Archives for Červen 2019

3 velké chyby, které lidé dělají při investování

Přepis videa

Dnes se s vámi chci podělit o 3 důležité věci, které lidé často dělají při investování špatně.

Pokud je budete znát, můžete se jim vyhnout. A investování vám může přinášet skutečně dlouhodobé a zajímavé zisky.

Moje jméno je Vladimír Fichtner a za těch 28 let, co investuji, a vidím jak lidé investují kolem mě, tak jsem viděl stovky chyb, které při investování se mohou udělat. Ale skutečně 3 jsou ty nejpodstatnější.

1. chyba – Bloudění bez cíle

Nedávno jsem se potkal s jedním ajťákem, klukem, kterému je něco přes 40 let.

A on říkal: „Vladimíre, já už mám dneska 6 milionů nainvestováno. A většinu mám v akciích.
Já říkám: „OK.

A bavili jsme se o tom, jestli je to dobře nebo špatně.

A já jsem mu hned položil další otázku: „No a kolik je váš cíl? Kolik vlastně potřebujete?
A on říkal: „No to já nevím, to já moc nesleduju, prostě uvidíme.
A já říkám: „Ale když nebudete vědět kam jdete, tak také nebudete vědět jak ty investice přizpůsobovat té zmíněné situaci.

Nakonec jsme došli k tomu, že on bude potřebovat jednoho dne nějakých 15 – 17 milionů korun, protože chce rentu zhruba 45 – 50 tisíc korun měsíčně. Já jsem mu říkal, že je důležité až se k té částce bude přibližovat, aby to portfolio začal trošku měnit.

Protože už nemá mít jenom akcie. Měl by mít trošku další instrumenty, měl by mít instrumenty investiční nástroje, které průběžně vyplácí rentu. To on si vůbec neuvědomoval. A vlastně poté co jsme skončili, tak jsem si uvědomil, že to je jedna z největších chyb, kterou lidé dělají.

Neví, kam jdou. Kam směřují.

A když nevíte, kam jdete, když nevíte, kolik na to budete potřebovat peněz, tak jednak se vám špatně odkládají stranou, protože vlastně netušíte, proč to děláte.

Ale druhá věc. Může to mít skutečně velmi nebezpečné dopady na fungování těch investic v době, kdy je budete potřebovat. Třeba už čerpat z nich rentu.

Většina lidí se s investování potká ve chvíli, kdy si řekne: „Chtěl bych vydělávat víc.

A občas se takový člověk dostane i ke mě a říká mi: „Vladimíre, já bych potřeboval větší výnos, nebo ještě větší výnos ideálně, a co nejmenší riziko.” A já vím, že to je nesplnitelný úkol. Ale rovnou to tomu klientovi řeknu.

Na druhou stranu je spousta lidí, kteří řeknou: „No tak jo, něco vymyslíme.” Prostě nedá se to splnit a ten člověk samozřejmě odejde nespokojený. Jednoho dne si uvědomí, že to nebylo naplněno. A řekne, že to bylo špatné poradenství. Nebo ten bankéř mi špatně poradil.

Většina lidí, kteří se začnou zajímat o investování se o něj začnou zajímat kvůli ziskům. Ale zisky jsou poměrně proměnlivá záležitost. A není to úplně kotva, které se člověk může chytnout.

A mnozí experti na byznys a stavění byznysu a stavění osobnosti tak, aby něco dokázala, tak říká: „Musíte mít jasný cíl. Pokud možno co nejhmatatelnější. Pokud možno co nejvíc specifický.

A v investování většina lidí, se kterýma já jsem se potkal, má jasný cíl. Ale neumí ho úplně si říct.

A ten jasný cíl je jednoduchý. Chci nějakou rentu za nějakou dobu. 20 tisíc, 50 tisíc, 100 tisíc měsíčně. Za 5, za 10, za 15 let. A to už je skvělý cíl, podle kterého dá začít investovat.

A samozřejmě, že když nemáte ten konkrétní hmatatelný cíl, tak se to může projevit i v druhé časté chybě, kterou lidé při investování dělají.

2. chyba – Pod vlivem emocí

A to je to, že si neuvědomují, že investování bude velmi intenzivně spojeno s emocemi. Problém těch emocí je v tom, že oni se dají jednoduše využít proti vám. Pokud máte proti sobě někoho, kdo ovládá trošku psychologie.

Představte si situaci, kterou jsem včera zažil. Přišel jeden z našich klientů, který má nějakých 100 milionů korun.

A začal tu naši schůzku tím, že říká: „Vladimíre teďko ty nemovitostní fondy, to je zajímavá věc.

A pokud bych byl ne úplně korektní, pokud bych nechtěl dělat s tímto klientem dlouhodobý byznys, ale chtěl bych sebrat část toho majetku pro to, abych splnil svůj byznys cíl, tak co bych udělal?

Využil bych ty jeho emoce a to jeho emoční naladění proti němu.

Řekl bych: „Milý pane kliente, já mám pro vás dobrou zprávu. Já jsem o těch nemovitostních věcech zrovna přemýšlel, včera jsem je diskutoval s našimi odborníky a mohu vám říct, že těch 5 milionů od vás by tam bylo skvělých, kdyby se tam zainvestovalo.

Na místo toho já jsem řekl: „No, podíváme se na to, nemovitosti patří do portfolia také, ale ty nemovitostní fondy mají svá omezení a úskalí. Uděláme k tomu podrobnější analýzu, zvážíme všechna pro a proti a to, že jste to viděl v novinách, je spíš důsledkem toho, že to je příliš populární Myslím si, že nám to asi nevyjde. Ale prozkoumáme to, abychom měli jistotu, že uděláme všechno pro to, abychom to jako investici správně vyhodnotili.

Tou chybou je tedy to, že se necháte pohltit emocemi.

V tomto případě tou emocí je chamtivost. Prostě četl jsem něco populárního, mohl bych na tom vydělat, už je ten skřítek chamtivosti mezi námi.

Většinou to, co je populární má své nejlepší za sebou. A je potřeba se dívat na trošku něco jiného.

Stejně to funguje, když je ta emoce s tím negativním znaménkem. Když je to o strachu. Když začnou akciové trhy padat, mnozí lidé mají strach co bude dál. A vyskakují z toho trhu.

Místo toho, aby když je něco ve slevě, když jsou nejlepší firmy světa ve slevě, aby si je nakupovali.

Ale ta emoce jim zastíní mysl a díky tomu nevydělávají tolik peněz, jak by mohli.

Co to znamená?

Existují dlouhodobé statistiky podílníků fondů, které ukazují, že podílníci těch daných fondů vydělávají o třetinu až polovinu méně peněz než ten samotný fond.

Což si říkáte, že je to možná nesmysl. Ne úplně.

Protože ten fond se nějakým způsobem vyvíjí, ale ten podílník do něj naskakuje a vyskakuje často podle emocí. Naskakuje, když jsou emoce nahoře a všechno je pozitivní. Ale ceny jsou vysoko. A vyskakuje, nebo redukuje svoje pozice, když jsou ceny dole. A díky tomu vydělává méně, než ten samotný fond.

To je velká chyba a druhá velká chyba, na kterou je potřeba si dát při investování pozor.

3. chyba – Produkty na prvním místě

K té třetí chybě. Vždycky, když se potkám s nějakým novým klientem, a on mi přinese výpis svých současných investic, tak ji tam velmi často najdu.

Jaká je to chyba?

No když se podívám na to portfolio, podívám se na ty jednotlivé pozice, přemýšlím o tom jak asi vzniklo, respektive jakou to má za sebou logiku. Zjistím, že to logiku nemá žádnou.

Že to je jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Pejsek má rád buřty, kočička myši, někdo z nich kyselé okurky… A tak dále, a tak dále. Asi víte, jak to dopadlo. Ne úplně dobře.

Ten problém není v těch jednotlivých produktech, ale v tom, že nad nimi není žádná strategie. Že to nemá žádná pravidla, že nikdo se nezamyslel na tím, proč to dělám. Za jak dlouho budu peníze potřebovat. Jaká alokace se mi hodí. Jaká diverzifikace. A tak dále, a tak dále.

Protože produkty ve skutečnosti do toho portfolia je potřeba dát až na konci. Když už vím co chci. A ne na začátku.

To je jako kdybyste si řekli, že postavíte dům a jako první, ještě než si vyberete pozemek, typ domu, jak bude velký a kde bude, tak byste jeli do Hornbachu si koupit dlaždičky do koupelny. Prostě tak se to nedělá ani při stavbě domu, ani při stavbě portfolia.

Takže tou třetí velkou chybou je soustředit se na produkty dříve, než máte nějakou logiku nad tím postavenou, nějaký plán, který by vám měl říct, co vlastně máte dělat.

Selský rozum

Bavili jsme se o třech chybách, které mnoho lidí dělá, když začíná investovat, nebo když investuje. A z těch vysvětlení, které já jsem vám řekl tak doufám, že vidíte, že investování
a přemýšlení o něm není o ničem sofistikovaném. Není to atomová elektrárna. Je to selský rozum, který jenom zapojíte tím správným způsobem.

Každopádně mě ale zajímá, co si o investování a chybách spojených s investováním myslíte vy.

Myslíte, že ty 3 chyby, které jsem právě popsal, jsou ty nejzávažnější? Nebo jste potkali některé ještě vážnější?

Mějte se hezky a investujte svůj čas, energii a peníze s rozvahou a dlouhodobě.

Garance je v investování magické slovo s prázdným obsahem

Přepis videa

Právě nyní je důležité o garanci hovořit, protože na trhu je řada produktů, které se nějakou formou garance zajišťuje. Ale když se na ně podíváte více do hloubky, zjistíte, že ta garance není úplně to, co byste očekávali.

Moje jméno je Tomáš Tyl a od roku 2003, kdy se věnuji financím, jsem se setkal s celou řadou případů, kdy lidé kvůli tomu, že chtěli garanci, přišli o velké peníze.

Jeden z případů mi hodně utkvěl v paměti. Protože se jednalo o mého kamaráda Marcela.

Přišel za mnou v době, kdy jsem měl dopsanou svojí knihu 10 způsobů jak se (ne)nechat připravit o peníze, kde jsem se podobným tématům také věnoval. A když jsem mu o ní říkal, on mi odpověděl: „To se ti asi nebude líbit, kam jsem dal svoje peníze”.

Garantované zhodnocení

Vyprávěl mi o svém známém, který se jmenoval Alexandr Dostál, který měl firmu právě s garantovaným zhodnocením, které čítalo desítky procent ročně. Myslím, že asi 56 % ročně bylo to garantované zhodnocení. Údajně garantované zhodnocení měl mít proto, že půjčoval švýcarským bankám s ratingem AAA. Prostě nějaký nesmyslný absurdní příběh kolem toho.

Ale řada lidí mu věřila. Řada lidí tomu člověku svěřila peníze, protože slyšela na garanci, protože slyšela na jistotu – žádné prodělky a ty procenta, ty výnosy jim přišly zajímavé. Komu by nepřišlo zajímavé 56 % ročně.

A stejně tak můj kamarád Marcel, ze kterého postupně v průběhu rozhovoru vylezlo, že tam nedal jenom vlastní peníze, ale když je to 56 %, no tak si taky půjčil. 300.000 na spotřebitelský úvěr. Kde je pouhých 10 % úrok, takže to je samozřejmě výhodné. A taky tam dal všechny peníze svojí maminky.

Já jsem samozřejmě Marcelovi říkal, že se mi to nezdá. Našli jsme v tom příběhu nějaké skuliny. Třeba to, že by si švýcarské banky půjčovali od nějakého neznámého českého podnikatele. A tak podobně.

Rozešli jsme se tím, že já bych do něčeho podobného nedoporučoval úplně peníze dávat, protože se velmi pravděpodobně může jednat o podvod na bázi Ponziho schématu. Pak jsem na to zapomněl.

Garance vězení

A po nějaké době jsem otevřel noviny a vidím fotku nějakého staršího pána, na kterém klečí policie a pod tím titulek: Alexandr Dostál vylákal z lidí 5 miliard korun (postup vyšetřování viz Novinky.cz a další)

Zatkla ho policie, protože se ukázalo, že žádné půjčování švýcarským bankám neprobíhá. Že ty peníze použil na výplatu těch původních investorů. Nebo je někam ulil. A žádné peníze v podstatě nejsou.

Co je na tom zajímavé, je, že někteří lidé si nejsou úplně ochotni přiznat porážku.

Takže když jsem nejprve Marcelovi napsal, jestli se jedná o toho podnikatele, kterému on svěřil peníze, tak přišla taková zvláštní odpověď. Protože kamarád Marcel se ještě dlouhou dobu domníval, že Alexandr Dostál je obětí policie a spiknutí. A všichni chtějí vědět, jak investuje ty peníze s tak zajímavým výnosem.

A až teprve po určité době se ukázalo, že opravdu žádné peníze nejsou. A kamarád Marcel bohužel o své prostředky v investici přišel.

Takže poslední zpráva je, že on ani další, kteří peníze investovali, se ke svým prostředkům nedostali. Alexandr Dostál se dostal do vězení. Ale peníze, které svým klientům prodělal, se nenašly.

Proč je to důležité.

Garance je voňavé lákadlo

Alexandr Dostál udělal to, co dělá řada lidí. Nalákal klienty na garanci. Ale ve skutečnosti to, že někde napíšete garance, vůbec neznamená, že máte nějakou jistotu. Proto je to magické slovo, které pomáhá nalákat klienty, ale jeho obsah může být úplně prázdný.

Investoři chtějí garantované výnosy. Přináší jim určitý pocit jistoty, který se v tom nejistém investičním světě zdá být důležitý. Ale proto toho často využívají podvodníci, kteří slibují garanci, která neexistuje.

Nebo jsou také produkty, kde můžeme slyšet o nějaké garanci. Někdo se zaručuje za něco. Ale ta záruka nebo garance nikdy není absolutní.

Špatná zpráva je, že garance v podstatě neexistuje.

Ten důvod proč neexistuje, je, že je to vždycky jenom slib někoho, že dostojí svým závazkům.

A když někdo vydá dluhopisy a řekne, že je tam garantovaný výnos. Tak vy ten výnos dostanete pouze, pokud ten dotyčný je ty dluhopisy schopný splatit. Pokud zkrachuje, tak to slovo garance nemá žádnou váhu.

Podobně pokud se někdo zaručuje za nějaké půjčky. Neznamená to, že automaticky zkrachuje. Ani to, že každý, kdo nabízí garanci, je podvodník nebo míří ke krachu. Ale je důležité si uvědomit, že i když vám někdo říká, že se zaručuje třeba za nějaké půjčky, které vám přináší nějaké výnosy, tak vždycky se může zaručit, jenom dokud nezkrachuje.

Pakliže přijde třeba recese, těch půjček se velká část nesplatí, a dotyčná společnost nebude schopná ty závazky plnit. To, že máte někde napsáno, že vám bylo něco garantováno nebo zaručeno, vám v podstatě nepomůže. A to je na tom to důležité.

Garance je vždycky jenom tak silná jako ten, kdo vám dává ten slib.

Něco lepšího je v případě státu, protože státy méně krachují. Většinou se snaží úplně neodrbat vlastní občany, když už se dostávají do potíží. Takže když máte některé státem garantované produkty, tak ta míra jistoty je tam o něco vyšší. Ale na druhou stranu i krachy i velké problémy států jsou vidět.

A poslední věc.

I když máte garantovanou nějakou jistou věc, i když dostanete nějaký nominální výnos, vždycky je tu ještě riziko inflace.

V podstatě neexistuje bezrizikový výnos.

Protože vám na konec nejde o to mít na účtu o něco víc peněz. Vám jde o to, abyste z těch peněz mohli zaplatit to, co potřebujete. Mohli jste si splnit sny. Mohli jste čerpat rentu. A to můžete pouze v případě, že vaše výnosy budou vyšší než inflace. Nebo že vám ta inflace nerozpustí veškeré úspory.

Takže můžete mít klidně garantovaný produkt v prostředí s vysokou inflací a výsledek je, že stejně nebude schopni splnit své cíle.

Za garanci se platí vysoká cena.

Pokud se nebavíme o garanci vyloženě těch nereálných zisků u podvodníků. V případě nějakých relevantních produktů, které mají garanci, vždycky se to projevuje na výnosu. Celkový výnos je výrazně nižší než u produktů nebo investičních příležitostí, které tu garanci nemají.

Příklad kde je to vidět: spořicí účty. Tam máte tu garanci poměrně vysokou, protože je tam pojištění vkladů kromě samotné jistoty banky. Ale také vidíme, že ty výnosy nemohou být nic moc. Máte tam svojí jistotu. Máte garantováno, že na tom spořicím účtu o peníze nepřijdete. Ale výnosy jsou velmi nízké.

Za jistotu se svým způsobem platí. A to vám samozřejmě dává horší pozici proti té inflaci.

Proto my ve Fichtner s.r.o. produkty s garancí nevyužíváme.

Většinou se nám zdají příliš drahé z hlediska dalších parametrů a spíše se díváme na to, jak se trhy celkově dlouhodobě chovají. A místo toho, abychom chtěli garanci, se díváme na to, jak dlouhodobě investovat, aby naši klienti mohli dosáhnout finanční nezávislosti.

Jak vy vnímáte garanci?

Je pro vás důležité, aby produkt měl v sobě nějakou jistotu? Nebo vám o to tolik nejde? Budu rád, když mi odpovíte do komentářů.

A přeji vám, ať peníze ve vašem životě mohou být až na posledním místě.