Archives for Únor 2021

Rentiér 2/2021 – 10 poučení z roku 2020 a výhled 2021

Úvodník pro únor 2021

První měsíc roku 2021 máme za sebou. Přestože začínal v USA útokem na Kapitol, na trzích se nic zásadního nedělo.

Za zmínku stojí možná jen aféra kolem prudkého růstu akcie firmy GameStop a jejího následného velkého poklesu začátkem února.

O anatomii bublin proto píše kolega Tomáš Tyl v Analýze na stranách 14 – 16.

10 poučení z roku 2020 a výhled 2021

Vladimír Fichtner

Já s Alešem Prandstetterem jsme na konci ledna pořádali webinář pro klienty. Potěšilo nás, že na něm bylo 170 lidí.

Webinář jsme začínali prezentací o tom, co jsme se v roce 2020 naučili a co čekáme v roce 2021.

Prezentace mnohé z účastníků zaujala, ale dostalo se ke mně i pár hlasů, že jsme jí mohli věnovat trochu více času.

Takže pro všechny, kdo webinář neviděli, a pro ty, kdo si ho chtějí připomenout, jsme se rozhodli „10 poučení z roku 2020 a výhledy pro rok 2021“ rozebrat i v tomto čísle Rentiéra.

Pozor na FOMO!

Tomáš TylJedním z nebezpečí, na které jsme stručně upozorňovali je „strach z toho, že nám něco uteče“ v angličtině dnes již známý pod zkratkou FOMO – Fear Of Missing Out.

Protože si myslíme, že si na něj jako investoři musíme dávat všichni dobrý pozor, povídání o tomto fenoménu od Tomáše Tyla najdete na straně 14.

Investovat při maximech má překvapivě dobré výsledky

Petr SyrovýZa další fenomén těchto dní považujeme strach z růstu akcií a z tzv. investování na vrcholech.

Opakovaně se potkáváme s tím, že především naši noví klienti mají obavu zainvestovat peníze poté, co trhy vyrostly na nová maxima.

Kolega Petr Syrový se nechal inspirovat myšlenkou od analytického týmu americké banky JP Morgan a zjistil následující…

Investování při maximech přináší na horizontu roku, dvou, tří i čtyř let, tj. krátkodobě, dokonce lepší výsledky než investování za průměrné ceny roku.

Se svými překvapivými závěry vás seznámí v komentáři „Pro investice do akcií je vždy dobrý čas“ na straně 17.

Změny kvůli brexitu

Jan ValášekPro týmy Fichtner s.r.o. a eFrank.cz a.s. byl leden především měsícem, kdy nás plně vytěžoval brexit a migrace účtů našich klientů z Interactive Brokers UK do Maďarska.

Začalo to už 24. prosince 2020 a pokračovalo přes sváteční dny konce roku 2020. Nakonec to vypadá, že už (téměř) vše dopadlo dobře.

Ke dni, kdy píšu tento úvodník, tj. k 5. únoru 2020, je většina účtů našich klientů úspěšně přemigrována (393 účtů z celkových 408).

A nyní se již můžeme vrátit k tomu, co děláme standardně – našemu investičnímu poradenství pro vás.

Věřte mi, že se na to těšíme možná ještě o něco více než vy, protože i pro nás byl celý proces migrace poměrně náročný.

Vladimír Fichtner

V lednu došlu k mírnému poklesu hodnoty našich akciových portfolií

V lednu 2021 naše modelová akciová portfolia o něco málo klesla – akumulační pro budoucí rentiéry o -0,33 % a dividendové pro rentiéry o -0,2 %.

Pokud se podíváme na výkonnost od 1. ledna 2020 (13 měsíců zpět), vyrostlo modelové akciové portfolio pro budoucí rentiéry o 8,8 % a rentiérské portfolio o 1,9 %.

Pomalejší růst rentiérského portfolia je ovlivněn především vyšší vahou akcií, které vyplácejí dividendu, ale právě tyto akcie v roce 2020 nezažily takové růsty jako akcie růstovějšího charakteru.

Vývoj akciových modelových portfolií od počátku roku 2020 (vše v CZK k 31. 1. 2021)

Na horizontu 5 let naše modelové akciové akumulační portfolio pro budoucí rentiéry vydělalo 69,5 %, rentiérské akciové portfolio 49,8 %.

Na grafu níže je vidět, že právě v roce 2020 se od sebe výrazněji oddálily křivky výnosu akciových portfolií obou typů našich klientů – budoucích rentiérů a rentiérů, a to díky již zmiňované nižší výkonnosti dividendových akcií v portfoliu rentiérů.

U rentiérských portfolií ale považujeme za důležitou především stabilitu výplaty průběžně vyplácených dividend klientům, a ta se i v krizovém roce 2020 potvrdila.

Vývoj našich akciových modelových portfolií od 01/2016 (vše v CZK k 31. 1. 2021)

Detailní informace o aktuálním stavu trhů, sentimentu investorů a další zprávy z investičního světa najdete ve 20stránkovém vydání Rentiér 2/2021, který připravujeme pro naše klienty a odběratele analytického servisu.

Začněte investovat strategicky

Pokud byste chtěli probrat, jestli je náš investiční přístup s odměnou placenou na přímo a převážně ze zisku i pro Vás, vyžádejte si 45minutovou konzultaci své investiční strategie.

Konzultace investiční strategie zdarma

Konec býčího trhu? Historie ukazuje spíše opak

Americké akcie za sebou mají 11 let růstu a jsou opět na novém maximu.

Podle některých jsou nesmyslně nadhodnocené a je na nich vytvořena cenová bublina, která již velmi brzy musí prasknout.

Jak to tedy je – není nebezpečné investovat do akcií?

Z čeho vycházejí varování

O (ne)vytváření bubliny na amerických akciových trzích jsme již polemizovali v článku na začátku letošního roku i v přehledu argumentů publikovaných na podzim roku loňského. Proto připomeňme, že tehdy i nyní hodnotíme americký akciový trh jako celek.

Aktuální hlasy varující před bublinou se však často ozvaly především kvůli konkrétním titulům, na kterých má být vytvořena bublina.

Nejčastěji bývá zmiňována situace kolem společnost GameStop.

Ukázková bublina jménem GameStop

Pro připomenutí: GameStop je americký řetězec prodávající videohry, který se dostal kvůli koronavirové pandemii do velkých problémů. Výrazně narostly jeho dluhy a tak ohlásil, že v rámci úsporných opatření zavře téměř 500 prodejen.

To pochopitelně vyvolalo nedůvěru velkých investorů, kteří vsadili na další propad ceny akcií GameStopu. Sázka na pokles se nazývá „short“.

Proti tomu se ale „vzbouřila“ část drobných investorů a fanoušků této firmy, kteří se sdružili na diskusním fóru Reddit. Rozhodli se nakupovat co nejvíce akcií GameStopu a jejich cenu tím vyhnat co nejvýše.

A to se jim také podařilo. Cena akcií společnosti GameStop díky tomu stoupla během několika dnů ze 17 dolarů v jednu chvíli až ke 347 dolarům. A pak opět rychle poklesla.

Podobná aktivita drobných investorů sdružených na internetu vystřelila nahoru také ceny akcií provozovatele sítí kin AMC, výrobce telefonů BlackBerry a na přelomu ledna a února byl vidět podobný pokus na stříbře.

U akcií GameStopu šlo v podstatě o klasickou bublinu. Když cena nějakého aktiva vyroste během chvíle o 2000 % procent, tak to jednoduše není normální a většinou to znamená, že ten, kdo přišel pozdě přijde o hodně peněz.

Je možné, že „přirozenějším“ způsobem jsou na trhu investory nadhodnocené i některé další jednotlivé tituly (zmiňována bývá například Tesla, která v roce 2020 posílila o téměř 695 %). Ale to nemusí nic vypovídat o trhu jako celku.

Hodnoťme trh jako celek

Akciový trh jako celek ale zahrnuje tak velké množství titulů, že usuzovat na jeho vývoj ze situace dvou tří specifických společností (a za dost specifických okolností) prostě nelze.

Přesto ty hlasy vyjadřující obavu o další růst trhů zesílily.

Růst pozorujeme již několik let a trhy dosahují nových a nových maxim.

Je možné, aby rostly dál, nebo se máme připravit v brzké době na hlubší propad?

Jednoduchou odpovědí je, že trhy mohou růst ještě klidně deset let a přitom dosahovat nových a nových maxim!

Aktéři na trhu dále investují

I přes ta varování o bublině, která musí splasknout, trhy i nyní nadále rostou.

Je potřeba si uvědomit, že na trhu operuje obrovské množství investorů, ať už individuálních, či institucionálních, kteří mají znalosti, zkušenosti a analyzují trh ze všech možných stran.

Zkušení investoři jednají více méně racionálně. Informace a analýzy mají včas. Většinou nejednají pod vlivem emocí jako někteří méně vzdělaní investoři, kteří se řídí tím, co se píše v médiích.

Mýlit se samozřejmě může každý, ale z chování zkušených investorů můžeme vidět, že se z trhu nestahují.

Porovnání s dlouhými býčími trhy

Býčí trh na amerických akciích – tedy období, kdy finanční trhy a ceny aktiv na nich rostou – sledujeme prakticky trvale od roku 2009.

Samozřejmě záleží na definici býčího trhu. V průběhu let jsme viděli poklesy, které učebnicovou definici býčího trhu přerušily (-30 % v březnu 2020), ale růst zpět byl vždy poměrně rychlý.

Podle některých definic byl tedy býčí trh přerušen a nejednalo by se tak podle nich ani o jeden dlouhý býčí trh, ale několik menších, které byly přerušeny kratšími poklesy. Tyto poklesy se však rychle vrátily zpět na rostoucí trajektorii.

2009 – 2021 už je slušně dlouhá doba. Ale rozhodně to nemusí znamenat, že by musel být bezprostředně za dveřmi pokles.

Z historie víme, že býčí období byla i mnohem delší. Podívejme se na roky 1942–1967 a 1980–2000. Po takovém růstu pak skutečně došlo ke splasknutí bubliny (o tom ještě dále), počátku krize a v obou případech k následné ekonomicky „ztracené“ dekádě.

Zdroj: MARKET OUTLOOK 2021 CONTAIN AND HEAL – Julius Baer

Růstová období neznamenají, že trh roste jen vzhůru. I v průběhu býčích období můžeme zaznamenat krátké propady i třeba kolem 20 – 30%, které se poměrně rychle srovnaly.

Podobné korekce, jak se těmto propadům říká, jsme zažili i při té nynější růstové periodě. Například v letech 2011, 2018 nebo naposledy na jaře 2020.

Podobnou korekcí byl například slavný „krach“ na burze v roce 1987, kdy však trhy za rok a půl ztráty vymazaly. A následně až do roku 2000 pokračovaly v růstu.

Pokles někdy přijde – ale jaký a kdy?

Obě předchozí dlouhá růstová období, která uvádíme pro srovnání, byla ukončena silným pádem trhů a příchodem delších období, která byla opravdu špatná.

Po roce 1967 přišla stagflace, nestabilita trhů a začátek hospodářsky slabé dekády 70. let, kde ještě ekonomické problémy zhoršily ropné krize.

V roce 2000 způsobilo pád trhů prasknutí technologické bubliny a následovalo ekonomicky nestabilní desetiletí, na jehož konci udeřila hospodářská krize let 2008 a 2009.

Ale vidíme, že obě předchozí dlouhá růstová období (při zanedbání těch krátkodobých poklesů) byla mnohem delší než 10 let.

Čekat tedy pokles jen proto, že za sebou máme 10 let růstu trhů, nemusí mít žádný reálný základ.

Naopak nemusí být nereálné, že trhy porostou dalších několik let, jak vidíme na srovnání s minulostí.

Kdybychom zasadili dnešní pesimistické předpovědi do těch minulých růstových období:

Investor, který by v obdobích po roce 1942 v prvním případě a v roce 1980 v případě druhém sázel po 10 letech růstu na pokles trhů, by nakonec přišel v prvním případě o 15 a v druhém případě o 10 let dalšího růstu!

Sledujme tempo růstu

Při pohledu na srovnávací graf jednotlivých dlouhých býčích období vidíme, že konec každého období byl předznamenán tak prudkým růstem, kde už se dalo pochybovat o jeho racionálnosti a byl to signál nafukování určité bubliny.

Současné tempo růstu cen amerického akciového trhu ale není nikterak šílené a uchovává si dlouhodobě poměrně stálou úroveň.

Sledujme tedy spíše tempo růstu a zda toto tempo odráží růst tisků společností. Výrazné odchýlení těchto hodnot může být potom signálem té opravdu se tvořící bubliny.

Růst zisků společností od krizového roku 2009 růst cen akcií v uplynulém desetiletí zatím ale dostatečně ospravedlňuje.

Volatilita je normální

Zároveň platí, že volatilita trhů tu byla, je a bude.  Náhlé poklesy se mohou objevit i v období růstu.

Takové poklesy by nás ale neměly překvapovat. Pokles nemusí nutně znamenat, že přišla krize.

Poklesy o 5 či 10 procent jsou naprosto běžné i několikrát do roka. I větší poklesy, klidně o 15 či 20 procent, mohou přijít a zase odejít.

Připravte se na různé scénáře

Uvedená srovnání a argumenty neznamenají, že bychom si byli jistí nebo dokonce sázeli na to, že trh následující desítky let poroste.

Budoucnost je vždy neznámá a je dobré pracovat s různými scénáři vývoje.

Uvedená srovnání nám ukazují, že spoléhat se na scénář krize a čekat na „armageddon“ se nemusí vyplácet.

Trh nám může utéct a stažení z trhu nyní může znamenat, že se připravíme o zajímavé zisky z pokračujícího růstu, který může být hnán třeba rostoucí inflací.

My s klienty nespekulujeme na růst ani na pokles, protože jim chceme pomoci dosáhnout jejich cíle – nejčastěji finanční nezávislosti – a víme, že je potřeba být v portfoliu připraven na různé scénáře budoucnosti.

Má smysl pokoušet se o překonávání indexu?

Investování do indexu (třeba formou ETF) má své výhody. Jedna z nevýhod je, že nikdy nevyděláte víc než index. Hodně lidí index bere jako průměr a snaží se ho porazit. Otázka tedy zní…

Má smysl pokoušet se o překonávání indexu?

Podle mě to smysl nemá.

A proč nikoliv?

Protože to nejde.

Ten fór je v tom, že abyste mohli překonat index, tak si k tomu musíte říct také časový horizont.

Na jak dlouho

Váš časový horizont záleží na Vašem věku. V případě 40letého by měl být 50, 60 let. A abyste 50, 60 let konzistentně překonával index je velmi, velmi, velmi nepravděpodobné.

Stačí se podívat na statistiky správců peněz, aktivně řízených fondů. Uvidíte, že nikdo nedokáže konzistentně překonávat index. A když, tak se to někomu povede rok, někomu dva, někomu tři, a pak se mu to zase nepovede v dalších letech.

Znám několik fondů, které se na začátku roku 2020 chvástaly svými výsledky. Pak přišel březen 2020. Index S&P 500 klesl o téměř 30 % (v CZK vyjádření). Ty samé fondy ale poklesly o 40, 50 i více procent. V tu chvíli nebylo moc veselo ani u manažerů těchto fondů, ani u lidí, kteří v nich měli peníze.

Vídíme kolem sebe neustále, že když v jednu chvíli index překonáváte, tak v jinou na tom můžete být hůře. Někdy až tak, že Vás to může položit.

Myslím si, že překonávání indexu zní marketingově dobře, ale že to není vlastně úplně zapotřebí. Stačí, když budete „na indexu”. Ono to souvisí s Vaším přístupem k investicím.

Kolik to stojí energie

Abyste dokázali porazit index, tak Vás to bude stát asi hodně energie a času.

Warren Buffett se o investice stará celý život, full time a navíc s celým týmem lidí. Manažeři fondů, kteří rozdávají rady, se také o peníze starají neustále.

Takže abyste se mohli starat o peníze naplno, musíte jich mít dost.

Tolik, abyste zaplatili za svůj čas, který tomu věnujete a ještě Vám zbyl ten vyšší výnos než je index.

Dejme tomu, že chcete porazit index o 2 %. Index má průměr 8 % a Vy budete chtít dosáhnout 10 %.

Vaše měsíční mzda je 100.000 Kč. Tolik byste si vydělali, kdybyste dělali něco jiného, než se starali o své peníze.

Za rok tedy musíte vydělat minimálně 1,2 milionu (12x 100.000 Kč). Dejme tomu, že to jsou ta 2 %, o která porazíte index.

2 % z 60 milionů je 1,2 milionu.

Takže potřebujete aspoň 60 milionů a musí Vás peníze a investování dostatečně bavit, abyste to mohli dělat na plný úvazek.

Aby stejná rovnice vycházela u 10 milionů, museli byste ročně vydělávat 20 %, tj. o 12 % více než index.

Kolik znáte lidí, kteří investováním konzistentně vydělávají 10 % a víc?

Jakou zvolíte cestu

Máte-li přístup, který je spekulativnější, tak můžete zkoušet o kolik index překonáte.

Ale pokud máte přístup spíše ochranářský, tak to vlastně není o tom vydělat víc, ale především ty peníze ochránit.

A když vyděláte víc, tak to znamená, že zároveň máte menší ochranu. Prostě jedno bez druhého – výnos bez rizika – není.

Pro mě osobně je mnohem rozumnější mít peníze ve větším bezpečí, než překonávat index. Ale to je rozhodnutí každého z nás.

Já si myslím, že naše strategie Wealth Protection (Ochrana Bohatství) se dá aplikovat intenzivně opravdu desítky let. I na měnící se prostředí, s novými inovativními produkty a podobně.

Ale myslím, že překonávat index není konzistentně možné. Alespoň zatím na to statistika tak poukazuje.

Lepší než průměr

Samozřejmě někteří lidé v sobě stále mají chuť odtrhnout se od davu, od průměru. Překonat průměr.

Já jim tu chuť neberu, ať se odtrhnou.

Ale otázkou je, jestli se odtrhnou směrem nahoru od průměru nebo směrem dolů od průměru.

Podívejte, většina z nás si myslí, že jsou nadprůměrnými řidiči. Ale ve skutečnosti jsme všichni průměrní, když se to tak vezme. Nadprůměrní řidiči jsme, když nadáváme na druhé a závodíme. Dokud nenabouráme.

Ten průměr má svou logiku.

Já bych do cíle překonávat index nešel.

Já mám rád splnitelné cíle. I když si dávám poměrně vysoké cíle, tak pořád si myslím, že je potřeba zůstat v té splnitelnosti.

Jako poradci pro rentiéry (Fichtner Investment Advisors) se nepokoušíme o překonání indexu. Raději s klienty dosáhneme jejich cíle sice „průměrnou”, ale dlouhodobě bezpečnou cestou.

Jak to máte Vy?