ČNB snížila sazby na 5,25 %, další rychlý pokles sazeb ale nečekejme v ČR ani v USA. Dočkat se ale můžeme světové daně z bohatství!

Správa bohatstvíVladimír Fichtner

 

Tento týden byl na trzích i v mediálním prostoru z našeho pohledu především o úrokových sazbách a jejich možném vývoji.

ČNB snížila úrokové sazby o 0,5 % na 5,25 %. Sazby tedy klesly, ale stále jsou vysoké v porovnání se situací před několika lety. (Patria)

Důležitějším signálem pro nás všechny je ale to, že ČNB změnila očekávání budoucího vývoje sazeb. Na konci roku její prognóza předpokládá 3měsíční PRIBOR na úrovni 4,30 %, což je výrazně více než v únoru, kdy očekávala 2,93 %. Tento vývoj je v souladu s naší již dříve vyjadřovanou obavou, že úrokové sazby nemusí klesat zdaleka tak rychle, jak by si mnozí přáli. Zdá se, že i ČNB se k tomuto scénáři začíná přiklánět.

Trefný komentář k možnému vývoji sazeb na hypotečních úvěrech měl na svém LinkedIn profilu Tomáš Rusňák, tvůrce podcastu Hypotécast a jeden z nejlepších hypotečních makléřů v ČR. (LinkedIn)

Bankovní rada ČNB dnes snížila 2T repo sazbu o půl procentního bodu na 5,25 %.  Ale jestli čekáte, že teď budou zase skokově hypotéky levnější, tak se šeredně pletete … Naopak, já jsem strašně rád, že Česká Spořitelna, Komerční banka, ČSOB a další naši partneři úrokové sazby nezvyšují. Cena peněz na trhu poslední týdny významně rostla a … Proto je mnohem horší ta mediální masáž, kdy se často píše, že úroky u hypoték klesají, ať s hypotékou počkáte apod. A teď po snížení ze strany ČNB se zas vyrojí plno nekompetentních pisálků, kteří tyto bludy budou šířit dál mezi české masy.“ K tomu nemohu dodat nic jiného, než že s Tomášem souhlasím.

Úrokové sazby v USA také neklesají, i když šéf americké centrální banky FED naznačuje, že by k mírnému snižování sazeb dojít mohlo. (WSJ)

Vyšší míra inflace ale americkou ekonomiku neopouští. V tomto týdnu začali někteří analytici poprvé mluvit o tom, že by se americké sazby dokonce mohly do konce roku i zvyšovat. Jak to dopadne samozřejmě nevíme, ale platí, že je dobré být připraven i na období déle trvajících vyšších úrokových sazeb.

Očekávání vyšších úrokových sazeb se projevuje i na úrocích amerických státních dluhopisů se splatností 10 let. (WSJ) Na začátku roku vynášely 3,9 % p.a. a na konci dubna už to bylo 4,7 % p.a.  Kdo byl příliš rychlý a na začátku roku si dluhopisy koupil, dnes lituje. Když jdou úroky nahoru, tak totiž ceny dluhopisů klesají, a to není příjemné. Je asi dobré dodat, že úroky zmiňovaných dluhopisů, resp. pokles jejich ceny, ještě nejsou tak zajímavé, abychom je nakupovali. Pokud by trend růstu úroků a poklesu cen dluhopisů pokračoval, i k nákupu těchto dluhopisů bychom mohli přistoupit. 

Tento týden mě zaujal ještě jeden článek ve Wall Street Journal. Jeho titulek v angličtině zněl: Watch Out for a Global Wealth Tax.” (WSJ)

V tomto článku WSJ rozebírá, zda se americká administrativa připojí k incitiativě G-20 ohledně zavedení každoroční 2% daně z bohatsví pro dolarové miliardáře. (Common Dreams)

Odhaduje se, že by daň mohla každoročně přinést cca 250 až 300 mld. dolarů vybraných na dani od cca 3 000 nejbohatších lidí planety. Možná jste si oddechli, protože se vás majetek 1 mld. dolarů zatím netýká, ale neradujte se předčasně. Daně se budou vybírat stále intenzivněji, a i na nás, s majetkem výrazně menším, může také dojít. I když později. 

Zde najdete odkazy na zmíněné i další články

O autorovi Vladimír Fichtner

Vladimír začínal ve finančním světě začínal již v roce 1991, kdy nastoupil jako šestý člověk k Petru Kellnerovi do PPF. V 1995 se pak přesunul do Pioneer Investments, kde později působil jako generální ředitel. V roce 2003 opustil svět korporátu a založil investičně poradenskou firmu, která je dnes Fichtner Wealth Managers.

Přihlaste se k odběru newsletteru Správa bohatství

@
 


Obchodování s investičními nástroji je vždy spojeno s rizikem ztráty až celé investované částky a minulé či předpokládané výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Bližší informace o rizicích jsou k dispozici zde.