Aby i děti poznaly investiční svět brzy a měly šanci postarat se o rodinný majetek

napsal Vladimír Fichtner

Děti milují akcie!

I když o nich před hodinou ještě nic nevěděly.

Pro každého z nás, jako rodiče, je nesmírně důležité předat svým dětem naše znalosti a zkušenosti v různých oblastech života. Mezi tyto oblasti patří samozřejmě i peníze.

Děti, na rozdíl od nás, mají dlouhý investiční horizont. Oni budou žít pravděpodobně 50, 80, 100 let nebo ještě více let od této chvíle.

A proto mohou akcie skutečně využít ve svůj prospěch. Protože jak víme, akcie je potřeba nechat pracovat a přemýšlet o nich dlouhodobě.

A protože mám tři děti, 27, 26, a 16 let, tak sám vím, že vysvětlit dětem pojem akcie, jen tak z ničeho nic, nemusí být úplně jednoduché.

Moje jméno je Vladimír Fichtner a zrovna teď mám za sebou hraní deskové hry, která se jmenuje Finanční svoboda, s deseti 10 – 15letými dětmi našich klientů.

Naši klienti jsou majitelé úspěšných firem, úspěšní podnikatelé nebo zaměstnanci, kteří mají už desítky nebo stovky milionů korun. A oni mají velký zájem o to, aby jejich děti dokázaly uchopit jednoho dne rodinné bohatství tak dobře jako oni sami.

Investiční svět je plný nástrah

Ten dnešní svět, finanční a investiční, je plný nástrah. Nikdy nevíte, kdy Vaše děti do nějaké takové nástrahy vletí. Kdy se na ně přilepí někdo, kdo jim řekne: „Tohle si kup.“ A oni prodělají peníze.

Bude to třeba málo peněz. Ale zůstane v nich velmi negativní zkušenost.

Místo toho, aby se naučily, že investice pomáhají rodině udržovat jejich bohatství, tak si vsugerují, že investice,
to je nějaký průšvih, kterému je potřeba se vyhnout.

Jenom ta špatná zkušenost může jednoho dne vést k tomu, že nebudou schopny rodinný majetek obhospodařovat.

Takové zkušenosti je potřeba se vyhnout tím, že čím dříve jim ukážeme dobrou zkušenost, tím větší šanci mají špatnou zkušenost, buď poznat předem a nebo si neudělat z ní takové závěry, které lidi udělají, jenom když zažijí něco špatného.

Desková hra, která již poučila desítky tisíc dětí

A proto jsme s kolegy už před 20 lety dobou vymysleli deskovou hru, která učí děti ale i dospělé, když to je zapotřebí, poznávat co to jsou akcie, dluhopisy, dividendy a jak vlastně s takovými pojmy a hlavně s penězi zacházet.

Já osobně jsem hrál Finanční svobodu, řekl bych s tisícovkami dětí. Čas od času jdu na jeden týden do nějaké školy a tam tu hru hraju od rána do večera se všemi třídami v té škole. Hrál jsem jí v Americe s dětmi. S dětmi, kterým je 10, 12, 15, 18 let. S 25 letými i s 35 letými.

Ta hra je nesmírně zábavná. A má jedno velké kouzlo.

Děti velmi rychle pochopí, jak fungují investiční nástroje

Ona pojem akcie, dluhopis a dividenda do dětí dostane během chviličky. Trvá jenom několik minut, než se děti o to začnou zajímat. A trvá hodinku, než jim začne docházet že ty akcie… „Jo, to je dobrý, to je zajímavý.

Takže když jsme naposledy hráli. Ta hra je vlastně simulací třiceti let života klienta. Klient začíná ve 30 letech a končí v 60 letech a cílem je mít na konci co nejvíc peněz.

Děti velmi rychle pochopí, že akcie, když mají dost času, tak umí hezky růst. A během čtyř hraní, které my jsme zažili v průběhu jednoho jediného dne, tak se naučily neuvěřitelným způsobem dělat investiční portfolia tak, že by se za ně nemusel stydět ani investiční profesionál.

Já jsem z toho měl velkou radost, protože si myslím, že je nesmírně užitečné hravou formou dětem představit koncept, který není jednoduchý ani pro mnoho dospělých. Na konci her měly děti 50 % – 70 % v akciích ve svých portfoliích a to je velmi zajímavé.

Zvládnou různé investiční scénáře

Hráli jsme nejenom scénáře, které budují majetek. To znamená, že začínají s klientem, kterému je třicet let. Má nějaké příjmy, výdaje, cash flow a začínají investovat každý rok nějaké peníze tak, aby v šedesáti letech měli na rentu.

Hráli jsme také scénář rentový. To znamená, řekli jsme jim: „Tady máte klienta, kterému je 60 let. A do devadesáti let mu ty peníze mají vydržet.“

A děti se naučily z těch peněz, které měly, nebo které postupně dostávaly, anebo se jednoho dne vybíraly, v principu zdvojnásobit až ztrojnásobit majetky, které měly. Peníze, které dostávaly k dispozici, aby s nimi hrály.

Jenom tím, že začaly aplikovat jednoduché principy investování, které by měl znát úplně každý.

Děti se do hry dostanou velmi rychle

Ten pocit těch dětí na začátku, když přicházely, byl samozřejmě trošku rozpačitý. Protože rodiče jim řekli, že by mohly někam zajít.

A já jsem si uvědomil, že příště musíme udělat trošku lepší propagaci. Ne vůči rodičům, které umíme dobře namotivovat, aby děti přivedli, ale vůči dětem, aby jim jiné děti řekly, jak to bylo zajímavé a podobně, aby jim řekly, co se jim líbilo a co je na tom zaujalo.

Samozřejmě když ty děti přišly a zeptal jsem se jich, jestli se chtějí naučit, co dělat s penězi, jestli chtějí být třeba milionáři nebo starat se o miliony, tak řekly: „Jo, to je zajímavý.“ A jakmile dostaly první bankovku, tak hned byly ve hře.

Důležité investiční pojmy

Ale ani jedno z nich, a málokdo z dětí to zná, se potkaly s pojmem akcie, dluhopis nebo dividenda.

Po několika kolech hry, po několika minutách nebo deseti, dvaceti minutách, už ten pojem používaly úplně běžně.

Na konci dne, protože my jsme hráli dopoledne tři hodiny a odpoledne tři hodiny, byste nepoznali, že tyhle termíny neumí používat už pěkných pár let. Takže z toho mám velkou radost.

Je to úplně nádhera vidět, jak škola hrou funguje i v praxi a jak to předává dětem relativně brzo, už od deseti let, bez problémů, důležité principy, které potom jednoho dne musí začít využívat i při správě rodinného majetku.

Hra pro mladší, ale i starší děti

Hraní Finanční svobody pro děti od 10 do 17 let, ale můžou hrát i dvacetiletí, třicetiletí, úplně v pohodě, je jak my říkáme takový úvod do investování. Velmi hravý úvod.

Potom pro ty starší na to navazujeme třeba tím, že máme dvoudenní víkendový kurz, kde je hra používaná jako nástroj, ale je spojená už se sdílením zkušeností a praktických rad, jak ve finančním světě neskočit někomu na špek, na co si dávat pozor a jak především chránit svůj majetek nebo rodinný majetek, který mají děti nebo postupně dostanou k dispozici.

Pochopí rozdíl mezi utrácením a investováním

Jedna z věcí, kterou děti potkají ve hře, je také to, že jejich klienti, o které se děti starají jako bankéři, tak si čas od času chtějí pořídit nějaké věci. Nové auto, nový dům nebo si třeba nechtějí pojistit majetek.

A děti vlastně mají šanci zažít tu radu vůči těm jakoby klientům. A říkají: „No, to by si nemusel kupovat. Protože když koupí za 300, 500 tisíc nebo milion nové auto, tak vlastně mi tady bude chybět milion na investování.

A vidí, že když je utratí, tak ty nemůžou peníze vydělávat. A že je dobré to dávat do nějaké rozumné rovnováhy.

Zažijí výhody průběžného výnosu

Vidí, že nejsou špatné investice, které přináší průběžný výnos. Oni to znají často od rodičů. Protože rodiče mají nějaký byt na pronájem nebo nějakou nemovitost na pronájem.

Ale tolik neslyší už: „Dostali jsme dividendu z akcií. Nebo dostali jsme úroky z dluhopisů.“ Protože to není úplně běžná věc a tolik se o tom nemluví. Není to tolik vidět ani v tom rodinném životě.

A tady děti mají šanci poznat, že dividenda, nějaký tok peněz, přichází i z jiných instrumentů, než nutně z nemovitostí na pronájem.

A protože všichni víme, že rodinný majetek má být strukturovaný, že nemá být jen v jednom typu investice, třeba jenom v nemovitostech na pronájem, ale i v akciích, dluhopisech a dalších nástrojích.

Tak děti najednou poznávají nové oblasti, které je moc důležité aby poznaly, protože stabilitě rodinného majetku, o který se jednoho dne budou starat, to samozřejmě velmi pomůže.

Vyhnou se typickým investičním chybám

Ať to byla Nela, Pepík nebo Hela, které byly na tom hraní, tak bylo zajímavé sledovat, jak poprvé prožívají ten život s klientem, od 30 do 60 let, a jak dělají typické chyby jako děláme my všichni, pokud by nás někdo neučil, jak se o peníze starat.

Jaké jsou to chyby?

Ze začátku, v 30 letech, moc neinvestujeme. Přemýšlíme, co s těmi penězi budeme dělat. Pozorujeme, co se kde děje. Možná si koupíme nějaký dluhopis. Nějakou tu akcii, aby se neřeklo. Ale akcie vlastně začínáme kupovat…

To je úplně typická chyba spousty lidí a taky dětí v té hře.

Začínáme kupovat až v 50 letech, kdy už dvacet let rostou, a máme pocit, že máme mít 100 % v akciích. Ono když přichází rentiérský věk, tak zase člověk už by měl mít trošku méně možná v akciích. Ne 100 %, ale třeba 50 %, nebo 60 %, nebo 70 %. A ideální je, když už je má hezky dlouho nakoupené.

A dětem trvá jeden herní život, než si tuhle chybu uvědomí.

Několikrát v průběhu hraní, a to se stává opakovaně, tak říkají: „Jojo, příští hru musíme ty akcie kupovat dřív. Musíme je kupovat, když to jde dolů. A když to půjde moc nahoru, tak o tom ještě popřemýšlíme.

Vytváříme v nich hrou správné vzory investičního chování, aniž by si to oni uvědomovali.  A jako rodiče, co si budeme povídat, si moc přejeme.

Velká výhoda včasného pochopení investičního světa

A k čemu takovéhle představení akcií, dluhopisů, dividend nejvíce slouží? V rodinách?

No především k tomu, že najednou se o těchto věcech můžete s dětmi nenápadně začít bavit. Můžete říct: „ A teď mi firma, kterou vlastním, bude vyplácet dividendu.“ A děti hned ví, co to znamená. „Aha, takže ty máš její akcie?

Nebo tady dostanou nějaký úrok… „Aha, ty máš dluhopisy?

A je to takové téma, které je potřeba s dětmi probírat.

Mnozí si takové téma nechávají na probrání s dětmi až příliš pozdě. A to nemusí mít úplně dobré následky.

Vždycky je dobré začít raději o něco dříve. A k tomu právě třeba hraní Finanční svobody může dobře posloužit.

Pořiďte si hru Finanční svoboda

Jsem moc rád, že Finanční svoboda i nadále skvěle funguje, a měl jsem šanci být u jejího zrodu.

Dnes se o ní stará Karel Kořený. Když se podíváte na financnisvoboda.cz, tak si tam můžete nějakou také koupit. Třeba pro Vaše děti.

A pokud jste naši klienti?

Tak se budu těšit, až se s Vašimi dětmi setkáme na nějakém dalším hraní. Právě třeba pro Vás.

Hrát či nehrát?

A co si myslíte Vy o poznávání finančního a investičního světa prostřednictvím hry?

Dává to smysl? Měli bychom to dělat? Neměli bychom to dělat? Měli bychom to dělat s dětmi dříve? Nebo raději později?

Napište mi. Jsem zvědavý na Váš názor.

Investujete svůj čas, peníze a energii s rozvahou a dlouhodobě.