Archives for Březen 2021

Rentiér 3/2021 – Investiční platformy a jak o nich přemýšlet

Úvodník pro březen 2021

Vladimír FichtnerPřestože se my v ČR nemáme díky lockdownu a nekompetentnosti naší vlády moc dobře a cloumají s námi emoce, našim investicím se daří dobře.

Jsou totiž zainvestovány především v akciových ETF zaměřených na největší americké firmy. A jak jistě také vnímáte, situace v USA se, z pohledu pandemie i ekonomiky, začíná výrazně zlepšovat.

I díky tomu akciová část našich portfolií v únoru vzrostla u budoucích rentiérů o 4,23% a u rentiérů o 4,37%.

A i kdyby nás zasáhla v České republice vyšší míra inflace, tak máme konzervativní část portfolií rentiérů investovánu v českých proti-inflačních dluhopisech, a i tam je našim penězům dobře.

Více se o situaci na trzích i o chování drobných investorů dozvíte na stránkách 3 a 8 tohoto čísla.

A pokud nemáte více času než přečíst jen tento úvodník, mohu vám říci, že zatím v nastavení našich investičních doporučení nic neměníme.

Nespoléháme jen na českou korunu

V současné nelehké situaci v České republice je asi dobré si připomenout, že jednou z klíčových součástí strategie Wealth Protection je právě regionální diverzifikace celkového majetku tak, aby nespoléhal jen na korunové investice a nebyl zajištěn jen do české koruny.

Jsme rádi, že tuto strategii u všech našich klientů důsledně uplatňujeme.

A všem, kteří své investice zajišťují jen do české koruny připomínáme, že toto zajištění bude dlouhodobě dobře fungovat jen pokud se staneme Švýcarskem střední a východní Evropy.

V tuto chvíli máme ale pocit, že mít všechen majetek jen v české koruně může být spíše nebezpečné.

Budeme ale doufat v to nejlepší, i když v portfoliích jsme vždy připraveni i na to nejhorší.

Investiční platformy zaspaly Brexit

Tématem ledna a února letošního roku pro mnohé z nás i vás ale nebyl ani útok na Kapitol, nebo v minulém čísle Rentiéra zmiňovaná bublina u akcií GameStop.

Těmi důležitějšími tématy byla již výše zmiňovaná Covid situace v ČR, a také Brexit a jeho dopad na fungování investiční platformy Interactive Brokers a Lynx.

Protože společnost Interactive Brokers migraci účtů z Interactive Brokers (UK) do EU příliš dobře nezvládla (řešila vše na poslední chvíli, ne úplně jasně komunikovala apod.), vyvolal proces migrace spoustu otázek týkajících se investičních platforem obecně.

Rozhodli jsme se tedy pro vás připravit materiál, ve kterém shrneme náš pohled na výběr a kombinování investičních platforem, a právě to je i hlavním tématem tohoto čísla Rentiéra a setkáte se s ním na stránkách 10 až 19.

Svět plný názorů a pak tvrdá realita

Vladimír FichtnerNa začátku března 2021 jsem také odpovídal na dotazy našich klientů a jednou z otázek byl můj názor na článek „Svět bez kotev a akcie mimo realitu“ od hlavního analytika společnosti Conseq Investment Management Martina Lobotky, který vyšel 1. 3. 2021 v Hospodářských novinách.

Článek nám přeposlal jeden z našich klientů s tím, že „to se nečte dobře.“ A náš klient, Štěpán, měl pravdu.

Když jsem si článek přečetl, měl jsem pocit, že jeho autor nemůže mít v portfoliu už ani jednu akcii a jen čeká, až přijde pád.

Důvěřuj, ale prověřuj

Jsem ale člověk, který více dá na to, co kdo dělá, než na to, co kdo říká. A tak jsem se podíval, jakou váhu mají akcie v portfoliích vlajkových fondů Conseq.

Měly by jich mít výrazně méně, než je jejich benchmark, protože prodej akcií je to, co portfolio manažer dělá, když si myslí, že akcie jsou příliš drahé nebo dokonce v bublině.

Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem se z lednového měsíčního factsheetu fondu Conseq Vyvážený (který investuje do akcií a dluhopisů podle toho, co si myslí manažer fondu) zjistil, že tento fond měl ke konci ledna cca 41% portfolia v akciích, a přitom je jeho dlouhodobý benchmark váhy akcií v portfoliu na úrovni 40%.

Další vlajkový fond Conseq Active Invest Dynamický reportoval, že dlouhodobě 85% portfolia investuje do akciových strategií, dle svého benchmarku.

Ale ani tento fond se ve váze akcií na konci ledna příliš nelišil od váhy v benchmarku – oproti bechmarku 85% měl v akciích 83,67%.

Realita není tak černá, jak se o ní píše

Ani v tomto případě tedy portfolio ke konci ledna nemělo významně podvážené akcie, a tudíž příliš neodpovídalo názoru pana Lobotky, přestože situace na trzích nebyla na konci ledna příliš odlišná od situace na začátku března.

Následně jsem zjistil, že investiční stratég Conseq pan Stupavský na LinkedIn napsal, že “Na Investičním výboru dne 3. února jsme rozhodli snížit váhu globální akciové složky vůči benchmarkům neboli srovnávacím indexům z -12,5% na -25,0% mezi neutrálem a minimem.

A pochopil jsem, že Conseq váhu akcií v portfoliu začíná snižovat, ale zdaleka ne tak, jak jsem měl pocit ze článku pana Lobotky.

Dejte tedy pozor na to, co se kde píše a více se dívejte, co kdo dělá!

Vladimír Fichtner

V únoru došlo k nárůstu hodnoty všech akciových indexů i našich portfolií

Po mírném poklesu v lednu 2021 naše modelová akciová portfolia v únoru vyrostla – portfolio budoucích rentiérů o 4,23% a rentiérů o 4,37%.

Pokud se podíváme na výkonnost od 1. ledna 2020 (14 měsíců zpět), vyrostlo modelové akciové portfolio pro budoucí rentiéry o 13,1% a akciové rentiérské portfolio o 6,2%. Základním důvodem růstu byl zvyšující se optimismus investorů související s vyhlídkami na zlepšování situace způsobené Covidem-19.

Vývoj akciových modelových portfolií od počátku roku 2020 (vše v CZK k 28. 2. 2021)

Na horizontu 5 let naše modelové akciové akumulační portfolio pro budoucí rentiéry vydělalo 71,0%, rentiérské akciové portfolio 53,6%.

Připomínáme, že základním rozdílem mezi oběma typy portfolií je především to, že akciové portfolio rentiéra je zaměřeno na průběžné vyplácení výnosu ve formě dividend, a tudíž tento typ portfolia roste díky výplatě dividend i díky zvyšování ceny akciových ETF v portfoliu.

Portfolio budoucího rentiéra průběžnou dividendu nevyplácí. V dobách dlouhodobějšího poklesu trhu rentiéři i nadále dostávají dividendy, ale budoucím rentiérům tento stabilizační prvek v době déle trvající krize v portfoliu chybí.

Vývoj našich akciových modelových portfolií od 01/2016 (vše v CZK k 28. 2. 2021)

Dividendové indexy na roční bázi z hlediska výkonnosti zaostávají za indexy širšího trhu, které obsahují i růstové akcie.

Nezapomínejme však, že dividendové akcie mají lepší šanci uspět v různých scénářích budoucnosti – viz letní dvojčíslo Rentiéra z července roku 2020.

Detailní informace o aktuálním stavu trhů, sentimentu investorů a další zprávy z investičního světa najdete ve 20stránkovém vydání Rentiér 3/2021, který připravujeme pro naše klienty a odběratele analytického servisu.

Začněte investovat strategicky

Pokud byste chtěli probrat, jestli je náš investiční přístup s odměnou placenou na přímo a převážně ze zisku i pro Vás, vyžádejte si 45minutovou konzultaci své investiční strategie.

Konzultace investiční strategie zdarma

Jak vysvětlit ETF, aby to pochopilo i 13leté dítě

V roce, kdy se narodil nejstarší syn, jsem investoval jednu výplatu do akciového ETF. V době, kdy mu bylo 13 let jsem mu to řekl.

Zároveň jsem musel vysvětlit, co je ETF. Ale tak, aby to pochopilo 13leté dítě.

Myslím, že se mi to povedlo.

Posuďte sami

V roce synova narození jsem investoval jednu výplatu s cílem dát mu peníze v dospělosti. Byl to takový vlastní investiční pokus na vlastních dětech. Chci vyzkoušet, jak funguje dlouhodobé investování.

V jeho 13 letech jsem mu to prozradil a řekl, že jsem investoval jednu výplatu.

Samozřejmě následovala otázka, kam jsem to investoval.

Jak ale vysvětlit 13letému dítěti, co je to akciové ETF?

Nevysvětloval jsem, že ETF je zkratka Exchange Traded Fund – fond obchodovaný na burze. Ani jsem mu neříkal o rozdílech podílových fondů a ETF.

Jednoduše jsem mu řekl, že je to investice (takový fond), kde jsou všechny velké akcie světa. Prostě všechny firmy na světě, které něco vyrábějí, prodávají a vydělávají na tom.

A on tím pádem vlastní maličký kousíček všech firem na světě.

Tati, opravdu všechny?

Úplně všechny ne, ale ty největší ano.

Takže třeba Apple, Samsung a Facebook?

Ano, tyhle firmy určitě. A ještě asi 7 000 dalších firem.

Protože jsme jeli autem, rozhlížel se kolem a k prvním technologickým firmám, které již vyjmenoval, přidal i firmy automobilového průmyslu, které viděl kolem sebe.

Tati, a Volkswagen taky?

Ano, i ten.

A co Audi, Renault, Peugeot?

To už jsem musel přemýšlet. Z hlavy jsem nevěděl, jestli se i tyto firmy obchodují na burze, nebo tyto značky vlastní jiná automobilka v rámci koncernu. Vysvětlil jsem mu, že nevlastní úplně všechny výrobce aut, ale většinu ano.

Když na trhu došlo k poklesu cen akcií, řekl jsem si, že si na něm něco vyzkouším.

Zajímalo mě, jak malý „investor“ (majitel) bude reagovat na pokles cen.

A říkám mu: „Ceny akcií klesly, znamená to, že Tvá investice má nižší hodnotu.

Jeho odpověď byla prostá: „A pořád vlastním ty samé firmy?

Ujistil jsem ho, že ano.

Tak v tom případě to nevadí, pořád je dobré je vlastnit, i když jsou teď levnější.

Tento příběh mě utvrdil v tom, že je důležité se na investice nedívat jako na investici do „akciového světového ETF“, ale jako na „vlastnictví maličkého kousku všech firem světa“.

Shillerovo P/E říká, že jsou akcie drahé. Jak je to doopravdy?

Domnívám se, že valuace podceňujete. Kdy pro vás budou akcie příliš drahé, abyste je přestali převažovat v portfoliích vašich klientů?

S těmito dotazy a komentáři se setkáváme poměrně často. Obzvlášť nyní, v dobách, kdy jsou indexy na maximech, máme za sebou poměrně rychlý růst o 40 % z poklesů v březnu 2020 a někteří mluví o bublině.

Lidé se podívají na ukazatel Shillerova P/E a může se jim zdát, že akcie jsou drahé. Jak je to doopravdy?

Ukazatel P/E

Základní ukazatel pro hodnocení, zda jsou akcie drahé nebo levné je ukazatel P/E (anglicky Price to Earnings). Tento ukazatel vyjadřuje, jaký je poměr ceny za jednu akcii ku zisku jedné akcie.

Ukazatel P/E se dívá na aktuální cenu a aktuální zisky. Cena se mění každý den. Zisky firmy reportují jednou za čtvrt roku a vždy až zpětně.

Proto jen samotný jednoduchý ukazatel P/E nestačí…

Shillerovo P/E

Tento ukazatel P/E vynalezl americký ekonom, profesor Robert Shiller. Opět je vypočítán z ceny (P – Price) a zisku (E – Earnings). Zisk se v případě Shillerova P/E bere za posledních 10 let a očišťuje se o inflaci.

Shillerovu P/E se take říká cyklicky očištěná ziskovost, CAPE nebo P/E 10.

Kdybychom u klasického P/E brali zisk každý rok, tak se  v některých letech hodně dramaticky mění. A následně lítá hodně nahoru a dolů.

Například v roce 2009 by ukazatel běžného P/E ukazoval, že jsou akcie extrémně drahé. Protože sice ceny klesly, ale zisky klesly ještě daleko víc. Takže to vypadalo, že jsou „předražené“. Ohlédnutím zpět víme, že realita byla jiná.

Ukazatel Shillerova P/E vychází z 10 let a to trochu odfiltruje krátkodobý vliv.

Když se podíváme na následující graf,  je vidět, že hodnota Shillerova P/E je 35. A více to bylo jen v roce 2000.

A lidé se tedy ptají, jestli nejsme zase v roce 2000. Nenafukuje se opět bublina?

Zdroj: https://www.multpl.com/shiller-pe

Někteří lidé se podívají na graf a říkají:

Podívejte se na tohle Shillerovo P/E. Profesor Shiller v podstatě předpověděl bublinu v roce 2000. Upozorňoval na ni. Upozorňoval na to iracionální šílenství, které tehdy na trhu nastalo. A pak znovu upozorňoval na podobné šílenství u nemovitostí v roce 2009. Podívejte se. Ukazatel tohohle člověka je takhle vysoko. A je vlastně díky tomu nebezpečný.

Nebezpečí sledování jen tohoto ukazatele

Shillerovo P/E a obecně sledování údajů z historie má v sobě několik nebezpečí.

Cena je jasná. V případě P/E se vezme cena akciového titulu nebo celého indexu S&P500. Ten můžeme lehce dohledat pro každý den do minulosti.

Pak jsou ale zisky. A tam už to tak jednoznačné není.

Účetní standardy se mění

Vypovídací hodnota čísla zisků se mění. Hlavně z toho důvodu, že průběžně dochází ke změnám účetních standardů, podle kterých firmy zisky reportují. Právě v účetních standardech došlo za posledních 20-30 let ke změnám.

Detailně to rozebírají články Shillerův indikátor tentokrát vysílá falešný signál o akciích (Wall Street Journal) a Proč hodnotové investování na trzích stále funguje (Financial Times).

Pokud tedy číslo dnešních zisků porovnáváme se zisky firem před 50 lety, to srovnání není přesné. Zisky firem v této době vychází díky některým věcem nižší. Porovnáváme tak čísla, která jsou do jisté míry nesrovnatelná.

Teď to sice vypadá, že trh je dražší, než byl do 90.let. Ale protože se tehdy zisky počítaly trochu jinak, to srovnání je nepřesné.

Na druhou stranu je vidět, že akcie určitě nejsou levné.

Shiller říká, že není důvod prodávat akcie

A zajímavé je také to, že přímo profesor Shiller, v jednom článku z prosince 2020 říká, že podle něj akcie nejsou nijak drahé. A nejsou ani předražené.

Což je docela zajímavé. Sám pan Shiller říká, že by se z akcií nestahoval. Že na akciích nevidí bublinu. Je to autor toho ukazatele, na který lidé často ukazují, a přesto říká, že si myslí, že to s akciemi není tak zlé.

Forbes.com z toho udělal senzační titulek: Nositel Nobelovy ceny říká, akciový trh je nejvíc atraktivní od roku 1980.

Protože si je vědom omezení svého ukazatele, zavedl teď jiný systém, jak ho počítat. A to tak, že začal do ukazatele zahrnovat i úrokové sazby.

Ziskovost firem ve srovnání s úrokovými sazbami

Naši klienti následující obrázek znají. Zařazujeme ho pravidelně do našich informacích o fundamentech trhu.

Díváme se na zisky (opět jsou to zisky za 10 let očištěné o inflaci). Kromě toho od nich ale odečítáme úrokovou sazbu.

A díváme se, jak se vyvíjí ziskovost firem ve srovnání s úrokovými sazbami.

Někdy se tomu také říká „riziková prémie na akciích“. To je ta modrá linka.

Zdroj: http://www.econ.yale.edu/~shiller/data.htm

Na modré lince je vidět, že v tuhle chvíli nejsme nikde blízko extrémů.

Například v roce 2001 byla riziková prémie na akciích dokonce záporná.

Americké desetileté dluhopisy vynášely více, než byla ziskovost akcií za posledních 10 let očištěná o inflaci.

Zelená přerušovaná čára ukazuje následující 10letý nadvýnos akcií nad dluhopisy.

A je tady vidět, že tohle spolu souvisí.

Když jsou zisky akcií, tedy to o kolik prémie překonávají dluhopisy, vyšší, vede to k vyšším výnosům akcií.

A naopak. Když jsou hodně nízko, vede to k horším výsledkům akcií.

V porovnání s dluhopisy jsou akcie zajímavější

Vidíme, že dnes je hodnota 3,4% a to není zlé.

Neznamená to ale, že akcie jsou levné. To každopádně nejsou.

Ale dluhopisy mají tak nízké sazby, jinými slovy dluhopisy jsou tak drahé, že akcie jsou proti nim pořád ještě zajímavé.

Kdy tedy vlastně začneme říkat, že u akcií z nějakého převážení přejdeme na neutrál?

To by mohlo nastat v případě, kdyby sazby dluhopisů vyrostly třeba o 2-3%.

A přiblížily se k zisku na akcie. To by pro nás byl impulz, že akcie jsou vůči dluhopisům drahé. A že bychom k nim mohli změnit stanovisko.

Na konci února se o růstu sazby dluhopisů sice psalo, ale určitě tato situace nehrozila.

Aktuálně jsou sazby u 10letých dluhopisů lehce přes 1%. Sazby by musely zněkolikanásobit, aby se dostaly na hodnotu 3-4.

Takový nárůst určitě nepřijde v krátkém horizontu. To se může stát v horizontu dlouhodobějším.

Pokud se bude zvyšovat inflace a zároveň to bude vypadat, že je dobrá situace na trzích, tak může v průběhu roku další procento naskočit. Ale nehrozí, že by se to stalo rychle.

Akcie nejsou drahé

Autor ukazatele Shiller P/E, který řada lidí považuje za určující, jestli jsou akcie drahé, říká:

Akcie nejsou drahé. Podívejte se, jak jsou na tom akcie k sazbám.

To je důležitý závěr. My to v našich analýzách pro klienty říkáme obdobně. A říká to i tato světová autorita.

Jak tomu ale věřit?

Posledních několik let se bavíme o investování do akcií, a tak je přirozené, že někoho napadne…

Předkládáte argumenty, které vám hrají do karet. Těch argumentů je ale víc. A existují i ty, které říkají, že akcie jsou drahé.

Čemu tedy věřit?

1) Máme jinou motivaci

Pro nás není důležité, kolik mají naši klienti v akciích. Nemáme žádný cíl, mít co nejvíc v akciích.

Pro nás je z dlouhodobého hlediska důležité hodnotit správně situaci na trzích.

Nemáme ambici řešit krátkodobé pohyby. To se nedá prakticky odhadnout, možná se štěstím ano. O to se ale nesnažíme.

My se snažíme s našimi klienty investovat dlouhodobě.

Není naším cílem mít co nejvíc peněz v akciích. Nemáme žádnou provizi z toho, že si někdo koupí akcie, akciový fond nebo ETF.

Máme odměnu převážně ze zisku, který našim klientům vygenerujeme.

Našim cílem není ospravedlnit, proč nejsou akcie drahé. Náš cíl je akcie redukovat a chránit dosažený zisk v okamžiku, když nám přijde, že jsou drahé.

To je první věc.

2) Nic není jednoznačné

Druhá věc je, že řada argumentů stojí právě na Shillerově P/E.

Sám jeho autor ale připouští a říká: „Pozor, má svoje nevýhody. Má své mouchy.

To je podobné i s jinými argumenty, které říkají, že akcie jsou drahé, ale vždycky je to jenom takový první jednoduchý pohled.

Stačí jít trochu víc do hloubky a zjistíme, že věci nejsou tak jednoznačné.

Proto se vždycky snažíme jít víc do hloubky. Dělat ještě další krok. A dívat se více pod povrch. To je druhá věc.

3) Nikdy nespoléháme na jeden scénář

Jsme sice „převáženi“ v akciích, ale ještě můžeme být „silně převáženi“ v akciích.

Vnímáme na trhu různé možné scénáře toho, co se může dít.

Řekněme, že jeden ze základních scénářů je, že před námi není krize. Ano, může před námi být ještě růst.

V tom případě je zajímavé být z dlouhodobého hlediska zainvestován v akciích. A je určitě zajímavější být zainvestován v akciích než v dluhopisech.

Pracujeme i s dalšími scénáři.

Pracujeme s tím, že přijde vysoká inflace nebo naopak deflace.

A samozřejmě pracujeme také se scénářem, že přehlížíme nějakou velkou krizi, která někde bublá.

To se může stát kdykoliv. Stejně jako vloni v lednu a v únoru jsme neviděli, že přijde propad. Neviděli jsme, že se budou zavírat ekonomiky a přijde pokles, který přišel.

Neznáme budoucnost, ale máme scénáře, co budeme dělat, když se něco takového stane.

Víme, v jakém případě budeme akcie nakupovat, abychom zvýšili jejich podíl. Při jakých hodnotách bychom je silně převažovali.

Víme také, v jakém případě budeme akcie prodávat, abychom jich v portfoliu neměli moc. Kdy je budeme redukovat a třeba i podvažovat.

Jsme připraveni na různé scénáře, nesnažíme se spoléhat jen na jeden. A to doporučujeme dělat i ostatním. Podívat se vždycky na více možností.

Máme základní scénář, ale pak sledujeme i další. A víme, co budeme dělat, když nastanou.

To je velmi důležitý aspekt investování.

Jen akcie a dluhopisy?

Když se bavíme o finančních aktivech, máme v podstatě pouze 2 nástroje, které používáme. A to akcie a dluhopisy.

Otázka zní, jestli nějaký ukazatel nebo názor může mít dostatečný vliv na to, abychom akcie úplně stáhli z portfolia nebo je nahradili něčím jiným.

Ano, akcie a dluhopisy jsou základní finanční nástroje. Má je v portfoliu každý náš klient. Poměr mezi nimi je pro každého z nich individuální.

Budoucí rentiéři mají převážně akcie

U klientů, kteří mají první miliony a budují majetek, ze kterého jednoho dne budou čerpat rentu, je poměr akcií dlouhodobě větší.

Důvodem je to, že před sebou mají ještě 10-15 let, kdy budou pravidelně investovat. A pokud v tom období nastane krize, nemá to na ně takový vliv. Protože většinu svých peněz zainvestují teprve v budoucnu.

Pokud přijde krize, je to pro ně naopak výhoda. Mohou díky ní akcie nakupovat levněji.

Rentiéři musí být konzervativnější

U našich klientů, rentiérů, s desítkami a stovkami milionů, je situace jiná. Nepředpokládáme, že by přicházely nové peníze. Předpokládáme, že spíš budou rentu vybírat.

U rentiérů je důležité, jaký mají rizikový profil. Podle něj máme nastavenu neutrální alokaci. Tzn. kdybychom o trhu nevěděli nic, nebo se trh pohyboval v rozumných pásmech, tak budeme mít neutrální alokaci.

X peněz v akciích a Y v dluhopisech a Z v hotovosti.

Můžeme říct, že dluhopisy a hotovost jsou si trochu podobné, protože hotovost jsou jenom hodně kraťoučké dluhopisy.

Půjčím peníze bance a můžu si je vzít kdykoliv zpátky. Zatímco u běžných dluhopisů je doba, než získám peníze zpět delší.

Akcie, dluhopisy a hotovost jsou základ naší alokace.

Když se nám zdá, že akcie jsou atraktivní, tak je převažujeme. A máme jich v portfoliu více.

Když by se nám zdálo, že jsou hodně drahé, tak je naopak budeme podvažovat. Nebo silně podvažovat.

Kam jinam než do akcií?

Začali jsme tento článek diskuzí o tom, jestli jsou akcie drahé nebo levné. My si myslíme, že akcie drahé nejsou. Právě v porovnání s dluhopisy. Samozřejmě někdo jiný může mít jiný názor.

Otázka je, co s penězi, když je nedám do akcií?

My s klienty neinvestujeme do zlata, komodit, kryptoměn apod. A to z jednoduchého důvodu. Žádný z těchto nástrojů negeneruje průběžný výnos.

Zbývají nám 2 možnosti

Buď můžeme jít do hotovosti, tzn. nechat peníze ležet a čekat, že přijde příležitost. Nebo že trh propadne. To může být poměrně drahé a různé studie ukazují, že tento přístup se nemusí vyplatit.

Nebo můžeme nakupovat více dluhopisů.

Klasické státní dluhopisy nám přijdou tak předražené. Nekupujeme je nyní vůbec.

Dluhopisy s vyšším rizikem, které už jsou svým způsobem někde mezi dluhopisy a akciemi, v portfoliích máme. Rozhodně nekupujeme české, které nemají žádný rating, ale světové, kde víme co očekávat.

Navíc klientům, rentiérům, ještě doporučujeme proti-inflační dluhopisy. Ty mají tu výhodu, že pracují s inflací. A tím jsou atraktivnější než klasické státní dluhopisy.

Jen proti-inflační dluhopisy na inflaci nestačí

 

Proč nemůžete postavit portfolio jen na proti-inflační dluhopisech, přestože vaším cílem je ochránit peníze proti inflaci?

Je to jednoduché.

Vsadit všechno na jednu kartu se nemusí vyplatit. Ani v proti-inflačních dluhopisech.

My našim klientům doporučujeme zhruba 10 – 20 % portfolia mít v proti-inflační dluhopisech. Klientům, kteří jsou rentiéry.

Důvodem je diverzifikace

Prostě nechceme mít všechna vejce v jednom košíku. Nechceme mít všechny peníze jenom u českého státu.

Kdyby české proti-inflační dluhopisy byly na 6 let a nedalo se z nich utéct předčasně každý rok podle nějakých pravidel, tak bychom jich možná nedoporučovali tolik.

Protože situace v České republice se začíná zhoršovat. Ještě to není tak, že bychom se museli bát, že nebude na penze, na vzdělání a na zdravotnictví. Ale jednoho dne se to stát může.

Protože máme před sebou desítky let, je potřeba přemýšlet i o rizikových scénářích.

Nikdo si to nepřejeme.

A když bude dobře, tak se v portfoliu nic špatného nestane. Ale kdyby přišel průšvih, tak příliš velký podíl proti-inflačních dluhopisů v portfoliu může být nebezpečný.

Řešením je kombinace dluhopisů a akcií

Každému rentiérovi doporučujeme do konzervativní části portfolia proti-inflační dluhopisy. A to jsou takové ty peníze na rentu dnes, za rok, za dva, možná ještě za několik let.

Potom na dlouhý časový horizont, protože portfolia stavíme na desítky let dopředu, tak doporučujeme určitě zvážit akciové strategie v portfoliu. Protože to jsou ty, které přináší skutečný výnos do portfolia.

Kombinací konzervativnější přístupu a dynamičtějšího dojdeme k rozumnému mixu. Ten je rozdílný pro každého.

Někdo je konzervativnější. Někdo je dynamičtější.
Někdo má větší zkušenosti. Někdo menší zkušenosti.

Za chybu považujeme mít všechno v proti-inflačních dluhopisech. Ale stejně tak za chybu považujeme, mít všechno jenom v akciích.

Oba tyto extrémní přístupy nejsou v souladu s filozofií ochrany bohatství. Proto je potřeba na ně dát pozor.

Aktuálně akcie převažujeme

Každopádně si myslíme, že v těchto dobách by akcie v portfoliu měly být významně zastoupeny.

Ten důvod je jednoduchý.

Když se podíváte na dluhopisy z pohledu ochrany proti inflaci, a když se stejným pohledem podíváte na akcie, tak zjistíte, že dluhopisy vám v delším časovém horizontu. s tou inflací úplně moc nepomohou. Kdežto akcie ano.

Proto je potřeba mít v portfoliu. A proto je dobré je s těmi dluhopisy, třeba proti-inflačními, nakombinovat.

Pokud to chcete začít řešit, nakombinovat portfolio nějak rozumně, stačí zavolat a můžeme se o tom pobavit.

Konzultace investiční strategie zdarma