I investice do akcií mohou být konzervativní

BlogVladimír Fichtner

Na konci prázdnin jsem se potkal s jedním z našich klientů. Budu mu v tomto článku říkat Petr, i když to není jeho pravé jméno.

Petr je majitel jedné velmi velké firmy. Jeho podíl ve firmě má hodnotu pravděpodobně přes miliardu. Ale on svůj podíl ještě neprodal, takže není ještě miliardář a tak nemá tyto peníze v hotovosti.

Co je v investicích skutečně důležité

Začali jsme společně řešit investice před 3 lety. Když jsme se teď bavili a ohlíželi se zpět, tak vyzdvihl na naší spolupráci jednu věc, se kterou je spokojený.

Čekal jsem, že řekne to, jak jsme zvládli jarní poklesy. Nebo naše přehledné reporty. Nebo měsíčník Rentiér, který měl o prázdninách dvojčíslo. Nebo pravidelná týdenní shrnutí událostí na trhu. Ani jedno z toho.

Pro něj je výhodou to, že vše okolo investic a financí probíráme s ním i s jeho životní partnerku. Je přesvědčený o tom, že je důležité, aby i jeho rodina tušila, co se děje.

Jsme o tom přesvědčení také, proto děláme například i semináře pro děti. Ale o tom ještě budu psát. Teď zpátky k věci.

Petr ještě jen tak mezi řečí prohodil něco, co mě potěšilo nejvíc: „Mně se líbí ten váš konzervativní přístup. Ten přístup ochrany bohatství.“

Je zvyklý investovat do své firmy nebo do nějakých riskantnějších projektů jako jsou startupy. Nebo  do developerských projektů. V principu do věcí, které ne vždy musí vyjít. Uvědomuje si, že se občas také nějaká investice do těchto projektů nepovede a přijde o ni.

Takže mě potěšilo, že tomu, jak společně investujeme, říká konzervativní přístup, přestože má třeba 60 % portfolia v akciových strategiích.

Horizont určuje riziko

Když se někde v privátní bance řekne „konzervativní“, tak tam nevidíte akcii žádnou. Nebo maximálně 5 % portfolia, nebo podobně.

Přitom na dlouhém horizontu se dá konzervativně investovat i do akcií. Jenom člověk musí mít časový horizont několik desítek let. Nesmí chtít peníze vybrat za 3 nebo 5 let.

Když investujete do těch největších firem světa, které vyplácejí dividendu a které jsou třeba v Americe, tak najednou zjistíte, že ten princip je opravdu konzervativnější než když investujete jen do své firmy.

Firma jako jediný zdroj příjmů

Ve své firmě člověk může vydělat spoustu peněz. Ale také se může něco zkazit.

To vidíme teď v byznysech, které byly poškozené koronavirem. Po 20, 30 letech fungování a dovedení firmy do velikosti sta milionů nebo miliard tržeb, najednou o 80 % tržeb přijdete.

Taková situace nemusí být vůbec řešitelná a vyřešitelná.

Proto je důležité dávat část peněz stranou. Nemít všechno jenom ve své firmě a věřit tomu, že všechno zvládnete.

Když člověk sází dlouho jen na jednu kartu, tak časem prostě přijde na to, že to nejde zvládnout. Že někdy má smůlu.

Smůla samozřejmě patří k životu podobně jako štěstí, ale někdy je dobré tomu jít naproti a některým věcem se vyhnout. Pokud to jde.

V našich videích na YouTube, Facebooku nebo LinkedIn často mluvíme o tom, že bychom měli vyndat peníze z firmy a riziko rozložit.

Třeba v okamžiku, kdy se z role podnikatele, který ve firmě tráví 100 % svého času, přesouváte do role majitele, který svou firmu bere jako aktivum. Nebo v momentě, kdy už je ta firma velmi velká.

V případě Petra už dává smysl nemít všechny peníze jen ve firmě. Pokud má člověk miliardovou firmu nebo miliardový majetek, tak ho má rozdělený na několik částí. V principu byznys, nemovitosti a finanční aktiva.

Ve své firmě máte své peníze pod kontrolou

Vytáhnete peníze z firmy, ale co s nimi. Kolem je spousta lidí, kteří na ně mají zálusk. A tak se nabízí otázka: Komu věřit? Komu důvěřovat? A jak neztratit kontrolu?

Důležité je nikomu slepě nedůvěřovat. Před tím, než začnete investovat, se nejprve trochu porozhlédněte. Neskákejte hned na první nabídku, ale udělejte si třeba výběrové řízení.

Nechoďte se svými investicemi jenom do své privátní banky jen proto, že je to prémiové oddělení banky, se kterou spolupracujete už dlouhé roky a máte tam navozené nějaké vztahy. Zvou vás na golfové turnaje nebo máte od nich zlatou kartu.

To není důležité, jestli vás zvou na golfové turnaje, fotbalové zápasy nebo jestli od nich máte zlatou, černou nebo platinovou kartu.

To důležité je, jak se starají o vaše peníze. Co dělají v oblasti investic. Jakou mají filozofii. Jak se chovají v různých situacích na trhu. Jaké mají výsledky.

Privátní banky často investice podceňují

Potkávám se s lidmi, kteří mají svá portfolia jen v privátních bankách. Bavíme se a já se zajímám o to, jakou měli výkonnost.

Ukazuji, jaké máme výpisy pro klienty, kde je jasně vidět kdy a kolik klient vložil za celou historii naší spolupráce. Kolik to vydělalo. Kolik na tom byly dividendy. Kolik to bylo na cenách cenných papírů. Kolik to bylo na měně. Všechny tyhle informace máme, protože děláme detailní analytiku.

A oni říkají: „Ale tohle mi moje banka vůbec nedává. Já si vždycky koupím nějaký produkt a na konci vidím, jestli to šlo nahoru nebo dolů. Nebo nešlo. Ale že by mi to spočítali všechno dohromady nebo něco podobného, to jsem ještě úplně neviděl.

Je potřeba si vždycky ujasnit, jestli vám taková spolupráce vyhovuje nebo nevyhovuje. Jestli jsou pro vás důležitější kožená křesla nebo něco jiného. A případně se podívat i po jiných modelech spolupráce.

Odměna převážně ze zisku

My nemáme obrovské domy, kožená křesla a vstupenky na koncerty. Na druhou stranu jsme odměňováni z velké části ze zisku, který klientům přineseme. Po odečtení všech nákladů a daní, které jsou s tím ziskem vynaložené.

Bereme si podíl až ze zisku, který náš klient skutečně vydělá. A podíl na zisku jsou 2/3 našich dlouhodobých příjmů.

Kde jsou ty peníze?

No, ale když mám peníze v privátní bance, tak jsou přeci víc „v bezpečí“. Já nechci posílat peníze nějakému Fichtnerovi, aby si s nimi dělal bůhvíco.

To je rozumný přístup. Naštěstí jsme se už dávno rozhodli, že budeme 100 % nezávislí, a tak mají klienti peníze na svých vlastních investičních účtech.

My k takovým účtům máme pouze dočasný přístup, který je možné kdykoliv zrušit. Podobně jako má firemní ekonom přístup na bankovní účet, ale Vám přijde SMS vždy, když se má provést nějaká operace s penězi.

Naši klienti často využívají pro uložení peněz privátní švýcarské banky. Ale peníze neskončí jen na běžném účtu. Využívají investiční platformu těchto bank, aby nakoupili akcie a dluhopisy.

Stejně tak to funguje i u český běžných i privátních bank. Peníze neleží na běžném účtu nebo termínovaném vkladu. Bankéř vám prodá nějaký produkt a peníze se přesunou ke správci toho produktu.

Když by náhodou správce krachnul, tak máte problém vy a ne banka. Ta je pouze prostředník, prodejce.

Jak to poradenství vlastně funguje

Prodat a poradit jsou dva naprosto rozdílné přístupy. Prodejce zajímá krátkodobá provize. Poradce zajímá dlouhodobý zisk klienta. Detailně jsem o tom mluvil ve videu 2 důležité rozdíly mezi investičním poradcem a prodejcem investičních produktů.

My našim klientů radíme, co mají se svými penězi dělat. Radíme, jakou mají udělat transakci.

Přesně řekneme, jak ji udělat, kdy ji udělat a hlavně umíme podložit důvody proč ji udělat. Důvody, které nejsou založené na tom, co zrovna banka potřebuje prodat nebo co je zrovna populární.

Dále klienty upozorníme na to, co je nové a co je třeba už zastaralé. Např. jsme byli v Česku mezi prvními, kdo začal využívat ETF fondy.

Nemáme žádné vstupní poplatky. Ale máme motivaci na zisk klienta, protože pokud má klient zisk, dostaneme z něj svůj podíl. Ale ne, že bychom ho strhli klientovi z jeho portfolia. Přímo mu vystavíme fakturu, kterou on hradí. Pokud je spokojený.

Samotný nákup a prodej cenných papírů nebo dalších instrumentů probíhá vždy na některé platformě privátní banky. Převážně švýcarské. Může se jednat samozřejmě i o českou platformu, ale co si budeme povídat, naše banky ve spoustě věcí nejsou tak daleko jako zahraniční.

Každopádně vždy se jedná o platformy, které jsou na nás nezávislé. My se na ně pouze díváme a doporučíme ten další nejlepší krok. Klient všechny transakce schvaluje.

My jsme nezávislí poradci. Nejsme ti, kteří by aktiva svých klientů měli na svých účtech. Klienti využívají různé investiční platformy (privátní banky, Interactive Brokers, Patria, Lynx) a my k nim máme poradenský přístup.

Vidíme, co se na těch účtech děje. Umíme poradit, co kdy udělat. Ale nemáme ten ovládací přístup. Ten si nechávají naši klienti pro sebe, aby měli své peníze pod svou kontrolou. A je to správně. Každý má mít svoji roli a naše role je být kvalitní investiční poradce.

Kolik akcií mít v portfoliu?

Pro Petra jsou akciové investice konzervativní. Má dost peněz i zkušeností, aby věděl, že alternativy mohou být daleko rizikovější. Ale stejně v akciích nemá 100 % svého portfolia a už vůbec ne svého majetku.

Pokud máte majetek v řádu desítek milionů, domluvte si konzultaci zdarma a zjistěte, jakou roli by mohly akcie hrát ve vašem portfoliu.

 

Konzultace investiční strategie zdarma

O autorovi Vladimír Fichtner

Vladimír začínal ve finančním světě začínal již v roce 1991, kdy nastoupil jako šestý člověk k Petru Kellnerovi do PPF. V 1995 se pak přesunul do Pioneer Investments, kde později působil jako generální ředitel. V roce 2003 opustil svět korporátu a založil se svojí ženou Radkou investičně poradenskou firmu, která je dnes Fichtner Wealth Managers. Majoritu ve firmě se ženou prodali v roce 2020 a Vladimír opustil pozici ředitele.
Vladimír je dnes předsedou představenstva Fichtner a.s. a pomáhá manažerskému týmu zavádět u klientů principy family governance nezbytné pro úspěšné mezigenerační předávání majetku nebo efektivní nastavování filantropických projektů s důrazem na samo-financovatelné nadace.