia na různé možnosti vývoje. Nyní si jeden ze scénářů prožíváme a díky preventivnímu přístupu jsme
na něj dobře připraveni a nemusíme kvůli němu portfolio výrazně měnit.

To je to, co očekáváme od přístupu Wealth Protection.

 

Mobilizace, recese, volatilita. Wealth Protection nabízí odpověď

 

Hlavní téma pravidelného shrnutí „Přečetli jsme za vás”, které poskytujeme našim klientům nebo odběratelům analytického servisu.

Tentokrát si David Řehulka a Tomáš Tyl povídali o nástrahách současné ekonomické situace.

Pokračující válečný konflikt se odráží v obavách o dostupnost energetických komodit

Na ekonomickou situaci v České republice a Evropě bude konflikt i nadále dopadat. My jsme s investicemi z Evropy odcházeli už v průběhu roku 2021. V portfoliích převažujeme americké. Díky tomu jsou proti hlavním, výrazně negativním, následkům portfolia našich klientů chráněna.

Centrální banky po celém světě zvyšují sazby a jejich růst bude ještě pokračovat

Díky tomu se budou zvyšovat sazby i dlouhodobých vládních dluhopisů. Nyní tyto dluhopisy vynášejí méně než krátkodobé. Trh očekává, že vysoké sazby nevydrží dlouho. Pro atraktivitu dluhopisů nemluví jen samotná sazba. Důležité je, aby reálné sazby dluhopisů byly kladné. Nyní jsou díky vysoké inflaci hluboko v záporu. Na investičních výborech pravidelně posuzujeme atraktivitu akcií vůči dluhopisům. Nyní stále považujeme zlevněné akcie za atraktivnější a v portfoliích je mírně převažujeme.

Čím dál více se hovoří o možné recesi světových ekonomik

Zvyšující se úrokové sazby možné recesi nahrávají. V době, kdy přijde ekonomická recese, je už tato informace v kurzu akcií dlouho započítaná. Současné poklesy na trzích jsou způsobeny právě obavami z ní a aby trh dál dramaticky poklesl, muselo by se ukázat, že situace je mnohem horší, než se nyní čeká. Strategie Wealth Protection nespekuluje na krátkodobý vývoj akcií, ale díky ní víme, jak budeme reagovat, kdyby poklesy pokračovaly.

Ceny komodit a služeb se mohou měnit velmi rychle

Je dobré na to být připraven v podnikání i v životě. Proto doporučujeme nespekulovat na vývoj cen, ale být připraveni na to, že věci můžou zdražovat, mít připravené rezervy. V investování nás to vede k investování do velkých a stabilních firem (dividendové společnosti) a trhů (USA). Ty mají větší šanci v takovém prostředí přežít.

ČNB intervenuje v pohybu CZK/EUR (zbývá polštář cca 1 rok)

Vývoj USD/CZK ale více závisí na vývoji EUR/USD. Vývoj může pokračovat oběma směry – obavy povedou spíše k posílení USD, naopak lepší situace k jeho oslabení. Na vývoj cizích měn nespekulujeme, protože nikdo budoucnost nezná. V portfoliích našich klientů držíme dlouhodobé investice aktiva v cizích měnách (americké akcie v USD). Peníze, které budou potřeba krátkodobě, držíme v CZK.

⚠️ Uvedené názory nejsou investičním doporučením. To dáváme individuálně našim klientům na základě několika klíčových charakteristik. Před každým investičním rozhodnutím se poraďte se svým investičním poradcem a vycházejte ze svého investičního plánu.

Přichází čas dluhopisů?

Odzvonilo investicím do akcií?

Lidé, co nás sledují zpovzdálí, mohou mít pocit, že investujeme jen do akcií.

A je to validní názor, protože jsme akcie v portfoliích našich klientů dlouhou dobu převažovali.

Důvodem nebyla naše zamilovanost do akcií ale mimo jiné i to, že dluhopisy nebyly kvůli úrokovým sazbám výhodné.

Nyní se situace pomalu mění.

Úrokové sazby se zvyšují po celém světě.
V České republice je krátkodobá sazba na 7 %.

A to už může být důvodem začít zvažovat dluhopisy.

Rizika dluhopisů

České vládní dluhopisy – s výjimkou dluhopisů proti-inflačních – jsme našim klientům dlouhou dobu nedoporučovali zařazovat do portfolia.

Ani ty krátkodobé s dobou splatnosti 1, 2, 3, 4 roky, ani ty dlouhodobější s dobou splatnosti 10 a více let. Díky nízkým výnosům jsme je v posledních 10 letech považovali za velmi neatraktivní. Jejich nízké výnosy byly důvodem, proč nám v portfoliích nedávaly smysl.

V bankách se někdy výnosy dluhopisů označují za „bezrizikové”. Z pohledu naší strategie Wealth Protection (Ochrana Bohatství) spíše platí, že v době nízkých úrokových sazeb dluhopisy přinášely riziko bez výnosů.

Vedle rizika bankrotu, které je daleko vyšší u korporátních dluhopisů, ohrožují státní dluhopisy převážně dvě rizika.

1) Riziko růstu úrokových sazeb

Při přemýšlení nad dluhopisy je vhodné si uvědomit, jak velkým rizikem je pro dlouhodobé dluhopisy možný růst úrokových sazeb.

Zjednodušeně řečeno, čím delší splatnost mají dluhopisy s fixním výnosem, tím větší je jejich durace neboli citlivost na růst nebo pokles sazeb.

Když jsou úrokové sazby nízko, existuje významné riziko, že už nebudou mít kam klesat a porostou, a to má při delší době splatnosti významný negativní vliv na ceny dluhopisů, případně ohodnocení portfolií dluhopisových fondů.

2) Riziko inflace

Dluhopisy si neumějí poradit s dlouhodobě vysokou inflací. Přinášejí totiž pevný a tudíž omezený výnos.

V případě dlouhodobých dluhopisů si tento výnos zafixujeme na delší období. Inflace však mezi tím může vystoupat výše.

A to se v minulosti často dělo. Kvůli tomu dluhopisy v dobách vysoké inflace přinášejí investorům reálné ztráty (tj. zisky inflaci nepokryjí).

Využíváme výhodné proti-inflační dluhopisy

Do konce roku 2021 jsme krátkodobou složku portfolia naši klientů naplňovali především pomocí spořících proti-inflačních dluhopisů.

Ty nabízely výnos ve výši inflace a díky tomu nyní v portfoliích našich klientů přinášejí zajímavé výnosy.

Například emise z července 2019 má výnos 19,47 % po dani tj. 6,11 % p.a. Ta z července 2021 má výnos 14,16 %.

Emise z roku 2021 mají výhodu nulové daně a také tu, že do každé emise bylo možné investovat až 50 milionů korun na jedno rodné číslo.

Nicméně od roku 2022 již do těchto dluhopisů investovat nemůžeme – stát je přestal vydávat.

Ihned jsme tedy našim klientům s větším majetkem začali doporučovat vedle spořících účtů také evropské proti-inflační dluhopisy.

Ty nejsou úplně bez rizika, proto je doporučujeme využívat společně s měnovým zajištěním, které dává, díky vysokým sazbám v CZK, zajímavý dodatečný výnos, který může rizika kompenzovat.

Začínáme využívat krátkodobé české vládní dluhopisy

Nyní se jako zajímavá možnost pro krátkodobé uložení peněz začínají objevovat také státní dluhopisy s kratší splatností a variabilní státní dluhopisy.

Aktuálně přinášejí tyto dluhopisy výnosy na úrovni 6-7%, což je více než u 10letých vládních dluhopisů a více než u spořicích účtů.

Reálný výnos těchto dluhopisů je sice také záporný, ale jejich výhoda je, že se v nich „nezamkneme“ na dlouhou dobu. Tyto dluhopisy nám tedy mohou pomoci zmírnit dopady inflace na naši hotovost.

Nominální hodnota dluhopisů je 10 tis. Kč. Ve skutečnosti má ale smysl nakupovat je až od částek nad 200 tis. Kč na jeden obchod a jednu emisi, aby byla likvidita rozumná.

Co přinese budoucnost?

Na budoucí vývoj úrokových sazeb jsou různé názory. Podle některých názorů nás čeká ještě poslední zvýšení sazeb a následně by se sazba postupně měla snižovat.

Na druhou stranu, pokud bude vysoká inflace převládat, nelze ani další růst sazeb vyloučit.

My nechceme spekulovat na to, jak se bude úroková sazba nebo inflace vyvíjet.

Proto našim klientům doporučujeme diverzifikaci a koupi variabilních dluhopisů s různou dobou fixace a krátkodobých státních dluhopisů.

Portfolio finančních aktiv

V portfoliích našich klientů rozlišujeme mezi akciemi, dluhopisy a nástroji peněžního trhu.

Krátkodobé dluhopisy, variabilní dluhopisy a proti-inflační dluhopisy zařazujeme právě do kategorie nástrojů peněžního trhu (i když technicky nemusí vyhovovat přesné definici).

Kromě toho ještě do peněžního trhu řadíme spořicí účty a peníze na běžných účtech a na účtech u brokera, které máme především jako rezervu na nákupy, na rentu a na krátkodobé cíle.

Nástroje peněžního trhu v rentiérském Wealth Protection portfoliu (jako podíl z celého portfolia)

Tento článek není investiční doporučení. Takové doporučení by vždy mělo vycházet investičního plánu a vašich individuálních potřeb. Jakékoliv transakce konzultujte se svým investičním poradcem nebo bankéřem.

Pojďte si povídat o Vašem investičním portfoliu

Ve Fichtner Wealth Managers pracujeme pro úspěšné majitele firem, kteří si uvědomují, že majetek je třeba především chránit a rozumně zhodnotit.

Zavolejme si a proberme mimo jiné i to, jakou roli by dluhopisy mohli hrát ve vašem investičním portfoliu.

Konzultace investiční strategie zdarma
Platí pro portfolia o velikosti 15 milionů a více

Další velký investiční nápad

Kam dát peníze?

Akcie velkých technologické firem (Apple, Netflix, Microsoft, Tesla apod.) zažívají v dubnu a květnu 2021 poklesy – po růstech v roce 2020.

Jaký je další velký investiční nápad?

Určitě zajímavá otázka.
Kdo by na ni nechtěl znát odpověď.
Kdo by nechtěl vědět, co bude zrovna příštích 6, 12, 60 měsíců nejvíc růst.

V aktuálním vydání měsíčníku Rentiér píšeme, že je nebezpečné hledat investiční nápady a uvažovat takovým způsobem.

Samozřejmě pokud to vyjde, tak to může být poměrně zajímavé a můžu na tom vydělat daleko víc, než když své portfolio diverzifikujete a rozkládáte riziko.

Na druhou stranu, když to netrefím, tak výsledek může být velmi negativní.

A ne jen když to netrefím…
Jde o to, že i když třeba trefím směr, nemusím trefit správné firmy.

Jasný příklad.

Z největších technologických společností v roce 2000 pouze Microsoft vyrostl výrazně více než index S&P 500, který představuje 500 velkých ziskových firem v USA.

Další společnosti jako Intel, Cisco a IBM dopadly výrazně hůř než diverzifikovaná investice do celého trhu, jak je vidět z následujícího přehledu.

Výnos od roku 2000 (bez dividend)
Microsoft – 723 %
S&P 500 – 348 %
Oracle – 143 %
IBM – 111 %
Intel – 54 %
Cisco – 0 %

Přestože to v roce 2000 to byly velké a nadějné firmy s velkým potenciálem…

Přestože technologie od té doby urazily kus cesty, představovaly budoucnost a my teď tu budoucnost žijeme…

Tak ten, kdo dal v roce 2000 peníze do největších technologických firem, tak zjistil, že z hlediska výnosů byla zajímavá pouze jedna.

Byl to Microsoft a ty firmy ostatní oproti zbytku trhu pohořely.

Velcí hráči dnešní doby tenkrát tak velcí nebyli. Google nikdo neznal. Netflix půjčoval DVD. Facebook ani Tesla neexistovaly.

Co tím chci říct.

Sázet na jednu velkou věc je něco, co může přinést velké výnosy. Když tu jednu jedinou věc trefíme.

Naopak to může přinést velké ztráty, pokud se netrefíme. Třeba pokud vsadíme na něco, co je teď hodně módní, ale nedokáže to dostát očekáváním, která jsou s tím spojená.

Takže já před hledáním velkých investičních nápadů varuji.

Samozřejmě trhem hýbou mega trendy, o kterých se také hovoří. My jsme o nich psali v dubnovém vydání Rentiéra.

Mezi hlavní trendy patří digitalizace, roboti, zdravotnické technologie a tak dále. Změny související s demografickými změnami – lidé stárnou.

Takové trendy jsou důležité a budou nás provázet, protože je v budoucnost.

Na druhou stranu najít teď ty vítěze a do nich investovat není úplně jednoduché.

Zatímco když diverzifikujeme a kupujeme celý trh, tak tam sice máme i firmy, které skončí a vypadnou, ale především se podílíme na celkovém růstu západního trhu a celého světa.

Pokud nechcete hledat velké investiční nápady a zbytečně riskovat, ale raději chcete uchovat hodnotu a být v klidu, podívejte na investiční přístup R.E.A.D.I. 4 Wealth, který pomáhá běžným lidem rozumně dlouhodobě zhodnocovat peníze.

Přidaná hodnota investičního poradenství

Jsou dva investoři.

První z nich bude pravidelně investovat každý měsíc do vybraných fondů.

Ten druhý bude investovat do těch samých fondů jako ten první. S tím rozdílem, že mu bude s investováním někdo radit a vezme si z toho nějakou odměnu.

Na konci roku se sejdou a porovnají své výnosy.

Kdo bude mít na konci více peněz?

Pojďme se podívat na jeden příběh, který publikoval ve svém výročním dopise v roce 2006 nejúspěšnější investor světa Warren Buffett.

Příběh rodiny Gotrockových

Představte si, že všechny akcie americké ekonomiky mají spravedlivě mezi sebou rozdělené členové jedné rozvětvené rodiny. Buffett je pojmenoval rodina Gotrockových.

Všichni drží stejný díl. Mají dlouhodobě výnos z toho, že tyto firmy generují zisky. Firmám se daří, zisky rostou a tím pádem rostou zisky i členům rodiny. Všichni jsou spokojení.

Teď si ale představte situaci, že se objeví Pomocníci. Tihle namachrovaní a rychle mluvící Pomocníci začnou členům rodiny říkat, že můžou vydělávat víc než ostatní.

Za malý poplatek Pomocníci umožní členům rodiny nakupovat a prodávat svoje díly. Budou jim říkat, jaké části a kdy mají prodat ostatním členům rodiny. A naopak jaké a kdy odkoupit.

Všechno stále patří členům rodiny. Celý trh bude mít pořád stejné zisky. Ale rodina Gotrocků bude mít reálně zisky ponížené o to, co zaplatí Pomocníkům.  Takže na tom budou vcelku vlastně tratit. Pomocníci na tom vydělají.

Pomocníci ale vědí, že čím víc transakcí členové rodiny udělají, tím lépe pro ně. Tím vyšší zisk budou mít oni. A tak radí dělat spoustu transakcí.

Po určité době si členové rodiny všimnou, že se hra o to, kdo trumfne bratra, nevyvíjí úplně dobře. Někdy vydělají a někdy prodělají.  Tak se objeví Manažeři, kteří si začnou přihřívat polívčičku, obchodovat ještě více a zvyšovat své zisky (a zároveň zisky Pomocníků) na úkor rodiny Gotrocků.

Do hry se zapojí ještě Konzultanti, kteří členům rodiny radí, jak si vybrat Pomocníky a Manažery. A opět si za to vezmou část z peněz.

Členové rodiny jsou z toho rozhořčení. Pořád platí a někdy to vyjde a jindy ne. Tak se na scéně objevují ještě další Super Pomocníci a mají úžasné řešení. Zaplaťte více peněz. Vypadají jinak než manažeři, ale v podstatě dělají to samé.

Točí se vám z toho hlava?

Reálný svět financí má těch úrovní ještě více. Ale v konečném důsledku jde pořád o stejně peněz.

Buffett odhaduje, že náklady na 4 úrovně pomocníků dělají 20 % z výnosu trhu.

Takže člověk v ideálním případě dostane pouze 80 % z toho, co by mu trh mohl dát. Pokud by jen držel své portfolio, neobchodoval a nikoho neposlouchal.

80 % vám zbude v momentě, kdy se vám daří. V momentě, kdy zažijete ztracenou dekádu vám také mohou jen zbýt oči pro pláč. Protože většina pomocníků si účtuje peníze, ať vyděláváte nebo ne.

Lidé přirozeně sklouzávají k aktivitě. K obchodování. Držet investice a nic nedělat není přirozené. Pomocníci tedy zneužívají naši přirozenost. Využívají různé triky, aby nás dostali.

Obchodovat nebo investovat

Při obchodování s akciemi, zlatem nebo kryptoměnami se člověk snaží vydělat na tom, že levně nakoupí a draze prodá.

Trh jako celek přináší zisk a ten se rozdělí mezi jednotlivé účastníky toho trhu.

Když někdo obchodováním vydělá více, tak někdo jiný zase musí tratit. A pokud jsou tam přítomní ještě i Pomocníci a/nebo Manažeři, kteří si nechají zaplatit, tak tratí všichni. Tak to prostě funguje.

Investor naproti tomu pobírá průběžný výnos ve formě dividendy v případě akcie, nebo úroku v případě dluhopisu. U zlata a kryptoměn žádný průběžný výnos není, proto v tomto případě nemluvíme o investici.

Detailně to popisujeme v článku Spekulant nebo investor – kým jste a chcete být?

Chcete překonat trh?

Na řadě aktivně řízených fondů vidíme, že se jim nedaří dlouhodobě překonávat trh.

Jeden rok se to podaří jednomu, aby vzápětí druhý rok prodělal více než trh. V průměru mají podobný výnos, ale díky poplatkům je reálný výnos nižší. Jako tomu bylo v případě rodiny Gotrokových.

My si myslíme, že překonávat trhy není dlouhodobě splnitelný cíl.

Krátkodobě možná ano, ale statistika dříve či později dostihne každého. Neslibujeme tedy našim klientům, že jim pomůžeme vyzrát na druhé.

Nám jde o výnos trhu. To, co dlouhodobě přináší růst zisků a cen akcií.

To je něco, co může každý na trhu „zdarma“ dostat. Přesněji řečeno velmi levně pomocí ETF fondu.

Dlouhodobý pohled poradce

Existují Pomocníci, kteří slibují lidem, že s nimi přechytračí jiné. Mají křišťálovou kouli a vědí, do čeho právě teď investovat, aby člověk vydělal nejvíc. Druhý den opět. Další den zase.

V podstatě jim jde o to udělat co nejvíce obchodů. Jak to dopadne už je tolik nezajímá. O nich mluvil Buffett a většina lidí se s nimi už setkala. Nebudeme o nich dále mluvit.

My klientům pomáháme dlouhodobě vydělávat. Což je samozřejmě v rozporu s krátkodobým obchodováním a sliby garantovaného vysokého výnosu.

Máme od klientů převážně odměnu ze zisku – po odečtení nákladů na ten zisk vynaložených. Takže raději investice dlouhodobě držíme.

Prakticky to vypadá tak, že svým klientům pomáháme vybrat kombinaci investic, držet je co nejdéle a následně reinvestovat nebo čerpat výnos.

(Ne)potřebujete poradce!?

Někdo může namítnout, že investování lidé zvládnou sami, bez nás, a ještě jim zbude více.

Ano, v ideálním světě. Ve světě, kde se člověk rozhoduje pouze racionálně a bez emocí. Ve světě, kdy na to má čas, chuť se tomu věnovat a má zkušenosti.

Jenže my nežijeme v ideálním světě.

My žijeme v reálném světě, ve kterém investování není to samé jako si udělat ranní kávu.

Žijeme ve světě, kdy ihned jak člověk zainvestuje, tak začne pochybovat, jestli to bylo správné rozhodnutí.

Nemohl jsem najít něco lepšího?
Co když jsem investoval ve špatný čas?
Co když trhy propadnou?
Tady to vydělává víc, možná bych měl prodat to, co mám a nakoupit tamto.
V novinách psali, že zlato bude za 8000 $ dolarů. To bych si neměl nechat ujít.
Tady psali, že na trhu je bublina a tak radši počkám.

Dostat své emoce pod kontrolu a mít na své straně někoho, kdo má stejnou motivaci, a přitom k věcem přistupuje systematicky a racionálně, je obrovská přidaná hodnota.

Mluvíme s tisícovkami lidí a víme, že lidé zkoušejí investovat sami.

Když jsou dostatečně připraveni, tak to může fungovat.

V drtivé většině případů to ale nefunguje. A Pomocníci to již musí psát do svých inzerátů. Viz „88% investorů je ztrátových”.

Jaká je tedy přidaná hodnota poradce?

My chceme pracovat jen s klienty, pro které má naše poradenství nějakou přidanou hodnotu. Nemáme odměnu za to, že máme spoustu klientů nebo z toho, že děláme spoustu transakcí.

V osobním poradenství Fichtner Investment Advisors máme odměnu za to, že náš klient dlouhodobě drží a vydělává.

Naše odměna je převážně ze zisku, který klientovi přineseme. Po odečtení nákladů na ten zisk vynaložených.

Obchodování představuje náklady a snižuje zisk klientovi, tudíž i nám. Proto upřednostňujeme dlouhodobé držení a doporučujeme pouze nezbytně nutné obchody.

Špatná investice znamená, že klient o peníze přijde, tudíž ani my nedostaneme odměnu. Proto raději volíme dlouhodobě bezpečné investice.

Přidaná hodnota poradenství spočívá v tom, že poskytujeme něco, co si člověk nedokáže nebo nechce zařídit sám.

Připravíme nebo pomůžeme s přípravou investičního plánu. Plánujeme a hlídáme dodržení cílů, které si klient stanoví. Nejčastěji je to budování majetku na čerpání renty nebo samotné čerpání renty, a uchování hodnoty proti inflaci.

Zatímco rodina Gotrockových vlastnila celý akciový trh, většina našich klientů na počátku spolupráce nevlastní žádné akcie. Nebo jich mají relativně velmi málo a často přes Manažery.

My klientům ukazujeme, jak na akciovém a dluhopisovém trhu investovat tak, aby splnili své finanční cíle a dosáhli na další úroveň bohatství.

Na druhou stranu je pravda, že když někdo bude investovat a postupovat stejným způsobem jako my, stejně jako kdyby byl pod naší péčí, tak na tom logicky bude lépe. Bude si své investice řešit sám a nemusí platit nikomu žádné poplatky.

Chráníme bohatství

Abychom pomohli klientům dosáhnout cíle, využíváme strategii Wealth Protection. Což znamená princip dlouhodobé ochrany majetku.

Dbáme na to, abychom finanční majetek našich klientů chránili před inflací.

A také před tím, že zainvestují velkou část majetku do něčeho, co propadne nebo zkrachuje. Nebo že narazí na nějaký podvod a podobně.

Preferujeme ochranu před výnosem. To neznamená, že výnos nechceme, ale nechceme jej za každou cenu.

Strategie Wealth Protection ale rozhodně není pro každého.

Někdo preferuje vysoké riziko, protože očekává vysoký výnos. Někdo nevěří v kapitalismus, a tak volí různé alternativy. Někdo si chce s penězi raději hrát a poznávat nejmodernější technologie.

Kontrolujeme emoce

Našim klientům se nestává, že když začne trh padat, že by panikařili a vyprodávali. Naopak vědí, že je to příležitost „nakoupit ve slevě“.

Běžně se ale děje, že retailoví investoři při poklesech panikaří a snaží se rychle prodat. Aby zachránili alespoň něco. Zbavují se investic. Zatímco my nakupujeme.

Naši klienti neskáčou na věci, které jsou populární, a tudíž pravděpodobně v bublině. Mluvili jsme s nimi o zlatu v roce 2011, kryptoměnách v roce 2017 a nemovitostních fondech v roce 2020. I zde jsme psali o zlatu v srpnu 2020.

Pomocník by jejich zájmu (ano, to je emoce) nebo obavy využil a něco jim prodal…

„Tady máme nemovitostní fond.“ „A speciálně pro vás Zelený fond.“ „Tahle kryptoměna je novější než tamta kryptoměna.“ „Fyzické zlato je jistota (Ano, hlavně jistota odměny pro pomocníka).“

Naše nejoblíbenější emoce je racionální nuda. Není to ani vidina zisku, ani obava ze zítřka.

Naše přidaná hodnota je, že pomáháme klientům zorientovat se na trzích a rozhodovat se na základě faktů, čísel a systémů.

Šetříme čas

Neustále sledujeme trhy a co se na nich děje. Jestli jsou drahé nebo levné.

Nemáme odměnu za to, že prodáváme akcie. Takže když dojdeme k závěru, že akciové trhy jsou příliš drahé, začneme se z nich stahovat.

Nebo naopak když se nám bude zdát, že akciové trhy jsou příliš levné, budeme je převažovat.

Rozhodně nelpíme na akciích. Je pro nás důležité plnění cílů klientů. Akcie nám v dnešní době stále dávají smysl. Pokud se situace do budoucna změní, zařídíme se podle toho.

Naše klienty o situaci na trzích průběžně informujeme. Místo toho, aby museli trávit hodiny studováním všech možných zdrojů, tak během 5 minut mají jednou týdně manažerské shrnutí.

A také mají připravené pokyny k nákupu či prodeji, pokud to situace na trzích nebo jejich investiční plán vyžaduje.

V posilovně trenér. V investicích poradce.

Trochu by se investování dalo přirovnat k tomu, když někdo cvičí a chodí do posilovny.

Někdo cvičí sám. Nepotřebuje trenéra. Přijde do posilovny, baví ho to, zajímá se o všechno možné kolem cvičení a chce se o své cvičení starat sám.

A někdo jiný zase raději využije služeb trenéra. Trenér mu připraví cvičební plán. Dohlíží na plnění plánu. Radí, jak to či ono dělat správně. Je k dispozici pro otázky.

Pokud má někdo nějaký cíl, tak ho s trenérem dosáhne spíš. Má v trenérovi partnera, který bude dbát na to, aby skutečně cvičil, aby se na to nevykašlal, aby cvičil správně.

Samozřejmě existují jedinci, kteří nepotřebují trenéra. Dosáhnou svého cíle sami.

A podobné je to i v investování.

Nepochybně existují lidé, které baví se o investice starat sami. Mají disciplínu, dokážou se rozhodovat bez emocí, dokážou si najít svůj systém a mají dostatek disciplíny, aby ho dodrželi. A v konečném důsledku dosáhli svého cíle.

Základem je vědět

Nejsme tu pro každého. Určitě existují lidé, pro které může být zbytečné využívat naše poradenství a platit za naše služby. A je to tak v pořádku.

Jsou to například lidé, kteří projdou naším programem InvestGuru a poznají, o čem je dlouhodobé investování ve skutečnosti.

V programu odkrýváme velkou část našeho know-how. Ukážeme účastníkům hodně z toho, jak o investicích přemýšlíme. Na jeho konci má člověk v ruce investiční plán.

Část z účastníků se po skončení programu rozhodne, že si investice budou řešit sami. Jsou spokojení s know-how, které jsme jim předali, a nepotřebují, abychom jim pomáhali s realizací.

Část lidí, kteří projdou programem InvestGuru, investicím porozumí a chtějí, abychom se o ně starali společně.

Důvodem je nejčastěji to, že svůj volný čas nechtějí věnovat investování. Někteří mají své podnikání, kterému chtějí věnovat spoustu času. Jiní mají rodinu, které dávají přednost před investicemi.

Neděláme žádnou mozkovou chirurgii, která by nešla dělat bez profesionála. Kdo si najde dostatek času a bude mít disciplínu tak to, co my radíme našim klientům, může dělat sám.

Ale na druhou stranu je pro některé lidi čas tak drahý, že je pro ně výhodnější platit nám za to, že to děláme.

A váš pohled?

Zrovna nyní (4/2021) děláme rozsáhlou studii toho, jaký je reálný rozdíl ve výsledcích lidí, kteří investují sami a s námi. O výsledky se s vámi podělíme.

Do té doby nám napište, jak investování a roli jednotlivých lidí na něm vidíte vy!

Shillerovo P/E říká, že jsou akcie drahé. Jak je to doopravdy?

Domnívám se, že valuace podceňujete. Kdy pro vás budou akcie příliš drahé, abyste je přestali převažovat v portfoliích vašich klientů?

S těmito dotazy a komentáři se setkáváme poměrně často. Obzvlášť nyní, v dobách, kdy jsou indexy na maximech, máme za sebou poměrně rychlý růst o 40 % z poklesů v březnu 2020 a někteří mluví o bublině.

Lidé se podívají na ukazatel Shillerova P/E a může se jim zdát, že akcie jsou drahé. Jak je to doopravdy?

Ukazatel P/E

Základní ukazatel pro hodnocení, zda jsou akcie drahé nebo levné je ukazatel P/E (anglicky Price to Earnings). Tento ukazatel vyjadřuje, jaký je poměr ceny za jednu akcii ku zisku jedné akcie.

Ukazatel P/E se dívá na aktuální cenu a aktuální zisky. Cena se mění každý den. Zisky firmy reportují jednou za čtvrt roku a vždy až zpětně.

Proto jen samotný jednoduchý ukazatel P/E nestačí…

Shillerovo P/E

Tento ukazatel P/E vynalezl americký ekonom, profesor Robert Shiller. Opět je vypočítán z ceny (P – Price) a zisku (E – Earnings). Zisk se v případě Shillerova P/E bere za posledních 10 let a očišťuje se o inflaci.

Shillerovu P/E se take říká cyklicky očištěná ziskovost, CAPE nebo P/E 10.

Kdybychom u klasického P/E brali zisk každý rok, tak se  v některých letech hodně dramaticky mění. A následně lítá hodně nahoru a dolů.

Například v roce 2009 by ukazatel běžného P/E ukazoval, že jsou akcie extrémně drahé. Protože sice ceny klesly, ale zisky klesly ještě daleko víc. Takže to vypadalo, že jsou „předražené“. Ohlédnutím zpět víme, že realita byla jiná.

Ukazatel Shillerova P/E vychází z 10 let a to trochu odfiltruje krátkodobý vliv.

Když se podíváme na následující graf,  je vidět, že hodnota Shillerova P/E je 35. A více to bylo jen v roce 2000.

A lidé se tedy ptají, jestli nejsme zase v roce 2000. Nenafukuje se opět bublina?

Zdroj: https://www.multpl.com/shiller-pe

Někteří lidé se podívají na graf a říkají:

Podívejte se na tohle Shillerovo P/E. Profesor Shiller v podstatě předpověděl bublinu v roce 2000. Upozorňoval na ni. Upozorňoval na to iracionální šílenství, které tehdy na trhu nastalo. A pak znovu upozorňoval na podobné šílenství u nemovitostí v roce 2009. Podívejte se. Ukazatel tohohle člověka je takhle vysoko. A je vlastně díky tomu nebezpečný.

Nebezpečí sledování jen tohoto ukazatele

Shillerovo P/E a obecně sledování údajů z historie má v sobě několik nebezpečí.

Cena je jasná. V případě P/E se vezme cena akciového titulu nebo celého indexu S&P500. Ten můžeme lehce dohledat pro každý den do minulosti.

Pak jsou ale zisky. A tam už to tak jednoznačné není.

Účetní standardy se mění

Vypovídací hodnota čísla zisků se mění. Hlavně z toho důvodu, že průběžně dochází ke změnám účetních standardů, podle kterých firmy zisky reportují. Právě v účetních standardech došlo za posledních 20-30 let ke změnám.

Detailně to rozebírají články Shillerův indikátor tentokrát vysílá falešný signál o akciích (Wall Street Journal) a Proč hodnotové investování na trzích stále funguje (Financial Times).

Pokud tedy číslo dnešních zisků porovnáváme se zisky firem před 50 lety, to srovnání není přesné. Zisky firem v této době vychází díky některým věcem nižší. Porovnáváme tak čísla, která jsou do jisté míry nesrovnatelná.

Teď to sice vypadá, že trh je dražší, než byl do 90.let. Ale protože se tehdy zisky počítaly trochu jinak, to srovnání je nepřesné.

Na druhou stranu je vidět, že akcie určitě nejsou levné.

Shiller říká, že není důvod prodávat akcie

A zajímavé je také to, že přímo profesor Shiller, v jednom článku z prosince 2020 říká, že podle něj akcie nejsou nijak drahé. A nejsou ani předražené.

Což je docela zajímavé. Sám pan Shiller říká, že by se z akcií nestahoval. Že na akciích nevidí bublinu. Je to autor toho ukazatele, na který lidé často ukazují, a přesto říká, že si myslí, že to s akciemi není tak zlé.

Forbes.com z toho udělal senzační titulek: Nositel Nobelovy ceny říká, akciový trh je nejvíc atraktivní od roku 1980.

Protože si je vědom omezení svého ukazatele, zavedl teď jiný systém, jak ho počítat. A to tak, že začal do ukazatele zahrnovat i úrokové sazby.

Ziskovost firem ve srovnání s úrokovými sazbami

Naši klienti následující obrázek znají. Zařazujeme ho pravidelně do našich informacích o fundamentech trhu.

Díváme se na zisky (opět jsou to zisky za 10 let očištěné o inflaci). Kromě toho od nich ale odečítáme úrokovou sazbu.

A díváme se, jak se vyvíjí ziskovost firem ve srovnání s úrokovými sazbami.

Někdy se tomu také říká „riziková prémie na akciích“. To je ta modrá linka.

Zdroj: http://www.econ.yale.edu/~shiller/data.htm

Na modré lince je vidět, že v tuhle chvíli nejsme nikde blízko extrémů.

Například v roce 2001 byla riziková prémie na akciích dokonce záporná.

Americké desetileté dluhopisy vynášely více, než byla ziskovost akcií za posledních 10 let očištěná o inflaci.

Zelená přerušovaná čára ukazuje následující 10letý nadvýnos akcií nad dluhopisy.

A je tady vidět, že tohle spolu souvisí.

Když jsou zisky akcií, tedy to o kolik prémie překonávají dluhopisy, vyšší, vede to k vyšším výnosům akcií.

A naopak. Když jsou hodně nízko, vede to k horším výsledkům akcií.

V porovnání s dluhopisy jsou akcie zajímavější

Vidíme, že dnes je hodnota 3,4% a to není zlé.

Neznamená to ale, že akcie jsou levné. To každopádně nejsou.

Ale dluhopisy mají tak nízké sazby, jinými slovy dluhopisy jsou tak drahé, že akcie jsou proti nim pořád ještě zajímavé.

Kdy tedy vlastně začneme říkat, že u akcií z nějakého převážení přejdeme na neutrál?

To by mohlo nastat v případě, kdyby sazby dluhopisů vyrostly třeba o 2-3%.

A přiblížily se k zisku na akcie. To by pro nás byl impulz, že akcie jsou vůči dluhopisům drahé. A že bychom k nim mohli změnit stanovisko.

Na konci února se o růstu sazby dluhopisů sice psalo, ale určitě tato situace nehrozila.

Aktuálně jsou sazby u 10letých dluhopisů lehce přes 1%. Sazby by musely zněkolikanásobit, aby se dostaly na hodnotu 3-4.

Takový nárůst určitě nepřijde v krátkém horizontu. To se může stát v horizontu dlouhodobějším.

Pokud se bude zvyšovat inflace a zároveň to bude vypadat, že je dobrá situace na trzích, tak může v průběhu roku další procento naskočit. Ale nehrozí, že by se to stalo rychle.

Akcie nejsou drahé

Autor ukazatele Shiller P/E, který řada lidí považuje za určující, jestli jsou akcie drahé, říká:

Akcie nejsou drahé. Podívejte se, jak jsou na tom akcie k sazbám.

To je důležitý závěr. My to v našich analýzách pro klienty říkáme obdobně. A říká to i tato světová autorita.

Jak tomu ale věřit?

Posledních několik let se bavíme o investování do akcií, a tak je přirozené, že někoho napadne…

Předkládáte argumenty, které vám hrají do karet. Těch argumentů je ale víc. A existují i ty, které říkají, že akcie jsou drahé.

Čemu tedy věřit?

1) Máme jinou motivaci

Pro nás není důležité, kolik mají naši klienti v akciích. Nemáme žádný cíl, mít co nejvíc v akciích.

Pro nás je z dlouhodobého hlediska důležité hodnotit správně situaci na trzích.

Nemáme ambici řešit krátkodobé pohyby. To se nedá prakticky odhadnout, možná se štěstím ano. O to se ale nesnažíme.

My se snažíme s našimi klienty investovat dlouhodobě.

Není naším cílem mít co nejvíc peněz v akciích. Nemáme žádnou provizi z toho, že si někdo koupí akcie, akciový fond nebo ETF.

Máme odměnu převážně ze zisku, který našim klientům vygenerujeme.

Našim cílem není ospravedlnit, proč nejsou akcie drahé. Náš cíl je akcie redukovat a chránit dosažený zisk v okamžiku, když nám přijde, že jsou drahé.

To je první věc.

2) Nic není jednoznačné

Druhá věc je, že řada argumentů stojí právě na Shillerově P/E.

Sám jeho autor ale připouští a říká: „Pozor, má svoje nevýhody. Má své mouchy.

To je podobné i s jinými argumenty, které říkají, že akcie jsou drahé, ale vždycky je to jenom takový první jednoduchý pohled.

Stačí jít trochu víc do hloubky a zjistíme, že věci nejsou tak jednoznačné.

Proto se vždycky snažíme jít víc do hloubky. Dělat ještě další krok. A dívat se více pod povrch. To je druhá věc.

3) Nikdy nespoléháme na jeden scénář

Jsme sice „převáženi“ v akciích, ale ještě můžeme být „silně převáženi“ v akciích.

Vnímáme na trhu různé možné scénáře toho, co se může dít.

Řekněme, že jeden ze základních scénářů je, že před námi není krize. Ano, může před námi být ještě růst.

V tom případě je zajímavé být z dlouhodobého hlediska zainvestován v akciích. A je určitě zajímavější být zainvestován v akciích než v dluhopisech.

Pracujeme i s dalšími scénáři.

Pracujeme s tím, že přijde vysoká inflace nebo naopak deflace.

A samozřejmě pracujeme také se scénářem, že přehlížíme nějakou velkou krizi, která někde bublá.

To se může stát kdykoliv. Stejně jako vloni v lednu a v únoru jsme neviděli, že přijde propad. Neviděli jsme, že se budou zavírat ekonomiky a přijde pokles, který přišel.

Neznáme budoucnost, ale máme scénáře, co budeme dělat, když se něco takového stane.

Víme, v jakém případě budeme akcie nakupovat, abychom zvýšili jejich podíl. Při jakých hodnotách bychom je silně převažovali.

Víme také, v jakém případě budeme akcie prodávat, abychom jich v portfoliu neměli moc. Kdy je budeme redukovat a třeba i podvažovat.

Jsme připraveni na různé scénáře, nesnažíme se spoléhat jen na jeden. A to doporučujeme dělat i ostatním. Podívat se vždycky na více možností.

Máme základní scénář, ale pak sledujeme i další. A víme, co budeme dělat, když nastanou.

To je velmi důležitý aspekt investování.

Jen akcie a dluhopisy?

Když se bavíme o finančních aktivech, máme v podstatě pouze 2 nástroje, které používáme. A to akcie a dluhopisy.

Otázka zní, jestli nějaký ukazatel nebo názor může mít dostatečný vliv na to, abychom akcie úplně stáhli z portfolia nebo je nahradili něčím jiným.

Ano, akcie a dluhopisy jsou základní finanční nástroje. Má je v portfoliu každý náš klient. Poměr mezi nimi je pro každého z nich individuální.

Budoucí rentiéři mají převážně akcie

U klientů, kteří mají první miliony a budují majetek, ze kterého jednoho dne budou čerpat rentu, je poměr akcií dlouhodobě větší.

Důvodem je to, že před sebou mají ještě 10-15 let, kdy budou pravidelně investovat. A pokud v tom období nastane krize, nemá to na ně takový vliv. Protože většinu svých peněz zainvestují teprve v budoucnu.

Pokud přijde krize, je to pro ně naopak výhoda. Mohou díky ní akcie nakupovat levněji.

Rentiéři musí být konzervativnější

U našich klientů, rentiérů, s desítkami a stovkami milionů, je situace jiná. Nepředpokládáme, že by přicházely nové peníze. Předpokládáme, že spíš budou rentu vybírat.

U rentiérů je důležité, jaký mají rizikový profil. Podle něj máme nastavenu neutrální alokaci. Tzn. kdybychom o trhu nevěděli nic, nebo se trh pohyboval v rozumných pásmech, tak budeme mít neutrální alokaci.

X peněz v akciích a Y v dluhopisech a Z v hotovosti.

Můžeme říct, že dluhopisy a hotovost jsou si trochu podobné, protože hotovost jsou jenom hodně kraťoučké dluhopisy.

Půjčím peníze bance a můžu si je vzít kdykoliv zpátky. Zatímco u běžných dluhopisů je doba, než získám peníze zpět delší.

Akcie, dluhopisy a hotovost jsou základ naší alokace.

Když se nám zdá, že akcie jsou atraktivní, tak je převažujeme. A máme jich v portfoliu více.

Když by se nám zdálo, že jsou hodně drahé, tak je naopak budeme podvažovat. Nebo silně podvažovat.

Kam jinam než do akcií?

Začali jsme tento článek diskuzí o tom, jestli jsou akcie drahé nebo levné. My si myslíme, že akcie drahé nejsou. Právě v porovnání s dluhopisy. Samozřejmě někdo jiný může mít jiný názor.

Otázka je, co s penězi, když je nedám do akcií?

My s klienty neinvestujeme do zlata, komodit, kryptoměn apod. A to z jednoduchého důvodu. Žádný z těchto nástrojů negeneruje průběžný výnos.

Zbývají nám 2 možnosti

Buď můžeme jít do hotovosti, tzn. nechat peníze ležet a čekat, že přijde příležitost. Nebo že trh propadne. To může být poměrně drahé a různé studie ukazují, že tento přístup se nemusí vyplatit.

Nebo můžeme nakupovat více dluhopisů.

Klasické státní dluhopisy nám přijdou tak předražené. Nekupujeme je nyní vůbec.

Dluhopisy s vyšším rizikem, které už jsou svým způsobem někde mezi dluhopisy a akciemi, v portfoliích máme. Rozhodně nekupujeme české, které nemají žádný rating, ale světové, kde víme co očekávat.

Navíc klientům, rentiérům, ještě doporučujeme proti-inflační dluhopisy. Ty mají tu výhodu, že pracují s inflací. A tím jsou atraktivnější než klasické státní dluhopisy.

Konec býčího trhu? Historie ukazuje spíše opak

Americké akcie za sebou mají 11 let růstu a jsou opět na novém maximu.

Podle některých jsou nesmyslně nadhodnocené a je na nich vytvořena cenová bublina, která již velmi brzy musí prasknout.

Jak to tedy je – není nebezpečné investovat do akcií?

Z čeho vycházejí varování

O (ne)vytváření bubliny na amerických akciových trzích jsme již polemizovali v článku na začátku letošního roku i v přehledu argumentů publikovaných na podzim roku loňského. Proto připomeňme, že tehdy i nyní hodnotíme americký akciový trh jako celek.

Aktuální hlasy varující před bublinou se však často ozvaly především kvůli konkrétním titulům, na kterých má být vytvořena bublina.

Nejčastěji bývá zmiňována situace kolem společnost GameStop.

Ukázková bublina jménem GameStop

Pro připomenutí: GameStop je americký řetězec prodávající videohry, který se dostal kvůli koronavirové pandemii do velkých problémů. Výrazně narostly jeho dluhy a tak ohlásil, že v rámci úsporných opatření zavře téměř 500 prodejen.

To pochopitelně vyvolalo nedůvěru velkých investorů, kteří vsadili na další propad ceny akcií GameStopu. Sázka na pokles se nazývá „short“.

Proti tomu se ale „vzbouřila“ část drobných investorů a fanoušků této firmy, kteří se sdružili na diskusním fóru Reddit. Rozhodli se nakupovat co nejvíce akcií GameStopu a jejich cenu tím vyhnat co nejvýše.

A to se jim také podařilo. Cena akcií společnosti GameStop díky tomu stoupla během několika dnů ze 17 dolarů v jednu chvíli až ke 347 dolarům. A pak opět rychle poklesla.

Podobná aktivita drobných investorů sdružených na internetu vystřelila nahoru také ceny akcií provozovatele sítí kin AMC, výrobce telefonů BlackBerry a na přelomu ledna a února byl vidět podobný pokus na stříbře.

U akcií GameStopu šlo v podstatě o klasickou bublinu. Když cena nějakého aktiva vyroste během chvíle o 2000 % procent, tak to jednoduše není normální a většinou to znamená, že ten, kdo přišel pozdě přijde o hodně peněz.

Je možné, že „přirozenějším“ způsobem jsou na trhu investory nadhodnocené i některé další jednotlivé tituly (zmiňována bývá například Tesla, která v roce 2020 posílila o téměř 695 %). Ale to nemusí nic vypovídat o trhu jako celku.

Hodnoťme trh jako celek

Akciový trh jako celek ale zahrnuje tak velké množství titulů, že usuzovat na jeho vývoj ze situace dvou tří specifických společností (a za dost specifických okolností) prostě nelze.

Přesto ty hlasy vyjadřující obavu o další růst trhů zesílily.

Růst pozorujeme již několik let a trhy dosahují nových a nových maxim.

Je možné, aby rostly dál, nebo se máme připravit v brzké době na hlubší propad?

Jednoduchou odpovědí je, že trhy mohou růst ještě klidně deset let a přitom dosahovat nových a nových maxim!

Aktéři na trhu dále investují

I přes ta varování o bublině, která musí splasknout, trhy i nyní nadále rostou.

Je potřeba si uvědomit, že na trhu operuje obrovské množství investorů, ať už individuálních, či institucionálních, kteří mají znalosti, zkušenosti a analyzují trh ze všech možných stran.

Zkušení investoři jednají více méně racionálně. Informace a analýzy mají včas. Většinou nejednají pod vlivem emocí jako někteří méně vzdělaní investoři, kteří se řídí tím, co se píše v médiích.

Mýlit se samozřejmě může každý, ale z chování zkušených investorů můžeme vidět, že se z trhu nestahují.

Porovnání s dlouhými býčími trhy

Býčí trh na amerických akciích – tedy období, kdy finanční trhy a ceny aktiv na nich rostou – sledujeme prakticky trvale od roku 2009.

Samozřejmě záleží na definici býčího trhu. V průběhu let jsme viděli poklesy, které učebnicovou definici býčího trhu přerušily (-30 % v březnu 2020), ale růst zpět byl vždy poměrně rychlý.

Podle některých definic byl tedy býčí trh přerušen a nejednalo by se tak podle nich ani o jeden dlouhý býčí trh, ale několik menších, které byly přerušeny kratšími poklesy. Tyto poklesy se však rychle vrátily zpět na rostoucí trajektorii.

2009 – 2021 už je slušně dlouhá doba. Ale rozhodně to nemusí znamenat, že by musel být bezprostředně za dveřmi pokles.

Z historie víme, že býčí období byla i mnohem delší. Podívejme se na roky 1942–1967 a 1980–2000. Po takovém růstu pak skutečně došlo ke splasknutí bubliny (o tom ještě dále), počátku krize a v obou případech k následné ekonomicky „ztracené“ dekádě.

Zdroj: MARKET OUTLOOK 2021 CONTAIN AND HEAL – Julius Baer

Růstová období neznamenají, že trh roste jen vzhůru. I v průběhu býčích období můžeme zaznamenat krátké propady i třeba kolem 20 – 30%, které se poměrně rychle srovnaly.

Podobné korekce, jak se těmto propadům říká, jsme zažili i při té nynější růstové periodě. Například v letech 2011, 2018 nebo naposledy na jaře 2020.

Podobnou korekcí byl například slavný „krach“ na burze v roce 1987, kdy však trhy za rok a půl ztráty vymazaly. A následně až do roku 2000 pokračovaly v růstu.

Pokles někdy přijde – ale jaký a kdy?

Obě předchozí dlouhá růstová období, která uvádíme pro srovnání, byla ukončena silným pádem trhů a příchodem delších období, která byla opravdu špatná.

Po roce 1967 přišla stagflace, nestabilita trhů a začátek hospodářsky slabé dekády 70. let, kde ještě ekonomické problémy zhoršily ropné krize.

V roce 2000 způsobilo pád trhů prasknutí technologické bubliny a následovalo ekonomicky nestabilní desetiletí, na jehož konci udeřila hospodářská krize let 2008 a 2009.

Ale vidíme, že obě předchozí dlouhá růstová období (při zanedbání těch krátkodobých poklesů) byla mnohem delší než 10 let.

Čekat tedy pokles jen proto, že za sebou máme 10 let růstu trhů, nemusí mít žádný reálný základ.

Naopak nemusí být nereálné, že trhy porostou dalších několik let, jak vidíme na srovnání s minulostí.

Kdybychom zasadili dnešní pesimistické předpovědi do těch minulých růstových období:

Investor, který by v obdobích po roce 1942 v prvním případě a v roce 1980 v případě druhém sázel po 10 letech růstu na pokles trhů, by nakonec přišel v prvním případě o 15 a v druhém případě o 10 let dalšího růstu!

Sledujme tempo růstu

Při pohledu na srovnávací graf jednotlivých dlouhých býčích období vidíme, že konec každého období byl předznamenán tak prudkým růstem, kde už se dalo pochybovat o jeho racionálnosti a byl to signál nafukování určité bubliny.

Současné tempo růstu cen amerického akciového trhu ale není nikterak šílené a uchovává si dlouhodobě poměrně stálou úroveň.

Sledujme tedy spíše tempo růstu a zda toto tempo odráží růst tisků společností. Výrazné odchýlení těchto hodnot může být potom signálem té opravdu se tvořící bubliny.

Růst zisků společností od krizového roku 2009 růst cen akcií v uplynulém desetiletí zatím ale dostatečně ospravedlňuje.

Volatilita je normální

Zároveň platí, že volatilita trhů tu byla, je a bude.  Náhlé poklesy se mohou objevit i v období růstu.

Takové poklesy by nás ale neměly překvapovat. Pokles nemusí nutně znamenat, že přišla krize.

Poklesy o 5 či 10 procent jsou naprosto běžné i několikrát do roka. I větší poklesy, klidně o 15 či 20 procent, mohou přijít a zase odejít.

Připravte se na různé scénáře

Uvedená srovnání a argumenty neznamenají, že bychom si byli jistí nebo dokonce sázeli na to, že trh následující desítky let poroste.

Budoucnost je vždy neznámá a je dobré pracovat s různými scénáři vývoje.

Uvedená srovnání nám ukazují, že spoléhat se na scénář krize a čekat na „armageddon“ se nemusí vyplácet.

Trh nám může utéct a stažení z trhu nyní může znamenat, že se připravíme o zajímavé zisky z pokračujícího růstu, který může být hnán třeba rostoucí inflací.

My s klienty nespekulujeme na růst ani na pokles, protože jim chceme pomoci dosáhnout jejich cíle – nejčastěji finanční nezávislosti – a víme, že je potřeba být v portfoliu připraven na různé scénáře budoucnosti.

Ceny akcií v roce 2020 výrazně rostly: Nafukuje se bublina?

Akcie tvoří větší či menší část portfolia prakticky každého investora.

V březnu 2020 akciové trhy zažily výrazný propad. Jejich následný rychlý růst tento propad překonal. A nejen to.

Akciové trhy v USA končí rok na výrazně vyšších číslech než ho začaly. I přes současné dění ohledně COVID-19.

  • S&P 500 +16,26 % v USD (+12,24 % v CZK)
  • Nasdaq +43,64 % v USD (+37,39 % v CZK)
  • US Dividend Aristocrats +0,88 % v USD (-4,36 % v CZK)
  • Dow Jones 30 +7,25 % v USD

(zdroj MorningStar)

Začínají se dokonce objevovat hlasy, že akcie jsou nyní příliš drahé a možná se zde i vytváří cenová bublina.

Jsou obavy opodstatněné, nebo nikoli?

Jsou ceny amerických akcií bezprecedentně vysoko?

V srpnu 2020 jsme zmínili 3 důvody, proč nejsou americké akcie v bublině, ale od té doby akcie přidaly téměř 10 %. A zdravotní dopad COVID-19 i hlasy mluvící o bublině od té doby sílí.

Na úvod je nutné říci, že výrazněji rostoucí ceny sledujeme především u růstových akcií z USA. Takové tradiční dividendové akcie jsou stále v mínusu. A to je normální. Každý rok jde něco nahoru a něco jde dolů.

Tempo růstu cen akcií evropských i z ostatních částí světa není zdaleka tak rychlé. Zde se zatím ani o náznaku bubliny nemá vůbec cenu bavit.

Zároveň je potřeba zdůraznit, že samotná hodnota akcií a indexů je tvořena více faktory než jen samotnou cenou tvořenou na základě poptávky.

Tady jsou některé z nich:

  • hospodářské výsledky firem (především tahounů jednotlivých oborů)
  • výnosnost ostatních aktiv
  • celkový ekonomický vývoj
  • psychologie retailových investorů, zejména těch finančně méně vzdělaných.

Mezi největší firmy světa obchodované na burze patří hlavně technologické společnosti – Apple, Microsoft, Amazon, Facebook, Google. Současné vyšší ceny akcií proto mohou vést ke srovnání s rokem 2000.

Na přelomu tisíciletí byly hodnoty akcií našponované pod nereálnými očekáváními z dalšího vývoje technologických firem. Když se ukázala nereálnost těchto očekávání, bublina splaskla.

V současné době jsme ale od podobné situace velmi daleko a o cenové bublině se u akciového trhu jako celku nedá hovořit.

Rok 2000 se neopakuje, roli hraje i úroková sazba

Valuace akcií byla kolem roku 2000 mnohem výše. Nejde totiž jen o cenovou úroveň akciového trhu, ale také o srovnání jejich výnosnosti s dalšími aktivy, zejména s dluhopisy.

Při nízkých úrokových sazbách (které zažíváme nyní) jsou akcie vůči dluhopisům výrazně atraktivnější, a tudíž žádanější.

Když se podíváme na rizikovou prémii (tedy rozdíl mezi ziskovostí akcií (E/P – Earnings/Price – Zisky/Cena) a reálným výnosem z dluhopisů) u indexu S&P 500 a její vývoj v čase, vidíme, že akcie již v minulosti byly v tomto porovnání mnohem výše.

 

Například v letech 2009 a dalších dvou letech, po odrazu ode dna hospodářské krize, začaly být v tomto srovnání akcie svou výnosností hodně atraktivní.

Naopak při technologické bublině na přelomu tisíciletí vidíme, že výnosnost akcií ani před splasknutím bubliny nebyla nikterak závratná a po splasknutí bubliny v roce 2000 se výnosnost akcií prakticky rovnala výnosnosti dluhopisů.

Nynější hodnota rizikové prémie se pohybuje mezi těmito dvěma zmíněnými extrémy – není ani dramaticky vysoká, ani nízká.

Dá se tedy říci, že akcie dle tohoto srovnání v současné době vypadají jako rozumně oceněné. Aktuální nízké úrokové sazby snižují výnosnost dluhopisů a činí naopak atraktivnějšími akcie.

Růst jejich cen je tedy i tímto opodstatněný.

Technologické firmy: Opravdová bublina už tu byla

To, jestli je akcie drahá, nezávisí jen na samotné ceně, ale i na tom, co oproti tomu v rámci držby titulu dostáváte – zisky, tržby apod.

Obdobně jako na přelomu tisíciletí jsou i nyní jedny z nejsledovanějších akcie technologických firem považovaných za jedny z tahounů hospodářského a společenského vývoje.

V roce 2000, kdy vrcholila a poté splaskla „dot com“ bublina, šly bezprecedentně nahoru ceny akcií internetových a technologických firem, které za sebou ale v mnoha případech ještě neměly žádnou historii hospodářských výsledků a zisků.

Celý růst a šílenství kolem těchto titulů byly taženy jen příslibem, že tyto společnosti a celý obor raketově porostou. Tato očekávání vytvořila skutečnou bublinu, kdy ceny těchto firem neměly hmatatelný základ.

A když se ukázalo, že tato očekávání tyto společnosti rozhodně nebudou schopny naplnit, bublina splaskla.

Současná hodnota technologických firem je ovšem podepřena jejich minulými výsledky – rostoucími zisky a tržbami, prokazatelným vývojem a dalším plánovaným zdokonalováním reálných produktů a služeb.

V rámci analytického servisu Fichtner Investment Advisors hlídáme ohodnocení finančních aktiv (akcie, dluhopisy a.d.) a pravidelně ho reportujeme našim klientům.

Vývoj je jiný

Srovnejme si vývoj indexu NASDAQ, který obsahuje převážně technologické firmy. Vezmeme posledních 5 let (tedy 2015–2020) a 5 let před splasknutím bubliny v roce 2000 (roky 1995–2000).

Uvidíme, co bublina opravdu znamenala a znamená.

Současný vývoj 5letého indexu vykazuje hodnotu +127 %, na přelomu tisíciletí to však bylo + 456 %. I to tedy ukazuje, že současný stav opravdu nelze srovnávat s rokem 2000.

Zajímavý je také pohled na vývoj ceny akcií konkrétních renomovaných technologických společností dnešní doby a přelomu tisíciletí.

Například akcie Amazonu vykázaly za posledních 5 let (2015 – 2020) růst přes 500%, Netflix přes 370 %, trojciferné číslo růstu můžeme vidět i u Facebooku či Applu. Můžete si říct, že to je obrovský růst a určitě bublina, ale..

A na jakých hodnotách byly kolem roku 2000 společnosti považované za tehdejší technologické tahouny?

Rozdíl je řádový… Cisco za 5leté období (1995 – 2000) narostlo o ohromujících více než 3 900 %, Microsoft o 1 600 %, Oracle o 1200 % a Intel „jen” o  998 %.

Takovéto dramatické skoky v současném vývoji nepozorujeme.

Ani psychologie neukazuje na bublinu

Důležitou součástí investičních trhů je psychologie samotných investorů.

Bublinu hodně podporuje chování méně vzdělaných investorů, kteří se často nechají strhnout emocemi a zprávami odhadujícími další silný růst akcií nebo konkrétních titulů či oborů.

V takové chvíli naskakují tito investoři do hry s vidinou, že pořízením akcií v tento moment budou po pokračujícím očekáváném růstu realizovat další zisk.

Převis poptávky způsobí další růst cen – a to začne nafukovat onu psychologickou bublinu. Růst se v určité chvíli ale zastaví a nikdo neumí odhadnout, kdy tato chvíle nastane.

Tento proces má příznačný název „hra na většího blázna“.

Ten, kdo kupuje už poměrně drahé tituly, doufá, že růst cen bude ještě trvat a že najde ještě většího blázna, který pak koupí ještě dráže a on vydělá.

To se však v dnešní době také neděje.

Neslyšíme žádné výkřiky typu „nakupujte, akcie a jejich indexy půjdou ještě mnohem výše“.

Naopak. Spíše jsou slyšet ony skeptické názory a varování, že akcie jsou již nyní drahé.

Ani tato psychologická bublina tu tedy není. Běžní a v investičních trzích nepříliš vzdělaní lidé se nyní do nákupů akcií neženou a jsou naopak spíše opatrní.

Akcie nejsou předražené, opatrnost je ale na místě vždy

Všechny výše zmíněné ukazatele a srovnání tedy ukazují na to, že zde na akciových trzích žádná cenová bublina není a jejich ceny nejsou iracionálně „přestřelené“.

To ovšem samozřejmě nemusí znamenat, že nemohou být bublinově nadhodnocené ceny některých konkrétních titulů. Nejčastěji se hovoří o automobilce Tesla, která za rok 2020 vyrostla o 731 %.

Zároveň nelze odhadovat další vývoj a říci si například, že bychom měli být na pomyslném vrcholu a že nás nemůže čekat další (byť třeba jen pozvolnější) růst cen akcií. Ten klidně může pokračovat.

Není tedy dobré ani spekulovat na to, že by nyní měly být akcie na vrcholu a zaspekulovat na pokles („shortovat“).

Ale i k poklesu samozřejmě dojít může: Pokud by pod vlivem současného dění přišla silnější hospodářská krize a zisky firem by dále klesaly, tak to akciový trh samozřejmě ovlivní a pravděpodobně by pak došlo k poklesu cen.

Kam se pohne trh v roce 2021 nevíme (a neví to zřejmě nikdo, každý jen hádá), nicméně můžeme shrnout současnou situaci do jedné věty:

Cenová bublina aktuálně na akciových trzích jako celku není, a proto doporučujeme, aby pro dlouhodobé investování stále převažovaly v diverzifikovaném portfoliu akcie.

Vytvořte si diverzifikované portfolio pro dlouhodobé investování

Buďte se svými investicemi za vodou

Investovat úspory do akcií ekonomiky, ve které jste zároveň výdělečně činní, může mít stejný efekt, jako když si na lodi uvážete záchranné lano kolem ráhna vlastního stěžně.

To sice, spadnete-li do vody pouze vy, na 100% splní svůj účel, problém ovšem nastává ve chvíli, kdy jde ke dnu celá loď.

Proto je lepší, mít své volné prostředky investovány v akciích ekonomik, které jsou svou povahou jednak stabilnější, silnější a zároveň nemají vliv na vaše podnikatelské anebo pracovní aktivity.

Levná Evropa neznamená nutně výhodu

Bavíme se o akciích, takže je v prvé řadě třeba vzít v potaz, že takové investice mají nejvýraznější efekt v období deseti a více let. Proto je třeba sledovat, jak se ceny akcií vyvíjí v tomto časovém horizontu.

Za posledních 10 let „naše” evropské akcie případně české akcie výrazně zaostávaly. Americké akcie rostly podstatně rychlejším tempem.

Po celou dobu dominance amerických akcií platilo, že evropské akcie byly podstatně levnější z hlediska tržních fundamentů (P/E). To že jsou Evropské akcie levnější neznamená, že porostou rychleji.

Evropské akcie za 10 let rostly tempem 6,9 % p.a., americké 16,07 % p.a., české jen 2,03 p.a. (zdroj Morningstar ke 30. 9. 2020)

Svou roli sehrálo několik faktorů. Americká ekonomika se mnohem dříve oklepala z finanční krize v roce 2008. Důvodem byla například rychlejší a jednoznačnější reakce FEDu. V posledních letech navíc rostly technologické akcie, které z největší části sídlí právě v USA.

Naproti tomu v Evropě dominantní finanční sektor stále pokulhává. Řada evropských bank se stále plně nevzpamatovala z minulé krize. Příkladem je Deutsche Bank, jejiž finanční zdraví se na stránkách novin řeší pravidelně a a na síle mu určitě nepřidala ani nedávná aféra (11/2018) týkající se praní špinavých peněz gigantických rozměrů.

Zisky firem v USA rostou v Evropě stagnují

Jedním z klíčových faktorů vyššího výnosu amerických akcií je skutečnost, že zámořské firmy oproti evropským vykazují v posledních deseti letech podstatně větší růst zisků.

Zatímco zisky v USA se od finanční krize více než zdvojnásobily (i po letošním zásahu opatřeními proti pandemii), zisky evropských firem se nyní nacházejí blízko úrovním ze dna minulé krize.

Právě růst zisků je základním motorem růstu akcií. Proto rostly americké akcie rychleji. Současná situace nenaznačuje, že v tomto směru dojde na evropském trhu v dohledné době k zásadnímu zlepšení.

V Americe je navíc i příznivější prostředí z hlediska spotřebitelského chování, které je jedním z hlavních motorů všech ekonomik.

Stručně řečeno – ochota Američanů „utrácet“ je mnohem vyšší, než je tomu v Evropě.

USA nabízí volný trh a stabilní výnos

Další skutečností, která opět hovoří v neprospěch evropského portfolia, je mnohem silnější orientace amerických firem na akcionáře a to hned ze dvou důvodů.

Prvním je mnohem větší ochota propouštět, případně hledat další úspory a zachovat stávající úroveň dividendy.

Druhým je pak stabilní výše výnosů z dividend, které na rozdíl od evropských akcií nejsou tolik ovlivňovány hospodářským výsledkem.

Americké společnosti zpravidla vyplácejí nižší dividendy v pravidelných intervalech, zatímco evropské povětšinou podle výše dosaženého zisku. V USA je udržení dividendy bráno důležitý ukazatel zdraví firmy.

Není debat, že pro dlouhodobé investování je mnohem příznivější první varianta.

Další argumenty najdete v článku 3 důvody, proč nejsou americké akcie v bublině.

Proč Dolar a ne Koruna?

Opět můžeme použít přirovnání „čím větší loď, tím větší stabilita”. Právě stabilita je z hlediska ochrany úspor a investic klíčovým faktorem.

Síla měny odpovídá schopnosti ekonomiky ustát bez výraznějších dlouhodobých výkyvů jednotlivá krizová období.

Jak jsme se mohli přesvědčit letos v březnu, americký dolarový tanker i na rozbouřeném covidovém moři s bezmála čtvrtmiliónem obětí neztratil na síle.

Zatímco českou korunovou kocábku doslova smetla druhá vlna s necelými třemi tisícovkami mrtvých (v přepočtu na obyvatele je to oproti USA poloviční počet). Česká koruna spolu s poklesem trhu podstatně oslabovala. Pokud by nedošlo k rychlému návratu a uklidnění, mohli bychom čekat její další oslabování.

Dolar je prostě na pomyslném vrcholu měnové pyramidy, a pokud by začal kolabovat, zasáhne to s největší pravděpodobností všechny.

Měny ale kolísají i v klidnějších časech. Proto do nich nikdy nedoporučujeme dávat peníze jen tak. V portfoliích našich klientů máme dolary právě tím, že investujeme do amerického akciového trhu.

Nechceme spekulovat na to, že některá měna bude růst. Hlavním cílem investice v cizí měně je chránit nás pro případ opravdu černého scénáře, který by byl spojen s kolapsem domácí měny.

Buď patriot, investuj za mořem

Máme rádi Českou republiku. Nicméně skutečnost je taková, že české investice do českých akcií vám v případě propadu naší ekonomiky úspory neochrání. Ruku v ruce s propadem ekonomiky totiž poklesne také hodnota české měny.

A především lokální ekonomický kolaps ohrozí pravděpodobně i Vaše podnikání, nebo příjmy ze zaměstnání. Díky naší silné vazbě na Evropu není investice do evropských akcií dostatečnou ochranou.

Je proto mnohem bezpečnější směřovat prostředky na dlouhodobé investice do amerických akcií, kterých se lokální krize nedotknou.

Proč by úrokové sazby měly zajímat (nejen) investora

Základní úrokové sazby mají na naše životy velký vliv. I když o nich mají lidé jen malé povědomí.

Centrální banky deklarovaly, že sazby zůstanou nízké po delší dobu. Jejich zvýšení by mohlo být totiž další ranou ekonomice.

Ve skutečnosti totiž sazby rozhodují o tom, jak máme drahé hypotéky, jak je dostupné bydlení, ale v důsledku někdy i to, jestli budeme mít práci, nebo nám nezkrachuje byznys.

Rozhodují i o tom, jak se bude dařit našim úsporám.

Vy to možná víte, ale zkuste se zeptat běžných lidí na jejich názor na úrokovou sazbu. Sledují vůbec úrokové sazby? Co si myslí o tom, že dlouhodobě zůstane nízká a jaký to bude mít dopad na jejich životy?

Většina by se nás koukala jako na blázny. Nevěděli by, proč by je nějaká úroková sazba měla vůbec zajímat.

Skutečnost je ovšem taková, že úrokové sazby ovlivňují naše životy poměrně intenzivně a je hodně důležité, co se s nimi děje.

Úroková sazba určuje cenu peněz

Od úrokových sazeb se odvíjí cena peněz na trhu.

Od ceny peněz se potom odvíjí kolik dostaneme navíc, když někde spoříme, tj. jaký bude úrok na spoření.

Nebo naopak kolik zaplatíme navíc, když si někde půjčujeme, tj. jak drahý bude úvěr. Protože vždycky se cena peněz skládá ze základní úrokové sazby plus marže banky.

Když to celé zjednodušíme, cena peněz je vždy základní úroková sazba plus riziková přirážka. Od toho se odvíjí, jaký dostaneme úvěr.

Nebavíme se o půjčkách v řádu desítek tisíc, ale o úvěrech v řádu milionů…

O hypotékách…

Nízká sazba = levná široce dostupná hypotéka

Jaký bude mít naše hypotéka úrok závisí na základních úrokových sazbách.

Jestli bude mít naše hypotéka úrok 2 % nebo 4 % nebo třeba 10 % se neurčuje tak, že by banka vystřelila nějaké číslo tak, jak ji zrovna napadne.

Úrok hypotéky se odvozuje od základních úrokových sazeb.

Ty určují jak vysoká bude naše měsíční splátka. A pochopitelně jestli na ni budeme mít.

Nízké úrokové sazby znamenají, že i hypotéky budou hodně levné.

To na druhou stranu může tlačit vzhůru ceny rezidenčního bydlení, protože více lidí si může dovolit levnou hypotéku.

Viděli jsme to v roce 2007 a vidíme to i nyní v roce 2020.

Vysoká sazba = drahá nedostupná hypotéka

Vysoké úroky naopak znamenají, že jsou peníze příliš drahé a nikdo si hypotéku dovolit nemůže.

Pokud se vaší běžící hypotéce blíží konec fixace a v době fixace došlo k růstu základní úrokové sazby, bude vyšší tím pádem i úroková sazba hypotéky.

Může se stát, že najednou na ty zvýšené splátky nebudete mít peníze.

Tohle byla jedna z klíčových událostí, které odstartovaly poslední finanční krizi.

V Americe v roce 2007 najednou vyskočily úrokové sazby a lidé neměli na splácení hypoték.

To pak vedlo k exekucím nemovitostí a jejich nuceným prodejům a poklesům cen nemovitostí.

Hypotéky a nemovitosti

Zatím jsme zmínili dvě témata, která se týkají úrokových sazeb a promítají nám vliv základních úrokových sazeb do našich životů velmi výrazně.

Základní úrokové sazby silně ovlivňují naše výdaje. Kolik utratíme za bydlení – skrze ceny hypoték.

Zároveň silně ovlivňují ceny nemovitostí – skrze dostupnost hypoték.

Pojďme se podívat, jak se úrokové sazby promítají do našich životů na straně příjmů.

Nízká sazba = rostoucí výplaty

Ať už máme nějaký byznys a nebo jsme něčí zaměstnanci, tak firmy si také půjčují. Za kolik si půjčují, se opět odvíjí od základní úrokové sazby.

Základní úroková sazba je nástroj, kterým se centrální banka snaží ovlivňovat ekonomický cyklus.

Aby si firmy mohly víc půjčovat, investovat a ekonomika se víc rozjížděla, tak centrální banka sníží úrokové sazby.

Nízké úrokové sazby znamenají levné peníze. Banky mohou poskytovat úvěry s nižšími úroky. Firmy si mohou snáz půjčit a půjčené peníze mohou používat k rozvoji svého byznysu. Mohou nabírat další zaměstnance, rozjíždět nové projekty atd.

Nízké základní úrokové sazby rozjíždějí ekonomiku. A v konečném důsledku i zaměstnanci mají dobré platy.

Žádný rozjezd ani růst ale netrvá věčně.

Vysoká sazba = stagnující výplaty nebo propouštění

Když se blíží vrchol ekonomického cyklu, začíná se z přílišného úvěrování stávat nebezpečí.

Firmy si příliš půjčují a začínají financovat projekty, které nejsou životaschopné. Ekonomika se začíná přehřívat a může se dostat do nějaké bubliny. Z ní pak vede tvrdá cesta dolů.

Pro centrální banku je to jeden z mnoha impulzů pro zvýšení základních úrokových sazeb. Utahovat kohoutek úvěrů a brzdit ekonomiku.

To samozřejmě ovlivňuje podnikatele, kteří si nemohou půjčit a to ovlivňuje i jejich zaměstnance. Když má firma peníze k dispozici, může rozjíždět projekty a může dělat byznys, tak může nabírat více zaměstnanců.

Ale v opačném případě, musí aktivity utlumovat a zaměstnance musí propouštět nebo aspoň šetřit na jejich platech.

Sazby nás ovlivňují

Základní úroková sazba, o které rozhoduje centrální banka, tedy ovlivňuje naše životy v mnoha různých rovinách a to velmi intenzivně.

Samozřejmě vždy záleží na firmě, ve které pracujete, nebo kterou vedete. Některá jede bez úvěrů. Jiná je zadlužená až po uši a sesype se s prvním zvýšením úrokových sazeb.

Záleží také na nemovitosti. Některé nemovitosti se vyplatí koupit, i když jsou úroky za hypotéku vyšší. Jiné se naopak nevyplatí ani za 2 %, která nyní vidíme v reklamách bank.

Aktuální situace

Nyní jsme kvůli pandemii ve fázi ekonomického útlumu.

Centrální banky se snaží ekonomiku podpořit. Snaží se neklást podnikatelům překážky v podobě drahého úvěru, aby si podnikatelé mohli půjčit a pracovat na překlenutí špatné situace.

Úrokové sazby jsou už delší dobu velmi nízké. V Evropě se dokonce pohybují i v záporu. Naše centrální banky i ty světové deklarují, že to tak zůstane.

To je dobrá zpráva pro podnikatele a zaměstnance. Likvidita pro podniky a firmy existuje. Peníze jsou k dispozici, aby je firmy účelně používaly a dokázaly se s jejich pomocí vytáhnout ze současné svízelné situace.

Ale co je dobrá zpráva pro jednoho, bývá špatnou zprávou pro druhého. V našem případě je to špatná zpráva pro držitele úspor.

Nízké úrokové sazby mohou vést k inflaci

V letech 2015, 2016 byla inflace v podstatě nulová. V posledních letech ale stoupá a nyní se pohybuje okolo 3 %. V září 2020 byla 3,2 %. V říjnu byla 2,9 %.

Pokud máte peníze na spořícím účtu, tak i kdyby vynášel 1 %, což téměř žádný nevynáší, tak reálně přicházíte o peníze. O jejich kupní sílu.

Naštěstí je možné se proti inflaci bránit.

Jak?

Jedině investováním.

Do vlastního podnikání. Do nemovitostí. Do finančních aktiv. Podívejte se na optimální rozložení majetku.

Postarejte se o své úspory, aby vám je nízké úrokové sazby (a inflace) nelikvidovaly

Objevte konzervativní nástroj, který porazí inflaci a přitom má parametry spořícího účtu nebo termínovaného vkladu.

Alternativa ke spořícím účtům a termínovaným vkladům existuje

Brexit: Co znamená pro investory z Česka a Slovenska?

Oficiálně brexit skončil k 31. 1. 2020. Ale bez dohody.

Velká Británie stále plní závazky k Evropské unii. K 31. prosinci 2020 však toto přechodné období končí.

Obě strany si stanovily tuto 11měsíční lhůtu do konce roku, během které budou vypracována detailní ustanovení pro další vývoj vztahů mezi Spojeným královstvím a EU.

Ustanovení budou muset pokrýt celou řadu oblastí, nás nyní zajímá ta část, která se týká finančních trhů a investování.

Jak může britská odluka ovlivnit život investorů z Česka nebo Slovenska investujících do titulů a fondů kótovaných na londýnské burze?

Individuální tituly: Neměly by být dotčeny

Pokud má někdo na britské burze zainvestováno do konkrétních titulů, odchod Británie z EU by na takové investice neměl mít vliv, a to ani do budoucna.

V dnešním globalizovaném a informacemi prošpikovaném světě je již samozřejmé, že samy společnosti o sobě (vedle povinných informacích stanovených danou burzou) zveřejňují dostatek informací (na svém webu, ve výročních zprávách a dalších publikovaných materiálech a vydávaných informacích) nebo jsou tyto informace celkem snadno dohledatelné.

Je tedy celkem snadné najít si ke konkrétní firmě dostatek relevantních informací pro svá rozhodnutí ohledně investice – a na tomto by brexit neměl nic měnit.

Fondy: Změna může nastat

Trochu jiná situace může nastat u burzovně obchodovaných fondů (ETF). Tam bude rozhodující, zda regulátor britského finančního trhu bude držet regulaci těchto fondů za stávajících „evropských“ podmínek nebo jim blízkých, nebo jestli způsob regulace změní.

Pokud by zavedl výraznější změny a odchýlil se výrazně od pravidel pro povinné informace ze strany fondů, jak je vyžaduje Evropská centrální banka, pak by mohl nastat stav, kdy tyto fondy na britské burze nebude možné z EU nakupovat.

Tedy obdobná situace jako u například u ETF fondů obchodovaných na amerických burzách – kvůli rozdílné metodice povinných informací vyžadovaných v USA a od Evropské centrální banky je obchodníci s cennými papíry ze zemí EU raději většinou vůbec nezařazují do nabídky a zákazníkům nabízejí fondy s domicilem v zemích Evropské Unie.

Řešení: Fondy to zřejmě vyřeší za vás

Pokud by situace s odlišným stanovením regulace fondů ve Velké Británii opravdu nastala, je pravděpodobné, že i tomu se na ostrovech kótované fondy přizpůsobí tak, aby byly dostupné pro evropské zákazníky.

Předobrazem může být situace amerických ETF fondů:

Evropští brokeři měli obavu nabízet největší ETF fondy původem z USA jako BlackRock nebo Vanguard. Reagovali na to tak, že že si založily evropské pobočky. Tyto pobočky podnikají a informují podle pravidel, která vyžaduje evropský trh.

Dá se tedy očekávat, že velmi podobně by zareagovaly ETF fondy nabízené na britské burze. Změna by byla tedy čistě technická. Pro investory z EU by byly nově nabízeny přes pobočky s domicilem v některé zemi EU.

Investiční platformy: Prozatím stop

Situace s brexitem je velmi nepříjemná pro investory, kteří si chtějí otevřít účet u Interactive Brokers nebo jeho české varianty Lynx.

Interactive Brokers má sídlo ve Velké Británii. Tím pádem je mimo EU a nesmí propagovat své služby v EU.  A tak není možné si otevřít nový investiční účet a začít na něm nakupovat ETF či akcie.

Stávající klienti obou platforem nejsou dotčeni a mohou dále přes Interactive Brokers nebo Lynx obchodovat.

Interactive Brokers aktuálně zakládá pobočky hned v několika zemích EU, ale není úplně jisté, že se všechno stihne do konce roku.

Pro naše klienty máme samozřejmě alternativu, aby mohli začít investovat ihned bez ohledu na to, co se děje v rámci brexitu.

Vývoj brexitu stále nejistý, ale finanční hráči nečekají

Jak moc velké změny pro investory z EU na britském trhu přijdou? Na to bude mít vliv finální podoba (ne)dohody o vystoupení Británie z EU a následné kroky britského regulátora finančního trhu.

Politická jednání zatím vypadají v poměrně uvíznuté podobě. Není se čemu divit. Krize spojená s pandemií COVID-19 má pro Velkou Británii i EU vyšší prioritu.

Čím dál více je tedy podle politických i ekonomických analytiků pravděpodobnější britský odchod „bez dohody“. V takovém případě by Velká Británie byla vázána jen k právnímu minimu nutnému pro udržení vzájemného obchodu a vztahů EU.

Fondy a platformy s takovou situací počítají. Zakládají pobočky v dalších zemích EU, aby mohly se svými klienty komunikovat bez ohledu na to, jak to všechno dopadne.

Jak ovlivní brexit Vaše portfolio?

Jak (ne)investovat do českých IPO

Vstup firmy na burzu a nabídka akcií široké veřejnosti neboli IPO znamená velkou událost. Pro majitele firmy. Pro kupující akcionáře. Pro celý trh.

Zaujala Vás zpráva o novém úpisu akcií?

Zvažujete investici do IPO své oblíbené firmy?

Máte strach, aby Vám neutekla jedinečná příležitost být první?

Následující přehled Vám usnadní rozhodování tak, abyste nebyli zbytečně zklamáni.

Co je IPO

IPO je anglická zkratka pro Initial Public Offering. Uvedení akcií na trh k veřejnému obchodování.

Většina běžných firem k IPO nedospěje, protože nejsou tak úspěšné nebo nepotřebují další kapitál pro svůj růst.

Pro majitele firmy je IPO velká událost, protože konečně někdo ocení jejich dlouhou snahu o vybudování firmy.

Pro potenciální akcionáře je IPO něco jako čerstvé maso pro lva. Přitáhne pozornost a často zkratuje racionální myšlení.

České IPO

V roce 2020 si u nás na burzu přišly pro peníze dvě firmy Česká zbrojovka a Pilulka.cz.

IPO zbrojovky naše patrioty nezaujalo a tak se akcie obchodují kolem 290 Kč místo očekávaných 350 Kč.

IPO Pilulky a příběh o úspěchu v eCommerce zase naopak vzbudilo nebývalý zájem. Akcie Pilulky během několika týdnů vzrostly z nabízených 500 Kč na 600 Kč k 9. 11. 2020.

Plus 20 %. Mínus 20 %. To je jako hodit si korunou.

Před tím než pošlete peníze na svůj investiční účet nebo kývnete nějakému otravovi přes telefon, vezměte v potaz následující faktory.

1. Asymetrie informací

Jedním z argumentů „proti” IPO je nedostatek informací o firmě.

IPO někdy také říkám Interakce Prášila a Osla.

Zatímco majitelé (Prášilové) před vstupem na burzu získají detailní přehled o stavu své společnosti, investoři (Oslové) jím nedisponují.

Na zprávy z médií se nelze plně spoléhat. Nemají komplexní vypovídací hodnotu. Rozumnější je tedy počkat, až je o firmě známo více informací.

Například až firma začne pravidelně zveřejňovat hospodářské výsledky. Pak ji teprve můžeme lépe analyzovat a na základě analýzy se rozhodnout o případné investici.

2. Emoce místo objektivity

Když firma oznámí vstup na burzu, začne se o ní více mluvit v médiích.

Zvlášť u nás se informace o IPO objeví velmi málo, takže vzbudí velkou pozornost a vyvolává řadu emocí.

Pro slizké makléře na telefonu je to příležitost otravovat lidi arogantními telefonáty.

Emoce a přehnaná očekávání mnohdy vedou k tomu, že se cena akcií firmy vyšplhá vysoko. Nesmyslně vysoko.

3. Rozložené riziko

Žijeme v ČR a vše, co se tu děje, dopadá nejen na nás, na naše životy, ale i na naše finance. Ať již pozitivně, nebo negativně.

Zkusme se tedy zamyslet nad investicí v jiné zemi. Abychom naše peníze před případnými negativními vlivy ochránili.

My doporučujeme investovat konkrétně do amerických akcií, především formou ETF (burzovně obchodované fondy).

Pokud se firma dostane do problémů doma, stále Vás mohou zachránit tyto předvídavé investice v zahraničí. Z prostého důvodu – budou se totiž chovat jinak.

4. Příliš malý rybníček

Důležitým faktorem pro investování je i velikost burzy a tím pádem nabídka a poptávka.

Naše česká burza je malá a má nízkou likviditu. Neodpovídá dokonce ani ekonomickému rozložení v zemi – největší firmy v ČR na burze nejsou.

Za posledních 10 let americký akciový trh rostl tempem asi 16%. Český trh rostl tempem pouhá 2%. Mluvíme o situaci po výplatě dividend. Zvažte, zda jsou toto vhodné podmínky pro investici.

5. Další negativní faktory

V ČR je i relativně vyšší politické riziko.

Všichni to sledujeme v přímém přenosu v současné době tzv. lockdownu. Vliv politiky na ekonomickou situaci je opravdu výrazný.

I to je důvod, proč se obecně vyhýbáme investicím na českém trhu. Nejen do IPO.

Když ne do IPO, tak do čeho?

Ve 4dílném tréninku InvestGuru zjistíte, jak se vyhýbáme blýskavým a moderním IPO a investujeme podle lety prověřených principů.