Archives for Červenec 2020

Nebojte se odmítnout bankéře nebo poradce

Přepis videa

Taky už jste se někdy při jednání s bankéřem nebo poradcem cítili, že nejste ve své kůži?

Měli jste pocit, že ta druhá strana je hrozně chytrá a že vy taháte za kratší konec? Že vlastně spoustě věcem nerozumíte?

A cítili jste se tak jakože: „Jsem úplně blbej.

Tak na to zapomeňte.

Buďte na své peníze pyšní

Ty peníze, o které si vám ten bankéř říká, že vám bude radit s nimi, nebo je zainvestuje, nebo s nimi něco bude dělat, tak jsou vaše peníze. Vy jste je vydělali. Vy byste na to měli být pyšní.

Vy byste měli být úplně v pohodě, když se budete bavit o svých penězích s někým, kdo vám s nimi chce pomáhat pracovat.

Když se budete bavit s někým, kdo vás frustruje, kdo vlastně vám přináší pocit hlouposti a toho, že některým věcem nerozumíte, tak to fakt není vaše chyba. To je chyba toho člověka, který s vámi mluví.

Jsou to vaše peníze.

Tak si je vezměte a dělejte jenom s těmi, s kterýma vám to dává smysl. A kdo vás nefrustruje. Jehož jednání vám nepřipadá jako příliš sofistikované. Protože tak to v penězích opravdu nefunguje.

Já si pamatuji, jak jsem byl na jednom výběrovém řízení na privátní banku.

Dva dny jsme se potkávali asi s 8 privátními bankami z Čech a ze zahraničí. A po té jedné prezentaci ten můj klient říká tomu bankéři, který tam měl 20 minutovou prezentaci:

„No já jsem Vám rozuměl jenom »Dobrý den«, jak se jmenujete a potom »Nashledanou«. Ale nic mezi tím. Takže já, milý pane, s vámi nic nechci dělat. Protože já chci dělat jenom s lidmi, kterým rozumím.“

Nebojte se odmítat

A já jsem v průběhu let zjistil, že vlastně ti chytří lidé, úspěšní podnikatelé, tohle umí říct.

Že se vlastně nebojí, že jsou „hloupí“, protože ví, že to tak není.

A když něčemu nerozumí, tak se zeptají. Když tomu nerozumí podruhé, tak se zeptají znovu.

Když tomu nerozumí potřetí, přestože se už 2x zeptali, tak řeknou tomu člověku: „Já se s vámi o tomhletom bavit nechci.“

Protože nemusí. Oni si najdou někoho jiného. Někoho, kdo má víc srdce učitele než srdce salesmana, který vám prodá cokoliv. Nepustí vás ke slovu a vlastně vás dotlačí do toho, abyste si od něj něco koupili. A je jedno jestli je to pojistka, investice nebo nemovitost.

Takže nezapomeňte na to, že jsou to vaše peníze. Jde o váš pohodový pocit, když se s nimi bude pracovat.

Nedelegujte slepě

Jde o to, abyste věcem i v tom peněžním světě trošku rozuměli. Ne, že musíte spolknout všechnu moudrost světa. Vůbec ne. Tak to není.

Ale musíte vědět zhruba o co jde. Aby se nestalo to, co člověk občas vidí někde na nějakých amerických serverech.

Úspěšný sportovec zkrachoval“ nebo „Holywoodská hvězda zkrachovala“. A dotyčný pak říká: „No já jsem na to měl svého člověka.

Jak svého člověka?

To jsou vaše peníze!

To je váš problém, když se nestaráte o vaše peníze.

I když máte svého člověka pořád musíte vědět, co se s těmi penězi děje. Aby se nestalo, že jednoho dne někdo přijde a zjistíte, že nemáte nic.

Protože on to měl na starosti někdo, kdo to uměl prodat, ale ve skutečnosti tomu vůbec nerozuměl. Nebo vás dokonce podvedl.

Takže nezapomeňte…

Jde o vaše peníze

A když vám ten člověk, s kterým mluvíte o nich, nevyhovuje. Když si připadáte hloupí. Nebo si připadáte tak, že tomu nikdy nebudete rozumět, tak jděte za někým jiným.

Protože jedině v tom případě dojde k tomu, že nebudete mít s penězi problém.

Moje jméno je Vladimír Fichtner. A naši značku Fichtner stavím na srozumitelnosti toho, co děláme vůči našim klientům.

Je to možná tím, že jsem z učitelského rodu. Dokonce jsem kdysi dávno chtěl studovat na učitele. Dokud mi pan ředitel z gymnázia nevzal přihlášku, neroztrhnul ji a říkal: „Jdi studovat něco jiného, učit můžeš vždycky.

A měl pravdu. To učení ve mě pořád je. Baví mě to, baví mě sdílet moje myšlenky. A proto se tady taky dneska potkáváme.

Spoléhat se pouze na zisk z firmy nemusí být rozumné řešení

Minulý týden jsem se potkal s jedním podnikatelem, který má úspěšný byznys. Je mu 38 let. A bylo zajímavé, že o své budoucnosti uvažuje v různých scénářích.

Říkal: „Vladimíre, když to půjde, tak budu ze své firmy vytahovat 2 – 3 miliony ročně. A Vy mi řekněte, za kolik let budu moci mít nějakou rentu.

A když to nepůjde, je možné, že přijde nějaký průšvih, tak to budeme muset zlikvidovat. Ale mám tam nějakou hotovost, mám tam nějakou nemovitost, takže je možné, že budu mít možná 20 milionů nebo 25 milionů jednorázově.

Budu rád, když mi řeknete, co by se s tím v principu dalo dělat v těch finančních aktivech.

A v tom jsme si padli do noty. V přemýšlení ve scénářích.

Říkal, že ví, že v jeho podnikání neexistuje jenom jeden scénář budoucnosti. Já jsem mu říkal, že i my si nemyslíme, že existuje jenom jeden scénář budoucnosti pro investice. A diskutovali jsme o tom. Bylo to opravdu zajímavé setkání.

Takové přemýšlení není typické

Když se bavím s podnikateli, tak ne vždy je takové přemýšlení úplně typické.

Někteří podnikatelé hodně spoléhají na to, že ten jejich byznys vždy půjde dobře a že to vždy zvládnou. Což samozřejmě každý z nás podnikatelů tak má a v podstatě mít musí.

Ale vidíme, že ne vždy se to podaří.

Může přijít zdravotní problém nebo pandemický problém a věci, které fungovaly dlouhou dobu, a bylo jasné, že nemůžou fungovat jinak, tak najednou fungovat přestaly.

A proto je vždy lepší přemýšlet o různých možných scénářích budoucnosti. Pracovat s nimi. Je to vždy jistější.

Ochrana bohatství je důležitá

My podobně přemýšlíme o investicích. Přemýšlíme v módu Wealth Protection – Ochrany Bohatství.

Uvažujeme nejen o pozitivních scénářích, kdy se daří.

Věnujeme pozornost i negativním scénářům, které mohou také nastat.

Právě teď v našem letním čísle magazínu Rentiér, který vydáváme pro naše klienty, mluvíme o třech scénářích budoucnosti.

Jeden z nich je pozitivnější. A druhé dva jsou spíše o tom, jak to bude vypadat, když bude problém. Co v takových problematických scénářích bude fungovat investičně a jak se na to můžeme předem připravit.

Kdy o různých scénářích přemýšlet?

Je nějaká hranice, od jaké velikosti firmy to začít řešit? Od jaké výše majetku? Co když je člověk třeba jen živnostník, je to věc, kterou by měl řešit?

Je potřeba říct, že přemýšlení o různých scénářích je na úkor energie. Představte si, že člověk vsadí celou svou energii na jednu kartu a snaží se něco rozjet. Má větší šanci. Čím je byznys větší, tím víc můžete ubrat energii na růst a věnovat ji přemýšlení.

Takže když jste zatím moc malí, tak je samozřejmě soustředění na jednu věc důležitější, abyste svůj byznys teprve vybudovali.

V principu by to přemýšlení ve scénářích mělo začít v okamžiku, kdy už máte relativně dost peněz, o které nechcete přijít. Protože si začnete uvědomovat, že už by se vám to nemuselo znovu povést vybudovat. V takovém objemu a velikosti.

Když jste startup, tak musíte natáhnout plachty a všechny síly a od rána do večera pracovat na jednom scénáři.

Když už máte co ztratit, tak je potřeba začít přemýšlet trošku jinak. Respektive nemusíte. Třeba vám to vyjde i tak. Rozhodně je to ale bezpečnější.

Kde je ta hranice?

A jak přemýšlet o té hranici? Kdy je ten okamžik, kdy máte co ztratit? Je ta hranice pro všechny stejná, nebo je to individuální věc každé firmy a každého podnikatele?

Někdo má firmu, která má hodnotu 10 milionů korun. Ale chce vybudovat 100 milionovou firmu. Takže těch 10 milionů pro něj nemusí být ta hranice, kdy o tom přemýšlet.

Na druhou stranu pro někoho může být 10 milionů relativně hodně peněz. Má malou firmu, kterou celý život budoval. Tři zaměstnance. Ten bude mít na věc jiný pohled.

Takže to nutně není vždy jen o jedné částce.

Například u startupů dochází k tomu, že majitelé prodávají část svého podílu třeba investorům. A ti jim pomáhají s tím, aby jejich firma rostla. Ale už část toho svého osobního kapitálu z té firmy vyvádějí.

Takové rozhodnutí je hodně individuální. Není úplně jednoduché říct to všeobecně.

Spíš je to o tom, jak dlouho mě trvalo vybudovat nějaký objem a jak dlouho si myslím, že mi může trvat ho například zdvojnásobit. Nebo jak dlouho by mi to trvalo teď, kdybych začínal opět od nuly.

Například: Dostat se na tento majetek, mi trvalo 15 let. Ale teď jsem chytřejší, tak mi to může trvat 2 roky. Ale zase mám méně energie, tak by mi to trvalo 5 nebo 7 let. Takže hodně je to i o času.

Samozřejmě některé věci z hlediska času moc nevíme. Nevíme, jak na tom budeme z hlediska své energie, zdraví a podobně.

Stanovení hranice, kdy si říct, že je správný čas to začít řešit, je spíš otázkou prozření a uvědomění si:

  • Vždyť už nemusím tolik
  • Vždyť už mám dost
  • Vždyť už je důležité začít ten majetek chránit

To je ten okamžik. A ten má každý v jinou dobu.

Ochrana i zhodnocení

I v takovou chvíli je ale potřeba majetek rozumně stále zhodnocovat. To není jako nezhodnocovat ho.

Ale už to nejsou desítky procent ročně, které člověk může vydělat, když investuje do své firmy. Místo toho je to třeba jen 8 nebo 10 % na akciových strategiích ročně. Takže výrazně méně než je člověk zvyklý z vlastní firmy.

Když k tomu ještě přidá nějaké konzervativnější instrumenty v podobě proti-inflačních dluhopisů, tak najednou zjistí, že ten výnos je třeba 5-6 % ročně po odečtení různých poplatků a při inflaci 3 % je to pořád rozumný výnos.

Je to něco, k čemu směřují lidé, kteří mají hodně peněz. Ale také instituce, které přemýšlejí dlouhodobě, jako Nobelova nadace a další. Při 3 % inflaci mít 5-6 % výnosu je něco, co se dá dosáhnout dlouhodobě.

Ale jak říkám, je to spíš o poznání toho, že je to vlastně fajn, že už to mám a že už nemusím.

To ale neznamená, že nemůžu dál dávat peníze do byznysu. Jednoho dne budu mít třeba byznys, nemovitosti na pronájem i finanční aktiva. Není potřeba se byznysu vzdávat za každou cenu.

Ale je potřeba si uvědomit, že to nějakou energii, pot a krev stálo. Vybudovat ten majetek, dostat ty peníze k sobě a že také může člověk o ně rychle přijít, když se o ně nebude dobře starat. Takže na to je potřeba dávat pozor.

Firemní majetek není osobní

Nabízí se ale otázka, proč vytahovat peníze z firmy, když se mi zhodnotí daleko lépe, než v případě investic do nemovitostí nebo akcií.

No právě proto, že v té firmě není dobré zůstávat se vším majetkem.

Na začátku jsem psal o setkání s mladým podnikatelem minulý týden. On už nemovitosti, které měl ve firmě, před dvěma lety vyvedl do jiné společnosti. Takže dneska má jednu firmu výrobní, a druhá už je taková vlastně jako na ten majetek. Na starání se o ten majetek.

A to jsou přesně ty věci, které je dobré dělat. Rozlišovat osobní a firemní majetek.

Protože když nějaká firma přebírá jinou firmu, tak nemá zájem o nemovitosti. Chce tu výrobu, kvalitní lidi, know-how.

Proto také, když se nějaká firma prodává, tak ještě před tím prodejem se čistí. Aby v ní byl skutečně jen ten byznys. A nebylo tam to, co v Čechách nebývá neobvyklé – nemovitosti a další majetky do té firmy nakoupené. Jen proto, že dotyčný podnikatel nechtěl ty peníze z firmy vyvést. Protože si říkal, že je to zbytečně daňově náročné.

Co si budeme povídat. Jestli má někdo pocit, že je to teď daňově náročné, tak zkuste popřemýšlet o tom jak to bude daňově náročné za 2, 3 roky nebo za 5 let.

Já myslím že je téměř jisté, že daně budou mnohem vyšší, než jsou dneska.

Od koho si ten stát bude brát? No od těch, kteří peníze mají.

A kdo měl dodnes pocit, že daně jsou vysoké, že raději si peníze tahat z firmy nebude, myslím, že by neměl moc váhat. A přemýšlet, jestli má pokračovat v tomhle směru nebo ten směr změnit. Protože šance, že si své peníze z firmy vytáhne do budoucna za lepších podmínek, než jsou dneska není asi moc vysoká.

Pojďte si povídat o Vaší finanční budoucnosti

Poradenství Fichtner je pro úspěšné majitele firem, kteří si uvědomují, že majetek je třeba především chránit a rozumně zhodnotit.

Zavolejme si a proberme možnosti, jak se lépe připravit na různé scénáře budoucnosti.

Konzultace investiční strategie zdarma

Zamyšlení nad budoucností pro majitele firmy

Minulý týden jsem se potkal s jedním podnikatelem, který má úspěšný byznys. Je mu 38 let. A co bylo zajímavé, že o své budoucnosti uvažuje v různých scénářích.

Říkal: „Vladimíre, když to půjde, tak budu ze své firmy vytahovat 2 – 3 miliony ročně. A Vy mi řekněte, za kolik let budu moci mít nějakou rentu.

A když to nepůjde, je možné, že přijde nějaký průšvih, tak to budeme muset zlikvidovat. Ale mám tam nějakou hotovost, mám tam nějakou nemovitost, takže je možné, že budu mít možná 20 milionů nebo 25 milionů jednorázově.

Budu rád, když mi řeknete, co by se s tím v principu dalo dělat v těch finančních aktivech.

A v tom jsme si padli do noty. V přemýšlení ve scénářích.

Říkal, že ví, že v jeho podnikání neexistuje jenom jeden scénář budoucnosti. Já jsem mu říkal, že i my si nemyslíme, že existuje jenom jeden scénář budoucnosti pro investice. A diskutovali jsme o tom. Takže to bylo opravdu zajímavé setkání.

Takové přemýšlení není typické

Když se bavím s podnikateli, tak ne vždy je takové přemýšlení úplně typické.

Někteří podnikatelé hodně spoléhají na to, že ten jejich byznys vždy půjde dobře a že to vždycky zvládnou. Což samozřejmě každý z nás podnikatelů tak má a v podstatě mít musí.

Ale vidíme, že ne vždycky se to podaří.

Může přijít nějaký zdravotní problém, může přijít nějaký pandemický problém a najednou věci, které fungovaly dlouhou dobu, a bylo jasné, že nemůžou fungovat jinak, tak najednou fungovat přestaly.

A proto je vždy lepší o různých možných scénářích budoucnosti přemýšlet. Pracovat s nimi. Je to vždycky jistější.

Ochrana bohatství je důležitá

My podobně přemýšlíme o investicích. Přemýšlíme v módu Wealth Protection – Ochrany Bohatství.

Uvažujeme nejen o pozitivních scénářích, kdy se daří.

Věnujeme pozornost i negativním scénářům, které mohou také nastat.

Zrovna teď v našem letním čísle magazínu Rentiér, který vydáváme pro naše klienty, mluvíme právě o třech scénářích budoucnosti.

Jeden z nich je pozitivnější. A druhé dva jsou spíše o tom, jak to bude vypadat, když bude problém. Co v takových problematických scénářích bude fungovat investičně a jak se na to můžeme předem připravit.

Kdy o různých scénářích přemýšlet?

Je nějaká hranice, od jaké velikosti firmy to začít řešit? Od jaké výše majetku? Co když je člověk třeba jen živnostník, je to věc, kterou by měl řešit?

Je potřeba říct, že přemýšlení o různých scénářích je na úkor energie. Představte si, že člověk vsadí celou svou energii na jednu kartu a snaží se něco rozjet. Má větší šanci. Čím je byznys větší, tím víc můžete ubrat energii na růst a věnovat ji přemýšlení.

Takže když jste zatím moc malí, tak je samozřejmě soustředění na jednu věc důležitější, abyste svůj byznys teprve vybudovali.

V principu to přemýšlení ve scénářích by mělo začít v okamžiku, kdy už máte relativně dost peněz, o které nechcete přijít. Protože si začnete uvědomovat, že už by se vám to nemuselo znovu povést vybudovat. V takovém objemu a velikosti.

Když jste startup, tak musíte natáhnout plachty a všechny síly a od rána do večera pracovat na jednom scénáři.

Když už máte co ztratit, tak je potřeba začít přemýšlet trošku jinak. Respektive nemusíte. Třeba vám to vyjde i tak. Rozhodně je to ale bezpečnější.

Kde je ta hranice?

A jak přemýšlet o té hranici? Kdy je ten okamžik, kdy máte co ztratit? Je ta hranice pro všechny stejná, nebo je to individuální věc každé firmy a každého podnikatele?

Někdo má firmu, která má hodnotu 10 milionů korun. Ale chce vybudovat 100 milionovou firmu. Takže těch 10 milionů pro něj nemusí být ta hranice, kdy o tom přemýšlet.

Na druhou stranu pro někoho může být 10 milionů relativně hodně peněz. Má malou firmu, kterou celý život budoval. Tři zaměstnance. Ten bude mít na věc jiný pohled.

Takže to nutně není vždy jen o jedné částce.

Například u startupů dochází k tomu, že ti majitelé prodávají část svého podílu třeba investorům. A ti jim pomáhají s tím, aby jejich firma rostla. Ale už část toho svého osobního kapitálu z té firmy vyvádějí.

Takové rozhodnutí je hodně individuální. Není úplně jednoduché říct to všeobecně.

Spíš je to o tom, jak dlouho mě trvalo vybudovat nějaký objem a jak dlouho si myslím, že mi může trvat ho například zdvojnásobit. Nebo jak dlouho by mi to trvalo teď, kdybych začínal opět od nuly.

Například: Dostat se na tento majetek, mi trvalo 15 let. Ale teď jsem chytřejší, tak mi to může trvat 2 roky. Ale zase mám méně energie, tak by mi to trvalo 5 nebo 7 let. Takže hodně je to o tom času.

Samozřejmě některé věci z hlediska času moc nevíme. Nevíme, jak na tom budeme z hlediska své energie, zdraví a podobně.

Stanovení té hranice, kdy si říct, že je správný čas to začít řešit, je spíš otázkou prozření a uvědomění si:

  • Vždyť už nemusím tolik
  • Vždyť už mám dost
  • Vždyť už je důležité začít ten majetek chránit

To je ten okamžik. A ten má každý v jinou dobu.

Ochrana i zhodnocení

I v takovou chvíli ale je potřeba ten majetek rozumně dál pořád zhodnocovat. To není jako nezhodnocovat ho.

Ale už to nejsou desítky procent ročně, které člověk může vydělat, když investuje do své firmy. Místo toho je to třeba jen 8 nebo 10 % na akciových strategiích ročně. Takže výrazně méně než je člověk zvyklý z vlastní firmy.

Když k tomu ještě přidá nějaké konzervativnější instrumenty v podobě proti-inflačních dluhopisů, tak najednou zjistí, že ten výnos je třeba 5-6 % ročně po odečtení různých poplatků a při inflaci 3 % je to pořád rozumný výnos.

Je to něco, k čemu směřují lidé, kteří mají hodně peněz. Ale také instituce, které přemýšlí dlouhodobě, jako Nobelova nadace a další. Při 3 % inflaci mít 5-6 % výnosu je něco, co se dá dosáhnout dlouhodobě.

Ale jak říkám, je to spíš o tom poznání toho, že je to vlastně fajn, že už to mám a že už nemusím.

To ale neznamená, že nemůžu dál dávat peníze do byznysu. Jednoho dne budu mít třeba byznys, nemovitosti na pronájem i finanční aktiva. Není potřeba se byznysu vzdávat za každou cenu.

Ale je potřeba si uvědomit, že to nějakou energii, pot a krev stálo. Vybudovat ten majetek, dostat ty peníze k sobě a že také může člověk o ně rychle přijít, když se o ně nebude dobře starat. Takže na to je potřeba dávat pozor.

Firemní majetek není osobní

Nabízí se ale otázka, proč vytahovat peníze z firmy, když se mi zhodnotí daleko lépe, než v případě investic do nemovitostí nebo akcií.

No právě proto, že v té firmě není dobré zůstávat se vším majetkem.

Na začátku jsem psal o setkání s mladým podnikatelem minulý týden. On už nemovitosti, které měl ve firmě, už před dvěma lety vyvedl do jiné společnosti. Takže dneska má jednu firmu výrobní, a druhá už je taková vlastně jako na ten majetek. Na starání se o ten majetek.

A to jsou přesně ty věci, které je dobré dělat. Rozlišovat osobní a firemní majetek.

Protože když nějaká firma přebírá jinou firmu, tak nemá zájem o nemovitosti. Chce tu výrobu, kvalitní lidi, know-how.

Proto také když se nějaká firma prodává, tak ještě před tím prodejem se ta firma čistí. Aby v ní byl skutečně jen ten byznys. A nebylo tam to, co v Čechách nebývá neobvyklé – nemovitosti a další majetky do té firmy nakoupené. Jen proto, že dotyčný podnikatel nechtěl ty peníze z firmy vyvést. Protože si říkal, že je to zbytečně daňově náročné.

Co si budeme povídat. Jestli má někdo pocit, že je to teď daňově náročné, tak zkuste popřemýšlet o tom jak to bude daňově náročné za 2, 3 roky nebo za 5 let.

Já myslím že je téměř jisté, že daně budou mnohem vyšší, než jsou dneska.

Od koho si ten stát bude brát? No od těch, kteří peníze mají.

A kdo měl dodnes pocit, že daně jsou vysoké, že raději si peníze tahat z firmy nebude, myslím, že by neměl moc váhat. A přemýšlet, jestli má pokračovat v tomhle směru nebo ten směr změnit. Protože šance, že si své peníze z firmy vytáhne do budoucna za lepších podmínek, než jsou dneska není asi moc vysoká.

Pojďte si povídat o Vaší finanční budoucnosti

Poradenství Fichtner je pro úspěšné majitele firem, kteří si uvědomují, že majetek je třeba především chránit a rozumně zhodnotit.

Zavolejme si a proberme možnosti, jak se lépe připravit na různé scénáře budoucnosti. Úvodní strategická konzultace je zdarma. Klikněte a přihlaste se.

Rentiér 7/2020 – Tři scénáře budoucnosti a jak se na ně připravit

Editorial pro červenec a srpen 2020

Vítám vás u našeho letního dvojčísla měsíčníku Rentiér. Jak už slovo „dvojčíslo“ napovídá, tentokrát má měsíčník zhruba dvakrát větší rozsah než obvykle a další číslo očekávejte až kolem 20. září 2020.

Jako vždy naleznete v první části našeho měsíčníku na stranách 3 až 10 naše komentáře k tomu, co se děje na trzích, jak jsou trhy oceněné i jak na vývoj na trzích reagují drobní investoři.

Klíčovým tématem tohoto čísla je článek o třech různých scénářích budoucnosti a o tom, jak se ve svém portfoliu na tyto scénáře připravit. V okamžiku, kdy píšeme tento text, si myslíme, že ekonomická budoucnost může dlouhodobě přinést jeden z následujících scénářů:

Scénář 1: Status quo

Žádná velká změna. Namísto stavění obchodních bariér se svět vrátí ke globalizaci. Lidé na celém světě budou i nadále bohatnout, porostou ekonomiky i firmy, na trzích bude vládnout optimismus. V tomto scénáři nás čeká dlouhý býčí trh a podstatný nárůst cen akcií.

Scénář 2: Stagflace

Proces deglobalizace i pokračující budování obchodních bariér povede k významnému zpomalení ekonomik a ekonomické stagnaci. Stagnace bude ale doprovázena i vyšší inflací (stagflace = stagnace + inflace) díky velkému zadlužování států a zvětšujícímu se objemu peněz v oběhu. Díky vysoké inflaci se jedná pro investory o velmi náročný scénář s nízkými reálnými výnosy.

Scénář 3: Dlouhodobý pomalý růst

Tento scénář je spojen především se zhoršující se demografií mnoha vyspělých zemích světa a Číny. Stárnoucí populace utrácí méně peněz, proto růst ekonomiky i růst tržeb a zisků firem je nižší. Tento scénář přináší inflaci blízkou nule nebo dokonce deflaci, a také nízké výnosy investic.

Pro každý scénář kolega Tomáš Tyl našel i jeho historickou obdobu a zkoumal, jaká kombinace investičních produktů by rozumně fungovala ve všech scénářích. S výsledky Tomášova výzkumu a některými komentáři a doplněním od Petra Syrového, Aleše Prandstettera a mne se můžete seznámit v článku Tři scénáře budoucnosti a která finanční aktiva v nich mají nejlepší šanci uspět na stranách 11 až 26.

3 scénáře z pohledu budoucího rentiéra

Dalším zajímavým článkem je zamyšlení kolegy Petra Syrového nad tím, jaké dopady mají výše zmíněné scénáře pro budoucí rentiéry. Podle toho, jaký scénář budeme prožívat, se budoucí rentiér stane rentiérem buď o několik let dříve nebo o několik let později, než počítal investiční plán. Více si přečtěte v článku na straně 27.

Cizoměnové proti-inflační dluhopisy – ano nebo ne?

V posledních týdnech jsme zaregistrovali zájem některých z vás o zahraniční proti-inflační dluhopisy. Jak se na tyto eurové nebo dolarové proti-inflační dluhopisy dívat z pohledu korunového investora a jak si vedou v porovnání s námi doporučovanými českými proti- inflačními dluhopisy, se zamyslel ve svém dalším článku Petr Syrový.

eFrank.cz začíná fungovat

Zatímco vy si budete číst Rentiéra, my budeme i nadále sledovat co se děje na trzích, sdílet s vámi naše myšlenky v Přečetli jsme za vás nebo s vámi budeme komunikovat osobně, emailem nebo na sociálních sítích. Pokud budete cokoliv potřebovat, obraťte se na nás.

Také nás v průběhu léta čeká postupné převádění klientů z poradenské péče společnosti Fichtner s.r.o. do péče našeho obchodníka s cennými papíry společnosti eFrank.cz a.s., jak jsme o tom informovali již v minulých týdnech. Naším cílem je vše zvládnout do 30. 9. 2020.

V červnu ceny akcií stagnovaly. I nadále akcie v portfoliích mírně převažujeme

Na konci června 2020 byla naše modelová akciová portfolia stále ještě na nižších hodnotách než na konci roku 2019. Akumulační reinvestiční portfolio – portfolio využívané u budoucích rentiérů – bylo o 2,5 % níže než na začátku roku, rentiérské portfolio bylo o 6,6 % níže v porovnání se situací na začátku roku.

Vývoj modelových portfolií od 01/2018

Rozdíl mezi oběma portfolii je především v tom, že rentiérské portfolio obsahuje více dividendových a méně růstových akcií. Právě růstové akcie ale rostly od začátku roku více, na druhou stranu jsou dividendové akcie vhodnější pro 3 scénáře budoucnosti.

Na grafu, který zobrazuje výkonnost našich modelových akciových portfolií je vidět poměrně rychlý návrat akcií z březnových cenových minimálních hodnot.

Rentiérská akciová portfolia, která jsou zaměřená více na výplatu průběžných dividend, vydělala za 2,5 roku 14,7 %, akciová portfolia budoucích rentiérů (akumulační) posílila o 21,7 %.

Detailní informace o aktuálním stavu trhů, sentimentu investorů a další zprávy z investičního světa najdete ve speciálním 40stránkovém měsíčníku Rentiér 7-8/2020, který vydáváme pro naše klienty a odběratele analytického servisu.

Začněte investovat s eFrank.cz a.s.

Pokud byste chtěli probrat, jestli je náš investiční přístup s odměnou placenou na přímo a převážně ze zisku i pro Vás, vyžádejte si 45minutovou konzultaci své investiční strategie.

Konzultace investiční strategie zdarma