inflace

Proč by úrokové sazby měly zajímat (nejen) investora

Základní úrokové sazby mají na naše životy velký vliv. I když o nich mají lidé jen malé povědomí.

Centrální banky deklarovaly, že sazby zůstanou nízké po delší dobu. Jejich zvýšení by mohlo být totiž další ranou ekonomice.

Ve skutečnosti totiž sazby rozhodují o tom, jak máme drahé hypotéky, jak je dostupné bydlení, ale v důsledku někdy i to, jestli budeme mít práci, nebo nám nezkrachuje byznys.

Rozhodují i o tom, jak se bude dařit našim úsporám.

Vy to možná víte, ale zkuste se zeptat běžných lidí na jejich názor na úrokovou sazbu. Sledují vůbec úrokové sazby? Co si myslí o tom, že dlouhodobě zůstane nízká a jaký to bude mít dopad na jejich životy?

Většina by se nás koukala jako na blázny. Nevěděli by, proč by je nějaká úroková sazba měla vůbec zajímat.

Skutečnost je ovšem taková, že úrokové sazby ovlivňují naše životy poměrně intenzivně a je hodně důležité, co se s nimi děje.

Úroková sazba určuje cenu peněz

Od úrokových sazeb se odvíjí cena peněz na trhu.

Od ceny peněz se potom odvíjí kolik dostaneme navíc, když někde spoříme, tj. jaký bude úrok na spoření.

Nebo naopak kolik zaplatíme navíc, když si někde půjčujeme, tj. jak drahý bude úvěr. Protože vždycky se cena peněz skládá ze základní úrokové sazby plus marže banky.

Když to celé zjednodušíme, cena peněz je vždy základní úroková sazba plus riziková přirážka. Od toho se odvíjí, jaký dostaneme úvěr.

Nebavíme se o půjčkách v řádu desítek tisíc, ale o úvěrech v řádu milionů…

O hypotékách…

Nízká sazba = levná široce dostupná hypotéka

Jaký bude mít naše hypotéka úrok závisí na základních úrokových sazbách.

Jestli bude mít naše hypotéka úrok 2 % nebo 4 % nebo třeba 10 % se neurčuje tak, že by banka vystřelila nějaké číslo tak, jak ji zrovna napadne.

Úrok hypotéky se odvozuje od základních úrokových sazeb.

Ty určují jak vysoká bude naše měsíční splátka. A pochopitelně jestli na ni budeme mít.

Nízké úrokové sazby znamenají, že i hypotéky budou hodně levné.

To na druhou stranu může tlačit vzhůru ceny rezidenčního bydlení, protože více lidí si může dovolit levnou hypotéku.

Viděli jsme to v roce 2007 a vidíme to i nyní v roce 2020.

Vysoká sazba = drahá nedostupná hypotéka

Vysoké úroky naopak znamenají, že jsou peníze příliš drahé a nikdo si hypotéku dovolit nemůže.

Pokud se vaší běžící hypotéce blíží konec fixace a v době fixace došlo k růstu základní úrokové sazby, bude vyšší tím pádem i úroková sazba hypotéky.

Může se stát, že najednou na ty zvýšené splátky nebudete mít peníze.

Tohle byla jedna z klíčových událostí, které odstartovaly poslední finanční krizi.

V Americe v roce 2007 najednou vyskočily úrokové sazby a lidé neměli na splácení hypoték.

To pak vedlo k exekucím nemovitostí a jejich nuceným prodejům a poklesům cen nemovitostí.

Hypotéky a nemovitosti

Zatím jsme zmínili dvě témata, která se týkají úrokových sazeb a promítají nám vliv základních úrokových sazeb do našich životů velmi výrazně.

Základní úrokové sazby silně ovlivňují naše výdaje. Kolik utratíme za bydlení – skrze ceny hypoték.

Zároveň silně ovlivňují ceny nemovitostí – skrze dostupnost hypoték.

Pojďme se podívat, jak se úrokové sazby promítají do našich životů na straně příjmů.

Nízká sazba = rostoucí výplaty

Ať už máme nějaký byznys a nebo jsme něčí zaměstnanci, tak firmy si také půjčují. Za kolik si půjčují, se opět odvíjí od základní úrokové sazby.

Základní úroková sazba je nástroj, kterým se centrální banka snaží ovlivňovat ekonomický cyklus.

Aby si firmy mohly víc půjčovat, investovat a ekonomika se víc rozjížděla, tak centrální banka sníží úrokové sazby.

Nízké úrokové sazby znamenají levné peníze. Banky mohou poskytovat úvěry s nižšími úroky. Firmy si mohou snáz půjčit a půjčené peníze mohou používat k rozvoji svého byznysu. Mohou nabírat další zaměstnance, rozjíždět nové projekty atd.

Nízké základní úrokové sazby rozjíždějí ekonomiku. A v konečném důsledku i zaměstnanci mají dobré platy.

Žádný rozjezd ani růst ale netrvá věčně.

Vysoká sazba = stagnující výplaty nebo propouštění

Když se blíží vrchol ekonomického cyklu, začíná se z přílišného úvěrování stávat nebezpečí.

Firmy si příliš půjčují a začínají financovat projekty, které nejsou životaschopné. Ekonomika se začíná přehřívat a může se dostat do nějaké bubliny. Z ní pak vede tvrdá cesta dolů.

Pro centrální banku je to jeden z mnoha impulzů pro zvýšení základních úrokových sazeb. Utahovat kohoutek úvěrů a brzdit ekonomiku.

To samozřejmě ovlivňuje podnikatele, kteří si nemohou půjčit a to ovlivňuje i jejich zaměstnance. Když má firma peníze k dispozici, může rozjíždět projekty a může dělat byznys, tak může nabírat více zaměstnanců.

Ale v opačném případě, musí aktivity utlumovat a zaměstnance musí propouštět nebo aspoň šetřit na jejich platech.

Sazby nás ovlivňují

Základní úroková sazba, o které rozhoduje centrální banka, tedy ovlivňuje naše životy v mnoha různých rovinách a to velmi intenzivně.

Samozřejmě vždy záleží na firmě, ve které pracujete, nebo kterou vedete. Některá jede bez úvěrů. Jiná je zadlužená až po uši a sesype se s prvním zvýšením úrokových sazeb.

Záleží také na nemovitosti. Některé nemovitosti se vyplatí koupit, i když jsou úroky za hypotéku vyšší. Jiné se naopak nevyplatí ani za 2 %, která nyní vidíme v reklamách bank.

Aktuální situace

Nyní jsme kvůli pandemii ve fázi ekonomického útlumu.

Centrální banky se snaží ekonomiku podpořit. Snaží se neklást podnikatelům překážky v podobě drahého úvěru, aby si podnikatelé mohli půjčit a pracovat na překlenutí špatné situace.

Úrokové sazby jsou už delší dobu velmi nízké. V Evropě se dokonce pohybují i v záporu. Naše centrální banky i ty světové deklarují, že to tak zůstane.

To je dobrá zpráva pro podnikatele a zaměstnance. Likvidita pro podniky a firmy existuje. Peníze jsou k dispozici, aby je firmy účelně používaly a dokázaly se s jejich pomocí vytáhnout ze současné svízelné situace.

Ale co je dobrá zpráva pro jednoho, bývá špatnou zprávou pro druhého. V našem případě je to špatná zpráva pro držitele úspor.

Nízké úrokové sazby mohou vést k inflaci

V letech 2015, 2016 byla inflace v podstatě nulová. V posledních letech ale stoupá a nyní se pohybuje okolo 3 %. V září 2020 byla 3,2 %. V říjnu byla 2,9 %.

Pokud máte peníze na spořícím účtu, tak i kdyby vynášel 1 %, což téměř žádný nevynáší, tak reálně přicházíte o peníze. O jejich kupní sílu.

Naštěstí je možné se proti inflaci bránit.

Jak?

Jedině investováním.

Do vlastního podnikání. Do nemovitostí. Do finančních aktiv. Podívejte se na optimální rozložení majetku.

Postarejte se o své úspory, aby vám je nízké úrokové sazby (a inflace) nelikvidovaly

Objevte konzervativní nástroj, který porazí inflaci a přitom má parametry spořícího účtu nebo termínovaného vkladu.

Alternativa ke spořícím účtům a termínovaným vkladům existuje

Přes léto inflace vyskočila. Jak proti ní ochránit své peníze?

Inflace v ČR vzrostla. Poslední číslo z července 2020 je 3,4%, což je docela dost.

Dlouho jsme byli zvyklí, že inflace prakticky nebyla,v letech 2015 a 2016 byla prakticky nulová.

A teď se objevuje. Objevuje se zároveň v době, kdy ekonomika potřebuje spíš pomoci, než utlumovat.

Změna postoje České národní banky

ČNB v zásadě už začala hovořit o tom, že se nebude inflaci snažit srazit, pokud se dostane nad pásmo, které má stanovené. (Zdroj E15)

Minulý týden se podobně vyjádřil i americký FED a změnil tak svůj postoj k inflaci. Bude akceptovat inflaci vyšší než 2 procenta. (Zdroj WallStreetJournal) K možným dopadům tohoto rozhodnutí se budu vyjadřovat v našem pravidelném vysílání na YouTube.

Inflační cíl ČNB je dlouhodobě 2 %.

Prognóza inflace ČNB ze srpna 2020

Za normálních okolností, když by inflace stoupla na 3 % a výše, tak by se jí ČNB snažila snížit. A to tak, že by začala zdražovat peníze tj. zvyšovala by úrokové sazby. Což by ekonomiku trochu ochlazovalo a pomáhalo inflaci udržet v pásmu, ve kterém ji ČNB chce.

Ale nyní se viceguvernér ČNB Nidetzký vyjádřil tak, že nebudou přímo reagovat na situaci, kdy bude inflace na horní hranici toho pásma a nebudou se jí snažit srazit.

Zásah ČNB proti inflaci by likvidoval firmy

V případě, že by ČNB začala zvyšovat úrokové sazby, mělo by to negativní dopad na firmy, které potřebují úvěry.

Firmy potřebují mít nějakou likviditu, aby jim pomohla z krizové situace, která nastala. Aby jí přežily.

Takže stav, kdy by jim ČNB zdražila úvěry, by pro ně byl hodně negativní. Proto je lepší nějakou dobu ponechat vyšší inflaci a nezasahovat proti ní.

Inflace 3,4 % se nemusí zdát příliš vysoká.

Nenápadný nepřítel, který působí trvalé ztráty

Ale když se taková inflace opakuje, tak vám postupně umaže velkou část vkladů. A historická čísla ukazují, že inflace je jedno z největších rizik pro dlouhodobého investora, které tady může být.

Riziko inflace je hodně nebezpečné v tom, že inflace se nijak nevrací.

Když máte propady na trzích a držíte diverzifikované portfolio v akciích, tak dojde k propadu a po čase zase k nějakému návratu. A v nejhorším musíte čekat dlouho, ale trh se vrátí.

Kdežto inflace se nikdy nevrátí. Tam nemůžeme počítat s tím, že by přicházela nějaká dlouhá deflační období, kdy by se  hodnota peněz zase vracela zpátky. Že by ceny šly dolů. S tím počítat nelze.

Inflace je nebezpečná v tom, že vlastně ubírá peníze trvale. Je to trvalá ztráta. A může být poměrně nenápadná.

Za deset let mohou být desítky procent portfolia pryč, pokud ho budete mít třeba na spořicích účtech. Úroky, které vyplácejí z vkladů, totiž v současné době inflace zdaleka nedosahují.

Krátkodobá ochrana proti inflaci

My proto doporučujeme využívat státní proti-inflační dluhopisy. Pokud máte nějaké peníze, které hned na nic nepotřebujete a nemusíte je mít nutně po ruce a můžete je nechat ležet 5 nebo 6 let.

Možná jsme s tím někdy už trošku otravní, protože o nich pořád mluvíme. Ale považujeme je za důležitý nástroj pro to, jak se v dnešní době proti inflaci chránit.

Z první emise proti-inflačních dluhopisů již máme výnos 3,65985 %.

Termín pro nákup nejbližší emise je 18. 9. 2020, tak si stáhněte naši analýzu včetně návodu pro nákup a neváhejte.

Proti-inflační dluhopisy patří do konzervativní části portfolia. To znamená tam, kde není možné investovat agresivněji.

Pokud byste totiž za peníze, které chcete mít k dispozici třeba za 3 roky, nakoupili akcie, tak by to bylo velmi nebezpečné. A rizikové. Proto je lepší použít takový nástroj, jako jsou státní proti-inflační dluhopisy.

Ty bereme jako takový bezpečný přístav a jako zajímavou alternativu spořících účtů a termínovaných vkladů.

Dlouhodobá ochrana proti inflaci

Na dlouhodobém horizontu (10 let a více), naopak vnímáme jako způsob ochrany proti inflaci právě nákup akcií.

Protože když rostou ceny vlivem inflace, tak firmám rostou tržby. A to se projevuje také na jejich ziscích.

Akcie mají dlouhodobě tendenci proti inflaci chránit. Na rozdíl od běžných dluhopisů, kde k tomu příliš nedochází.

Samozřejmě mají smysl např. nemovitosti. My nemovitosti s našimi klienty nenakupujeme. Ale určitě jim říkáme, že pokud mají zajímavou příležitost k nákupu nemovitosti, tak nemovitost je v dlouhodobém horizontu také jeden ze způsobů, jak se ochránit proti inflaci.

A samozřejmě také vlastní podnikání.

Zlato peníze proti inflaci neochrání

Při pohledu na graf zlata vidíme, že zlato je také na svých vrcholech. Můžete proti inflaci použít zlato?

Graf vývoje ceny zlata – Finviz

Hovoří se o tom, že zlato má určité proti-inflační tendence. Třeba v 70. letech, kdy byla vysoká inflace a ekonomická stagnace tzv. stagflace, tak cena zlata rostla hodně rychle. Takže tam to fungovalo.

Já se obávám u zlata, v této moderní době, jedné věci. A to, že je to aktivum, kde se budou střídavě vyfukovat a nafukovat bubliny.

A nemusí se podařit, že se to nafouknutí a vyfouknutí bubliny shledá s investičním horizontem, který máme.

Takže kdo začne nakupovat zlato, protože chce své peníze ochránit proti inflaci, tak ho může nakoupit poměrně draze. Protože to udělá v době, kdy ho nakupují všichni okolo. A díky tomu spolehlivě proti té inflaci fungovat nebude.

Graf vývoje cena zlata od roku 1915 se započtením inflace – Macrotrends

Jako například těm, kteří ho nakupovali v letech 2010, 2011 nebo těm, kteří ho nakupovali v 70. letech a specificky začátkem let 80tých.

V té době bylo zlato na vrcholu. Pak jeho cena zkolabovala a několik desítek let trvalo, než se cena vrátila zase na původní hodnotu. A než se vrátila v reálných hodnotách, tak to trvalo ještě o něco déle než v tom moderním boomu zlata, který jsme zažili od roku 2003/2004 do roku 2011.

Jak se chová zlato

Zlato má tedy krátké periody, kdy hodně dramaticky roste. Může růst rychleji než všechno ostatní. A když se někomu podaří takovou periodu vychytat, může na tom určitě vydělat.

Pak má ale také období, kdy prudce padá dolů. To je poté, co se vyfoukne bublina.

Anebo u zlata můžeme vidět delší období, kdy se na něm neděje nic moc.

Teď jsme zrovna v období, kdy roste. To znamená, nacházíme se ve stavu, kdy někdy nastane bublina. A může se stát, že na tom ještě půjde slušně vydělat. Ale to už je do určité míry spekulace.

My raději investujeme s dlouhodobým výhledem. Z toho pohledu je zlato jenom spekulace na to, že se vám ho podaří prodat někomu, kdo ho bude chtít víc než vy. A bude za něj ochoten zaplatit víc. A takoví lidé v určité fázi dojdou a pak dojde k tomu poklesu.

2 důvody, proč lidé přijdou zlatem o peníze

Je možné, že se někomu podařilo zlato nakoupit levně a následně ho prodá, když jeho cena bude ještě vysoká a tím vychytá ten správný moment. Ten může určitě ještě na zlatu vydělat.

Já se obávám, že řadě lidí se to nepodaří. A nepodaří se jim to z několika důvodů.

1. Zlatá bublina

První důvod je bublina, která se nafukuje. A nejvíce lidí do toho naskočí na vrcholu.

Těžko říct, kdy to bude. To si netroufám odhadovat. A kdybych jenom trochu tušil, tak by bylo nejjednodušší na to reagovat a spekulovat. Ale netuším.

Takže nechci říkat, že na to mám nějaký patent a vím, co se se zlatem stane. Skutečně to nevím, jenom vidím, jaké věci se na něm dějí obecně.

2. Nepěkné marže prodejců zlata

Druhá věc a neméně důležitá je, že řada lidí nakupuje zlato za ne úplně výhodných podmínek. Když cena zlata začne růst, tak se vyrojí řada prodejců. A ti zlato prodávají s nějakou marží. A začne se hovořit o různých zlatých spořeních, atd.

U řady podobných produktů si pak spočtete, co kupujete a zjistíte, že vlastně kupujete zlato za výrazně vyšší cenu, než je jeho tržní cena. Protože je tam marže pro obchodníka. A ta obvykle bývá tím větší, čím menší kousíček zlata se nakupuje.

Jsou samozřejmě poctivější obchodníci, kdy se marže pohybuje třeba okolo 5 %. Ok, to je prostě byznys. Ale když jsou to desítky procent, když zaplatíte za zlato o desítky procent víc, než je jeho současná cena, tak to už skutečně výhodné není.

V roce 2011 se řadě lidí stalo, že v době kdy se zlato prodávalo za 1800 dolarů za unci, tak oni nakupovali za ceny například 2100 – 2200 dolarů za unci. Tedy výrazně výš.  To znamená, že tito lidé, kteří nakoupili zlato takto nevýhodně, tak se stále ještě dodneška nedostali na své, i kdybychom ignorovali inflaci.

Lidé navíc často zapomínají, že budou zase platit nějakou prodejní marži. A to pro ně není dobrá situace.

Takže pozor. Když už se někdo rozhodne zlato nakupovat, je potřeba se také vždy podívat i na náklady a ty vzít do úvahy. A já se domnívám, že řada lidí i díky právě tady těm nákladům bude na zlatu tratit.

Ale jak jsem říkal. My zlato našim klientům nedoporučujeme. Ten důvod je, že zlato není aktivum, které by něco přinášelo dlouhodobě. Je to spekulace na krátkodobý nebo střednědobý vývoj. A to my nechceme dělat.

Ochraňte se proti inflaci

Správná ochrana proti inflaci, ale i dalším nebezpečím finančního světa, je investovat. A když investovat, tak vždy s investičním plánem. Investovat bez plánu je jako stavět dům bez plánu.

Investiční plán vychází z vašich cílů a respektuje váš emoční profil. Dává celkový pohled na vaše portfolio a rozděluje peníze na krátkodobé a dlouhodobé. Následně s ohledem na diverzifikaci jasně říká, kdy, kolik a do čeho investovat.