Důležitá věc, na kterou lidé ve svých „bezpečných” investicích často zapomínají

napsal Tomáš Tyl

 

Řada lidí se při investování řídí minulými výnosy. Nebo investují do toho, co se jim líbí. Nebo do toho, co jim někdo úspěšně prodal.

Ale na jednu důležitou věc často zapomínají.

Moje jméno je Tomáš Tyl. Jsem senior analytik ve společnosti Fichtner s.r.o. a na finančních trzích se pohybuji od roku 2002. A pořád se setkávám s tím, že lidé tuhle věc opakovaně podceňují nebo jí nerozumí.

Tuhle důležitou věc si ukážeme na třech, zdánlivě nesouvisejících příkladech.

  1. Korporátních dluhopisech společnosti ZOOT
  2. Německých vládních dluhopisech
  3. A spořících účtech v Čechách

1. Firemní dluhopisy společnosti ZOOT

Společnost ZOOT vydala dluhopisy. Lidé si je kupovali.

V jednu chvíli došlo k tomu, že se společnosti přestalo dařit a ukázalo se, že svoje dluhopisy nedokáže splácet.  A věřitelé nyní očekávají, kolik z každého dluhopisu dostanou zpátky.

Ze začátku se zdála taková investice vlastně celkem jistá. Její hodnota nijak nekolísala. Koupíte si dluhopis a očekáváte, až vám ho ten emitent, ten vydavatel splatí. Jeho cena, když se neobchoduje na trhu, je pořád stejná. Vám se zdá, že máte vlastně velmi jistý výnos.

Až do toho okamžiku, který nemusí nastat, ale případě ZOOT nastal. Kdy ta společnost najednou není schopná splácet. Ukáže se, že hodnota vašich dluhopisů je podstatně nižší, než jste si ze začátku mysleli.

Osobně nikoho, kdo by investoval do dluhopisů společnosti ZOOT, neznám. Ale vím, že řada lidí zde nakupovala. A řada lidí díky tomu, že tu značku znala a měla ji ráda, brala ty dluhopisy jako bezpečné. Líbili se jim, proto do nich investovali. A dluhopisy se zdají jako velmi bezpečná investice.

2. Bezpečné německé vládní dluhopisy

Desetiletý německý vládní dluhopis přináší výnos mínus 0,58 % .

To znamená, když na 10 let svěříte peníze německému státu, tak za to zaplatíte. Každý rok 0,58 %.

I když jsou vládní dluhopisy Německa brány jako velmi bezpečné, Vy máte velkou jistotu, že když ten dluhopis budete držet do splatnosti, 10 let, přijdete o peníze.

Právě bezpečí a to, že Německo je bráno jako země, která je velmi dobře schopná svoje dluhopisy splácet, je důvod, proč peníze právě do těchto dluhopisů směřují a proč se jejich výnosy dostaly až do záporu.

Řada lidí, ne přímo v ČR, ale v EU, do těch dluhopisů investuje. I když o tom přímo neví. Protože ty dluhopisy mají penzijní fondy. Mají je pojišťovny. Mají je dluhopisové fondy.  Investují do nich, protože vládní dluhopisy přece přinášejí bezpečný výnos.

3. Oblíbené spořící účty

Třetí příklad, který jsem uváděl, jsou spořící účty.

Spořící účty jsou u nás velmi oblíbené, protože na nich nedochází k žádnému kolísání. Dostáváte připsaný úrok.

Je to téma, které je velmi oblíbené na řadě diskuzí o osobních financích. Nejvíce se vždycky řeší, který spořící účet přináší aktuálně nejvíc. Jestli se lidé mají přesunout z banky A do banky B.

Spořící účty v minulém roce přinášely výnosy, ty lepší, někde mezi 1-2 %.

Ale zároveň inflace byla přes 3 %. Co to znamená? Investoři sice bezpečně investovali, ale přicházeli o peníze. Reálně se hodnota jejich peněz ztrácela. Reálně přicházeli o peníze.

A pokud dlouhodobě budou mít peníze na spořících účtech a inflace bude výnosy spořících účtů převyšovat, opět sice bezpečným způsobem, ale budou přicházet o peníze.

Já sám spořící účet nemám. Mě totiž nebaví hledat, která banka má momentálně nejvyšší výnos a podle toho někam přeskakovat. Takže jsem se rozhodl to neřešit.  Nezdá se mi to úplně relevantní z dlouhodobého hlediska.

Ale pro řadu lidí je to důležité. Právě proto, že ten výnos si můžou snadno ověřit. Vědí kolik bude. A proto můžou přeskakovat z jednoho spořícího účtu na druhý. Nebo mít prostě někde peníze uložené.

Co spojuje všechny tyto 3 příklady?

Jsou to výnosy? To ne.

Nebo oblíbenost? Možná částečně.

Nebo to, že to lidem někdo prodal? To asi také trochu.

Ale to nejdůležitější je něco jiného.

To, co všechny ty příklady spojuje, je zdánlivé bezpečí.

Do těch investic lidé vstupují proto, že mají pocit, že jsou bezpečné. Že u nich nehrozí riziko.

Ten důvod je mimo jiné i ten, že lidé riziko vnímají často jako kolísání.

Dokonce když se podíváte třeba na hodnocení fondů z hlediska rizika, tak se hodnotí jejich rizikovost podle jejich míry měsíční kolísavosti za poslední 3 roky.

A když se podobnou optikou podíváme na dluhopisy ZOOTu, jejichž cena se nijak neměnila, tak se nám zdá ZOOT super bezpečný. Protože nekolísá.

Akorát že to tak nebylo.

Protože to nebezpečí nespočívá jen v kolísání, ale v něčem úplně jiném.

Podobně německé vládní dluhopisy.

Dluhopisy jsou brány jako bezpečné aktivum, které velmi málo kolísá. A přitom víte, že na nich vlastně proděláte. Máte sice vysokou míru bezpečí, ale na druhou stranu, co je to za bezpečí, když na konci budu mít méně peněz.

Spořící účty nekolísají vůbec. Navíc jsou pojištěné. Takže je tam velká míra bezpečí. A kolísání tam není žádné. Přesto, když je vysoká inflace opět máte vysokou míru jistoty, že proděláte. Riskujete i když se vám zdá, že máte bezpečnou investici.

Nezaměňujte slepě riziko za volatilitu

V investičním světě se totiž riziko a nebezpečí často zaměňuje za volatilitu. Kolísavost výnosů za minulé období.

Tu chybu, kterou lidé dělají je, že to zaměňují. Že zaměňují riziko za volatilitu. Za kolísavost.

Dokonce je to oficiální.

Protože když se podíváte na měření rizikovosti podílových fondů, tak ta rizikovost vychází právě z volatility. Právě z toho, jak fondy kolísají. Ale ne z toho co je skutečně důležité.

Co je tedy skutečně riziko?

Riziko je, že se vám nepodaří dosáhnout vašich investičních cílů. 

Finanční cíle si můžete představit jako něco, co si chcete z těch peněz koupit. Může to být třeba auto, které si chcete koupit za rok. Nebo nemovitost, na kterou potřebujete nějakou částku za 5 let.

A nebo třeba finanční nezávislost. To znamená, že za 10, 15, 20 let si budete z peněz chtít vybírat rentu, která vás dostatečně zajistí. Což bývá většinou největší cíl našich klientů.

Krátkodobé finanční cíle

Je možné, že máte krátký finanční cíl. Za rok, za dva. A pak třeba spořící účet je to jediné, co je skutečně pro vás bezpečné.

Protože na krátkém horizontu nějaké kolísání může být skutečně velmi nebezpečné.

Může se vám stát že investice, která dokáže hodně kolísat bude zrovna dole, když vy budete potřebovat ten cíl zaplatit.

A pak vám nevadí, že na spořícím účtu holt přicházíte díky inflaci o nějaké peníze reálně. To vás prostě netrápí.

Je to mnohem důležitější, než kolísání.

Dlouhodobé finanční cíle

Pokud mám však dlouhodobé cíle, jako například finanční nezávislost, kdy vím, že ten cíl je za 15, 20 let, a pak celý zbytek života budu mít zainvestováno a vybírat rentu. A vím, že je přede mnou skutečně dlouhodobý horizont, pak mě nějaké krátkodobé kolísání vůbec netrápí.

V takovou chvíli je důležité úplně něco jiného.

V prvé řadě je důležité, aby ta investice vůbec takovou dobu přežila. Aby nezkrachovala. Aby nebylo velké riziko, že v ní přijdu o velkou část peněz.

I když nekolísá. A najednou to buchne. Jako třeba dluhopisy ZOOT.

A nebo také abych dokázal překonávat inflaci, protože na dlouhém horizontu je právě inflace to největší nebezpečí.

A pak mi spořící účty nebo vládní dluhopisy německé, které prodělávají, vůbec nemohou pomoct.

I když mohou být sebevíc bezpečnější z hlediska kolísavosti. Z hlediska volatility.

Sledujte důležité riziko

Takže mnohem důležitější, než to jaký má produkt výnos aktuální, nebo jestli se mi líbí, nebo jakými argumenty mě přesvědčil ten prodejce, je jaké je skutečné riziko vzhledem k horizontu, který máme.

U krátkého horizontu je to riziko kolísavosti.

Ale u dlouhého horizontu, a ten je pro nás při investování mnohem důležitější, je to jestli ta investice dokáže přežít. A jestli dokáže překonávat inflaci.

Co je podle vás riziko?

Jak se na investování díváte VY? Podle čeho vybíráte investice?

Prosím napište mi to do komentářů pod video. Rád se na vaše komentáře podívám a odpovím na vaše otázky.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám, aby peníze pro vás vždy mohly být až na posledním místě.